Nadpis tohoto článku může na první pohled působit přehnaně, ale bohužel není vůbec daleko od pravdy. 2. května představený návrh rozpočtu NASA na následující fiskální rok navrhuje zrušení celé řady vědecky i technicky významných projektů, protože počítá se snížením rozpočtu agentury o skoro jednu čtvrtinu. V minulých týdnech občas na veřejnost prosákly střípky informací o tom, že NASA čekají krušné časy. Nyní se tyto vize zhmotnily v ještě děsivější formě, než se původně zdálo. V případě schválení návrhu by zrušení čekalo raketu SLS a loď Orion (po misi Artemis III), stanici Gateway i program Mars Sample Return. Za sebe mohu říct, jen to, že nezbývá než věřit, že Kongres zachrání alespoň něco. Následující odstavce tohoto článku jsou již překladem článku, který k tématu vydala agentura NASA na svém webu.
Administrativa prezidenta Trumpa a viceprezidenta Vance 2. května zveřejnila hlavní body prezidentského návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026. Tento návrh má urychlit pilotovaný průzkum Měsíce a Marsu a obsahuje fiskálně odpovědné portfolio misí. „Tento návrh zahrnuje investice, které umožní současně pokračovat v průzkumu Měsíce a Marsu a zároveň upřednostnit zásadní vědecký a technologický výzkum,“ uvedla zastupující administrátorka NASA, Janet Petro a dodala: „Oceňuji, že prezident nadále podporuje misi NASA, a těším se na úzkou spolupráci s administrativou a Kongresem, abychom zajistili, že budeme pokračovat v pokroku na cestě k dosažení nemožného.“
-
Raketa SLS během příprav na svou první misi Artemis I
Zdroj: https://pbs.twimg.com/Zvýšený závazek k pilotovanému výzkumu vesmíru s cílem prozkoumat Měsíc i Mars. Vyčleněním více než 7 miliard dolarů na průzkum Měsíce a zavedením 1 miliardy dolarů nových investic do programů zaměřených na Mars rozpočet zajišťuje, že americké úsilí o průzkum vesmíru lidmi zůstane bezkonkurenční, inovativní a efektivní.
- Přesměrování vědeckých a kosmických technologických zdrojů za účelem efektivního provádění prioritního výzkumu. V souladu s prioritou administrativy (vrátit se na Měsíc dříve než Čína a vyslat Američana na Mars) bude rozpočet podporovat prioritní vědecké a výzkumné mise a projekty a ukončí finančně neudržitelné programy včetně programu návratu vzorků z Marsu. Klade důraz na investice do transformačních vesmírných technologií a zároveň zodpovědně přesouvá projekty, které jsou vhodnější pro vedení soukromým sektorem.
- Přechod programu Artemis na udržitelnější a nákladově efektivnější přístup k průzkumu Měsíce. Raketa SLS (Space Launch System) a kosmická loď Orion budou po skončení mise Artemis III vyřazeny z provozu, čímž se otevře cesta pro nákladově efektivnější komerční systémy nové generace, které budou podporovat další lunární mise NASA. Rozpočet rovněž ukončuje program stanice Gateway s možností opětovného využití již vyrobených komponent pro další mise. K tomuto obnovenému úsilí budou přizváni mezinárodní partneři, čímž se rozšíří možnosti smysluplné spolupráce na Měsíci a Marsu.
- Pokračování procesu přechodu Mezinárodní vesmírné stanice na komerční náhradu v roce 2030 a zaměřit se na výzkum na palubě stanice, který má zásadní význam pro průzkum Měsíce a Marsu. Rozpočet odráží nadcházející přechod k nákladově efektivnějšímu, otevřenému komerčnímu přístupu k lidským aktivitám na nízké oběžné dráze Země, a to snížením počtu členů posádky vesmírné stanice a výzkumu na její palubě, čímž se připravuje bezpečné vyřazení stanice z provozu a její nahrazení komerčními vesmírnými stanicemi.
- Práce na minimalizaci duplicitního úsilí a co nejefektivnějšího řízení přidělování peněz amerických daňových poplatníků. Tento rozpočet zajišťuje, aby horní hranice rozpočtu NASA umožňovala finančně udržitelnou trajektorii pro dokončení průkopnického výzkumu a realizaci odvážného poslání agentury.
- Zaměřit zdroje NASA na její hlavní poslání, kterým je průzkum kosmického prostoru. Tento rozpočet ukončuje výdaje na „zelené letectví“ zaměřené na klima a zároveň chrání vývoj technologií pro řízení letového provozu a další vládní a komerční aplikace v USA, což přináší úspory. Tento rozpočet také zajistí pokračující eliminaci jakéhokoli financování směrem k nesprávně zaměřeným iniciativám DEIA a místo toho tyto peníze vyčlení na mise schopné podpořit hlavní poslání NASA. NASA bude i nadále inspirovat novou generaci objevitelů prostřednictvím vzrušujících a ambiciózních vesmírných misí, které prokazují vedoucí postavení USA ve vesmíru.
