2. května byl zveřejněn stručný přehled návrhu rozpočtu Bílého domu pro NASA na příští fiskální rok. 30. května pak NASA zveřejnila podrobnější přehled. Jeho jádrem je snaha o posílení průzkumných činností agentury za cenu zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců lidí. Nové dokumenty obsahují podrobnější informace o návrhu rozpočtu na nejvyšší úrovni, než jaké zveřejnil Úřad pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu ve svém stručném návrhu rozpočtu zveřejněném o čtyři týdny dříve. NASA zveřejnila rozpočtové dokumenty na svých internetových stránkách v pátek pozdě večer bez jakýchkoli fanfár a bez tradičního rozpočtového brífinku vedení agentury.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Celkový rozpočet agentury by měl činit 18,8 miliardy amerických dolarů, což by představovalo pokles o zhruba jednu čtvrtinu oproti 24,9 miliardám, které agentura dostala na fiskální rok 2025. Jednalo by se o nejprudší meziroční propad rozpočtu NASA v historii a po zohlednění inflace by se rozpočet agentury dostal někam na úroveň roku 1961. S rozpočtovými škrty bude souviset také propouštění. Tabulka v rozpočtovém dokumentu uvádí, že ve fiskálním roce 2025 má NASA 17 391 přímo financovaných státních zaměstnanců, ale podle návrhu na fiskální rok 2026 by se jejich počet snížil na 11 853, tedy o jednu třetinu. Dokument je sice podrobnější než první verze, přesto v něm nenajdeme bližší detaily o těchto škrtech, pouze okrajově zmiňuje „dopady na pracovní sílu“ a „snahy o změnu struktury pracovní síly“.
Dokumenty bohužel potvrzují výrazné škrty ve vědeckých programech – na fiskální rok je pro všechny vědecké mise žádáno o 3,9 miliardy dolarů, což je o 47 % méně, než v případě roku 2025. Tyto redukce z velké části vycházejí ze zrušení mnoha vědeckých misí, které jsou stále ve vývoji, případně pracují v nadstavbových fázích poté, co dokončily své základní mise. Casey Dreier, vedoucí oddělení kosmické politiky Planetární společnosti, v rozhovoru pro portál SpaceNews uvedl, že v rozpočtu bylo vyřazeno více než 40 vědeckých projektů, včetně samostatných misí i příspěvků k jiným misím.
Zdroj: https://landsat.gsfc.nasa.gov/
„V podstatě to odpovídá tomu, co jsme očekávali,“ uvedl s odkazem na dříve zveřejněná čísla. Tyto škrty zahrnují třeba program Mars Sample Return, který byl už v stručné verzi navržen ke zrušení, ale také program Landsat Next, tedy příští generaci družic pozorujících Zemi. Namísto toho má NASA pracovat na nespecifikované restrukturalizaci projektu Landsat Next prostřednictvím odděleného programu Sustainable Land Imaging (Udržitelné snímkování Země). V oboru pozorování Země také rozpočet navrhuje zrušit mise z řady Earth System observatory, které byly doporučovány nejnovějším souborem doporučení pro NASA na dalších deset let od akademiků. Zrušení by se nedotklo pouze mise GRACE-Continuity, což má být nejnovější zástupce řady misí, které extrémně přesně monitorují gravitační pole naší planety. Některé mise v nadstavbové fázi se také mají rušit – to se týká třeba malých družic CYGNSS pro studium tropických cyklónů. Zrušeny mají být i menší mise z kategorie Venture-class, které jsou momentálně ve vývoji.
