sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Kuiper-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Čínský národní vesmírný úřad

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) oznámil výsledky posledního kola mezinárodních žádostí o zapůjčení lunárních vzorků z mise Chang’e-5 v Šanghaji během konference u příležitosti 10. ročníku čínského vesmírného dne. Součástí akce byla slavnostní ukázka vzoru lunární smlouvy o půjčce.

Astrotech Space Operations

Americké vesmírné síly udělily zakázku ve výši 77,5 milionu dolarů společnosti Astrotech Space Operations na zvýšení kapacity zpracování družic na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii. Jedná se o investice do pozemní infrastruktury.

Boeing

Vedení Boeingu uvedlo, že společnost dělá pokroky ve snižování nákladů na své komerční vesmírné lodi CST-100 Starliner. Společnost nabídla několik podrobností o technických pracích na přípravě lodi na další let.

Okapi:Orbits

Německý startup pro řízení vesmírného provozu Okapi:Orbits získal 13 milionů eur v počátečním kole financování. Finance pomohou rozšířit produktové portfolio a mezinárodní tým společnosti.

OroraTech

Německý družicový operátor OroraTech otevřel své americké ústředí v Denveru v Coloradu. Kancelář bude centrálním centrem pro propojení amerických záchranných služeb, poskytovatelů veřejných služeb a vládních agentur s její platformou pro mapování a analýzu lesních požárů.

Články

raketa Proton-M

Proton-M zřejmě opět poletí

Je 6.srpna večer, přesně minutu po půl dvanácté . Na bajkonurském kosmodromu zahřmí motory rakety Proton-M. Raketa se vznese, až je z ní vidět jen malá tečka a i ta nakonec zmizí. Od rakety se oddělují jednotlivé stupně a další zahajují svou činnost. Přímo ukázkový start. Nyní by mělo dojít k prvnímu zážehu čtvrtého stupně Briz-M (Breeze-M), který vynese cenný náklad na správnou pozici geostacionární dráhy (GEO). Motor správně naběhne. První zážeh, po chvíli druhý. Nyní je čas na třetí zážeh. Po pouhých sedmi sekundách řídící jednotka jeho činnost ukončuje.

Pavel Popovič

Kritické momenty kosmonautiky 2. díl

V dalším dílu tohoto seriálku se chci věnovat kritickým (a někdy i  méně kritickým) situacím během dalších misí programu Vostok. Díl se jmenuje
„Staronové problémy, proč je dobré sledovat jízdní řád a komunikační šum aneb další Vostoky“
Jak jsem zmínil v předešlém článku, let Jurije Gagarina, který vešel do historie, ani zdaleka nevypadal tak, jak ho líčila tehdejší propaganda.

Joe Acabá po návratu na Zemi

Po 125 dnech zpátky doma

Kazašská step se dnes stala svědkem představení, ze kterého se sice pro část veřejnosti stává rutina, nicméně nikdy se neokouká. Ano, předpokládáte správně, v rozlehlých pláních přistála návratová kabina lodi Sojuz TMA-04M, která po čtyřměsíčním pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici vrátila domů trojici kosmonautů. Do náručí pozemské gravitace se vrátili Rusové Sergej Revin a Gennadij Padalka. Třetí sedadlo obsadil Američan Joe Acabá (na fotce). Tato trojice odstartovala do kosmu před 125 dny a od té doby nebyla zvyklá na zemskou tíži.

Sonda Cassini

Změny v atmosféře Saturnu

Změny ročních období si dokážeme představit už jenom proto, že jsou součástí našeho života na Zemi. Tady ovšem trvá každý koloběh jeden rok. Na Marsu už je to přibližně jednou tolik. Dokážeme si však představit třeba takových 30 let, které potřebuje k jednomu svému oběhu okolo Slunce Saturn? A co teprve skutečnost, že i Saturn se může pyšnit změnami, které provázejí jeho jednotlivá roční období.

