sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Německý družicový operátor OroraTech 14. května oznámil, že si zajistil dalších 12 milionů eur v rámci rizikového financování série B na urychlení rozšíření své konstelace pro monitorování lesních požárů.
Američtí zákonodárci 14. května vyjádřili obavy kvůli údajným plánům administrativy prezidenta omezit financování komerčních nákupů družicových snímků. Podle kritiků by mohl tento krok podkopat americké zpravodajské schopnosti a být v rozporu s deklarovanými prioritami Bílého domu.
Články
Kolotoč startů SpaceX se rozhodně v nejbližší době nechystá zastavit a tak je čas podívat se detailněji na nejbližší pokus o dosažení oběžné dráhy. Falcon 9 bude tentokrát vynášet telekomunikační družici, kterou vlastní jeden z jejích nejvěrnějších zákazníků – firma SES, pro kterou to bude již pátý kontrakt se SpaceX. Aktuální družice nese jméno SES-16, ale to není kompletní označení. Někdy se totiž můžete setkat i s názvem GovSat-1, který odkazuje na to, že SES se bude o provoz družice dělit s lucemburskou vládou, která ji využije pro své potřeby včetně kapacit pro NATO.
Pátého května by měl na raketě Atlas V vyrazit vstříc Marsu nový americký lander pojmenovaný InSight. Jeho úkoly budou unikátní – vůbec poprvé v historii budeme mít možnost prozkoumat, jak vypadá nitro Marsu, jak je planeta z geologického hlediska aktivní a mnoho dalších věcí, které rozšíří naše chápání sluneční soustavy. Zatím je ale lander ještě na pevné zemi, kde probíhají jedny z posledních zkoušek. Před několika dny se například testovalo rozkládání solárních panelů, které budou sondě po přistání v listopadu letošního roku dodávat energii.
Jestli se říká, že jsou góly kořením hokeje, pak bychom mohli říct, že emoce jsou kořením kosmonautiky. A šéfkuchař osud nám tenhle týden naservíroval menu, že by s ním měli problém i otrlí jedlíci zvyklí na extrémní dávky Scovilleho jednotek. V uplynulých dnech nám totiž aktuální události napumpovaly do krve koňskou dávku několika silných emocí – radosti, překvapení i strachu – Falcon Heavy se dočkal premiérového zážehu, dozvěděli jsme se o nečekaném stupni i nákladu rakety Electron a báli jsme se o Ariane 5, která nakonec svůj úkol i přes problémy splnila. Pokud si chcete přečíst rekapitulaci uplynulého týdne, nebo se podívat na témata, která jsme v článcích nepokryli, je tu pro Vás Kosmotýdeník.
O tom, že se zkouška záchranného systému lodi Orion (AA-2) nezvykle urychlila o několik měsíců, jsme na našem webu psali již vloni v listopadu. Firma Orbital ATK, která má velké zkušenosti s výrobou motorů na tuhé palivo a tak dostala na starost i motory pro záchrannou věžičku Orionu, se před pár dny na Facebooku pochlubila fotkami z její výroby. Hlavní motor je již odlitý a podstoupil i nedestruktivní inspekci. Ke zkoušce samotné dojde v dubnu 2019 a jejím úkolem bude ověřit, zda záchranný systém Orionu dokáže odnést kabinu pryč od nebezpečné rakety.
Prakticky v každém článku, ve kterém se věnujeme cubesatům, píšeme, že tyto malé družice zažívají v posledních letech velký boom, který se hned tak nezastaví. Dnešní článek budiž důkazem. Evropská kosmická agentura vloni vyzvala evropské týmy, aby navrhly cubesat pro výzkum Měsíce. ESA všechny návrhy zhodnotila a nyní představila vítěze. Oba vybrané projekty sice nemají zajištěné vynesení k Měsíci, ale můžeme je chápat jako ideální odrazné body do budoucna. Pokud se otevře možnost poslat k Měsíci cubesaty, bude mít Evropa v rukávu hned dva trumfy.
Start nejsilnější evropské rakety Ariane 5 s dvojicí telekomunikačních družic SES 14 a Al Yah 3 proběhl včera ve 23:20 našeho času hned na začátku startovního okna. Ovšem průběh startu nemůžeme označit jako běžný. Krátce po oddělení centrálního stupně došlo ke ztrátě telemetrie z rakety, což se projevilo nejen tím, že zmizely údaje o výšce a rychlosti ve spodní liště přenosu, ale zasekla se i žlutá linka grafu ukazující výšku nosiče nad Zemí. Situace je momentálně značně nepřehledná a proto zakládáme tento mimořádný článek, ve kterém se pokusíme přinášet aktuální informace.
EDIT 5:06 : Podle posledního tiskového prohlášení Arianespace se zdá, že problém byl pouze ve výpadku telemetrie. Obě družice se oddělily od nosiče a komunikují se svými řídicími středisky.
Ne, nebojte se, nebudeme zde probírat částicovou fyziku. Zůstaneme věrni naší oblíbené kosmonautice a podíváme se na nedávný start z Nového Zélandu, odkud lehká raketa Electron vynesla do kosmu tři cubesaty. O úspěšném uvedení první „elektrické“ rakety do provozu jsme psali v Kosmotýdeníku, kde můžete zhlédnout i záznam startu. Záhy po něm oba zákaznící (Planet a Spire Global) potvrdili navázání komunikace se svými satelity a tím se zdálo být hotovo. Společnost Rocket Lab však pod aerodynamickým krytem Electronu měla schované jedno překvapení.
Kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guyaně by se měl dnes pár desítek minut před půlnocí dočkat prvního letošního startu. Na odpalovací rampě stojí raketa Ariane 5, která by odsud měla startovat ve 23:20 našeho času. Na supersynchronní dráhu má vynést jako obvykle hned dvě telekomunikační družice – SES 14, která svým signálem obslouží Severní, Střední i Jižní Ameriku a Al Yah 3, která je určena pro potřeby Afriky a Brazílie. V dnešním článku máte možnost sledovat celý start živě.
Dost možná jsme byli včera svědky události, která se zapíše do dějin kosmonautiky. To prokáže až budoucnost. Jisté je, že včera došlo ke statickému zážehu nejsilnější rakety současnosti. Vůbec poprvé se k životu probralo rovnou 27 motorů Merlin 1D, které při startu poženou k obloze těžkotonážní raketu Falcon Heavy z dílny SpaceX. Pojďme si v tomto článku připomenout cestu, která k tomuto milníku vedla a nakoukněme také do nejbližší budoucnosti. Start této rakety se totiž po včerejšku výrazně přiblížil.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
