Štart družice TJSW-19
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Články
Téměř vše v historii lidstva začíná postupným vývojem, a proto někdy bývá velmi těžké označit či určit jednoznačný počátek. Podobné je to i s kosmonautikou a raketovou technikou. Když však nahlédneme do historie a budeme pečlivě hledat nějaký skutečný moment prvního praktického využití raket v letectví, tak to bude zřejmě legendární let raketové „kachny“. Letos od tohoto památného dne uplynulo již 90. let a my si nejen tuto událost v následujících řádcích připomeneme.
SpaceX už dokázala přistát na pevnině 11×, ale vždy to bylo na východním pobřeží, tedy na Floridě. Všechny dosavadní starty ze západního pobřeží proto přistání prvního stupně neobsahovaly vůbec, nebo se přistávalo na mořskou plošinu. Tomu by ale měl být konec. Zítra ráno bychom se měli dočkat historicky prvního pokusu o přistání prvního stupně Falconu 9 na Vandenbergově základně. Start samotný má za úkol vynést argentinskou radarovou družici a ve hře by mohla být i loď zachytávající aerodynamický kryt. Máme se rozhodně na co těšit!
Právě vám k přečtení přinášíme další díl pravidelného týdenního souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika. A že toho tento týden bylo! Přistání na asteroidu, úspěšný manévr při letu k jinému asteroidu, manévr kolem Venuše a další. My se navíc v hlavním tématu ještě podíváme na první aktivaci extrémně vyspělého laserového přístroje ATLAS na družici ICESat-2. Nevynecháme však ani další dění, například si představíme lander pro Měsíc, který představil Lockheed Martin a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Oběžnou dráhu Země křižuje nespočet cizích těles, jejichž rozměry sahají od mikroskopických prachových částic po několikasetmetrové balvany. Naše planeta se každý den srazí s několika z nich, avšak v naprosté většině se naštěstí jedná o ty drobné kousíčky dosahující maximálně několika centimetrů či spíše milimetrů. Většina z nich se tedy vypaří v atmosféře a k povrchu naší rodné hroudy se ani nedostane. Statistika je ale neúprosná a je více než jasné, že přijde den, kdy se nám do cesty postaví těleso, které vážně ohrozí existenci naší civilizace či dokonce přežití většiny živočišných druhů. V dávné minulosti se tak již nejednou stalo. A pokud jde o balvany, které sice lidstvo jako celek neohrozí, ale dokážou nadělat pořádnou paseku, tak dopad několika z nich máme ještě v čerstvé paměti. Dokážeme v budoucnu zabránit těmto srážkám?
Příští týden čeká fanoušky filmů s kosmonautickou tematikou svátek. Ve čtvrtek 11. října do českých kin dorazí velmi očekávaný snímek „První člověk“ režiséra Damiena Chazelle. „První člověk“ se věnuje postavě muže, jenž byl hlavním aktérem podle mého soudu nejdůležitější události dějin lidstva – prvního přistání na jiném kosmickém tělese. Toto úterý se v Praze konala projekce pro novinářskou veřejnost, které jsem mohl být účasten a mohu se tak podělit o první dojmy z tohoto filmu, který je na jednu stranu vyzdvihován (režisér, stejně jako představitel hlavního hrdiny je uváděn jako kandidát na Cenu Akademie, tedy Oskara), na straně druhé se zase nevyhnul kontroverzi pro údajné záměrné opomenutí vlasteneckého detailu. I na to v následujících řádcích přijde řeč. Než se do nich pustíme, rád bych předeslal, že nejsem filmový fanda a nejsem schopen hodnotit dílo režiséra v kontextu jeho předchozí tvorby, stejně tak nejsem schopen kvalifikovaně hodnotit, zda herci v tomto snímku podali lepší či horší výkon, než tomu bylo u jiných filmů či herců. Mé dojmy a hodnocení jsou naprosto subjektivní, na druhou
V německých Brémách byla na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu podepsána dohoda o stavbě evropského teleskopu Plato, který má hledat exoplanety s velkým důrazem na kamenné světy obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Hlavním dodavatelem této zakázky bude německá společnost OHB System AG, se kterou má spolupracovat italsko-francouzská Thales Alenia Space a švýcarská RUAG Space. Kontrakt pokrývá nejen stavbu, ale i testování a další činnosti, které mají vést ke startu v roce 2026. Dohoda ale nekončí vypuštěním do vesmíru – pokrývá i prvotní fázi aktivace palubních systémů.
Dostat k Mezinárodní vesmírné stanici novou loď, ve které jednou budu létat lidé, není snadné. Zdaleka přitom nejde jen o to postavit včas raketu a kosmickou loď. Ve hře je celá řada faktorů, které běžný člověk nikdy nespatří, ale které jsou pro realizaci mise nezbytné. 3. října se od vysoko postaveného zástupce firmy SpaceX dostala na veřejnost informace, že první testovací let nové lodi Crew Dragon sklouznul na začátek roku 2019, přičemž na vině je papírování. Podle dřívějších předpokladů mělo k misi DM-1 dojít už na podzim – nejprve se hovořilo o listopadu, pak o prosinci. Nyní je to už leden, ale soukromá firma je v tom nevinně.
V těchto dnech je kosmonautika napěchována zajímavými událostmi, mezi kterými hraje prim výsadek francouzsko-německého modulu MASCOT na planetku Ryugu. Modul sem dopravila japonská sonda Hayabusa 2 s cílem rozšířit vědecké výsledky z celé mise – MASCOT je totiž schopen provádět měření přímo z povrchu. Nyní se zdá, že úspěšná spolupráce v rámci mise Hayabusa 2 by mohla nastartovat i další společný projekt – tentokrát by šlo o průzkum měsíců Marsu v rámci japonské mise MMX (Martian Moons eXploration).
Poslední výběr evropských astronautů proběhl již téměř před deseti lety. Stalo se tak v roce 2009, kdy se sbor astronautů ESA rozrostl o šest mladých a velice kvalitních kandidátů, kteří krátce po svém výběru zahájili intenzivní základní výcvik. Do nejužšího výběru se však dostalo celkem deset finalistů, přičemž ti zbývající čtyři získali v Evropské kosmické agentuře nabídky jiných pracovních pozic, kde čekají v záloze na svou šanci. Prvním úspěšným kandidátem z této čtveřice, který se ze zálohy posunul na pozici aktivního astronauta, je Němec Matthias Maurer. Ten před pouhými několika dny dokončil svůj základní výcvik a je připraven vydat se na svou vesmírnou misi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.