NASA bude ve spolupráci se svými partnery pracovat na vykonání těchto priorit a investic tak efektivně, jak je to jen možné. Na základě prezidentova slibu zvýšit efektivitu představuje tento rozpočet průkopnickou, inovativní a rozpočtově odpovědnou cestu k další velké éře amerického výzkumu vesmíru.
— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 3, 2025
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
ChatGPT
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/78/SLSArtemis1_on_39B2.jpg
Zrušení SLS se nedivím, ten program je šílený od začátku – tímto by měli zrušit Block 1B, stupeń EUS a tu novou šíleně předraženou rampu. Tento rok snad Starship dokončí (přinejhorším zavedou příští rok jednorázový druhý stupeň). MSR se taky změnil na komplikovaný program s neúnosně rostoucími náklady. Předělání je třeba. Jenže seškrtání o čtvrtinu je příliš radikální krok, zrušením DEI a Zelených projektů se tolik neušetří. Mohly by zavřít jedno nebo dvě vývojové centra NASA (četl jsem odhad, že zhruba polovina je nadbytečná a jen pro politickou podporu), je třeba Wallops k něčemu? Sestěhováním toho, co je dobré, by asi pomohlo. Snad to Jared ukočíruje a Kongres uvolní peníze navíc na dokončení důležitých projektů jako Nancy Grace a Dragonfly.
Uvidíme, či to Kongres uvidí tak isto. Že zrušia Artemis V s landerom od (voči „provládnej“ X) konkurenčnej Blue Origin ma neprekvapuje, ale A IV? Veď kopu dielcov už je rozpracovaných – zahodia ich tak ako Musk zvykne? Dtto časti Gateway. Čo investície ESA do programu?
A čo Čína s už naplánovanou návratovou vzorkou z Marsu, nechajú ju vyhrať aj tu?
S Nancy Grace teleskopom by som nepočítal, projekty v úvodnom štádiu mali byť prvé na cancel liste. Vážka sa podľa mňa len odloží.
Vzhľadom na recesiu, do ktorej Trump ženie USA bolo treba so škrtmi rátať, ale …
O Dragonfly se zatím nemluví, možná že se nic měnit nebude. Pokud jde o Čínu a návrat vzorků z Marsu, tak tady NASA tahala za kratší konec i bez Trumpových škrtů a před Trumpem.
Řez po Artemis III je podle mého názoru dán tím, že nechtějí SLS Block 1B s horním stupněm EUS, který měl mít premiéru právě při Artemis IV.
Ano, účast mezinárodních partnerů v projektu Gateway i MSR je v tomto případě pro Americku komplikaci, protože vše musí projednávat i s nimi. Ale je to taková pojistka proti snadnému zrušení.
Roman Space Telescope je už před dokončením, let byl naplánován na rok 27. Pokud ho zruší bude to naprosto děsivě idiotské rozhodnutí. Ovšem na to si člověk u této americké administravy už poměrně zvyknul.
Termín diletanti je slabý, tohle je něco mnohem horšího, tuším se to označuje jako „kakistokracie“.
Naprosto trefné. Majitelka wrestling klubu jmenovaná do vedení federálního ministerstva školství, které bude zrušeno, prohlásila v jedné debatě, že mají úžasný vzdělávací systém, protože již předškolní děti se učí A jedničku. Ten text o AI asi četla z čtecího zařízení na kameře.
Držím NASA palce, ať ji kakistokracie při schvalování rozpočtu také nezruší.
Za SLS a Orion ještě několik let nebude plnohodnotná náhrada. Stejně tak je škoda MSR, který sice je drahý, ale nabízí jedinečný vědecký potenciál.
Ale to ničemu nevadí, za několik let snad poletí Artemis III a pak už náhrada bude. Není prostě možné lít do kanálu tolik miliard dolarů za 50 let starý hardware.
Ten hardware je výrazně modernizovaný a věk na něm není znát. Funguje spolehlivě a to je hlavní.
Artemis III má letět v roce 2027, Artemis IV byla plánována na rok 2028. Do té doby plnohodnotná náhrada za SLS nebude. Nejdříve někdy po roce 2030.
Měli bychom být trochu realističtí, letopočet 2027 je za rok a půl, a ještě nejsme ani u Artemis II. Pak je také potřeba se ptát, jestli je program Artemis v současné podobě finančně udržitelný.
Start mise Artemis III v roce 2027 není reálný. V té době nebude připraven žádný z hlavních prvků – HLS, skafandry ani SLS/Orion. To však nemá s otázkou finanční udržitelnosti/neudržitelnosti nic společného.
