Štart družíc Tianyi
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 17.5.2025 o 6:12 hod. SELČ šesť družíc Tianyi (29, 34, 35, 42, 45, 46) pomocou rakety Zhuque-2 z kozmodrómu JSLC.
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Články
Zásobovací lety k Mezinárodní vesmírné stanici jsou k většinou k raketám i pozemnímu personálu hodně tvrdé. Startovací okno bývá okamžité – zkrátka a dobře – raketa musí odstartovat v jediný, přesně daný okamžik. Některé nosiče disponují maximálně párminutovým startovacím oknem, ale o delších rezervách si mohou nechat jen zdát. Ovšem tohle se již brzy změní – Atlas V bude při dvou zásobovacích misích k ISS disponovat doslova přepychovým startovním oknem, které bude trvat celou půlhodinu. Navíc pokud by se start v jeden den nepodařil, další možnost bude následovat ještě během několika dalších dní.
Mezinárodní vesmírná stanice zaznamenala v pátek mimořádnou událost, když došlo ke zkratu v jedné z osmi napájecích jednotek. Tato situace neznamená pro stanici žádné bezprostřední ohrožení, avšak dá se předpokládat, že oprava si vyžádá vycházku do vnějšku stanice, kde bude muset být provedena oprava, podobně jako v roce 2014. Momentálně ale na stanici není náhradní díl a nejbližší zásobovací loď již byla zakonzervována a nemůže na ni být naložen. Nejbližší příležitost k dopravení na stanici tak poskytne nejspíš až loď Dragon společnosti SpaceX, jejíž start je v plánu začátkem příštího roku.
Ruská raketa Sojuz 2-1B včera v 7:34 našeho času vynesla na oběžnou dráhu první družici systému Tundra, nebo též EKS. Ten slouží k takzvané včasné výstraze, tedy k varování před blížící se nepřátelskou vojenskou raketou. Sojuz po startu z kosmodromu Pleseck zamířil na jihovýchod a po devíti a půl minutách se dostal ke slovu horní stupeň Fregat-M, na který čekala několikahodinová služba. Družice totiž bude umístěna na dráze s dobou oběhu 24 hodin, ale nepůjde o klasickou geostacionární dráhu – její dráha totiž bude vůči rovníku výrazně skloněná.
Před pár týdny jsme Vás informovali, že technici společnosti Lockheed Martin ve výrobní hale v New Orleans začali svařovat přetlakovou kabinu lodi Orion, která se v roce 2018 vydá k Měsíci. Celkem je pro sestavení kabiny potřeba sedm svarů, přičemž dnes již chybí pouze dva. Technici totiž právě dokončili spojování tří panelů, které tvoří kónickou sekci kabiny. Již brzy tak bude tato základní kostra Orionu dokončena. Pak ji čeká cesta na Kennedyho středisko, kde se podrobí kompletnímu dokončení.
Jestliže vyzvete libovolného jedince, aby namaloval kosmonauta, můžete si být téměř jisti, že fyziognomie nakreslené postavy bude bezpečně skryta za konturami pracovního oděvu, zvaného skafandr. Zatímco mnozí zájemci o kosmonautiku se zabývají i těmi nejtitěrnějšími detaily konstrukce kosmických lodí, modulů a stanic, není výjimkou, že právě skafandry jsou přehlíženým detailem. Onen detail ale v sobě skrývá hodně fascinujících konstrukčních řešení a nezřídka má také neméně fascinující historii. V žádném případě se nejedná pouze o jakýsi „vzduchotěsný vak ve tvaru lidské postavy“. U jednodušších verzí je poslední bariérou mezi tělem a vakuem v případě, že jeho velký bráška v podobě samotné kosmické lodi selže, u složitějších typů se jedná o samostatnou miniaturní kosmickou loď, která je schopna udržet člověka naživu v neuvěřitelně drsných podmínkách a navrch je schopna zajistit i jeho práceschopnost. Jak vlastně vypadaly skafandry, které psaly historii? V tomto seriálu se postupně pokusíme „probrat“ šatník kosmonautů a astronautů tak, jak se v průběhu dobývání vesmíru vyvíjel.
Jelikož žádný učený z nebe nespadl a také proto, že jste v nedávné anketě dali najevo, že máte rádi náš nepravidelný seriál Pro začátečníky, rozhodli jsme se, že budeme častěji zařazovat články, které cílí právě na čtenáře, kteří se v tématu kosmonautiky teprve rozkoukávají. Dnes si proto ukážeme do češtiny přeložený obrázek, který ukazuje, z jakých hlavních částí se skládá raketa Atlas V. Ta by měla už za pár dní – 3. prosince ve 23:55 našeho času vynést na oběžnou dráhu loď Cygnus. Ta dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici téměř tři tuny zásob a dalšího nákladu.
Minulý týden Evropská kosmická agentura představila oficiální název i podobu loga, které budou zaštiťovat půlroční pobyt francouzského astronauta Thomase Pesqueta na ISS. Pokud půjde všechno dobře, vydá se zástupce země galského kohouta ne největší lidskou stavbu v kosmu příští rok v listopadu. Thomas se tak stane desátým Francouzem, který zažije stav beztíže. Název jeho mise Proxima navazuje na francouzskou tradici pojmenovávat mise podle hvězd, nebo souhvězdí. Celkem dorazilo na začátku letošního roku téměř 1300 návrhů, ze kterých komise vybrala návrh třináctiletého Samuela Planase z francouzského Toulouse. „Proxima je k našemu Slunci nejbližší hvězda a je to logický první cíl pro cesty mimo Sluneční soustavu,“ popisuje výběr jména sám mladý autor.
Chcete si udělat nějaké kosmické video, nebo snad děláte počítačovou hru s reálnými kosmickými sondami a potřebujete k tomu jejich 3D modely? Nebo snad vlastníte 3D tiskárnu a chcete si na ní vytvořit nějakou kosmickou sondu? Ať už potřebujete 3D modely na cokoliv, tento článek Vás zřejmě potěší. Dnes Vám proto doporučíme dva weby, kde si můžete stáhnout rozličné trojrozměrné modely. Stránek, které se specializují na trojrozměrné modely kosmické techniky bohužel není mnoho. jeden web je placeny, NASA poskytuje ty své zdarma, ale doufám, že se Vám mohou hodit, ať už je využijete jakkoliv.
Je tu nedělní poledne a to znamená, že nastal ten správný čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku. Dnes bude o trochu kratší, než byl ten minulý, protože se nám na portále Kosmonautix povedlo zpracovat většinu velkých událostí uplynulého týdne. Přesto se však podíváme na několik zpráv, které jste u nás ještě nečetli. Podrobně se podíváme na náklad rakety Ariane 5, který tento týden vynesla dva telekomunikační satelity. Navštívíme testování motorů SuperDraco, podíváme se ke kometě 67P a nevynecháme ani poslední průlet sondy Cassini kolem měsíce Tethys. Dokonce se podíváme i na dění v Brazilské kosmické agentuře. Příjemné čtení a hezkou neděli.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.