Co nám přinesl uplynulý týden v kosmonautice? To si přečtete v Kosmotýdeníku, který si jako hlavní téma vzal evropskou vizi podrobněji zkoumat hmyz v kosmickém prostoru. Proč hmyz? Tito drobní, přizpůsobiví živočichové plní bílkovin a dalších látek, se jeví jako skvělý výživový kandidát pro daleké cesty mimo nízkou oběžnou dráhu! V dalších tématech nás čeká shrnutí dění kolem opožděného návratu lodi Shenzhou-20 z paluby čínské stanice Tiangong, snižování kadence ruských pilotovaných letů, ale také poslední přípravy na start rakety New Glenn. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Cvrččí mouka při cestě k Marsu?

Hmyz je už dlouho v hledáčku vědců jako možná komodita případného kosmického jídelníčku. Tato odolná zvířata, která jsou lehká, vysoce přizpůsobivá a nutričně bohatá, představují atraktivní možnost pro evropské výzkumníky, kteří studují spolehlivé zdroje potravy pro dlouhodobé kosmické mise. Je to také skvělé téma k nedělnímu obědu. Dobrou chuť, pokud právě obědváte a pojďme prozkoumat hmyzí kosmickou stravu.

Ostatně, pojídání hmyzu není neobvyklé: miliardy lidí to dělají každý den. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství lidé po celé planetě konzumují přes 2000 druhů hmyzu. Jednou se k nim možná přidají i evropští astronauti. Evropská kosmická agentura proto shromáždila tým odborníků na potraviny, biologii a vesmír z celé Evropy, aby prozkoumali, zda by se hmyz mohl stát součástí jídelníčku budoucích astronautů. Byl tak zahájen výzkum, který má znalosti ohledně tohoto téma výrazně posunout.

Hmyz se sice na oběžnou dráhu dostal dříve než lidé, ale vždy to byly jen dílčí výzkumy. To, jak se těmto tvorům daří v kosmu, bylo předmětem několika experimentů probíhajících už od 40. let 20. století. I když se výsledky liší v závislosti na druhu, mikrogravitace zřejmě zásadně nenarušuje jejich vývoj ani chování. „Zdá se, že hmyz se s kosmickým prostředím docela dobře vyrovnává. Má dobrou schopnost odolávat fyzické zátěži,“ říká Åsa Berggren, profesorka na Švédské univerzitě zemědělských věd a hlavní autorka studie publikované v časopise Frontiers in Physiology. „Tito malí živočichové jsou také velmi dobří v přeměně materiálů, které my lidé nemůžeme jíst, na svůj vlastní růst a tím nám mohou zprostředkovaně přinášet výživnou potravu,“ dodává Åsa.

Tým u těchto drobných tvorů objevil jasný potenciál recyklovat živiny a produkovat bílkoviny udržitelným způsobem. Než se však hmyz dostane na kosmický jídelníček, evropští vědci nejprve chtěli pochopit, jak mikrogravitace ovlivňuje klíčové biologické procesy, které tito tvorové potřebují k dlouhodobé prosperitě a reprodukci.

Prvním zvířetem, které se dostalo na kraj kosmického prostoru a přežilo cestu, byla v roce 1947 octomilka. Tento skromný hmyz cestoval na raketě V-2 při jejím parabolickém letu. Důvodem tohoto experimentu bylo studium vlivu kosmické radiace na živé organismy. Od té doby se octomilky staly standardním modelem pro výzkum fyziologie, chování a vývoje hmyzu (a zdaleka nejen jeho) v kosmu. Podařilo se jim dokončit celý svůj životní cyklus v mikrogravitaci, od oplodnění až po dospělý hmyz schopný plodit potomstvo. Následovalo mnoho dalších druhů: čmeláci, mouchy domácí, housenky a mravenci. Mravenci prokázali pozoruhodnou schopnost přidržovat se na povrchu bez ohledu na stav mikrogravitace, zatímco druhy jako pakobylky se potýkaly s pohybovými problémy, zářením a reprodukcí.

V pozoruhodném testu odolnosti vydržely mnohá příkoří želvušky – drobní bezobratlí živočichové známí schopností přežít extrémní podmínky – třeba zvládly vystavení kosmickému prostředí během experimentu ESA „Tardigrades in space“ v roce 2007.

