Je nedělní poledne a tak je ideální čas na shrnutí zajímavých a podstatných událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynesla další z navigačních družic systému Glonass. Podíváme se však také na stavbu komerčního lunárního landeru Peregrine, přistání mise Crew-4, anebo se ohlédneme za úžasnými výsledky mise DART. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Rusko vyneslo novou družici svého navigačního systému

Rusko úspěšným vypuštěním rakety Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat rozšířilo svou stávající síť navigačních družic o nový exemplář. Start proběhl 10. října ve 4:52 SELČ z kosmodromu Pleseck v severozápadní části Ruska. Nákladem byla družice GLONASS-K1 číslo 17.

Konstelace družic GLONASS je velmi podobná americkému systému GPS a evropskému systému Galileo. GLONASS využívá družice na střední oběžné dráze Země, které vysílají vysoce přesné časové signály, jež mohou přijímače využít k triangulaci své polohy. Družice GLONASS vysílají čtyři navigační signály v pásmu L: neomezené signály L1 a L2 pro civilní použití a ekvivalentní chráněné signály pro ruskou armádu. Systém je tedy také důležitou součástí vojenských aktivit Ruska.

Družice GLONASS jsou umístěny ve třech různých rovinách vzdálených od sebe 120 stupňů a v každé rovině je osm družic. Tato konkrétní nová družice bude fungovat na střední oběžné dráze Země ve výšce 19 100 km se sklonem 64,8°. Tato rovina umožňuje pokrytí vyšších zeměpisných šířek, které mohou být s tradičními sítěmi GPS pracujícími se sklonem 55° obtížně dosažitelné.

První družice sítě GLONASS byla vypuštěna v roce 1982 a samotná síť nakonec dosáhla plné kapacity v roce 1996. Předchozí družice v konstelaci GLONASS měly krátkou životnost, což vedlo k vypuštění 140 různých družic, protože staré brzy selhávaly a bylo třeba je postupně nahrazovat. V roce 2001 se přešlo na pokročilejší model Uragan-M, který nabízel pětinásobné zvýšení přesnosti a také delší životnost na oběžné dráze. Předpokládá se, že současná generace družic GLONASS-K1, včetně tohoto č. 17, bude fungovat ještě 10 let.

Pro vynášení družic konstelace GLONASS se využívá raketa Proton anebo jako v případě nedělního startu právě Sojuz. Družice řady K mají oproti starším verzím několik zásadních vylepšení. Jsou lépe uzpůsobené pro práci ve vakuu a nepotřebují vnitřní atmosférou chráněné přístroje. Kromě toho mají sníženou hmotnost na pouhých 750 kg ve srovnání se starší řadou M, která měla hmotnost 1 450 kg.

Pro vynesení byla použita třístupňová raketa Sojuz-2.1b, která byla pro nedělní start doplněna horním stupněm Fregat. Ten ve spojení s raketou Sojuz umožňuje umístit družice na vyšší nebo složitější oběžné dráhy, než jakých by bylo možné dosáhnout pouze s použitím základního nosiče. V případě misí GLONASS umožňuje přímé umístění na střední oběžnou dráhu Země.

Sojuz-2.1b je modernizovanou verzí rodiny raket Sojuz, jejichž historie sahá až k první mezikontinentální balistické raketě na světě R-7 od Sergeje Koroljova. R-7, která poprvé vzlétla v roce 1957, byla také použita k vypuštění první družice na světě, Sputniku, a tvořila základ raket, které vynesly na oběžnou dráhu misi Vostok 1 Jurije Gagarina.

Řada Sojuz-2 byla zkonstruována s cílem zvýšit výkon a spolehlivost tohoto nosiče. Digitální systémy řízení letu nahradily analogové vybavení používané u dřívějších verzí Sojuzu a modernizovány byly také motory prvního a druhého stupně. Sojuz-2.1b navíc používá výkonnější motor třetího stupně RD-0124.

Kosmický přehled týdne:

Po 170 dnech a 13 hodinách se na Zemi úspěšně vrátila posádka mise Crew-4. Loď Crew Dragon 14. října úspěšně přistála ve vlnách Atlantského oceánu nedaleko Floridy. Na palubě byli Američané Kjell Lindgren, Robert Hines, Američanka Jessica Watkinson a Italka Samantha Cristoforetti. Poslední jmenovaná se ke konci mise stala první evropskou ženou, která velela expedici na Mezinárodní kosmické stanici. Její velení trvalo 14 dní. Z přistání vzniklo několik zajímavých snímků, které naleznete níže.

