Štart družice TJSW-19
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína dňa 12.5.2025 o 20:09 hod. SELČ úspešne vypustila technologickú družicu TJSW-19 pomocou rakety CZ-3C z kozmodrómu XSLC.
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Články
Společnosti Telesat a Blue Origin podepsaly dohodu na několik startů rakety New Glenn. Ta by měla posloužit k vybudování globální sítě družic na nízké oběžné dráze Země. Ty mají zajišťovat širokopásmové služby srovnatelné s kabelovými přenosy kdekoliv na Zemi. Firma v tiskovém prohlášení uvedla, že díky využití raket New Glenn bude možné dosáhnout významných úspor výdajů za vynesení. Systém Telesat LEO by měl nabídnout atraktivní kombinaci kapacity, rychlosti, dostupnosti, bezpečnosti a nízké latence, která bude minimálně stejná nebo dokonce lepší než u pokročilých terestrických sítí. Síť má urychlit rozvoj 5G technologií a měla by dostat vysokorychlostní služby i na venkov a do rozvojových zemí. Naopak pro rozvinuté země má nabízet novou úroveň výkonu pro komerční a vládní spojení, ale i pro lodní a leteckou dopravu.
Inženýři z kalifornské Jet Propulsion Laboratory vyvinuli novou sadu pokynů, které se již vysílají k Marsu. Jejich příjemcem má být rover Opportunity, který se po gigantické prachové bouři již neozval a mlčí již více než půl roku. Nové pokyny nebudou k Marsu vyslány jen jednou, ale opakovaně v průběhu několika dalších týdnů. Obsahem těchto pokynů jsou instrukce, jak by si mohl rover poradit s méně pravděpodobnými událostmi, ke kterým mohlo na jeho palubě dojít a které mu brání v navázání kontaktu se Zemí.
Firma SpaceX změnila v posledních měsících taktiku záchrany aerodynamických krytů raket Falcon. Ještě před rokem se loď Mr. Steven snažila o zachycení jedné poloviny při každém startu Falconu ze západního pobřeží, kdy to počasí dovolilo. Pokusy se sice zlepšovaly, ale záchyt stále nepřicházel a nepomohla ani 4× větší síť. Firma proto vsadila na zkoušky záchytu mimo starty. Polovina krytu je při těchto testech shazována z vrtulníku a pak už vše probíhá stejně jako při ostré záchraně – kryt vystřelí řiditelný padák, na kterém klesá k oceánu, kde už čeká loď Mr. Steven.
Stále častěji slýcháme o tom, jaké to asi bude, až se lidem podaří přistát na planetě Mars? Pokud nechceme opakovat minulost a opravdu stojíme o udržitelné zázemí na jiném než pozemském světě, bude potřeba vyvinout vhodné a hlavně funkční, dlouhodobě udržitelné habitaty. V tomto směru se samozřejmě již nyní podniká celá řada nejrůznějších kroků po celém světě. Nejaktivnější je v tomto zaměření agentura NASA, pod jejíž záštitou v současnosti probíhá vizionářská soutěž o nejlepší návrh marťanského obydlí zhotoveného za pomoci 3D tisku. Soutěž začala už v roce 2014 a v současnosti se nachází v předposlední fázi. Z 18 týmů NASA vybrala 5 finalistů a jejich návrhy představila veřejnosti. Návrhy to jsou natolik zajímavé, že jsem se rozhodl věnovat jim jeden z dílů seriálu Vesmírná architektura.
