ESA
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská kosmická agentura požádá členské státy o finanční prostředky na systém družicového pozorování Země pro bezpečnostní aplikace.
Pentagon výrazně zvyšuje výdaje na umělou inteligenci pro vojenské operace a zvyšuje strop smluv pro systém Maven Smart od společnosti Palantir Technologies na téměř 1,3 miliardy dolarů do roku 2029.
Společnost Dawn Aerospace 22. května oznámila, že začala přijímat objednávky na bezpilotní kosmický letoun Aurora, který je schopný vynést šest kilogramů užitečného zatížení na suborbitálních letech.
Federální úřad pro letectví (FAA) 22. května oznámil, že schválil další let sestavy Super Heavy/Starship. Úřad uvedl, že provedl komplexní bezpečnostní přezkum nehody letu č.8 a dospěl k závěru, že společnost SpaceX uspokojivě odstranila příčiny nehody.
Americké vesmírné síly a Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) podepsaly 21. května memorandum o dohodě, jehož cílem je vyjasnit jejich role při poskytování vesmírných zpravodajských informací vojenským velitelům.
Společnost Blue Origin zveřejnila nové podrobnosti o vývoji cislunární transportní kosmické lodi, která bude přepravovat palivo z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce pro přistávací modul Blue Moon Mk2.
Na jednání vlády byl se změnou schválen návrh ministra dopravy na financování mise Aleše Svobody na ISS. Detaily připravujeme.
Články
Ještě nemá ani jméno, neznáme její přesnou velikost ani podobu, přesto se o ní začíná stále častěji mluvit a už se na ní i pracuje, byť jen v rámci mezinárodních jednání. Řeč je o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, který má vzniknout v tzv. cislunárním prostoru. Stanice má přinést důležité informace pro cestu lidí k Marsu a možná umožní i pilotované výpravy nap ovrch Měsíce. Kolem celého projektu koluje velké množství otázek, proto jsme kontaktovali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma.
Od startu kosmické lodi Cygnus na misi OA-5 uplynul již měsíc. Loď na ISS dopravila více než 2300 kilogramů nákladu včetně potravin a vědeckých experimentů, které prováděli členové 49. i aktuální 50. dlouhodobé expedice. Dnes o půl druhé odpoledne našeho času Robert Kimbrough a Thomas Pesquet s pomocí staniční robotické paže oddělili loď Cygnus od modulu Unity, ale tím ještě jeho úkoly nekončí. Zdaleka přitom nejde jen o mediálně vděčný a často zmiňovaný experiment Saffire-II, který v útrobách lodi zapálí požár a bude sledovat, jak se plameny šíří.
Kosmická loď Sojuz MS-03 se na oběžnou dráhu vydala ve čtvrtek večer našeho času a čekala na ni dvoudenní cesta vstříc Mezinárodní vesmírné stanici. Po 34 obězích kolem Země přišel čas na spojení se staničním modulem Rasvět. Celá operace dopadla úspěšně a Sojuz MS-03 je od noci ze soboty na neděli součástí Mezinárodní vesmírné stanice – posádka tvořící jubilejní 50. dlouhodobou expedici je tak kompletní. Oleg Novickij, Thomas Pesquet a Peggy Whitson doplnili stávající trojici ve složení Sergej Ryžikov, Andrej Borisenko a Robert Kimbrough. Jak se již v posledních letech stalo tradicí, přinášíme Vám článek, ve kterém se podrobněji seznámíme s životopisy všech členů posádky.
Termín startu, kterým se rakety Falcon 9 vrátí do služby po havárii 1. září, zatím neznáme, ale stále častěji se objevují náznaky, které ukazují, že už zřejmě nebudeme čekat moc dlouho. Už dříve jsme psali, že nejpravděpodobnějším nákladem, který bude po nehodě startovat jako první, bude telekomunikační družice EchoSar-23, která se na oběžnou dráhu vydá z floridského kosmodromu, konkrétně z rampy 39-A. Tato mise má v kódovém systému SpaceX označení F9-031 a obslouží ji první stupeň s označením B1030. Podle aktuálních informací tento stupeň dorazil na texaskou základnu McGregor, kde podstoupí tradiční předstartovní zkoušky včetně statického zážehu, aby se mohl následně vydat na Floridu.