To si netroufám hodnotit, ale vím, že za ty peníze stojí.
Ano Orionu je škoda. SLS je ale opravdu příliš drahá s nulovým inovačním potenciálem stojící oběma nohama v minulém století. SLS je především způsob, jak zajistit pracovní místa v jednotlivých státech unie, aby z dobývání kosmu něco měli. A to je důležitý úkol. Ale pokrok na poli raketových nosičů v tomto století nehnal rozpočet NASA, ale naopak jeho šetření, změna způsobu financování a vstup soukromých peněz. To je cesta. Soukromé peníze, konkurence, snižování nákladů. Uvolnit NASA ruce k průzkumu vesmíru a ne se potit s ekonomikou dopravy na orbitu. Je zapotřebí hledat další Musky, aby nebyl jen jeden a nevadilo tolik že blbne a hlavně udržet konkurenční prostředí, dát šanci novým firmám (ne jen SpaceX a standardním kontraktorům
Je to jako neskutečně zastaralý „nový“ Boeing B737 MAX. Taky ho vyrobili nedávno, ale vůbec neměl vzniknout a SLS je to samé. Čím dříve ten dotační program s názvem SLS ukončí, tím rychleji se dostanou dál. Bohužel vy asi jste ovlivněn státním sektorem tak, že si myslíte, že to tak funguje všude, ale pokud by soukromé firmy fungovaly jako stát, tak už dávno všechny zkrachovaly. Naopak pokud by stát fungoval jako firma, tak by dávno byl v přebytku a vše by fungovalo mnohem lépe, než nyní.
.
Trump nic nepředělává. Chová se jak Calvera z Divokého Západu, tj. všechno zničit a teprve možná pak něco málo pustit, ale tímto způsobem nelze nic seriózně rozvíjet ani se dopracovat k prosperitě (a už vůbec v kosmonautice, která vyžaduje léta příprav).
Hlavne ze jsou standardni rozbredle vizionarske tlachy o Mesici a Marsu, ktere slychavame uz desitky let.
Dokud SHVY+Starship neprovede let na Mesic a zpet adekvatni nahrada za hotovy SLS+Orion neni. A naopak tento krok lunarni pilotovany program vraci tam, kde jsme byly pred cca 15 lety. Cele 15 lete usili bezkoncepcne hozeno do kanalu vcetne vynalozenych prachu.
Jestli Evropa po tomto si necha nadale s*at na hlavu a pristoupi na spolupraci ,tak to potes koste.
Gateway je hotova, vyneseni soulodi pomoci FH muze ESA sama zaplatit u SpaceX, stejne tak prevzit cely hotovy projekt Orion, myslim, ze se i zvazovaly moznosti upravy FH, tak aby byl schopny vynest Orion ke Gateway.
Kdyz mame na bilionovy posahany GD, tak tohle jsou jen drobne.
Co je „GD“ ?
Green Deal
Gateway není hotová. První dva moduly jsou zatím ve fázi hrubé rozpracovanosti.
Ono i Gateway je přežitý koncept – s nástupem Starship by stačilo dostat do vesmíru centrální konektor na který by se připojilo třeba 6 takových Starship a měli by stanici jako krávu se vším co je potřeba a měli by i komplet únikové moduly – variabilitu pro přistávání na měsíci atd – ty možnosti co by dala při takovém použití starship jsou obrovské
To je sice hezká, ale zatím utopistická představa. Starship něčeho takového nebude schopna ještě několik let.
SLS toho nebude schopna nikdy. Co je lepší? Počkat pár let, anebo to nemít nikdy?
Čeho nebude SLS schopna nikdy? Já jsem u SH/SS mluvil o schopnosti vynést (notabene hned při svém druhém letu, ale to nechme stranou) pilotovanou posádku k Měsíci. SLS to má udělat už příští rok.
Ale Starship na nieco take bude pripravena – no budem velmi optimisticky – o desatrocie. Skoro som chcel pouzit plural 😉
Ale SHS nedělá NASA, takže počítáte špatně.
Ja nepocitam, ale odhadujem. Je to moj laicky odhad. Budem rad, ked budem vidiet dokovat flotilu Starshipov jeden vedla druheho a vozit posadky hore dolu ako na beziacom pase skor nez za 10 rokov.
Nejde jen o to GT dopravit k Měsíci (a ani na to ESA nemá peníze), ale především o její následný provoz. I kdyby se na něj peníze „našly“ (což by se nikdy nestalo), ESA nemá nezbytnou infrastrukturu. Totéž platí pro Orion. Pronajímat si ji nejde (NASA nemůže provozovat komerční služby).
S charakteristikou GD naprosto souhlasím, ale to je „projekt“ EU. Takže po tisící zde – ESA není EU. Zrušení GD by neznamenalo, že se peníze mohou přesunout do ESA.
