sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.
Americké vesmírné síly vybraly 12 společností pro desetiletý kontrakt v hodnotě 237 milionů dolarů na vývoj a nasazení malých družic v rámci nové iniciativy zadávání veřejných zakázek, jejímž cílem je rozvoj vojenských vesmírných technologií prostřednictvím komerčních inovací.
Startup Ursa Major Technologies získal od Výzkumné laboratoře amerického letectva kontrakt v hodnotě 28,5 milionu dolarů na provedení prvního letového testu raketového motoru Draper. Smlouva, oznámená 1. května, zahrnuje jak letovou demonstraci, tak integraci motoru do testovacího zařízení.
Senátní obchodní výbor 30. dubna hlasoval pro postoupení nominace Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Výbor hlasoval 19 ku 9 pro kladné schválení Isaacmanovy nominace. To umožňuje, aby o nominaci hlasoval Senát, který by tak potvrdil Isaacmana do funkce.
Společnost Radian Aerospace se sídlem v Seattlu 29. dubna oznámila svůj záměr vyvinout Radian Reusable Reentry Vehicle (R3V), technologický demonstrátor pro hypersonické testovací aplikace a návrat do atmosféry. Získaná data poslouží při vývoji budoucího kosmického letounu Radian One.
Společnost Apex získala v novém kole financování 200 milionů dolarů, které má společnosti pomoci urychlit výrobu družicových tahačů.
Společnost Slingshot Aerospace, která se specializuje na sledování družic a analýzu orbitálních dat, se snaží expandovat do zahraničí s novou službou, která zemím umožňuje budovat nezávislé kapacity pro monitorování vesmíru.
Články
Na začátku listopadu (konkrétně 2. listopadu) uplynulo deset let od startu evropské sondy Proba-2 (PRoject for OnBoard Autonomy), která studovala vliv Slunce na naši planetu a pravidelně snímkovala naši životodárnou hvězdu. Jejím úkolem bylo lépe porozumět, jaké procesy ovlivňují nejrůznější komplexní kosmické fenomény jako jsou sluneční erupce či záblesky, nebo projevy kosmického počasí. V rámci desetiletého výročí vydala Evropská kosmická agentura složený snímek, který vznikl kombinací fotek Slunce z této sondy.
Firma Boeing chce rozvinout návrh lunárního landeru, který by podle firmy mohla startovat v jednom kuse na vylepšené verzi rakety SLS, kterou právě Boeing z velké části staví. Boeing předpokládá, že jeho návrh by umožnil dopravit astronauty na povrch Měsíce v roce 2024 bez nutnosti využít zárodek lunární stanice Gateway. Tento návrh lunárního landeru předložený NASA ale není jediný, který agentura dostala. Do úterý 5. listopadu totiž měly firmy posílat své projekty, které měly umožnit realizaci zrychleného návratu na jižní pól Měsíce v roce 2024, který před několika měsíci vyhlásil prezident Donald Trump.
Tohle bude stát za to, uznejte sami – první start Falconu 9 s ostrou (nikoliv testovací) várkou družic Starlink, první opakované použití aerodynamického krytu, první pokus o zachycení obou polovin aerodynamického krytu dvěma loděmi (GO Ms Tree a GO Ms Chief) a aby toho nebylo málo, tak první mise, při které poletí první stupeň Falconu 9 již počtvrté. Tak se dají ve stručnosti shrnout všechna hlavní lákadla startu, který nás čeká už zítra v 15:51 SELČ. Chybět samozřejmě nebude ani pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině, takže je jasné, že si ani my nenecháme ujít komentovaný přenos.
Týden se s týdnem sešel a k tradičnímu nedělnímu obědu je nyní připraven souhrn všech podstatných událostí kosmonautiky, které se odehrály v uplynulých sedmi dnech. Hlavní téma nás tentokrát zavede až na samotné hranice vlivu našeho Slunce. Data z Voyageru 2 promluvila a dokreslila nám náš obraz toho, jak vypadá hranice heliosféry a mezihvězdného prostoru. V dalších tématech se podíváme například na čtyři osazené motory RS-25 rakety SLS, anebo na přípravy na start Falconu 9 s první operační dávkou družic Starlink. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.