Uběhlo přesně 168 hodin od posledního vydání Kosmotýdeníku a můžeme konstatovat toto: Celkem tři starty raket, jedno přistání čínských taikonautů, jeden start kosmonautů k mezinárodní kosmické stanici, čtyři nové satelity navigačního systému Galileo a nový a nejmodernější meteorologický satelit na oběžné dráze. Do toho prohlášení Elona Muska o vynesení 4 425 nových satelitech. To je na jeden týden opravdu slušný kosmický provoz. Pojďme se však v Kosmotýdeníku podívat i na ty události, které se v tak napěchovaném týdnu staly a neměly by zapadnout. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Dnes ve 23:42 středoevropského času by se měly na floridském kosmodromu zapálit jak motor RD-180, tak i čtyři urychlovací bloky na tuhá paliva. Ano, hádáte správně, řeč je o americké raketě Atlas V, která už stojí na startovní rampě číslo 41. Nákladem je meteodružice GOES-R, která má znamenat revoluci v meteorologii – tedy především pro oblast Ameriky. Tento start můžete na našem portálu sledovat živě – v tomto článku najdete kromě fotky satelitu GOES-R a videa, které vysvětluje přínosy aktuálně vypouštěné družice i přehrávač přímého přenosu.
Od chvíle, kdy jsme Vás informovali o tom,že by společnost SpaceX ráda vstoupila na trh provozovatelů komunikačních družic uplynul už nějaký ten pátek a leckdo by si mohl myslet, že tato idea vyšuměla. Události z posledních dní ale ukazují, že myšlenka ohromného hejna satelitů, které by z nízké oběžné dráhy šířily po celé planetě vysokorychlostní internet stále žije. Na konci letošního července jsme Vás informovali o prvních krocích vpřed. SpaceX totiž 22. července obdržela od Federálního komunikačního úřadu povolení pro komunikaci mezi testovacími družicemi (MicroSat-1a a MicroSat-1b) a pozemními stanicemi. Tyto testovací satelity vážící 58 kg neměly nést žádné pohonné systémy ani tlakové nádoby. Další technické detaily těchto demonstrátorů najdete ve výše zmíněném článku.
Start kosmické rakety je mimořádně působivá událost, která se asi nikdy neokouká. Ať kamera snímá tenhle majestátní okamžik z jakéhokoliv úhlu, vždy to bude úžasný pohled. Ale někteří fotografové se stále snaží hledat nové úhly pohledu, které by přinesly neotřelé pohledy. Při včerejším startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5 se čtveřicí navigačních družic Galileo se několik dálkově ovládaných fotoaparátů nacházelo jen kousek od startovní rampy. Famózní fotky, které jejich autor Stephane Corvaja získal, vystavila Evropská kosmická agentura na svém Flickru a nyní Vám je přinášíme v tomto krátkém článku a věřte mi, že to opravdu stojí za to.
Přichází čas na další článek určený pro milovníky technických detailů. Je tu další díl seriálu pohled pod kůži, ve kterém podrobně rozebíráme technické řešení důležitých kosmických sond. Dnes budeme pokračovat v představování mise OSIRIS-REX, přičemž konstrukci sondy jsme rozebrali v minulém díle, na dalších řádcích se budeme věnovat představení všech vědeckých přístrojů, které sonda nese. V dalším díle se naše pozornost zaměří na odběrný mechanismus TAGSAM a přespříští díl představí samotné návratové pouzdro. Pokud jste tedy připraveni na dlouhé čtení, náš článek je připraven. Pokud preferujete krátké články, tak tento nebude pro Vás – originální zdroj, ze kterého překládáme do češtiny obsahuje téměř 4500 slov.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