Ano tomu se říká „utopené investice“ a takto si největší génius všech amerických hlupáků asi představuje americkou dominanci. Jenže právě že vůbec.
Je to des a hrôza. Na Gateway som sa už tak tešila, pripravujem na ňu čitateľov článkami… A čo s programom Artemis? Jediné demonštratívne pristátie, aby Trump mohol povedať, že za jeho éry sa na Mesiaci pristálo, a koniec? Kto by bol povedal, že to dopadne horšie ako program Apollo, ktorý sa nakoniec tiež zvrtol na demonštratívnom pristátí pred Sovietmi, po ktorom už „nemal význam“.
Podle reportáží Erica Bergera z ArsTechnica.com je zrušení Gateway logickým krokem. Gateway, SLS a Orion vyčerpávají tak velký díl rozpočtu NASA, že se kvůli nim ruší a pozastavují jiné vědecké programy, například výzkum Venuše, možná i měsíční rover VIPER a jiné.
Škrtnutí výše uvedených projektů má možnost otevřít financování průzkumných sond k Venuši, dalších vesmírných dalekohledů a více soustředit zdroje na jiný typ misí. Současný stav byl, že současná architektura misí SLS/Orion/Gateway s lidskou posádkou na Měsíc odčerpávaly důležité finanční zdroje NASA z misí základního výzkumu, výzkumu Země, planetárního výzkumu a misí do hlubokého vesmíru.
Co nebylo v článku řečeno, že původní škrty v rozpočtu NASA byly plánovány až na 50% a plán počítal s uzavřením 4-5 výzkumných center, včetně např. Goddardova institutu (dělají mimo jiné špičkový výzkum Slunce). To by bylo pro mnoho programů likvidační. Současný návrh už je výsledkem intenzivního politického boje. Pokud se škrty dotknou jen Gateway, SLS, EUS a Bechtelovy mobilní věže, ušetří se na tom vyšší desítky až nižší stovky miliard dolarů. Bude to ale chtít náhradu od SpaceX, možná i Blue Origin. Na přelomu 2025/2026 snad začne létat i středně těžký Neutron od Rocket Labs, který může pomoci zlevnit mise bez posádek na Měsíc a další meziplanetární mise.
Pro ty z nás, kdo umí anglicky, jsou výborným pohledem do zákulisí vesmírné politiky, financí a vesmírného programu z pohledu amerických občanů články Erica Bergera a Stephena Clarka:
https://arstechnica.com/author/ericberger/
https://arstechnica.com/author/stephenclark/
Tvrdit, že Gateway neměla dlouhodobý cíl, není pravda. Těch cílů a úkolů tam bylo hned několik.
https://en.wikipedia.org/wiki/Lunar_Gateway#Criticism
Kritiku najdete na kdejaký projekt. Ale přínosy Gateway jsou výrazné.
Výborný souhrn. Díky
„Co nebylo v článku řečeno, že původní škrty v rozpočtu NASA byly plánovány až na 50%“
Nikoliv.
Podle Ars navrhoval passback snížení rozpočtu NASA o 20 %, tedy z 24,8 mld. USD na cca 19,8 mld. USD.
Zdroj 1) https://arstechnica.com/space/2025/04/trump-white-house-budget-proposal-eviscerates-science-funding-at-nasa/
Současná zkrácená verze žádosti o rozpočet NASA obsahuje snížení na 18,8 mld. USD, tedy o 24 %,
Zdroj 2): https://www.whitehouse.gov/wp-content/uploads/2025/05/Fiscal-Year-2026-Discretionary-Budget-Request.pdf
Původními škrty „až na 50 %“ jste zřejmě myslel jen rozpočtovou položku Science. Podle zdroje 1) měla být věda zkrácena oproti 7,5 mld. USD z roku 2025 o 3,6 mld. USD na 3,9 mld. USD, což by znamenalo snížení o 48 %. Podle zdroje 2) je nyní navrženo zkrátit vědu o 3,4 mld. USD (2,265 mld. Space Science + 1,161 mld. USD Earth Science), tedy o 45%.
V komentáři píšete, že škrtnutí Gateway, SLS a Orionu umožní otevřít financování průzkumných sond k Venuši, dalších vesmírných dalekohledů. Toto z představených čísel vůbec nevyplývá. Naopak, zdroj 2) uvádí, že na pilotovaný průzkum Měsíce bude v roce 2026 vyčleněno více než 7 mld. USD + další 1 mld. USD bude vložena do nového programu pilotovaných letů na Mars (v roce 2025 je rozpočet Artemis 7,6 mld. USD). To znamená žádný přesun financí na vědu, ale naopak navýšení rozpočtu pilotovaných průzkumných programů při celkovém zkrácení rozpočtu NASA.