Pochopení mechanismů, kterými organismy přežívají v kosmickém prostředí, může otevřít nové dveře v biovědě. Na Zemi je hmyz ceněn jak pro chuť, tak pro výživu, a v Evropě získává na stále větší oblibě jako součást udržitelnějších potravinových systémů. Nejoblíbenější způsoby vaření a kořenění způsobují, že cvrčci chutnají jako ořechy s kouřovou dochutí, zatímco mouční červi připomínají slaninu a mravenci mají citronovou chuť. Červi a další hmyz jsou vynikajícím zdrojem vysokého obsahu bílkovin, mastných kyselin, železa, zinku a vitamínů skupiny B, s hodnotami často srovnatelnými nebo vyššími než u masa, ryb a luštěnin.

Pro výzkum jejich kosmického užití patří mezi nejpoužívanější bezobratlé cvrček domácí a moučný červ žlutý. Oba druhy byly v roce 2023 schváleny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin k prodeji a lidské spotřebě. Cvrččí mouka je zdrojem bílkovin běžně používaných k výrobě chleba, těstovin a krekrů. Astronautka ESA Samantha Cristoforetti si dokonce v roce 2022 na svou kosmickou misi sbalila borůvkovou cereální tyčinku vyrobenou ze cvrččí mouky.

Celkový obraz dopadu kosmického prostředí na hmyz je však stále neúplný. Velká část dostupných dat je stará – mnoho experimentů bylo provedeno mezi lety 1960 a 2000 – a jsou rozptýleny mezi různými misemi a přístupy k provádění těchto experimentů. Délka trvání experimentů je dalším omezením. Mnoho studií při parabolických letech trvalo jen několik minut a i delší pobyty v kosmu nepřekročily 50 dní, což je kratší doba než celý životní cyklus některých druhů hmyzu. Navzdory množství provedených experimentů zůstávají současné znalosti o účincích mikrogravitace na hmyz velmi omezené. Obecně je věda o životě v kosmu omezena nízkým počtem kosmických misí. K dnešnímu dni také mezi výzkumníky neexistuje žádný pokus o koordinaci výzkumu, což vedlo k použití několika různých modelových druhů a analýze různých biologických funkcí. Tyto faktory omezují naše znalosti a chápání účinků mikrogravitace na hmyz a na jeho nutriční kvalitu.

Vědci proto nyní chtějí testovat druhy, které by mohly během svého pobytu na oběžné dráze dokončit každou svou životní fázi. Za tímto účelem ESA a její partneři v současné době navrhují nové experimenty o vlivu mikrogravitace na hmyz, které by pak dlouhodobě běžely v kosmickém prostředí. Budoucí výzkumy by se měly zaměřit na možnost rozmnožování cílových druhů hmyzu v kosmických podmínkách, na produkci několika generací bez snížení kvality fungování jedinců, a dosáhnout jedlých produktů se složením z hlediska makro – a mikroživin (např. bílkovin, lipidů, vitamínů a dalších podstatných prvků) potřebných pro použití jako potrava pro astronauty. Provádět by se mohly na Mezinárodní kosmické stanici, anebo na stanici Gateway, kde by byli vystaveni náročnějším podmínkám, jelikož u Měsíce budou dostávat plné dávky kosmického záření. A až se jednou astronauti vydají k dlouhodobému pobytu na Měsíci, anebo vyrazí k Marsu, budou moct využívat hmyz jako zdroj potravy během cesty.

Kosmický přehled týdne:

Čínská strana stále nevydala podrobnější informace o problémech, které potkaly loď Shenzhou posádky s číslem 20. Ta je připojena ke stanici Taingong, ke které se v minulém týdnu připojila další tříčlenná posádka Shenzhou-21. Mezitím však loď předchozí posádky byla zřejmě poškozena kosmickou tříští. Dle informací z čínských zdrojů se zdá, že má Čína dostatek hardwaru k vyslání nové lodi. V tom případě by se dvacítka vrátila v lodi, kterou přiletěla posádka Shenzhou-21 a nová posádka by využila loď původně určenou pro misi Shenzhou-22, která by ke stanici přiletěla v nepilotovaném režimu. Rozhodnutí o dalším průběhu by prý mělo nastat v nejbližších dnech. Na tomto čínském fóru se píše, že případný návrat se zvažuje už na pondělí, jelikož při poškození lodě nebyl poškozen tepelný štít lodi a návrat by měl být bezpečný. Jedná se však o neoficiální zdroj. Osmého listopadu CNSA informovala o tom, že na palubě Tiangong je šestice astronautů už 8 dní, čímž vytvořila nový čínský rekord v pobytu tolika astronautů na palubě jejich stanice. Systémy zajištění životního prostředí na palubě prý pracují usilovně, ale bezpečně.