Kromě zmíněného programu MSR návrh rozpočtu počítá i s ukončením financování pro marsovské mise Mars Odyssey a MAVEN, které krouží kolem planety. Ukončena má být i americká podpora evropského vozítka Rosalind Franklin, pro kterou má NASA dodat raketové motory, radioizotopová topná tělíska a nosnou raketu. Další planetární vědecké mise, které tento návrh ukončuje, zahrnují DAVINCI a VERITAS, tedy dvě mise k Venuši z programu Discovery, které byly vybrány před čtyřmi lety. NASA by také ukončila svou účast na evropské misi EnVision k Venuši. Návrh rozpočtu počítá i se zrušením několika planetárních misí, které jsou již v nadstavbové fázi včetně Juno, New Horizons a OSIRIS-APEX, tedy sondy známé dříve jako OSIRIS-REx, která nyní směřuje k planetce Apophis.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
V astrofyzice má NASA pokračovat ve vývoji Teleskopu Nancy Grace Roman, navzdory dubnovému rozpočtovému dokumentu od OMB. Ovšem návrh počítá s tím, že na vývoj teleskopu půjde jen 156,6 milionů dolarů oproti původně zvažovaným 276,5 milionům. To je zhruba polovina oproti sumě, kterou NASA plánovala vynaložit na tuto misi v roce 2026 podle návrhu rozpočtu na fiskální rok 2025. „NASA aktivně vyhodnocuje strategie pro úsporu nákladů a zjišťuje možnosti optimalizace harmonogramu, aby mohla mise pokračovat s touto sníženou úrovní financování,“ uvádí rozpočtový dokument. Dreier z Planetary Society zmínil, že v tuto chvíli není jasné, zda se podaří náklady ušetřit, protože vývoj teleskopu je již daleko a v současné době se počítá s jeho vypuštěním již na podzim roku 2026.
Návrh rozpočtu by ukončil mnoho probíhajících astrofyzikálních misí včetně Chandra X-Ray Observatory a Fermi. Došlo by také ke zrušení programu Astrophysics Probe, který studoval koncepty pro kosmické observatoře za miliardy dolarů, ale i pro menší vyvíjené mise z programu Explorer, jako je třeba Compton Spectrometer and Imager as well as Ultraviolet Explorer. Obor heliofyziky také mají postihnout velké škrty probíhajících misí – například Magnetospheric Multiscale Mission a ostatní budou čelit sníženému financování. Biologická a fyzikální divize agentury má zažít více než dvoutřetinové seškrtání z 87 milionů dolarů na 25 milionů „kvůli podpoře vyšších priorit agentury.“ Dreier zmínil, že jej překvapilo zahrnutí některých misí jako MAVEN, Juno, nebo New Horizons, vzhledem k jejich vědeckému potenciálu a v případě MAVENu i to, že poskytuje komunikaci s povrchem Marsu. Poznamenal také, že návrh by v podstatě ukončil produkci dalšího plutonia 238, které je potřebné pro mise do vnějších částí Sluneční soustavy, ale v topných tělíscích jej využívají i jiné sondy.
Drsné škrty vědeckých misí NASA, ale i kosmického provozu, technologií a mnoha dalších oborů kontrastuje s novými cíli v průzkumu. Podle stručného návrhu rozpočtu mělo dojít ke zrušení lunární stanice Gateway a rakety SLS s loděmi Orion měly skončit po misi Artemis III. Namísto toho návrh obsahuje 864 milionů dolarů pro nový „komerční M2M (Moon to Mars) infrastrukturní a přepravní program“. Tyto prostředky by byly určeny na vývoj komerčního systému, který by nahradil SLS/Orion, a také na počáteční práce na „skafandru vhodném pro použití astronauty na povrchu Marsu“. Program bude rovněž financovat lunární a marťanské retranslační družice a bude novým domovem programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services), který v současnosti zastřešuje ředitelství NASA pro vědecké mise.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Návrh rozpočtu nabízí více než 1 miliardu dolarů na projekty spojené s pilotovaným průzkumem Marsu. Tato suma zahrnuje také 200 milionů dolarů na misi pro „demonstraci vstupu do atmosféry, sestupu a přistání landeru s lidskou posádkou na Marsu v blízké budoucnosti“ a dalších 200 milionů dolarů na komerční dopravu nákladů na Mars. Rozpočtové dokumenty však o těchto projektech poskytují jen velmi málo podrobností.
Dreier zmínil, že Planetary Society zaznamenala silnou odezvu na navrhované škrty ve stručné verzi rozpočtu a očekává, že podrobný rozpočet tyto obavy ještě posílí: „Rozhodně panují značné obavy, co to udělá s pracovní silou.“ Návrh rozpočtu nyní půjde do Kongresu, ve kterém se očekává, že dokonce i někteří členové Republikánské strany budou proti navrženým škrtům. Dreier uvedl, že i z republikánských kanceláří na Kapitolu slyšel, že návrh rozpočtu je „mrtvý už od okamžiku zveřejnění“. „Nikdo netouží po omezení vědeckých aktivit NASA. Nikdo to otevřeně neobhajuje a neříká, že je to skvělý nápad,“ doplnil Dreier. Asociace letecko-kosmického průmyslu AIA (Aerospace Industries Association) také kritizovala škrty ve svém prohlášení z 30. května. „Navrhovaný rozpočet je nedostatečný, protože obsahuje tvrdé škrty v kritických programech, které by mohly ohrozit naše vedoucí postavení v kosmickém prostoru,“ uvedl Eric Fanning, prezident a výkonný ředitel AIA. Tato organizace doporučila, aby byla NASA v roce 2026 financována minimálně částkou 25,6 miliardy dolarů.