„Škrtnutí výše uvedených projektů má možnost otevřít financování průzkumných sond k Venuši, dalších vesmírných dalekohledů a více soustředit zdroje na jiný typ misí.“
Pokud by tomu tak bylo, tak by musel rozpocet zustat +/- stejny, misto toho jsme svedky historicky nejvetsiho skrtu NASA z roku na rok. A proc je pokus odpalit i Nancy Grace teleskop?
Skrty se tykaji pilotovanych projektu jejimz cilem bylo trvale dostat cloveka dale nez za LEO, to bude po schvaleni Kongresem ve vzduchoprazdnu.
SLS je konzervativni, ano draha, ale spolehliva osvedcena koncepce.
Racionalni by bylo ji zrusit po te co bude dokoncen vyvoj SHVY-Starship, v teto fazi stale nevime kdy a zda se to vubec povede. Muze se klidne stat, ze NASA bude nakonec bez tezke nosne rakety schopne dopravit cloveka na Mesic.
Fakt zacinam litovat ,ze nevyhrala Harris a to jsem na progress alergickej.
Ale vždyť to se stalo, ona bude zrušena v době, kdy SHS bude v běžném provozu, takže proč pořád někde hledáte problém, kde není? A i kdyby bylo hodně zle, tak Musk klidně naseká pár jednorázových SHS za cenu 1/20 ceny SLS a NASA ani nebude vědět co s tím má dělat.
Artemis 4 by mohla letět na SLS Block 1 (využití vyrobného hardwareu) nebo Superheavy + jednorázový Starship + ICPS + Orion – musela by se upravit rampa, ale času je pro SpaceX dost. Je tam snaha zrušit Bechtel+Block 1B+EUS. Gateway by odložili, až bude třeba. Nancy Grace je skoro hotová, zbývá seskládat, testovat a vypustit. Uvidíme.
Plně chápu Váš návrh o záložní exemplář nosné rakety pro Orion, pokud by se při misi Artemis III nepodařilo dosáhnout povrchu Měsíce. NASA však pro Artemis IV nikdy ICPS neobjednala, a proto ULA už před rokem deaktivovala výrobní linku (dost možná je deaktivací myšleno rozebrání linky).
Na ořezávání peněz by se jistě daly najít jiné programy a instituce, než NASA (zbrojení, politické neziskovky atd.), jejichž přiskřípnutí by světu jen prospělo, ale pravda je, že i ta NASA je co do vynakládání prostředků šíleně neefektivní.
K věci samotné:
SLS/Orion neželím ani trochu. Vyhodit 4 miliardy jen za jediný start je opravdu luxus.
Gateway je škoda, nějaká stanice okolo Měsíce by existovat z řady důvodů měla, jenže zase – tolik let se na tom pracuje, tolik politiky se okolo toho nadělalo (výkladní skříň transatlantické jednoty Západu NASA/ESA) a tolik peněz to stálo, a furt to není ani zdaleka hotové. Přitom je to jenom trochu větší plechovka, žádný technologický zázrak.
Zrušení MSR vysloveně vítám. Která hlava vůbec vymyslela, že Perseverance bude vzorky nechávat po cestě, aby se po čase v rámci MSR muselo na Mars vydat další vozítko a ty zkoumavky posbírat? A opravdu by těch pár gramů vzorků stálo za 10 miliard dolarů, což má MSR plus mínus stát? Myslím, že za ty peníze by se daly nasbírat ne gramy, ale kilotuny vzorků v podobě na Zemi spadlých marťanských meteoritů.
A na závěr, doufám, opravdu doufám, že Čína závod o Měsíc i o autentické marťanské vzorky vyhraje. Jen ať si v USA vypijí kalich hořkosti z porážky, je to asi jediná šance, jak by se mohl Velký bratr za Velkou louží ze své samolibosti vzpamatovat a začít na výzkumu vesmíru opravdu makat. Podobně jako se tak stalo po sérii výprasků Sputnik 1, Luna 2, Luna 3, Gagarin atd. atd. A výsledkem pak byl zázrak zvaný Apollo. Bohužel, jen dočasně.
SpaceX ať se dál soustřeďuje na Mars. Tam asi nikdo nemá šanci jim ohledně pilotovaných letů konkurovat. A hlavně ať Elon nikdy a za žádných okolností nedovolí, aby mu do toho někdo začal kecat.
PS: Rád bych věděl, proč mě systém vždycky po několika dnech odhlašuje, přestože při přihlašování vždycky křížkuji „Zůstat přihlášen“.
Aj ja by som to rad vedel, preco ma system odhlasi. Pride mi to ako vada. Ocenil by som aspon mesiac aby to “trvale” prihlasenie fungovalo.
