sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Inversion Space

Společnost Inversion Space 1. května oznámila, že dokončila let své mise Ray, která byla vypuštěna v rámci mise Transporter-12 společností SpaceX v lednu. Zařízení sloužilo jako technologický demonstrátor a testovalo systémy, které společnost plánuje použít pro svou budoucí návratovou kapsli Arc.

Novaspace

Společnost Novaspace, přední poradenská a tržní firma v oblasti vesmírných programů, vydala 24. vydání své výroční zprávy o vládních vesmírných programech (GSP). Zpráva uvádí, že globální vládní investice do vesmíru dosáhly v roce 2024 přibližně 135 miliard dolarů

Eutelsat

Akcie společnosti Eutelsat 5. května se uzavřely s růstem o téměř 13 % poté, co francouzský operátor oznámil, že nahradí svého generálního ředitele. Nový ředitel Jean-François Fallacher přichází od partnerské společnosti Orange.

Orion

Společnost Lockheed Martin 1. května oficiálně předala NASA kosmickou loď Orion pro misi Artemis 2, čímž zachovala plánovaný termín startu na začátek roku 2026. NASA převzala schválení pro loď v Kennedyho vesmírném středisku.

NASA

V prohlášení z 30. dubna NASA uvedla, že v květnu a první polovině června by měly být příznivé podmínky pro obnovu výroby energie sondy Lunar Trailblazer. Tím by mělo dojít k obnově spojení se sondou a následně i alternativní mise.

Evropská komise

Evropské regulační orgány zahájily předběžné vyšetřování plánu lucemburského provozovatele družicové konstelace SES na koupi amerického konkurenta Intelsat. Evropská komise stanovila lhůtu do 10. června pro rozhodnutí, zda dohodu schválí nebo zahájí rozsáhlé vyšetřování.

NASA

V oznámení z 29. dubna NASA informovala astrofyzikální komunitu, že odkládá zveřejnění dalšího oznámení o příležitosti (AO) pro další misi Small Explorer (SMEX) nejméně do dubna 2026. Rozhodnutí odložit schválení AO přichází uprostřed přetrvávajících obav z dopadu škrtů v celkovém vědeckém rozpočtu NASA.

Články

Ultrafialový spektrograf UVS navrhli a vyrobili specialisté ze Southwest Research Institute v texaském San Antoniu

První přístroj pro JUICE

V průběhu února byl k integraci do vznikající sondy JUICE doručen první vědecký přístroj – ultrafialový spektrograf UVS. Přiložená hlavní fotka článku jej zachycuje ještě před odesláním. Přístroj byl navržen a postaven v americkém Texasu, konkrétně na Southwest Research Institute v San Antoniu. Mise JUICE, první evropský projekt z kategorie velkých, má odstartovat v roce 2022 a v roce 2029 dorazí k Jupiteru. Tady bude zkoumat nejen obří plynnou planetu, ale také její největší měsíce – Ganymed, Callisto a Europu.

Výsledky vyšetřování anomálií lodi Starliner

Společná nezávislá vyšetřovací komise odborníků z agentury NASA a firmy Boeing byla založena v reakci na anomálie, které se objevily při nepilotované misi OFT lodi Starliner v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Tato komise nyní dokončila svou práci a NASA představila její výsledky. Úkolem týmu bylo zhodnotit primární anomálie, které se objevily během mise – dvě softwarové chyby a neočekávaná ztráta komunikačních schopností mezi lodí a řídícím střediskem. Během vyšetřování tým identifikoval několik technických a organizačních pochybení spojených s prací firmy Boeing. Odděleně od nezávislého týmu NASA sama zhodnotila svou roli v testovací misi a objevila několik oblastí, kde by agentura mohla zlepšit svůj podíl a zapojení do konkrétních procesů.

ŽIVĚ A ČESKY: Zachycení posledního Dragonu

Falcon 9 vynesl v sobotu ráno na oběžnou dráhu poslední exemplář zásobovací lodi Dragon první generace. Ta je již na cestě vstříc Mezinárodní kosmické stanici, ke které by měla dorazit v pondělí před polednem našeho času. Dragon zastaví zhruba deset metrů pod stanicí, kde bude čekat na zachycení staniční robotickou paží. Tu bude ovládat z útrob stanice Jessica Meir, které bude asistovat její kolega Andrew Morgan. Velice rádi bychom Vás pozvali na náš komentovaný přenos – je to s největší pravděpodobností naposledy, kdy něco takového uvidíme.

Kosmotýdeník 390 (2.3. – 8.3.)

