sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

EchoStar

Společnost EchoStar objednala další geostacionární družici pro své televizní vysílání Dish Network. Objednávka přichází v období, kdy společnost signalizuje možnost podání návrhu na ochranu před bankrotem.

NanoAvionics 2

Jihokorejský státem podporovaný Institut pro základní vědy (IBS) objednal první z pěti cubesatů, které budou studovat Venuši z nízké oběžné dráhy Země, u litevské společnosti NanoAvionics 2. Vypuštění je plánováno na příští rok.

BAE Systems

Americké vesmírné síly udělily společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 1,2 miliardy dolarů na 10 družic pro varování před střelami (MWT) na střední oběžné dráze Země.

Jared Isaacman

Bílý dům stahuje nominaci Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Prohlášení neuvedlo, proč Bílý dům hledá nového kandidáta, a Huston bezprostředně na otázky týkající se rozhodnutí nereagoval.

Články

Logo kosmonautix.cz

ANKETA: Informace o které kosmické agentuře Vás zajímají nejvíc?

Od vyhlášení minulé ankety uplynuly už skoro dva měsíce a je proto na čase přijít opět s něčím novým. Tentokrát by nás zajímalo, kterou kosmickou agenturu, či stát máte nejraději – jinými slovy – o které kosmické agentuře si nejraději dohledáváte informace. Ankety jsou pro nás velmi důležitým prostředkem ke zpětné vazbě od čtenářů směrem k redakci, na které si velmi zakládáme. V tomto článku zároveň najdete vyhodnocení ankety minulé, ve které jste mohli hlasovat během prázdnin.

Kosmotýdeník 155. díl (31.8. – 6.9.2015)

Další týden utekl jako voda a to zejména díky velkému počtu velmi zajímavých kosmických událostí. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který každý týden shrnuje to nejzajímavější z dění právě v kosmonautice se proto podíváme hned na několik zajímavých věcí. Nejdříve navštívíme japonský rentgenový teleskop Suzaku, jehož mise musela být ukončena. Zamíříme k Mezinárodní kosmické stanici, kde v současnosti pobývá devět astronautů. Nevynecháme ani dění v soukromém sektoru a navštívíme kosmodrom na Floridě, kde k nebi vzlétl Atlas V. Mnoho dalších událostí vás čeká již v samotném článku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Konstrukce Saturnu V polopatě

Pamatujete si na úsměvnou infografiku, kde byla raketa Falcon 9 popsaná velice strohým jazykem? V mírně odlehčeném článku, který je i přesto poučný, jsme vám ji nabídli v dubnu letošního roku. Jelikož byl článek poměrně úspěšný a čtenářům se líbil, rozhodli jsme se Vám nyní prezentovat podobnou infografiku. Tentokrát se bude týkat nejsilnější rakety, kterou lidstvo doposud postavilo a úspěšně využívalo – americkému lunárnímu nosiči Saturn V. Infografika popisuje všechny nejdůležitější součásti rakety včetně jejího nákladu – soulodí Apollo s velitelským a lunárním modulem, a to těmi nejjednoduššími slovy, kterým porozumí opravdu každý. Doufáme, že se vám bude líbit, že se u ní možná trochu pobavíte a snad i něčemu přiučíte.

Chang'e 5 T1

Chang’e 5 T1 pokračuje v přípravách na návrat vzorků z Měsíce

V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.

CST-100

Zapomeňte na CST-100, je tu Starliner

Firma Boeing dnes oznámila důležitou novinku. Kosmická loď CST-100, která bude za několik let vozit astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici se přejmenovala. Nově ji budeme označovat jako Starliner – společnost Boeing ji sice při dnešním otevření montážního hangáru na floridském kosmodromu označila jako CST-100 Starliner, nicméně dá se očekávat, že tohle označení je jen dočasné, aby lidé nebyli zmatení změnou názvu. Je pravděpodobné, že po nějaké době dojde k úplnému vypuštění zkratky CST-100 a zůstane jen Starliner.

ISS má na palubě zástupce pěti států

Mezinárodní vesmírná stanice v těchto dnech dělá čest svému jménu – dnes v 9:39 našeho času se k dokovacímu portu modulu Poisk připojila kosmická loď Sojuz TMA-18M. Po nezbytných zkouškách těsnosti spojení mohlo dojít k otevření průlezu a setkání posádek. Na stanici nyní pobývají čtyři Rusové (Michail Kornijenko, Gennadij Padalka, Sergej Volkov, Oleg Kononěnko), dva Američané (Scott Kelly a Kjell Lindgren), jeden Japonec (Kimija Jui), jeden Dán (Andreas Mogensen) a jeden Kazach (Ajdin Ajmbetov). Mezinárodnější složení posádky bychom v historii celé stanice nenašli.

SpaceX prolomila hradbu mlčení

Informací o tom, co se bude okolo SpaceX dít v dalších měsících nebylo mnoho. Na veřejnost se sice dostaly nějaké neověřené kusé informace, ale oficiální potvrzení chybělo. To bylo živnou půdou pro různé spekulace a domněnky. Tomu je již ale konec. SpaceX sice ještě nemá pevně stanovený kalendář letů, nicméně v posledních hodinách jsme se dozvěděli více informací o chystaných misích, než za několik posledních týdnů dohromady. Proto jsme se rozhodli sesbírat všechny oficiální zprávy a složit z nich tento článek, který se pokusí shrnout výhled na další týdny a měsíce.

Vědečtí suchaři z týmu New Horizons? Ani omylem!

Možnosti, jak popularizovat kosmonautiku jsou široké a sahají od běžných forem jako jsou tiskové zprávy, články na webu, případně videoreportáže až po originální způsoby – třeba videoklipy. Pamatujete si na období okolo přelomu tisíciletí, kdy hudební éter mnoha rádií ovládaly takzvané boybandy, tedy chlapecké kapely? Jednou z nich byli i američtí ★NSYNC, kteří v roce 2000 vydali hit Bye Bye Bye. Tým okolo sondy New Horizons tuhle písničku vzal a přetextoval ji tak, aby vyprávěla o průletu New Horizons kolem Pluta.

New Horizons v Kuiperově pásu v představě malíře. NASA/JHUAPL/SwRI/Alex Parker

Při další cestě do Kuiperova pásu ušetří New Horizons palivo

NASA koncem srpna potvrdila, že sonda New Horizons, která proletěla kolem Pluta 14. července 2015, se vydá k tělesu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Tento malý objekt (cca do 50 km) obíhá kolem Slunce v pásu ledových těles za dráhou Neptunu asi 1,5 miliardy kilometrů za Plutem. Jak jsme uvedli v nedávném článku, hledání potenciálních těles v cestě sondy bylo doslova hledáním jehly v kupce sena a pomohl až Hubbleův vesmírný dalekohled. Jak je patrné z označení vybraného objektu, byl objeven v roce 2014, M označuje druhou polovinu června a U69 pak, že jde o 1725. těleso objevené v této polovině měsíce.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.