K MSR: Vykládání ČÁSTI vzorků se dělalo z důvodu prevence. Pokud by Perseverance byla v době příletu sběračského landeru funkční, dovezla by mu to, co má v sobě. Pokud by nebyla funkční, nikdo by se do jejích útrob nedostal. Pak by se využilo těch vyložených pouzder. je to naprosto logické řešení, které pokrývá různé možné scénáře.
U meteoritů z Marsu máte hned dva velké problémy.
1) Studujete materiál, který prošel atmosférou a byl tak vystaven extrémnímu žáru, který spolehlivě vypaří, či pyrolýzou rozloží jakékoliv organické látky.
2) Nejste schopen určit, odkud daný kámen pochází.
MSR oba problémy řeší. Při návratu by se vzorky neohřály na více než nižší desítky stupňů Celsia and nulou, aby byla zachována jejich vědecká hodnota. Navíc ty vzorky pochází z velmi dobře prostudovaných lokalit, což umožní zasadit jejich analýzy do širšího kontextu. A pro moderní analytické metody jsou i gramy víc než dost. Vzpomeňte si třeba na to, co vše se podařilo zjistit ze vzorků od Hayabusa 2, která dovezla 5,4 gramů.
Aha, dobře, předpokládám, že se jedná o odpověď na můj příspěvek, který záhadně zmizel.
Děkuji za vysvětlení dvojího uložení vzorků na Perseverance a v terénu.
Těch problémů s marťanskými meteority jsem si vědom a argument s nepřiřaditelností k určité lokalitě na Marsu je naprosto správný. Na druhé straně, uvnitř kompaktního kamene teplota při krátkodobém průletu atmosférou zase až tolik nevzroste (tepelná vodivost většiny hornin není nic moc), aby ho vnitřně přeměnila, a pokud budeme chtít hledat mikrofosilie, tak se bude hodit spíš co největší počet kompaktních šutrů než špetky prášku zvící pytlíčků s kořením ze supermarketu.
Co se té Hayabusy týče, pochybuji, že by na Zemi existovaly meteority z Ryugu, takže tam nebylo co řešit.
Ale třeba takové Vestoidy, to už by bylo jiné kafe.
Já jsem nic nemazal.
Tu H2 jsem uváděl spíše jako příklad toho, že dnešní analytické metody pracují i s drobnými prachovými zrnky. Nepotřebují spousty materiálu.
Děkuju kolegovi Jirkovi Hoškovi, který mne upozornil, že Váš komentář se přesunul do složky spam a proto jej systém skryl. Nyní jsem jej vrátil zpět, takže snad už bude vše v pořádku.
Mě to přijde, že Trump chce osekat rakety NASA a přihrává veškerou „kosmickou dopravu“ v USA Muskovi (možná i Bezosovi), ale kde je psáno, že koncept SH+SS bude v rozumné době dotažen do reálného použítí, případně zda vůbec….je to koncept pokus-omyl (na můj vkus až moc) a také se může stát, že to celé zkrachuje a co pak s americkou kosmonautikou? Falcony jsou sice ready, ale jsou to malé rakety a to pak na velké plány do budoucna nevypadá zrovna růžově……Trump je chaot.
Ty soukromé firmy mohou být do budoucna i jiné, ale zatím je výběr poměrně úzký.
ok Nasa si stavila na starship a dufa, ze im bude vynasat teleskopy a sondy takmer zadarmo a vo velkom, a svojou velkostou odbremeni vedcov od narocneho skladania, ake sme zazili pri jwst.
bez emocii, cisto racionalne. ako zistime za 4-5 rokov, ci to bolo spravne? dajte kludne aj win aj fail v porovnani s vysledkami, ktore su na dosah teraz.
Win: ak ss do 2030 vynesie prvy velky teleskop a do povedzme 35 pristane ss na inom telese ako marse a mesiaci (toto by rozbehlo aj vedu exponencialne v dalsich rokoch).
Fail: ak v 2030 nebudu mat ss v3 priemerne 1 start tyzdenne a ani len na orbite nebudu dlhodobo spojene tankovacie lode (to by znamenalo taky isty pokrok, ako maju terajsie projekty).
k pokroku na marse a mesiaci sa neviem vyjadrit, kedze tam musk dlhodobo smeruje a financovanie Nasa to teda asi moc neovplyvni.
Proto se ma jeden system rusit az kdyz je za nej funkcni nahrada. V nasem pripade rusit SLS-Orion az bude SHVY-STARSHP v rutinnim provozu.
Navic ani nevime, jak bude system od SpaceX nakonec nakladny. U STS se take predpokladalo, ze start bude stat desitky mil. USD a nakonec to byly stovky USD a blizilo se to miliarde za start.
Jaka je mira rizika selhani u koncepce od SpaceX-dotankovani na LEO, zachyty prvniho stupne a konzervativni desitky let odzkousene koncepce SLS?