Anatoly Zak na svém účtu X informoval o tom, že start mise Sojuz MS-29 se odkládá až na červenec roku 2026. Roskosmos tak zřejmě postupně prodlužuje pobyty svých posádek na Mezinárodní kosmické stanici, jelikož se zpomaluje tempo výroby lodí Sojuz. Zdá se, že cílem je uskutečňovat průměrně 1,5 letů pilotovaných lodí Sojuz za rok a postupně prodloužit pobyt posádek na ISS až na 8 měsíců. O prodloužení se mluví už delší dobu, ale nyní už tomu odpovídají i plánované termíny.

Soyuz MS-29 crew vehicle arrived at Baikonur Cosmodrome, but its launch not expected until mid-2026, as Moscow has to cut its piloted missions to a single shot that year, for the first time in a quarter of a century: https://t.co/sFOZLFyjmq pic.twitter.com/ZE4TZ8XmU2

— Anatoly Zak (@RussianSpaceWeb) November 8, 2025

Přehled z Kosmonautixu:

Aby byl přehled kosmonautických událostí uplynulého týdne úplný, pojďme si ještě shrnout články, které u nás vycházely. Nejprve jsme psali o startu nejsilnější indické rakety LVM-3, která na dráhu přechodovou ke geostacionární vynesla indickou družici, která byla nejtěžší družicí vynesenou indickou raketou. Každý měsíc u nás vychází aktuální přehled stavu nového závodu o přistání na Měsíci mezi USA a Čínou. Je to závod dramatický, zejména na straně USA. Nehoda při přípravě nadcházejícího ruského letu k Mezinárodní kosmické stanici vedla Roskosmos k výměně lodí pro nadcházející mise. Společnost Vast staví jednomodulovou stanici Haven-1 a my jsme shrnuli aktuální pokroky při její realizaci. Živě a česky jsme sledovali čtvrtý start evropské rakety Ariane 6, která vynášela družici Sentinel 1D. Společnost Impulse Space je inovativní startup založený dlouholetým pracovníkem SpaceX. Firma nedávno představila své plány na nový lunární lander, který by měl být schopen dopravit až tři tuny nákladu na povrch Měsíce. Živě a česky jsme měli sledovat také start rakety Atlas V s telekomunikační družicí, nicméně zlobící ventil nakonec start odložil zatím na neurčito. Představili jsme vám druhý experiment, který je připraven pro Aleše Svobodu během jeho pobytu na Mezinárodní kosmické stanici. Jared Isaacman se opět dostal k nominaci na administrátora NASA, o čemž se už pár dní mluvilo. Nyní je to oficiální. Federální letecký úřad zavádí zákaz startů pro všechny komerční starty a návraty stupňů přes den. Starty i návraty jsou zakázány mezi 6:00 a 22:00 místního času. Společnost Arianespace si dala za cíl v roce 2026 zdvojnásobit startovní kadenci raket Ariane 6 a dosáhnout tak v příštím roce šesti až osmi startů.

Snímek týdne:

Raketa New Glenn byla vztyčena na vzletové rampě a je připravena ke startu. Ten by měl proběhnout už dnes, tedy v neděli ve 20:45 SEČ. Nákladem bude dvojice sond EscaPADE od NASA, které zamíří k Marsu. Jedná se zároveň o druhý let rakety New Glenn a součástí startu bude také návrat prvního stupně na plovoucí plošinu a pokus o přistání. Živě a česky komentovaný přenos poběží zde.

Video týdne:

Na palubě čínské stanice Tiangong se peklo. Posádka mise Shenzhou tam minulý týden přivezla horkovzdušnou troubu pro kosmické použití. Posádka proto natočila video, které zaznamenává pečení v této troubě a konzumaci dokončeného pokrmu.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/
https://www.frontiersin.org/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Insects_on_the_space_menu
https://pbs.twimg.com/media/G5PzZiGXAAAkQZU?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G5OP_ZxaIAAR9tr?format=jpg&name=large