Přeloženo z:
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2025/05/chandra-copy.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GsRX7o0XEAA1pRN?format=jpg&name=large
https://landsat.gsfc.nasa.gov/wp-content/uploads/2023/05/LandsatNext_Data_Volumes-1024×594.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/01/scipa-12232024-gunn-3-copy.jpg
https://www.nasa.gov/images/content/317877main_Fermi_LAT.jpg
Horror vacui. Isaacman počkal na rozpočet a nechal sa vyhodit, pod polo-likvidáciu sa nepodpíše.
Asi tak, každý normální by to na jeho místě udělal. To znamená, že buď dostane peníze nebo se na to vykašle. Takže bude už jen zajímavé sledovat, jakého „Rogozina“ si tam Trumpeta dosadí.
Nerozumiem tomu, ako chcú letieť na Mars bez medzikrokov vo forme programov Artemis a Gateway. Skúsenosti z nich budú predsa chýbať.
Chtějí zrušit všechno, co není naprosto nutné pro rychlé přistání na Měsíci. Do určité míry se to dá chápat, jenže Gateway je důležitá pro výzkum pro Mars i pro dlouhodobé pobyty na Měsíci nebo lety k asteroidům. Neurychlíte vývoj něčeho tím, že snížíte rozpočet o čtvrtinu.
A co když Artemis III nedokáže přistát na Měsíci – selže komunikace, zdroj energie nebo Starship. Když chtějí zrušit Artemis IV i s Orionem.
Problém je v tom, že současné osekání NASA chce zničit to, co má NASA dělat – vědu. Juno je jediná sonda, která je na orbitě Jupitera a ještě několik let bude, proč ji proboha chtějí vypnout? Stojí jen 28,4 mega ročně. Totéž u ostatních.
Rozpočtová kapitola pilotovaných průzkumných letů není v žádosti o rozpočet krácena. Ve FY2024 činila 7,648 mld. USD, v FY2025 činí 7,666 mld. USD, žádost na FY2026 je 8,314 mld. USD, výhled na FY2027 a 2028 je 8,314mld. USD ročně a výhled na FY2029 a 2030 je 8,014 mld. USD ročně.
Mise Artemis IV není v žádosti zrušena. Je tam uvedena s datem prosinec 2028 s náhradou SLS a Orionu komerční dopravní službou od amerických společností, soutěženou v konkurenčním prostředí. Zahájení procesu výběrového řízení je v žádosti očekáváno ve FY2026.
Slovy klasika, papir snese vsechno 🙂
Jak to myslíte?
Ze tomu planu s Artemis IV neverim. Sance ze se uskutecni do konce 2029 je podle me 0.
Aha, jde pouze o datum. Protože hlavním smyslem mého komentáře byla reakce na slova Radka V, že chtějí zrušit Artemis IV, tak jsem myslel, že s tím máte hlubší problém.
Dlouhodobě píšu, že Artemis III nemá v plánovaném termínu v polovině roku 2027 šanci na realizaci a že očekávám aktualizaci termínu na rok 2028. S Artemis IV to bude podobné. Tyto, byť nereálné termíny, však jsou možná určitým faktorem zajišťujícím politickou podporu pro pokračování v přípravě. Za povšimnutí stojí, že prosinec 2028 je, byť těsně, stále v současném prezidentském funkčním období.
Termíny v prezidentské žádosti jsou tady:
https://www.nasa.gov/fy-2026-budget-request/
soubor Fiscal Year 2026 Budget Technical Supplement
To jsem si nevšiml, takže ruší jen Orion a SLS, ale mise Artemis IV proběhne na jiném prostředku – nově vysoutěženém – kde se utká asi Orion se Starshipem a možná ještě s někým jiným. Takové soutěže se táhnou léta (a obyčejný Crew Dragon měl 2 roky zpoždění). Návrat z 2. kosmické je těžký a málokdo ho zvládne.
