sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Bílý dům 6. května formálně předal Senátu nominaci Matthewa Andersona na pozici zástupce administrátora NASA. Anderson sloužil v letectvu 24 let a do důchodu odešel v roce 2021 v hodnosti plukovníka.
Články
Zítra brzy ráno odstartuje z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-22. Jde o další zásobovací misi na Mezinárodní vesmírnou stanici a bude to již sto sedmdesátý pátý let kosmické lodi Progress. Při této misi bude na ISS dopraveno 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku, 720 kilogramů pohonných látek a 1 354 kilogramů kusového nákladu, do čehož spadají například zásoby jídla a pití pro posádku, vědecké experimenty, oblečení, nářadí na údržbu stanice atd. Informace o nákladu pocházejí od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře. A i tentokrát se můžete těšit na náš česky komentovaný přenos, který spustíme tradičně patnáct minut před startem.
Kosmické agentury její velikost s oblibou přirovnávají k římskému Koloseu – na délku totiž měří jen něco mezi 100 a 200 metry. Řeč je o planetce objevené mezinárodním týmem astronomů, kteří využili data z Teleskopu Jamese Webba. V rámci svého projektu se zaměřili na analýzu údajů, které byly nasbírány při kalibraci přístroje MIRI (Mid-InfraRed Instrument). Při analýze tým náhodou objevil planetku, která prolétávala zorným polem přístroje a byla tak zvěčněna. Velmi pravděpodobně se jedná o nejmenší objekt, jaký zatím Teleskop Jamese Webba pozoroval. Z vědeckého hlediska může mít význam v tom, že se jedná o příklad objektu menšího než 1 kilometr, který pochází z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Pro více informací i vlastnostech planetky však budou potřebná další pozorování.
Inženýři z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu dokončili testy vysokozisové antény pro Nancy Grace Roman Space Telescope. Po startu v roce 2027 má tato kosmická observatoř pomoci odhalit tajemství temné energie a temné hmoty, pátrat po exoplanetách a studovat je, ale i prozkoumávat nejrůznější obory infračervené astronomie a astrofyziky. Na přiloženém obrázku, který vznikl ve zkušební komoře, vidíme anténu, která bude sloužit jakožto primární komunikační spojení teleskopu se Zemí. NASA očekává, že Nancy Grace Roman Space Telescope vyprodukuje největší datové objemy ze všech dosavadních amerických astrofyzikálních misí. Za pět let provozu by měl vytvořit archiv o objemu více než 20 petabytů (přes 20 000 000 GB). Každý den má posílat 1 375 GB dat – srovnejme si to s cca 58 u JWST a 2,7 u Hubbleova teleskopu.
Dnes, když jsou lety do vesmíru čímsi stejně samozřejmým jako spousta jiných lidských činností, mnoho lidí vlastně ani pořádně nenapadne zamyslet se, z jakých skupin lidí se etablují kosmonauti. Vždyť je to přeci jasné: do vesmíru míří zejména zástupci pilotů a ve stále větší míře vědci ponejvíce z přírodovědných oborů. Ale na konci padesátých let minulého století, když před Sovětským svazem i Spojenými státy stál úkol vybrat jedince, kteří učiní krok do naprostého neznáma, nebyla pro výběrové komise věc ani zdaleka takto jednoduchá. Na sovětské straně se zprvu uvažovalo o výběru z různých profesí. V úvahu připadali letci, potápěči, příslušníci raketových vojsk, navrhováni byli také zástupci automobilových závodníků nebo cirkusových akrobatů. Nároky byly různorodé. Krom dokonalého zdraví měli mít tito muži (o ženách se vůbec neuvažovalo) zkušenosti s prací v dynamickém a náročném prostředí, měli být uvyklí zrychlením v různých směrech, měli by mít zkušenost se stavem hypoxie, změn tlaku a co hlavního – měli by oplývat bleskovými reflexy a samostatným bystrým úsudkem. Byť se tato poslední charakteristika ohledně samostatného úsudku ukázala v rámci sovětské
Britská startupová firma Gravitilab, poprvé provedla experiment, v rámci kterého bylo účelem vytvořit prostředí mikrogravitace. Ne ale za pomoci pádové věže, nebo suborbitální rakety. Gravitilab vsadila na daleko levnější způsob, a tím je dron. Výhoda tohoto řešení spočívá především v tom, že dron se speciálním pouzdrem, ve kterém jsou umístěny vědecké experimenty, je možné vypustit prakticky odkudkoliv. Tento první test firma provedla na vojenském letišti Predannack v jizozápadní Anglii. Dron se speciálním shozovým pouzdrem vystoupal přibližně do výšky šesti set metrů, kde bylo pouzdro uvolněno a začalo padat k zemi. Po více jak pěti sekundách, co na náklad působila mikrogravitace, byl vystřelen padák a pouzdro bezpečně dosedlo na zem.
