sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (Kuiper-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Axiom

Společnost Axiom 25. dubna oznámila, že povýšila Tejpaula Bhatiu na pozici generálního ředitele. Nahradí Kama Ghaffariana, spoluzakladatele a výkonného předsedu společnosti.

Čínský národní vesmírný úřad

Čínský národní vesmírný úřad (CNSA) oznámil výsledky posledního kola mezinárodních žádostí o zapůjčení lunárních vzorků z mise Chang’e-5 v Šanghaji během konference u příležitosti 10. ročníku čínského vesmírného dne. Součástí akce byla slavnostní ukázka vzoru lunární smlouvy o půjčce.

Astrotech Space Operations

Americké vesmírné síly udělily zakázku ve výši 77,5 milionu dolarů společnosti Astrotech Space Operations na zvýšení kapacity zpracování družic na základně Vandenberg Space Force Base v Kalifornii. Jedná se o investice do pozemní infrastruktury.

Boeing

Vedení Boeingu uvedlo, že společnost dělá pokroky ve snižování nákladů na své komerční vesmírné lodi CST-100 Starliner. Společnost nabídla několik podrobností o technických pracích na přípravě lodi na další let.

Okapi:Orbits

Německý startup pro řízení vesmírného provozu Okapi:Orbits získal 13 milionů eur v počátečním kole financování. Finance pomohou rozšířit produktové portfolio a mezinárodní tým společnosti.

Články

Příprava doplňkového setrvačníku na Miru

Svět nad planetou (26. díl)

Stanice Mir byla standardně používána mimo jiné k velmi detailním pozorováním vesmíru a také zemského povrchu. K tomu, aby pořízené fotografie a data byly použitelné, bylo zapotřebí velmi přesné orientace stanice v prostoru. Pokud je kosmické těleso orientováno pomocí motorků, vyvstávají problémy: vibrace během práce oněch motorků a také poměrně vysoká spotřeba paliva. Proto se na orbitálních stanicích objevily setrvačníky, jež udržovaly polohu v prostoru s neobyčejnou přesností a výrazně šetřily palivo. První setrvačníky byly použity na americké stanici Skylab v roce 1973, o rok později pak Sověti podobný systém použili na své stanici Saljut 3. Na Miru byly setrvačníky nedílnou součástí orientačního systému, přičemž komplex se mohl pyšnit hned dvěma sadami těchto mechanismů. První sada byl umístěna v interiéru Kvantu-1 a obsahovala šest „gyrodynů“, jak byly Sověty setrvačníky nazývány. Druhá sada šesti gyrodynů na Mir dorazila spolu s Kvantem-2. Tento modul měl setrvačníky umístěny zvenčí, na svém plášti. Konstruktéři tím chtěli ušetřit prostor a snížit hlukovou zátěž v interiéru. Idea to byla hezká, nicméně zainteresovaní zřejmě zapomněli nastudovat problémy, které nastaly u amerického Skylabu. Tam byly

ŽIVĚ: Americko-kanadský výstup do volného prostoru

Na ISS jsme na konci března zažili hned dva výstupy do volného prostoru. Anne Mc Clain, Christina Koch a Nick Hague postupně pomohli s výměnou starých akumulátorů za nové. Jelikož přípravy na výstup zaberou hodně času, je vhodné naplánovat předem připravované vycházky blíže k sobě. Dnes se proto dočkáme třetího a závěrečného výstupu z aktuálního „bloku“. Na výstup, který má začít ve 14:05 SELČ, se vydají Anne McClain a David Saint-Jacques, které čeká šest a půl hodiny dlouhá vycházka. Tentokrát však už nebudou řešit výměnu akumulátorů. Jejich úkoly jsou pestřejší a v tomto článku můžete celý výstup sledovat živě.

BepiColombo v přeletové konfiguraci se zapálenými iontovými motory přeletového stupně.

BepiColombo je připravena na dlouhý přelet

Po sérii kontrol, které v uplynulých pěti měsících v kosmickém prostoru provedla evropská i japonská část projektu BepiColombo, je čas na vstup do další fáze. Mise úspěšně zakončila etapu, při které byla relativně blízko naší planety postupně uváděna do provozu. Nyní je připravena na činnosti, které jsou plánované na přeletovou fázi i na vědecký výzkum u samotného cíle – planety Merkur. Než tam však dorazí, uplyne v řekách ještě hodně vody – sonda bude muset několika motorickými manévry, ale i sérií gravitačních manévrů srovnat svou dráhu i rychlost s nejmenší planetou Sluneční soustavy.

