sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Články
O tom, že se v Číně vyvíjí národní program pilotovaných letů na Měsíc, prosakují zprávy již poměrně dlouho. V poslední době je koncept, který má vést k přistání čínských astronautů na Měsíci koncem tohoto desetiletí, postupně odhalován. Čínská vláda musí projekt ještě oficiálně schválit, protože jeho časový rámec leží mimo rozsah současného pětiletého plánu 2021 – 2025. Přestože dosud nebylo pilotované přistání na Měsíci formálně schváleno, práce na potřebných prvcích programu probíhají a zástupci kosmické agentury, průmyslu i státní média o lunárních ambicích otevřeně hovoří.
Zatímco minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu Hubbleova kosmického teleskopu jako celku a poté jsme se zaměřili na jeho přední část, dnešní díl se naopak zaměří na zadní část, ve které se nachází například palubní elektronika, ale je tu i prostor pro uložení vědeckých přístrojů nebo k připojení dvou panelů fotovoltaických článků.
Další týden utekl jako voda a na vlnách odcházejících dní připlul pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které nabídl právě uplynulý týden v kosmonautice. V hlavním tématu se Kosmotýdeník tentokrát zaměřil na unikátní „živé“ vysílání sondy Mars Express z oběžné dráhy Marsu, čímž se oslavilo neuvěřitelné dvacetileté výročí fungování této evropské sondy. V dalších tématech jsme se podívali na jihokorejský a severokorejský kosmický start, anebo na návrat mise Axiom 2 zpět na Zemi. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Na floridské rampě 39A se ke startu chystá raketa Falcon 9, která měla podle původního plánu startovat už v sobotu. Špatné počasí si však vynutilo její odklad o jeden den a tak je start aktuálně plánován na 4. června v 18:12 SELČ. Nosič by měl na oběžnou dráhu dopravit kosmickou loď Dragon 2. generace, která přiveze na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i vědecké experimenty. Největší pozornost však na sebe poutají dva svinovací fotovoltaické panely iROSA, které rozšíří schopnosti ISS generovat elektřinu. V minulých letech už byly na stanici dopraveny dvě porce těchto panelů a nyní tedy přichází poslední várka. Tento start Vám rádi nabídneme živě a s českým komentářem.
Pokud jste se těšili na dnešní start Falconu 9 s nákladní lodí Dragon, budete si muset počkat až na nedělní večer. Start mise CRS-28 totiž byl odložen o jeden den i z důvodu špatného počasí. To neříkám jen tak bezdůvodně – na nedělní dopoledne totiž má ze zhruba 5 kilometrů vzdálené rampy SLC-40 startovat jiný Falcon 9 s 22 družicemi Starlink v2 mini. Předpověď počasí vydaná ve čtvrtek však nebyla moc příznivá, když slibovala pouze 30% pravděpodobnost dobrých podmínek. Je tedy otázka, jak to bude vypadat zítra kolem poledne našeho času. Kromě primárního termínu v 11:56 SELČ jsou k dispozici také alternativy ve 12:46 a 13:36. Náš přenos bude každopádně připraven pro všechny zájemce.
Danuri, první jihokorejská sonda určená ke studiu Měsíce je téměř v polovině své primární mise. Sondu vynesla raketa Falcon 9 startujcíí z Mysu Canaverel na Floridě a o 4 měsíce později, tedy v prosinci loňského roku, se Danuri usadila na oběžné dráze kolem Měsíce. Od té chvíle pečlivě sbírá data a pořizuje snímky měsíčního povrchu posetého bezpočtem kráterů. Sonda Danuri obíhá přibližně 100 kilometrů nad povrchem Měsíce a data, která odešle na Zemi, jsou analyzována týmem expertů. Díky sondě Danuri (někdy se můžete setkat i se starším názvem KPLO – Korea Pathfinder Lunar Orbiter) se Jižní Korea stala teprve osmým státem či kosmickou agenturou, která dopravila své zařízení na oběžnou dráhu Měsíce.
Švýcarský startup ClearSpace uzavřel smlouvu s firmou Arianespace na vynesení první mise, která zachytí nepoužívaný 100 kg vážící kosmický hardware a vstoupí s ním do atmosféry. V druhé polovině roku 2026 tedy má z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně odstartovat raketa Vega-C, která jakožto sekundární náklad ponese na nízkou oběžnou dráhu Země družici ClearSpace-1, přičemž primární náklad startu bude časem oznámen. ClearSpace-1 bude naveden na sun-synchronní dráhu, na které provede přiblížení k dílu celkově druhé vypuštěné rakety Vega, která startovala v roce 2013 a spojí se s ním. Firma ClearSpace chce v praxi demonstrovat řadu nových technologií jako je záchyt neaktivního objektu pomocí čtyř robotických ramen následovaný řízeným zánikem „lovce“ i „kořisti“, tedy adaptéru VESPA (Vega Secondary Payload Adapter) v atmosféře Země.
Agentura NASA a firma Boeing společně 25. května provedly společné zhodnocení Crew Flight Test, které předchází chystanému prvnímu letu této lodi s astronauty k Mezinárodní kosmické stanici. Během této kontroly týmy zodpovědné za průběh mise přezkoumaly zatím nedokončené úkoly, které zbývají před startem, který byl v té době plánován nejdříve na 21. července. Experti se zaměřili také na nově vznikající problémy, které je potřeba vyřešit před rozhodnutím o plnění paliva do kosmické lodi, k čemuž mělo podle tehdy platného harmonogramu dojít v červnu.
V květnových Vesmírných výzvách mimo jiné uvidíte start pilotované komerční mise Ax-2, start pilotované lodi Shenzhou-16, dva ruské výstupy do volného prostoru, start nákladní lodi Tianzhou 6 nebo zahájení mise nákladní lodi Progress MS-23. Dále start dvou misí s družicemi TROPICS, výběr pilotovaného lunárního landeru pro Artemis V, start družice Viasat-3 Americas, vynesení družic Iridium NEXT / OneWeb, start družice BADR-8 (Arabsat 7B) a na závěr dalších pět misí Starlink. Užijte si tyto rekordně dlouhé Vesmírné výzvy. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