Po kazdem velkem selhani muze nasledovat nekolikaleta prestavka, kdy se bude vysetrovat, analyzovat a ve vysledku se to projevi ve vyssich nakladech na jeden start.
Vy asi nechápete rozdíl mezi státní organizací kdy vše trvá 10x tak dlouho a stojí 10x tolik, než u privátní společnosti, která nemá čas na blbosti a jde si za svým cílem.
Boeing je statni organizace?
V principu ne, ale jako součást státního vojenskoprůmyslového komplexu, závislá na státních zakázkách a dotacích (Pentagon, NASA), ke všemu s managementem orientovaným na kvartální zisky a bonusy namísto dlouhodobých záměrů, představuje souhrn toho nejhoršího, co se v obou sektorech vyskytuje.
Jinak zkráceně řečeno…..
Doslova bod po bodě, přesně to co jsem zde před pár týdny psal.🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣🤣👏🏻👏🏻👏🏻👏🏻
NASA v současné podobě by měla být zrušena, a když ne zrušena tak drasticky seškrtána v jejích výdajích, majetek privatizován, stejně tak rozběhlé projekty přesunout na soukromý sektor……..a to vše začít od SLS, nejzbytečnějším projektem v historii NASA. Ten je zde stejně jen aby se udržel status quo, po ukončení letů raketoplánů, a nedošlo tak k vysokému propouštění.
Trumpa nesnáším, ale tohle se dalo čekat, zrovna včera jsem četl jak seškrtal výdaje na jiné federální úředníky, třeba organizace spravující státní parky, výdaje na meteorologickou službu NOAA, což je vlastně kopie NASA jen se zaměřením na atmosféru. Takže drastické omezení v NASA se dalo čekat.
A je to tady, a vůbec se to u nedivím když vidím jak NASA (ne-)funguje.
Vědecké mise si prostě převezmou podle zájmu soukromé firmy a další organizace.
Stejně jako na LEO mají být soukromé stanice, tak i Gateway muže být částečně soukromá, stejně tak Měsíční mise po vzoru misí a základen na Antarktidě. Nikde není psáno že to celé musí vést NASA
To je s prominutím velmi hloupý nápad. Mýlíte se prakticky ve všem, co o SLS a NASA píšete.
V tom si nejsem jistý, ale určitě se mýlí tím, že nesnáší Trumpa.
A teď si vemte, že v Evropě v podobných institucích je zaměstnáno mnohonásobně více lidí v poměru k počtu obyvatel, než ve státech.
Lidí nejsou problém, lidí co mají schopnosti pracovat v takto orientovaných oborech, jsou vysoce žádaní protože na pracovním trhu jich je nedostatek.
Vidím to u nás ve firmě. My jsme sice jen subdodavatel součástek pro firmy z různých oboru od Ariane, přes Areva, CERN až po Siemens a mnoho dalších menších, ale i tak nejsme schopni sehnat technology a vývojáře ani obchoďáka, všichni utečou do jiných větších firem kde jim nabídnou lepší plat, firmy se o takové lidi doslova přetahují.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-b2b-vrazedna-matematika-a-fyzika-duvody-proc-se-mladym-nechce-na-techniku-275242
Vážně falcon heavy s crew dragon to nezvládne? Pochybuji, že jsou potřeba více jak 3 astronauti při prvních misích. Podle wiki má crew dragon launch mass 12,5 tuny. Vydží 10 dní ve vesmíru. Když to prodlouží na 20 dní, tak by to mělo v pohodě i s rezervou stačit na cestu tam a zpátky. Musel by mít nějaký spící režim pro dny ve vesmíru bez posádky nebo nějaký servisní modul kam by se u měsíce připojil. Falcon heavy má na GTI kapacitu 26700 kg, tli tam není. Veškerý náklad a potřebné vybavení pro pobyt na měsíci by byl ve starship.
Jinak už od začátku muselo být jasné, že falcon heavy s dotankováním na leo bude mnohem lepší raketa, navíc několikrát levnější na vývoj i na start než jednoúčelová velká SLS, která poletí max 2 krát ročně. Minimálně od prvního přistání 2015 to musel snad vědět každý co se o to trochu zajímal. Nebo se pletu?
Falcon Heavy není certifikován pro vynášení pilotovaných misí.
Tenhle argument se opakuje pořád dokola, a já se přiznám, že mu nerozumím. Ano, SpaceX o tu certifikaci nezažádala, protože se u dálkových vesmírných letů perspektivně orientuje na SHS, ale F9 certifikaci má, je to supespolehlivý nosič, přičemž FH není nic jiného než tři F9 vedle sebe a má za sebou v téhle konfiguraci, pokud se nepletu, 11 startů bez sebemenšího selhání.
