sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.

Americká administrativa

Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.

Články

Zásah! Sonda DART splnila svůj úkol

Po desetiměsíční cestě kosmickým prostorem se americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test) podařilo poprvé v praxi demonstrovat metodu planetární obrany. Sonda 27. září v 1:14 SELČ úspěšně zasáhla cílovou planetku, jejíž dráhu se lidstvo poprvé pokusilo změnit. Řídící středisko na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu potvrdilo, že zásah byl úspěšný a proběhl v očekávaném čase. Mise DART, která je součástí širšího programu planetární obrany, měla vyzkoušet účinnost metody odklonu kosmického tělesa. Tyto nasbírané znalosti se budou hodit, až se jednou na kolizním kursu se Zemí objeví nějaká planetka či kometa. Zatím sice o žádném takovém riziku nevíme, ale to neznamená, že se na něj nemůžeme připravit.

Příprava na start JPSS-2

Na Vandenbergově základně v Kalifornii jsou v plném proudu přípravy na start družice JPSS-2 (Joint Polar Satellite System-2) pro Národní úřad pro oceány a atmosféru NOAA. Agentura NASA pro kolegy z NOAA zajistila vývoj a konstrukci přístrojů, samotné družice a pozemních systémů, ale i vypuštění družic, které NOAA provozuje. Technici v průběhu září připravovali novou družici v útrobách Astrotech Space Operations, přičemž tato budova se nachází přímo na Vandenbergově základně. Družice JPSS-2 má na své palubě čtveřici pokročilých přístrojů, které budou sledovat počasí a vývoj klimatu na Zemi. Start je momentálně plánován nejdříve na 1. listopadu. Poletí se z rampy SLC-3 a využita bude nosná raketa Atlas V v konfiguraci 401. Nosič tedy bude mít aerodynamický kryt o průměru 4 metry, k prvnímu stupni nebude připojen žádný pomocný motor na tuhé pohonné látky a horní stupeň Centaur bude jednomotorový.

Prstence Neptunu pohledem Teleskopu Jamese Webba

Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. Některé z nich nebyly pozorovány od chvíle, kdy se v roce 1989 sonda Voyager 2 stala prvním lidským výtvorem, který zblízka pozoroval Neptun. Kromě několika jasných a úzkých prstenců nám Webbův teleskop jasně ukázal i slabší prašné pruhy kolem Neptunu.

Relativity Space prodlužuje testy své rakety Terran 1

V posledních letech se jako houby po dešti vyrojily nové firmy, které se snaží uchytit na stále rostoucím trhu malých raket. Patří mezi ně i společnost Relativity Space, kterou asi budete znát především díky tomu, že při výrobě svých nosičů široce využívá metodu 3D tisku. Společnost se chlubí, že od dodávky surových materiálů po dokončenou raketu uplyne pouze 60 dní. 3D tisk kromě zkrácení výrobního času také výrazně snižuje počet potřebných dílů. Prvním želízkem v ohni firmy Relativity Space je malá raketa Terran 1, která by mohla na svou první misi odstartovat ještě letos. Na floridské startovní rampě LC-16 zatím stojí pouze 24 metrů vysoký první stupeň, ale firma rozhodně nezahálí a provádí statické zážehy jeho devíti kyslíkometanových raketových motorů Aeon-1.

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

První návštěva Europy po dekádách

Ve čtvrtek 29. září v 11:36 SELČ se americká sonda Juno přiblíží na vzdálenost 358 kilometrů k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Sonda s výraznými fotovoltaickými panely by měla při tomto průletu pořídit snímky s jedním z nejvyšších rozlišení, jaké máme z Europy k dispozici. Kromě fotografií ale také sonda také nasbírá důležité údaje o vnitřní stavbě měsíce, jeho povrchovém složení, či ionosféře. Vědci se kromě toho těší i na údaje o tom, jak měsíc reaguje na silnou magnetosféru planety Jupiter. Tyto údaje budou velmi důležité pro přípravu budoucích misí – třeba Europa Clipperu, která má odstartovat v roce 2024, aby studovala tento ledový měsíc.

ŽIVĚ: Sonda DART Zasáhne planetku Dimorphos

První praktický test planetární obrany je tu. V úterý 27. září v 1:14 středoevropského letního času dojde ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země ke srážce americké sondy DART s planetkou Dimorphos. Tato planetka o průměru zhruba 170 metrů obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,2 kilometru od planetky Didymos, která má průměr okolo tři čtvrtě kilometru. Sonda DART do ní má narazit rychlostí přibližně 22 000 km/h (cca 6,1 km/s) a drobně, ale přesto měřitelně pozměnit její oběžnou dráhu. Vůbec poprvé v historii tak lidstvo vyzkouší metodu, která by se jednou mohla uplatnit ve chvíli, kdyby naší planetě hrozila srážka s kosmickým tělesem. Tuto mimořádnou událost bude pokrývat hned několik přímých přenosů včetně jednoho českého – v tomto článku najdete jejich přehled.

Nebezpečí na polární dráze

Po vpádu Ruska na Ukrajinu se spolu s ruskou ekonomikou dostává do izolace i ruská kosmonautika a kosmický průmysl. Zatímco USA realizuje ve spolupráci s partnerskými zeměmi a za účasti komerčních partnerů smělé projekty letů k Měsíci a dál, Rusko už ví, že po konci ISS bude ruská pilotovaná kosmonautika bez legitimního cíle. Nebyli by to Rusové, aby si něco takového připustili. A tak v současné době v Rusku probíhají diskuze o výstavbě nové, čistě ruské kosmické stanice. Jméno stanice by mělo být „ROSS“ (Российская орбитальная служебная станция, Rossijskaja orbitalnaja služebnaja stancija). Již několik měsíců před oznámením Ruska o termínu ukončení účasti na ISS v roce 2024, byly realizovány studie proveditelnosti, které jsou široce diskutovány mezi ruskými akademiky věnujícími se kosmonautice. Jedna z těchto studií se týká i biomedicínských rizik takového projektu.

OBRAZEM: Mocná Delta se rozloučila s Kalifornií

25. září v 0:25 středoevropského letního času, tedy o 32 minut později, než bylo plánováno, se na startovní rampě SLC-6 Vandenbergovy základny zažehly motory RS-68A, raketa Delta IV Heavy se zahalila do svého typického ohnivého závoje a vyrazila vstříc obloze. Působivá podívaná se však odehrála naposledy. Z této rampy už žádná Delta nepoletí. Zbývající dva starty raket Delta IV Heavy se odehrají na Floridě. Mise NROL-91 tak byla definitivní tečkou za starty této majestátní rakety z této rampy. Pojďme si nyní připomenout nejlepší fotky, které tuhle historickou událost zachycují.

Kosmotýdeník 523 (19.9. – 25.9.)

Další týden je za námi a pro vás je opět přichystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky z uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere nově představený projekt evropského znovupoužitelného a možná i pilotovaného stroje SUSIE. Podíváme se však také na odklad startu rakety SLS na misi Artemis I, anebo na další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.