Pokud jde o plutonium, návrh plánuje dokončit výrobu pro Dragonfly a pak zavřít linku. Další sondy mají používat ne-plutoniové zdroje. neboli opět máme něco co funguje, tak to ukončíme a místo toho použijeme něco, co ještě nemáme a kdo-ví kdy budeme mít a kolik to bude stát.
Konečně fakta a střízlivá reakce.
Ta záplava hysterie a předpovědí konce světa (zatím tedy konce letů na Měsíc) vycucaných z prstu je neuvěřitelná.
Už se těším na reakce všech těch dědůvševědů tady až NASA pro lety k Měsíci nasadí podobný scénář jako u letů na LEO – outsourcing soukromému sektoru a komercionalizaci.
To je za současné situace USA nemožné. Starship má obrovské zpoždění. A další komerční firmy na větší mise než automatické sondy k Měsíci (případně i jinam) absolutně nemají.
Ten navrh je jako poptavat po rejdarich prepravu lidi a nakladu za ocean, kdyz maji pramice a dva pribrezni parniky, a jeden ma ve vyvoji Titanik ,ktery uz se devetkrat pri zkusebnich plavbach potopil.
To navyseni penez ma smysl pokud maji spolecnosti tezke nosice v rutinnim provozu. SpaceX ma sice FH, ale ta neni pro lunarni mise moc pouzitelna. .Starship je preprilis ambiciozni, osobne neverim ze bude pouzitelna v dalsich 5 letech.
Tudiz jedine mise z vice startu FH/NG, jenze Orion nebude, tudiz chybi lod, to same lunarni modul.
„Tudiz jedine mise z vice startu FH/NG, jenze Orion nebude, tudiz chybi lod“
Orion nemá po misi Artemis III nadále fungovat jako vládní kosmická loď. Dovedu si ale představit zájem Lockheed Martinu přihlásit Orion do výběrového řízení na komerční dopravní služby.
Tiež dúfam, že solídne pôsobiaci Orion niekto prevezme, keď ho Musk nechce ani ako konkurenciu. Asi rozpočtové scifi, ale okrem súkromného sektora by sa mi pozdával záujem ESA.
Mozna snad kdyby ten projekt malinko upravili a pridali aspon po jednom modulu vyhrazenem k tezbe kryptomeny $TRUMP… skoda ze to nikoho nenapadlo. 🙂 (sarkasmus!)
Já se usilovně snažím při každé příležitosti NEvidět konspirační teorie a být víc v klidu. Proto mám rád faktické příspěvky Jiřího Hoška a dalších. Ale přiznám se, že u tohoto tématu se držím už jen zuby nehty: jako první se mi pořád dere do hlavy myšlenka, že s Jaredem to měl Trump promyšlené už dávno dopředu a nezávisle na Jaredově osobě: když chcete někomu udělat tak razantní škrty, tak se vám přeci sakra hodí zařídit, aby celou tu dobu neměl vedení, ne?
Dusledek toho, kdyz se clovek obklopi patolizali, kyvaci, a klintelisty a nezbude nikdo kdo by jednani dotycneho korigoval.
Nicmene zajici se pocitaji az po honu, uvidime co Kongres
Teď jsem koukal na Kosmáky z 26.května. Dušan s hostitelem vyzdvihovali obnovenou produkci plutonia pro energetické zdroje sond. No a o týden později hrozí, že vše bude jinak…. 🙁
Trump nechce vědu, myslí jako byznysman, navíc mu vědci vadí, protože mají svůj názor. Takže peníze nejspíše přesune na vojenský kosmický rozpočet (Space Force).
Samozřejmě to USA z dlouhodobého hlediska poškodí, protože se to netýká jen NASA, ale i univerzit a veškerého (nevojenského) výzkumu. Je to začátek úpadku a je otázka, jestli se to někdy v budoucnosti podaří zvrátit, prostě to vidím v temných a ještě temnějších barvách.
Myslím, že na to koukáme všichni trochu zaujatě. Prezident Trump se na konci roku prostě chce bít do prsou, jak vylepšil rozpočtový schodek — ber kde ber. Tak se škrtá hlava nehlava, ať to dává smysl, nebo ne. Pochybuju, že vůbec tuší, co je mise jako Juno, nebo jaký má význam. A upřímně, kdo ví, co bude za týden