9. října převezli technici oblečení do speciálních ochranných obleků vozítko Mars rover 2020 do obří vakuové komory. Ta se nachází v areálu Jet Propulsion Laboratory v budově Spacecraft Simulator Building. Na vozítko nečekalo nic menšího než zkoušky v prostředí, které panuje na Marsu. „Každý přesun vozítka je pro nás velká věc,“ říká Chris Chatellier, inženýr z Jet Propulsion Laboratory pracující na projektu nového vozítka pro Mars a dodává: „Na každém rohu máte technika a další inženýři a bezpečnostní inspektoři sledují každý krok. Každý pohyb je doslova choreograficky popsán a nacvičen.“
Především v Praze a Brně už začala akce, která připomíná, že i Česko je běžnou součástí kosmického výzkumu. Czech Space Week nabízí víkend startupů v Brně a dny otevřených dveří v pražské centrále GSA, která má na starosti navigační systémy Galileo a EGNOS. Fanoušci sci-fi se mohou těšit na pondělní promítání Marťana, děti mohou ve čtvrtek vyzkoušet poslat vzkaz na ISS. V týdnu se konají také workshopy, semináře a konference pro firmy, které se chtějí zapojit do kosmického výzkumu. Průmyslová a akademická pracoviště otevřou své dveře v rámci Týdne vědy a techniky a proběhne řada přednášek a pozorování oblohy (např. přechodu Merkuru přes Slunce v pondělí). Kosmický týden zakončí koncert Pražského filmového orchestru v brněnském planetáriu.
Konec roku se nezadržitelně blíží a proto je potřeba začít zveřejňovat tradiční články, které se s tímto obdobím pojí. Jako jedena z prvních přichází na řadu tradiční anketa věnovaná nejočekávanějším momentům nadcházejícího roku. Během roku 2020 bychom se měli dočkat celé řady zajímavých momentů – dohromady jsme jich dali rovnou třicet! V průběhu následujících dvou měsíců tak můžete hlasovat pro momenty, na které se těšíte nejvíce. Vzhledem k opravdu vysokému počtu možností jsme sáhli po mimořádně vysokém počtu hlasů, které můžete udělit – každý z Vás může udělit svůj hlas deseti událostem, tedy jedné třetině atraktivních momentů.
Některé tradice by se neměly porušovat. Třeba na našem webu máme ve zvyku ke každému startu lodi Sojuz připravit článek, který se věnuje astronautům na palubě. Díky tomu čtenáři vidí, čím vším tito lidé prošli a že to nebyla jednoduchá cesta. V posledních týdnech nám ale kosmonautika nadělila tolik zajímavých aktuálních událostí, že se na představení posádky Sojuzu MS-15 dostalo až nyní. Článek tak bohužel přichází jak se říká „s křížkem po funusu“, protože jeden člen posádky této kosmické lodě je již více než měsíc zpátky na Zemi. Snad Vám ale nebude tohle zpoždění při čtení tohoto článku vadit.
Tkáňové inženýrství je velmi dynamicky se rozvíjející oblast výzkumu, která ke svému rozvoji aktivně využívá možností kosmického prostoru. Experiment na stanici ISS by mohl najít možnosti, které v budoucnu umožní produkci umělých cév pro využití v chirurgii. Většina metod pro pěstování trojrozměrných struktur s lidských buněk používaná na povrchu naší planety využívá biokompatibilní „lešení“. Vědci v laboratoři díky němu udávají tvar tkáně a lešení navíc pomáhá buňkám k sobě lépe přilnout. Experiment Evropské kosmické agentury ukázal, že buněčné kultury v prostředí mikrogravitace nepotřebují vnější podporu a že dokáží přirozeně vytvořit základ krevních cév.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start velmi zajímavé rakety Minotaur IV, která startovala ze své rampy na Vandenbergově základně po neuvěřitelných čtrnácti letech.
Modul HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway byl 31. března odeslán letounem An-124-100 z letiště Torino-Caselle Airport (Itálie) a po mezipřistáních v Shannon Airport (Irsko) a Portsmouth
Další týden je za námi a tentokrát byla nadílka kosmonautických událostí skutečně velmi zajímavá. Kosmotýdeník si jako hlavní téma tentokrát vzal smlouvu mezi evropskou firmou PLD
Po Novém roce se na mobilní vypouštěcí plošině v sekci High Bay 3 montážní haly VAB opět rozběhly práce na sestavení pomocných vzletových stupňů SRB.
Z pohledu kosmonautiky máme za sebou velmi zajímavý týden! A nastává skvělý čas, si ty nejzajímavější události připomenout. V hlavním tématu si tentokrát Kosmotýdeník vybral dokončenou certifikaci
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
