sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.
Konsorcium ukrajinských, severských a východoevropských společností doufá, že získá více než 100 milionů eur na vybudování konstelace více než 70 obrazových družic, které by poskytovaly zpravodajské informace podél ruských hranic.
Společnost York Space Systems vypustila první družici z plánované konstelace pro Agenturu pro rozvoj vesmíru (SDA). Družice Dragoon byla vynesena v rámci mise Transporter-14. Celkově má společnost postavit a vypustit dvanáct družic.
Čínský startup Landspace provedl v pátek statický zážeh v rámci příprav ke startu rakety Zhuque-3 na orbitální dráhu. Devět motorů Tianque-12A spalující metan a kapalný kyslík běželo 45 sekund a byl proveden i test vektorování.
Jared Isaacman 21. června obdržel cenu Wernhera von Brauna od Národní vesmírné společnosti jménem Polaris Dawn, soukromé mise astronautů, které v září 2024 velel. Slavnostní předávání cen proběhlo během Mezinárodní konferenci o rozvoji vesmíru.
Články
Mise sondy Rosetta zatím běží přesně podle plánu a největší kosmonautická událost roku stále přináší nové a nové informace. Zlatým hřebem celé mise bude listopadové přistání stokilogramového pouzdra Philae přímo na jádru komety. Odborná komise v posledních týdnech velmi pečlivě vybírala z pěti lokalit, které se dostaly do finále. Jejich kompletní přehled najdete ve starším článku. Dnes konečně ESA odtajnila finální oblast, kam Philae 11. listopadu dosedne. Jedná se o oblast, která byla během výběru označena písmenem J.
Čínská kosmická stanice Tiangong-1, která byla na oběžnou dráhu vynesena v roce 2011, se chýlí ke svému definitivnímu zániku. Jak to bude s jejím nástupcem? Původní plán byl vypustit Tiangong-2 už v roce 2013, přičemž trojka se mohla začít stavět už v roce 2016. Zkušenosti a poznatky získané z provozu a konstrukce prvních dvou stanic Tiangong mají vyústit ve vybudování větší stanice složené z několika modulů. Plán byl ovšem mírně pozměněn a projekt Tiangong-2 byl odsunut o několik let. Důvody jsou zřejmé. Konstrukce i provoz vesmírné stanici není procházka růžovým sadem. I ambiciózní Čína tak posouvá své plánované termíny doprava. Kdy se tedy dočkáme další čínské chlouby kroužící nad našimi hlavami?
Do prvního letu nové americké superrakety SLS sice zbývají 4 roky, ale tohle dlouhé čekání si můžeme alespoň trochu zkrátit pomocí různých vizualizací a animací, jak bude jednou tenhle kolos vypadat. Čas od času se na YouTube objeví video, které kvalitou modelů, nebo celkovým pojetím překročí běžný standard těchto propagačních videí. Dnes přichází jedno takové mimořádně povedené video, u kterého se všichni fanoušci kosmonautiky mohou kochat tím, co už snad za pár let bude realitou. Dnešní poutavá animace startu rakety SLS pochází z YouTube profilu Marshallova střediska.
Týden pomalu končí a je proto čas zrekapitulovat si všechny zajímavé události, které nám přineslo posledních sedm dní. Dnešní Kosmotýdeník Vám opět přináší kromě několika menších zpráv na konci článku i tři hlavní témata. S trochou nadsázky by se dalo říct, že se budeme věnovat cestám a přesunům – nejprve bude řeč o transportu téměř dokončené lodi Orion, ve druhém tématu se podíváme na cestu pilotované lodi Sojuz zpátky na Zemi. Aktuální díl zakončíme na Marsu, kde vozítko Curiosity konečně dorazilo do svého cíle.
Vážení čtenáři, jednou za pár měsíců se na našem webu objeví krátký článek jako je tento. Nebudou v něm informace o aktuálním dění v kosmonautice, ani perličky z historie, nebo novinky o budoucích projektech. V dnešním článku se zaměříme na Vaše reakce, které jste nám za posledních několik týdnů poslali pomocí ankety v pravém sloupci našeho webu. Zpětná vazba od čtenářů je pro nás velmi důležitá. Proto jsme se rozhodli dělat vyhodnocení anket veřejně – aby bylo vidět, že pro nás mají Vaše hlasy velký smysl.
Včera zažilo Michoudovo středisko v New Orleans velkou slávu. Po několika měsících stavebních prací se tu slavnostně otevřelo Vertical Assembly Center – největší svařovací zařízení pro kosmické účely na světě. Právě zde bude vznikat největší součást nové americké superrakety, která se stále označuje zkratkou SLS. Postupně zde vznikne centrální tělo rakety, tedy její první stupeň, který bude během startu spolu s pomocnými urychlovacími motory zajišťovat co možná největší tah. Je jasné, že takový mastodont musí vznikat na svářečce odpovídající velikosti.
Mezinárodní vesmírná stanice – největší lidmi vyrobený objekt mimo zemský povrch. Její budování trvalo mnoho let, spolykalo mnoho peněz. Výsledkem je unikátní vědecká laboratoř, která nemá obdoby a na jejíž palubě se mohou provádět experimenty, které jinde nemají šanci. Orbitální komplex řítící se po oběžné dráze rychlostí 27,600 km/h nabízí přetlakový prostor o objemu 837 m3, který využívá šestičlenná mezinárodní posádka. Jak to ale vypadá v útrobách stanice?
Kosmodrom v Kourou se dnes krátce po půlnoci stal dějištěm letos čtvrté, ale celkově již 75. ohnivé show, během které se nejsilnější evropská raketa – Ariane 5 odlepila od startovní rampy a zamířila k nebi. Na oběžnou dráhu vynášela hned dva telekomunikační satelity. Původně měly satelity startovat už v květnu, ale satelit Optus 10 musel na dodatečné kontroly do Kalifornie, což zdrželo i družici Measat 3b, která s ním měla startovat. Tyto družice mají za úkol pokrýt svým signálem oblast Malajsie a Austrálie. Náš dnešní článek zrekapituluje samotný start, ale najde se i prostor pro seznámení se se satelity.
O Rosettě se u nás můžete dočíst čím dál častěji. Není divu. Po dlouhých deseti letech se teprve na začátku srpna dostala téměř na dotek ke svému cíli. Jen několik měsíců před tímto jejím příletem jsme začali dostávat první rozmazané snímky komety a přístroje sondy se uváděly do provozu. V těchto dnech jsme však přesyceni úchvatnými fotografiemi jádra komety a čas od času dostáváme i zajímavé zprávy týkající se naměřených vědeckých dat. Rosetta se neohroženě přibližuje ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Včera se k ní dostala na klíčovou vzdálenost a vstoupila tak do další důležité fáze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