Slovensko se stalo přidruženým státem Evropské kosmické agentury, čímž se rozšiřují jeho možnosti spolupráce v oblasti evropské kosmonautiky. Není tedy ještě přímo členem, ale k tomu už má jen krůček. Současné zapojení umožňuje širší spolupráci vědeckých institucí, ale také komerčních firem na různých projektech ESA. „Slovensko má vo výskume vesmíru dlhú tradíciu a aktívne sa podieľa aj na výskume vesmírnej fyziky a astronautiky. Status pridruženého členstva v ESA predstavuje veľký míľnik. Slováci budú môcť pracovať priamo v ESA a slovenské firmy získajú možnosť byť dodávateľmi alebo subdodávateľmi dodávateľov ESA. Je to príležitosť pre softvérové firmy, start-upy, ale aj firmy z oblasti automobilového či leteckého priemyslu, ktoré sa už nebudú musieť presídľovať mimo Slovenska,“ řekl Ľudovít Paulis, tajemník pro vědu, výzkum a vysoké školství rezortu školství.

Společnost Astrobotics dokončila tlakové zkoušky nádrží jejich nově připravovaného lunárního automatického landeru Peregrine, který by měl k Měsíci vyrazit v roce 2023 na raketě Vulcan při jejím premiérovém startu. Je stále možné, že se tento stroj stane prvním americkým výtvorem, který přistane na povrchu Měsíce od ukončení programu Apollo.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice již tradičně naleznete přehled těch všech článků, které vyšly na webu Kosmonautix a tedy i seznam témat, kterým jsme se věnovali. Pojďme si je nyní připomenout. Začali jsme tentokrát pozvánkou a to do Brna. Tam se bude konat mezinárodní konference ICRI. Dočetli jste se také o aktuálním stavu přípravy a výroby vylepšeného horního stupně pro super raketu SLS. U programu Artemis jsme zůstali i v dalším článku, ale vypravili jsme se do Evropy, kde probíhá výroba třetího servisního modulu pro loď Orion. Čína poslala do kosmického prostoru novou sondu pro studium Slunce a to v mnoha oblastech. Živě jste mohli sledovat první sestavení rakety Super Heavy 7 a lodi Starship 24. NASA v tomto týdnu ohlásila předběžné výsledky střetu sondy DART s planetkou Dimorphos. Sonda nakonec dokázala odklonit těleso výrazně více, než se očekávalo. Ani japonským raketám se nevyhýbají selhání. Vůbec první havárii si připsal malý nosič Epsilon. Podívali jsme se také na příběh technologie navigace dle terénu. Snad již v prosinci se dočkáme prvního orbitálního letu sestavy Super Heavy Starship. Raketa i loď jsou nyní připravovány na vzletové rampě. Vyšel také první díl čtvrtletního seriálu, který bude shrnovat aktuální pozorování dalekohledu Jamese Webba. Živě jste mohli sledovat návrat lodě Crew Dragon s čtyřčlennou posádkou Crew-4 zpět na Zemi. Živě a česky jsme pozorovali start rakety Falcon 9 s telekomunikační družicí. Sonda Lucy se chystá na velmi blízký průlet kolem Země, kterou má minout ve vzdálenosti pouhých 350 kilometrů. Na závěr týdne již tradičně vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Vůbec poprvé byla sestavena raketa Super Heavy B7 a loď Starship S24. Toto sestavení na orbitální rampě proběhlo na základně Boca Chica, kde firma SpaceX provádí vývoj a testování těžkého a znovupoužitelného dopravního systému Super Heavy Starship. Právě tato sestava lodi a rakety má být první, která se vydá na orbitální let. K tomu by mohlo dojít ještě letos.

Video týdne:

Nejzásadnější událostí tohoto týdne bylo oznámení předběžných výsledků srážky sondy DART s planetkou Dimorphos. Během měření následků této zkoušky planetární obrany se zjistilo, že sonda dokázala vychýlit oběžnou dráhu více, než se očekávalo. Ze srážky samotné video není, ale níže přiložené video ukazuje různá pozorování této události ze Země i z kosmického prostoru.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/astrobotic/status/1579861464105381888
https://www.flickr.com/photos/nasahqphoto/52429347904/in/dateposted/
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…AT86gADih1q87JAO70d3mFCLDpXXLtLVijT2Dim_SnMqOQ&oe=63504B33
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/10/lead-1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/10/uragan-k1__1.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/10/10102022-Soyuz-2-Glonass-k-10.jpg