sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost MDA Space, která pro Gateway staví robotický systém Canadarm3, na konferenci o výsledcích hospodaření 8. května uvedla, že se prozatím soustředí na pokračování práce na systému Canadarm3. Dle společnosti by technologie mohla být znovu využita k jiným účelům, pokud by byl schválen návrh rozpočtu Bílého domu.
Společnost X-Bow Systems, startup zabývající se výrobou raketových motorů na tuhá paliva, získala v rámci financování 35 milionů dolarů. Poslední kolo vedla společnost Lockheed Martin, která se společností uzavřela strategickou dohodu.
Americké vesmírné síly udělily zakázky v celkové hodnotě 17,6 milionu dolarů společnostem Auria Space a Sphinx Defense na vybudování prototypů cloudových základen, které by propojily vojenské družicové operace s komerčními a vládními anténami pro zvýšení kapacity.
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Články
Tento týden nám z pohledu kosmonautiky pěkně vyvrcholil nocí ze soboty na dnešek. V Kosmotýdeníku se tak krom událostí z týdne budeme věnovat i nejaktuálnějším záležitostem, ke kterým patří úspěšný test malého raketoplánu Dream Chaser, či úspěšný statický zážeh Falconu 9. V hlavním tématu se však podíváme na důvody odkladu startu družice ICON, kterou měla vynést raketa Pegasus XL. Dočkáte se i tradičních rubrik. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Přípravy na sobotní start probíhaly podle plánu – počasí bylo skvělé, systémy rakety Antares i kosmické lodi Cygnus pracovaly tak, jak měly. Ke startu však nakonec nedošlo, protože do zakázané oblasti vletělo letadlo, které tam nemělo co dělat. Startovní okno bylo moc krátké a bylo jasné, že odklad nepřipadá v úvahu. Start se tedy posunul o necelých 24 hodin a v neděli po obědě nás čeká opakování. Věřme, že i tentokrát bude přát počasí i technika, ale že se neobjeví zase nějaký nepoučený pilot.
Kosmodrom MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) ležící na ostrově Wallops ve Virginii by se měl dnes stát místem konání startu rakety Antares 230. Ta vynese na nízkou oběžnou dráhu nepilotovanou zásobovací loď Cygnus, která následně zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici. Pro Antares to bude první start po více než roce! Tuto raketu tedy moc často létat nevidíme, termín startu potěší středoevropany jak denní dobou, tak i tím, že je sobota. Proto Vám rádi celý start zprostředkujeme živě a s českým komentářem.
Pokud se nic nepokazí, měla by dnes ve 13:37 odstartovat z kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) raketa Antares 230 se zásobovací lodí Cygnus S. S. Gene Cernan. Ta po dosažení oběžné dráhy zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, kam by měla dorazit během pondělí 13. listopadu. italský astronaut Paolo Nespoli a jeho americký kolega Randolph Bresnik zachytí Cygnus staniční robotickou paží a pozemní středisko následně s lodí domanévrují ke spodnímu dokovacímu uzlu modulu Unity, kde zůstane Cygnus připojený do začátku prosince.
Zařízení zvané Combustion Integrated rack (CIR) se na ISS dostalo při misi STS-126 v roce 2008 a nyní se používá v rámci projektu ACME (Advanced Combustion via Microgravity Experiment), který studuje průběh hoření plynných látek v mikrogravitaci. Z tohoto přístroje většinou vídáme jen jeho přední stranu a zbytek je schován ve skříňové konstrukci. Nemůžeme tak plně nahlédnout do jeho útrob a obdivovat složitost jeho stavby. Ale italský astronaut Paolo Nespoli při provádění údržby tohoto systému zapnul kameru a díky vzniklému časosběru můžeme vidět, že práce astronautů skutečně není jednoduchá.
Za celou existenci našeho lidského rodu se můžeme jako lidstvo pochlubit jen malou hrstkou těch, kteří pokořili hranice zemské atmosféry. K dnešnímu dni pouhých 552 jedinců stojí proti miliardám ostatních, kteří nikdy nespatřili Zemi z výšky několika desítek či stovek kilometrů. Ovšem i v této pětisethlavé skupince existuje jeden exkluzivní klub. Klub těch, co měli možnost spatřit náš domov v celé kráse coby modrou kuličku v černi nekonečného vesmíru. Pouhých 24 mužů opustilo hranice nízkého zemského orbitu a vydalo se k Měsíci. Onen klub se vytvořil v letech 1968-1972 a je obrovskou hanbou naší společnosti, že k nim za pětačtyřicet let nepřibyl ani jeden další člen. A co horšího – tito výjimeční mužové, kteří mohli na vlastní oči sledovat východ Země nad Měsícem a porovnat lunární nehostinnou a prázdnou krajinu s živoucími barvami a nádherou zeměkoule, pomalu odcházejí. Ještě začátkem týdne jich zbývalo patnáct. Od pondělní noci to již neplatí. Klub pozbyl dalšího ze svých členů…
Až se Orion bude blížit ke konci své mise EM-1, vletí do zemské atmosféry rychlostí 39 750 km/h a jen díky konstrukci zvané aeroshell, kterou tvoří tepelný štít a obložení vnějších stěn lodi (backshell) nedojde k poškození kabiny Orionu vlivem extrémního horka. Následně loď ve výšce sedm a čtvrt kilometru postupně vystřelí 11 padáků, které zpomalí sestup lodi vstříc přistání ve vodě. Aby se ale mohly vystřelit, bude muset předtím dojít ve správnou chvíli k odpálení části backshellu, čímž dojde k odkrytí stabilizačních a hlavních padáků.
Vážení čtenáři našeho webu, velmi si vážíme Vaší aktivity, kterou projevujete nejen čtením našich článků, ale i tím, že aktivně vstupujete do diskusí pod jednotlivými články. Ceníme si toho, že se v diskusi velmi často objevují zajímavé informace, které dokáží rozšířit obsah článku, nabídnout pohled z druhé strany, nebo zasadit probírané téma do širšího kontextu. Takové komentáře a z nich plynoucí diskuse jsou skutečným obohacením našeho portálu a můžeme je považovat za důkaz toho, že redakce a návštěvníci společnými silami vytváří jeden projekt. Nyní jsme se rozhodli zpřístupnit všem návštěvníkům možnost jednoduše ostatním diskutujícím poděkovat.
Třením vzniká teplo, což dnes nikoho nepřekvapí. Stačí si v chladném dni třít ruce a hned se aspoň trochu ohřejete. O tom, jak by dopadl běžný automobilový motor, kdyby nebylo tření redukováno olejem se raději ani nevyplatí uvažovat. Ale tření může generovat teplo i v mnohem větším měřítku, které se počítá na stovky kilometrů. Podle aktuální modelové studie evropských a amerických vědců, kteří pracovali na misi Cassini by tření mohlo vytvářet dostatek tepla pro pohon hydrotermální aktivity na saturnově měsíci Enceladu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