Další týden zmizel stejně rychle jako palivo z nádrží letící rakety a je na čase si připomenout, co nám v těchto sedmi dnech kosmonautika přinesla. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát firma Axiom Space, která oznámila, že využije loď Crew Dragon pro dopravu komerčních astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici a to již v příštím roce. Plány společnosti jsou však ambicióznější a i na ty se podíváme. Dalšími tématy bude například vozítko Curiosity, anebo poslední mise lodi Cargo Dragon 1. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Sonda DSCOVR

DSCOVR je po osmi měsících zpět ve službě

Družici Deep Space Climate Observatory (zkráceně DSCOVR) se podařilo dostat zpět do režimu vědeckých pozorování poté, co týmy odborníků z NASA a NOAA dokázaly na sondu vzdálenou 1,5 milionu kilometrů od Země poslat opravný softwarový balíček. Družice tak začala opět sbírat data o kosmickém počasí a znovu nabízí snímky osvětlené polokoule naší planety. Připomeňme ještě, že tato mise odstartovala v únoru 2015 na Falconu 9 pod hlavičkou agentury NOAA. Finanční podíl na přístroji měla NASA a raketu tehdy zaplatilo americké letectvo.

Protnutí dvou světů

Z nizozemské loděnice společnosti Royal Huisman v Amsterdamu nedávno odcestovala ke svému majiteli dosud největší hliníková plachetnice na světě – Sea Eagle II. Na tom by nebylo zas až tak nic zvláštního, kdyby na její konstrukci nebyly využity postupy známé z kosmonautiky. Konkrétně jde o metody, které vyvinula ESA (Evropská kosmická agentura). Plavidlo svou konstrukcí v současnosti stojí na technologické špičce a je pěkným příkladem toho, jak rozvoj kosmonautiky může sloužit i relativně obyčejným věcem na Zemi. Luxusní plachetnice SEA EAGLE II (PROJECT 400) je třístěžňový škuner postavený na zakázku. Měří 81 m a na šířku má v nejširší části 12 metrů. Díky svým rozměrům se řadí do klubu 10 největších plachetnic světa a jak už bylo popsáno, jde o vůbec největší jachtu s hliníkovým trupem na světě. Kvůli co nejlehčí váze má stěžně vyrobené z uhlíkového kompozitu. Vnější podobu navrhlo architektonické studio Dykstra Naval Architects a interiér má na svědomí Mark Whiteley. Přičemž společně na konečné podobě vzájemně spolupracovali.

ŽIVĚ A ČESKY: Start posledního Dragonu první generace

V sobotu brzy ráno – v 5:50 našeho času – by měla z floridské rampy číslo 40 odstartovat raketa Falcon 9. Půjde o start, při kterém bude první stupeň použit podruhé a loď Dragon dokonce potřetí. Ale nejdůležitější je, že půjde o vůbec poslední vypuštění zásobovací lodi Dragon první generace – ve druhé polovině letošního roku totiž začne SpaceX posílat náklad na ISS v lodích Dragon 2, které jsou konstrukčně podobné pilotovaným lodím Crew Dragon. Rádi bychom Vás tedy pozvali na náš živě a česky komentovaný přenos – těšit se můžeme i na pokus i přistání prvního stupně na pevnině, což slibuje jako vždy skvělou podívanou.

3D vytištěná spalovací komora pro budoucí Vegu

Spalovací komora metanového motoru M10 vytvořená metodou 3D tisku podstoupila první sérii ostrých statických zážehů. Pokud jste o motoru M10 zatím neslyšeli, není se co divit. Zatím totiž není v provozu – s jeho nasazením na horním stupni nejlehčí evropské rakety Vega se počítá až v rámci komplexní modernizace tohoto nosiče po roce 2025. „Výsledky jsou povzbudivé a naše týmy specialistů na pohony jsou na správné cestě k vývoji této nové technologie, která umožní další vývoj raket Vega,“ uvedl Giorgio Tumino, který má v evropské kosmické agentuře na starosti vývoj rakety Vega a zařízení Space Rider, které by umožnilo návrat z oběžné dráhy.

NASA schválila vývoj teleskopu WFIRST

Teleskop pojmenovaný Wide Field Infrared Survey Telescope (zkráceně WFIRST) prošel kritickým programově-technickým milníkem a na jeho konci dostal oficiální zelenou k zahájení vývoje hardwaru a jeho zkouškám. WFIRST uvidí plochu 100× větší, než jakou dnes pokrývá zorné pole Hubbleova teleskopu. Vědci díky tomu budou schopni detekovat slabé infračervené záření z různých částí vesmíru, ale těšit se můžeme i na vytváření ohromných panoramat okolního prostoru. Vědci by mohli díky těmto měřením lépe porozumět tajemstvím temné energie, ale očekávají i objevy exoplanet.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

poslední videa

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.

Nejnovější díly našich seriálů

Nejnovější záznamy přednášek

Dušan Majer – Rok 2024 v kosmonautice – rok návratů (3.1.2025) online přednáška v 17:00

V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky

Jiří Podolský: Chvála vln – Poselství elektromagnetických vln (4.5.2023)

Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.