Před deseti dny, tedy 19. ledna, což bylo 161 dní po startu z Mysu Canaveral, dokončila sonda Parker Solar Probe první oběh kolem Slunce. Na své oběžné dráze se totiž dostala do nejvzdálenějšího bodu od naší hvězdy, takzvaného afelu. Hned vzápětí pro ni začal druhý ze 24 plánovaných oběhů, který vyvrcholí 4. dubna druhým průletem nejnižším bodem – perihelem. 1. ledna sonda vstoupila do plného provozního stavu (označuje se také jako Fáze E) se všemi systémy v plném provozu. Data z prvního průletu mají velkou vědeckou cenu, ale v celkovém kontextu jsou spíše kalibrační a ověřovací. Doposud sonda přes síť Deep Space Network poslala přes 17 gigabitů dat a všechna data nasbíraná během prvního průletu dorazí na Zemi do dubna.
Vlající úseky tepelné izolace na návratovém úseku Sojuzu TM-9 nepředstavovaly žádné bezprostřední riziko. Podle tepelných modelů vypracovaných specialisty z Energije se teplota na odhaleném plášti úseku ani nepřiblížila maximálním nebo minimálním přípustným limitům. Problém možná mohl nastat s kondenzací vody na chladných stěnách, ale Sojuz byl prostřednictvím vzduchové hadice neustále větrán, takže ani tento faktor nebyl nijak závažný. Malinko problematickým bylo chování izolace během práce orientačních motorků, nicméně už přestykování k zadnímu uzlu napovědělo, že se v tomto ohledu nebude dít nic dramatického. Další obavou mohlo být chování úseku v okamžiku, kdy směřoval během přistávacího manévru k Zemi. Vlající izolace mohla zakrýt infračervená čidla vertikály. S tím by si ovšem kosmonauti měli být schopni poradit. Nakonec tady byl poslední problém, který však už nabýval reálné podoby: během rozdělování úseků před přistáním se mohla izolace zachytit za anténu Kursu na orbitálním úseku nebo za některý z konstrukčních prvků přístrojového úseku. Ani v tomto případě nehrozilo kosmonautům smrtelné nebezpečí, nicméně návratová kabina mohla začít neplánovaně rotovat, což by znamenalo balistický sestup
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub z.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část lednové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část se bude věnovat české stopě na misi DART. Finále bude patřit nové pilotované lodi Crew Dragon. Akce začíná v 17:30.
Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu vede mezinárodní skupinu vědců a techniků studující možnosti mise do neprozkoumaného prostoru za sférou vlivu našeho Slunce, kterou z velkou nadsázkou nazývají první mezihvězdnou misí. APL chce navázat na misi sondy „New Horizons“, kterou laboratoř připravila a vede. Ralph McNutt, vedoucí studie „Interstellar Probe“ v APL říká, že práce týmu pokračuje dobře, a že předpokládá, že jimi připravené podklady pro posouzení v rámci příští Decadal Survey budou solidní. Skupina navrhuje doposud nejrychlejší let do mezihvězdného prostoru (téměř 6× rychlejší než let Voyageru 1, kterému trvalo překonat 121 AU za heliopausu 35 let – od 1977 do 2012). Navrhovaná sonda by měla za cíl dosáhnout vzdálenosti téměř 1000 AU (145 miliard km) od Slunce. McNutt vedl i zpracování příspěvku předneseného na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu v Brémách v říjnu 2018: „Near-Term Interstellar Probe: First Step“ (První krok k blízké mezihvězdné sondě). V tomto příspěvku autoři vysvětlují, že další krok při cestě ke hvězdám bude vyžadovat prozkoumání technologických omezení, vědeckých vyvažování a kompromisů. Za takový krok
Přesně před týdnem (20. ledna) vydala NASA článek se smělým prohlášením – do startu mise Lucy, která jako první prozkoumá Trójské asteroidy Jupiteru, zbývá přesně tisíc dní. Tyto asteroidy obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako obří planeta, jen se nachází 60° před a za ní. Pro vědce jsou zajímavé tím, že ukrývají důležité stopy vypovídající o historii Sluneční soustavy. Mise Lucy má od startu trvat 4156 dní, během kterých proletí kolem šesti objektů, které jsme zblízka ještě neviděli. První příležitost ke startu přijde 16. října 2021.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