Kosmická loď PPTS

Nástupce Sojuzu klepe na dveře

Kosmické lodě Sojuz – jen stěží byste ve světě kosmonautiky hledali ozkoušenější dopravní systém. Loď určená původně pro let k Měsíci se stala klíčovým prvkem pro obsluhu Mezinárodní vesmírné stanice. Sojuzy od svého vzniku prošly několika modernizacemi, které jim měly pomoci udržet krok s rozvíjející se technikou. Ale jelikož vývoj jde nezadržitelně dopředu, přišel čas poohlédnout se po nástupci legendární lodě. Tím by se měl stát projekt PPTS. U ní je krásně vidět, jak se historie opakuje – i ona je, stejně jako původně Sojuz, určena k letům na Měsíc. Není to ale její jediný úkol.

Mise Vostok-1 čeká na start

Kritické momenty kosmonautiky 1. díl – Vostok1

Cesty člověka za hranice atmosféry jsou něčím, co dnes bere většina lidí jako naprosto běžnou věc. Každý rok startují nové posádky, nemnozí si však uvědomují, že oni odvážlivci pracují v člověku zcela nepřirozených podmínkách a od vakua a okamžité smrti je dělí jen pár centimetrů stěn jejich lodí. Jen málo z nás zvedne hlavy k noční obloze a zadívá se na onu spěchající svítící tečku, která je dočasným domovem lidských bytostí. Zprávy informují většinou o bezproblémovém startu, či přistání kosmické lodi. Je to dobře, znamená to totiž, že vše funguje tak, jak má. Cesta ke dnešním, zdánlivě bezpečným výpravám do vesmíru ovšem nebyla zdaleka přímočará. Nechyběly tragédie, či momenty, které měly k tragédiím pouhý krůček.
Zkusím v tomto seriálu některé z těchto dramatických momentů popsat. Vycházím z momentálně dostupných pramenů. Zejména v případě sovětských letů se ale jedná o malou sázku do loterie, neboť archivy v Moskvě ještě zdaleka neodhalily vše. A právě u sovětské strany v heroické době prvních krůčků člověka do vesmíru tento seriál začíná…

Vozítko Curiosity

Quo vadis, Curiosity?

Vozítko Curiosity, největší pojízdná laboratoř, kterou kdy lidstvo vyslalo mimo naši planetu přečkalo mnohaměsíční přelet mezi Zemí a Marsem. Samo si bez sebemenšího zaváhání poradilo i s nervy drásajícím přistáním, které si bez přehánění zaslouží označení – nejsložitější manévr vykonaný mimo Zemi. Díky tomu může začít hlavní část představení, na které už všichni netrpělivě čekají – vozítko se začíná pomalu rozkoukávat na Rudé planetě a vědecký průzkum pomalu, ale jistě klepe na dveře. V dnešním článku si lehce lehce připomeneme dosavadní průběh mise a podíváme se i do dalších dnů. Řekneme si, kam Curiosity míří a co tam na ni čeká.

Družice LRO

Vodu z měsíčního kráteru? Ale jistě

Z údajů, které shromáždil radar Mini-RF (Miniature Radio Frequency) sondy LRO, vědci usuzují, že se na stěnách kráteru Shackleton může nalézat nerovnoměrná vrstva vodního ledu. Sonda LRO, která od července 2009 zkoumá podrobně povrch Měsíce z jeho oběžné dráhy, zaznamenala další úspěch. Radar Mini-RF odhalil v trvale zastíněných stěnách kráteru Shackleton v oblasti měsíčního jižního pólu stopy vodního ledu. Ten by se měl nacházet pod povrchem. Proto byl na jeho detekci využit právě radar, který dokáže narozdíl od jiných, vesměs optických přístrojů na LRO, nahlédnout i pod povrchovou vrstvu měsíčního regolitu.

Sunita Willaimsová a Akihiko Hoshide - dva účastníci vesmírné procházky

Neplánovaná kosmická vycházka

Tři kosmonauti z neruské části ISS Sunita Williamsová (USA), Joe Acaba (USA) a Akihiko Hoshide (Japonsko) dnes měli budíček o hodinu časnější. Vstávali v 7:00 SELČ. Důvod byl prostý – příprava na 19. kosmickou vycházku (EVA-Extra-vehicular activity). Ta měla začít dnes o hodinu dříve (ve 13:15 SELČ), než minulá 18.vycházka, jejíž začátek byl 14:15 SELČ.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.