Muon Space
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.
Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.
Společnost Logos Space Services získala 50 milionů dolarů na rozvoj technických plánů konstelace o více než 4 000 širokopásmových družicích.
NASA a Axiom Space na neurčito odkládají soukromou misi Ax-4 na Mezinárodní vesmírnou stanici poté, co v části stanice, kde došlo k dlouhodobému úniku vzduchu, zjistily nový únik. Odložení má Roskosmosu poskytnout více času na prostudování nového úniku vzduchu v jednom z oddílů modulu Zvezda.
Kanadský startup Reaction Dynamics dokončuje vývoj a připravuje se na kvalifikaci svého hybridního raketového motoru RE-202 s finanční podporou quebecké vlády a soukromými investicemi.
Společnost Rocket Lab 11. června vynesla radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost iQPS, což je třetí start pro tohoto zákazníka během posledních tří měsíců. Raketa Electron odstartovala ze startovacího komplexu 1, rampy A.
Společnost BAE Systems se spojila s jihokorejským konglomerátem Hanwha Systems, aby prozkoumala využití jejich technologie radaru se syntetickou aperturou (SAR) v Azalea, plánované zpravodajské, sledovací a průzkumné konstelaci.
Články
„Dnes jsem se seznámila s přenosným měřícím systémem pulmonální funkce (Pulmonary Function System – PFS), což je zajímavý přístroj umožňující analýzu plynu vydechovaného subjektem. Někdy subjekt dýchá staniční atmosféru, jindy zase známou směs plynů obsahující metabolicky inertní sledovací plyn. PFS je potřeba pro nový experiment ESA ‚Monitorování dýchacích cest‘ (Airway Monitoring), který by měl začít během mého pobytu na ISS.
„V uplynulém týdnu zaplňovalo mé dny velké množství experimentů. Tady u nás nahoře, na lidské základně ve vesmíru, jsme opravdu vytížení! Některé z experimentů byli staří známí jako třeba Cirkadiánní rytmy, některé byly naopak nové, například experiment ESA Monitorování dýchacích cest (orig. Airways Monitoring). Pro tentokrát jsme s Terrym po několika počátečních problémech s hardwarem (který je docela komplexní a částečně na ISS použitý úplně poprvé) získali všechna požadovaná data z měření při „normálním“ tlaku. Za pár týdnů provedeme měření při sníženém tlaku, při kterém se budeme muset zavřít do přechodové komory a snížit v ní tlak vzduchu. Víte, nemyslím si, že by na naší planetě byli nějací vědci, kteří by se dostali k tak širokému spektru vědeckého výzkumu jako my. Předpokládám, že všechny laboratoře na Zemi jsou více specializované a vědci i laboranti jsou perfektně vzděláni v oborech úzkého zaměření. My, na druhou stranu, nemáme vypilované schopnosti a rozsáhlé zkušenosti v žádné z vědeckých aktivit, které provádíme. V některých případech jsme absolvovali trénink na dané téma před mnoha měsíci, v jiných zase až přímo na palubě
Sociální sítě jsou v dnešní době velmi výraznou součástí internetu a kosmické agentury, které se snaží na sebe upozornit, tento trend naštěstí zachytily. Fanoušci kosmonautiky se tedy díky Twitteru, Google+ nebo Facebooku mohou velmi rychle dozvědět o aktualitách a zajímavostech, které by jinak nestály za vydání kompletního článku na webu. NASA nyní přišla se zajímavým nápadem – pokud chcete dát najevo, že jste opravdovým fanouškem Mezinárodní vesmírné stanice, stačí použít v příspěvku hashtag #ISSfan.
Týden se sešel s týdnem a je na čase připomenout si největší události uplynulých sedmi dnů. Přichází proto nejstarší seriál na našem blogu – Kosmotýdeník, který má právě tohle na starosti. Hlavní událostí týdne bylo vypuštění nové americké vědecké sondy SMAP, která bude měřit vlhkost půdy. Nevynecháme ani informace o známé zpěvačce Sarah Brightman, která se chystá na svůj výlet na ISS. Aktuální díl zakončíme novinkami okolo sondy DSCOVR, která se v průběhu února vydá do vesmíru na palubě rakety Falcon 9 v1.1. Tento týden byl ale chudý na krátké zprávy, takže tentokrát na konci článku nenajdete tradiční rubriku Kosmonautické mini-zprávy.
V dnešním příspěvku se pokusím stručně objasnit pozadí závodů v oblasti vypouštění armády satelitů poskytujících levné internetové připojení. A to prostřednictvím zajímavé osobnosti, která figuruje již nějakou dobu v této oblasti a pokouší se poskytnout internet šířený vzduchem oblastem, kde není možné vést připojení přes dráty. Tou osobu je veřejnosti ne příliš známý Greg Wyler (45).
V České republice se po mnoha holých týdnech vrátil sníh. Ovšem tento poprašek se nedá srovnat s tím, čemu v posledních dnech čelí východní pobřeží Spojených států, kde byl běžný chod do značné míry omezen přívaly sněhu. Ačkoliv se nejhorší obavy nakonec nenaplnily, přesto se hlavně život v New Yorku výrazně proměnil. Stav ohrožení vyhlásily státy Connecticut, New Jersey, Rhode Island, New York, Massachusetts a New Hampshire. Astronaut Terry Virts využil 28. ledna toho, že ISS přelétala právě nad východním pobřežím a nafotil časosběrný dokument, který zachycuje podmínky od Washingtonu D.C., přes Baltimore, New York až k Bostonu.
Vidět několik set kilometrů pod sebou plout mraky a nad hlavou mít jen vesmírnou temnotu – takovým zážitkem se může chlubit jen pár set lidí na celém světě. Náš seriál Krásy modré planety se snaží všem čtenářům našeho portálu alespoň částečně zprostředkovat dojmy, které astronauti denně zažívají. Při pohledu na krásné fotky se ani nemůžeme divit jejich slovům, že pohled na Zemi se nikdy neokouká. Také dnes je pro Vás připraveno 20 fotografií od Samanthy Cristoforetti, která pobývá na ISS. U snímků najdete také její originální komentář.
Už jen pár desítek minut zbývá do chvíle, kdy se na Vandenbergově základně zažehnou motory rakety Delta II. Na polární oběžnou dráhu míří satelit SMAP, který bude monitorovat globální změny ve vlhkosti půdy. V našem dnešním článku jsme pro Vás připravili živý přenos z celého startu. K zážehu by podle plánu mělo dojít v 15:20 našeho času. Pokud byste se chtěli dozvědět bližší informace o samotné družici, přečtěte si tento článek. Pokud vás zajímá, jak bude probíhat start, můžete číst tento článek.
Pokud všechno půjde podle plánu, zažehnou se dnes v 15:20 našeho času motory rakety Delta II. Ta má z kalifornského kosmodromu Vandenberg na oběžnou dráhu dopravit vědeckou družici SMAP (Soil Moisture Active/Passive), která má za úkol monitorovat globální rozdíly ve vlhkosti půdy a změny této hodnoty v průběhu času. Jelikož jsme se tomuto satelitu detailně věnovali v jednom z minulých článků, dnes zaměříme svou pozornost na samotný startovní manévr.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nedělní poledne je ideálním časem na přehled kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. A tento týden toho bylo opět požehnaně. V hlavním tématu se tentokrát
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.