V našem neoficiálním a nepravidelném seriálu se věnujeme konkrétním příkladům, kdy se technologie vyvinutá pro kosmonautiku uplatnila i mimo tento obor a našla praktické uplatnění, které pomáhá lidem v běžném životě. Dnes se podíváme na vylepšenou verzi zařízení, které umožňuje vědcům studovat horkou hmotu v pozůstatcích vybuchlých hvězd, nebo ve vzdálených kupách galaxií, která je nyní dostupná i pro běžné pozemšťany. NASA financovala vývoj zahnutých mikrokanálových desek (curved microchannel plates), které umožňují rychlejší a přesnější práci než tradiční ploché mikrokanálové desky používané v celé řadě kosmických přístrojů. Jedná se například o analyzátory částic plazmatu, hmotnostní spektrometry, nebo třeba přístroj High Resolution Camera (HRC) na rentgenovém teleskopu Chandra, který zachytává informace o složení vzdálených vybuchlých hvězd.
Po čtyřech startech Falconu 9 s družicemi Starlink tu konečně máme změnu v podobě družice Amazonas Nexus. Na začátku budování konstelace Starlink bychom řekli, že máme start se Starlinky mezi ostatními starty, nyní máme ostatní starty mezi starty se Starlinky, a tak je změna vynášeného nákladu vítaným zpestřením. Družice Amazonas Nexus je telekomunikační družice provozovaná společností Hispasat. O stavbu družice na platformě Spacebus-Neo 200 se postarala firma Thales Alenia Space, přičemž Hispasat si stavbu družice objednala v roce 2020. Hmotnost se pohybuje kolem 4 500 kilogramů a Amazonas Nexus by jako pohon měla využívat pouze elektrické motory. Družice bude umístěna nad 61° západní délky a svým signálem bude pokrývat Severní a Jižní Ameriku, Grónsko a oblast severního Atlantiku. Její plánovaná životnost je 15 let. První stupeň Falconu 9 s označením B1073 poletí již pošesté a o přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat zhruba 621 kilometrů od místa startu.
Další týden je za námi a před vámi je nyní připraveno nejnovější vydání aktuálního přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které přinesla kosmonautika v právě uplynulém týdnu. Tentokrát se v hlavním tématu podíváme na výběr nového vedoucího oddílu amerických astronautů, kterým se stal Joe Acaba a kterého čeká výběr posádek misí Artemis. V dalších tématech se zaměříme na výběr nového místa pro přistání landeru Peregrine, který se chystá na Měsíc, anebo na přípravu prvního letošního startu ruské rakety Proton-M. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Raketovým motorům RD-170 a RD-171 jsme se věnovali v několika uplynulých týdnech. Tímto dílem tuto minisérii zakončíme a ukážeme si, které raketové motory z těchto legendárních motorů vychází. Ačkoliv se v současné době ani jeden původní typ již nepoužívá, jejich nástupci jsou stále v provozu a dokonce probíhá vývoj nových typů, které se mají dočkat nasazení až v dalších letech. Odkaz legendárních motorů RD-170 a 171 tak stále pokračuje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