Přístroj MOXIE

Přístroj pro výrobu kyslíku na Marsu

Stavba vozítka Mars rover 2020 je v plném proudu a tak nás těší, že můžeme přinášet aktuální informace o tomto projektu. Někdo si může na první pohled říct, že je to v podstatě „jen“ trochu vylepšené vozítko Curiosity. Ale to by byl velký omyl. Celá mise sice vychází z odkazu nejdokonalejší laboratoře, jakou jsme zatím dostali na Mars, ale nese celou řadu unikátních prvků. Ať už mluvíme o schopnosti manévrovat během sestupu, nebo o vrtulníku, který bude součástí mise, nebo o tom, že jde o první krok k dopravě vzorků z Marsu na Zemi. Trochu ve stínu těchto fenomenálních inovací jsou samotné vědecké přístroje vozítka, což je určitě velká škoda. Třeba takový přístroj MOXIE, který si dnes ve stručnosti představíme může být klíčem k pilotovaným výpravám na Rudou planetu.

Kosmotýdeník 342 (1.4. – 7.4.)

Týden, který pomalu končí, byl doslova napěchovaný událostmi k prasknutí. Téma, které bude dnes v Kosmotýdeníku hlavním tedy rozhodně není jen tak něco, co zbylo. Podíváme se na výsledky studií ohledně naměření metanu v atmosféře Marsu. Znamená to, že je na Marsu život, nebo tam někdy byl? Dočtete se v hlavním tématu. Dále se podíváme na aktuální stav Starhopperu od SpaceX, budeme se zajímat o izraelský Beresheet a řeč bude i o návštěvě Andrewa Feustela v České republice.

3D tisk pro Athenu

Evropská kosmická agentura zveřejnila fotografii dvou robotických ramen, která pracují na projektu, který povede k doposud největšímu a nejkomplexnějšímu 3D vytištěnému objektu z titanu – zkušební verzi optické lavice o průměru tří metrů, která se stane srdcem evropské rentgenové observatoře Athena. Obě paže jsou schopné volného pohybu v mnoha různých osách, ale každá z nich má jiný úkol. První rameno ukládá na předem určené místo vrstvy titanového prášku, které následně spéká laserem. Druhé rameno pak okamžitě svým kryogenně chlazeným nástrojem odřezává všechny nedokonalosti. Celá konstrukce se přitom pomalu pohybuje na základně o průměru 3,4 metru.

Falcon Heavy čeká první komerční mise

6. února 2018 se portál YouTube dočkal druhého nejsledovanějšího přímého přenosu ve své historii – z rampy 39A startovala nejsilnější raketa současnosti – Falcon Heavy od firmy SpaceX. Šlo o první misi tohoto nosiče a proto byla pojata jako testovací. Cílem bylo prověřit spolehlivost nové rakety a tomu odpovídal i náklad – žádná drahá družice, jejíž ztráta by byla hodně drahá. Falcon Heavy tehdy vynášel elektromobil Tesla Roadster na oběžnou dráhu kolem Slunce. Od premiéry Falconu Heavy uplynul rok a dva měsíce a na dveře nám klepe další start této rakety – jen s tím rozdílem, že tentokrát už nejde o žádnou zkušební misi – raketa ponese náklad platícího zákazníka.

Zásah Ryugu potvrzen

Japonská kosmická agentura JAXA přinesla aktuální informace o zásahu planetky Ryugu měděným projektilem, ke kterému došlo dnes v noci. Snímek, který agentura zveřejnila, pochází z malé kamery DCAM3, kterou sonda Hayabusa 2 uvolnila předtím, než se sama schovala za planetku. Na fotografii je vidět materiál vyvržený z povrchu Ryugu, což je jednoznačný důkaz, že impaktor SCI splnil svůj úkol, který jsme podrobněji popsali ve včerejším článku. A jaký bude další postup? Hayabusa 2 bude zhruba dva týdny vyčkávat, než se veškerý vyvržený materiál rozptýlí či usadí, aby její sestup k povrchu nebyl nebezpečný.

Z Evropy ke Slunci: Vibrace

Poté, co v prosinci loňského roku úspěšně skončily tepelně-vakuové zkoušky, se tým připravující sondu Solar Orbiter začal připravovat na další testy, které se souhrnně označují jako environmentální. V komplexu IABG v německém městě Ottobrunn tak začaly vibrační zkoušky, které měly ověřit, že sonda přežije namáhání při startu. Rok 2019 začal kontrolou pozice všech přístrojů, trysek a dalších kriticky důležitých dílů na neletovém exempláři PFM (Protoflight Model), se kterým jsme se seznámili už v minulých dílech našeho seriálu. Kontrola měla ověřit tepelnou stabilitu jednotlivých prvků poté, co byly vystaveny vysokým teplotám a vakuu jako ve skutečném kosmickém prostoru. Kontroly naštěstí neodhalily žádný problém a tak bylo možné pokračovat.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.