Kdyby SpX o certifikát zažádala, jak dlouho by to mohlo trvat? Když SLS ho dostala jaksi definitoricky bez nutnosti spolehlivost nejdřív prokázat v praxi?
Bez urážky, ale otázka Mir5 zněla, zda by to FH s Dragonem zvládl, a ne jaké jsou momentální úřední bariéry.
Teoreticky by F-9 mohla vynest Orion na LEO a FH urychlovaci stupen, ktery dopravi Orion k Mesici.
Podobny koncept bude mit Cina, na lunarni misi budou potreba dve CZ-10, do doby nez bude CZ-9.
Hmotnost Orionu je 26,5 tuny, s LAS 33,5 tuny.
To je hodně dobrá otázka.
Odpověď zahájím konstatováním, že Jared Isaacman řekl na nominačním slyšení před Výborem Senátu pro obchod, vědu a dopravu, že nejrychlejší cestou, jak opět dostat americké astronauty na povrch Měsíce, je současný plán ve stávající podobě misí Artemis II a Artemis III. Pokud by toto nebyla pravda, tak by prezidentský návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 nosné rakety SLS a lodě Orion pro tyto dvě mise nefinancoval.
K samotné otázce, jestli by při nějaké pozdější misi Artemis dokázal Crew Dragon totéž, co Orion.
1) „ Falcon heavy má na GTI kapacitu 26700 kg, tli tam není.“
GTO má apogeum 35 700 km. Nosnost plně jednorázové rakety Falcon Heavy na vysoce eliptickou oběžnou dráhu Země s perigeem 200 km a apogeem 33 700 km (tedy s apogeem nižším o 2 000 km než GTO) je 18 tun. To bylo důvodem pro vznik problému s omezením úhrnné hmotnosti spojených modulů PPE a HALO stanice Gateway na maximálně 18 035 kg. Další přesun Gateway na oběžnou dráhu Měsíce měl zajistit PPE svým solárně elektrickým pohonem. Údaj o nosnosti rakety Falcon Heavy na Wikipedii je zcela jistě chybný.
2) „Podle wiki má crew dragon launch mass 12,5 tuny. Vydží 10 dní ve vesmíru. Když to prodlouží na 20 dní, tak by to mělo v pohodě i s rezervou stačit na cestu tam a zpátky.“
Když máme prokázané, že údaj v bodě 1) je na Wikipedii chybný, nemáme důvod bez ověření věřit ani správnosti údaje v bodě 2). Reálně prokázaná maximální výdrž Crew Dragonu při autonomním letu je 5 dní (Inspiration4: 3 dny, Polaris Dawn: 5 dní, Fram2: 3,5 dne). Kromě toho, manévrovací schopnosti současných lodí Crew Dragon neumožňují usazení na oběžné dráze Měsíce a pozdější odlet k Zemi. Mise by musela být koncipována jinak. Navíc, Crew Dragon nemá odzkoušený tepelný štít při návratu od Měsíce.
3) „falcon heavy s dotankováním na leo bude mnohem lepší raketa“
Falcon Heavy s dotankováním na LEO neexistuje. Kdyby existoval, mohl by tím být vyřešen hmotnostní problém Gateway.
Vyborna odpoved. Wikiinziniersrvo je zvlastna disciplina, ale cibri nas zmysel pre realitu a doslednost – aby sme ju vedeli dat do spravnych mantinelov.
Díky, teď je to, pokud jde o FH, jasné
a teď by mě opravdu zajímalo, jak to dopadne s tím bártrem, o kterém jsem slyšel na každé přednášce o Artemis, tedy že v každé pilotované misi – kromě A2 a A3 – bude jeden evropský astronaut coby bártr za bezplatné dodání servisního modulu. Takže Trump si s Evropou…. (domyslete si sami). Jak se tedy NASA vyrovná s ESA za tři servisní moduly?? Nikde jsem nenašel ani písmeno o tom, jak se toto bude řešit. A že tím pádem můžou ESA astronauti na Měsíc zapomenout minimálně na nejbližších deset let, je jasné. Možná je tam milostivě vezmou Číňani, až poletí na Měsíc popáté nebo pošesté…
Záleží na ESA, jak si to vybere. Nemusí to být nutně její občan na palubě Orionu, to je pouze jedna z možností. Další možnosti barteru se mohly týkat Gateway (…), případně ISS. Dokážu si představit, že agentury najdou i další možnosti.
ESM-1, ESM-2 a ESM-3 byly vyrobeny v rámci barteru NASA-ESA za využití ISS. ESM-4 a ESM-5 jsou vyráběny v rámci barteru týkajícího se Gateway. ESM-6 je opět v rámci barteru ISS.
vyhodit Kanadana z AII (rameno na Gateway nebude treba) a posadit tam Europana 🙂