Kosmotýdeník 609 (13.5. – 19.5.)

Polární záře

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA a jedny z nejsilnějších slunečních erupcí

snímek Slunce z 11. května 2024, který pořídila sonda SDO

snímek Slunce z 11. května 2024, který pořídila sonda SDO
Zdroj: https://science.nasa.gov/

Květen 2024 se ukázal být pro naše Slunce mimořádně bouřlivým měsícem. Během prvního týdne tohoto měsíce došlo k několika slunečním erupcím a výtrysků koronální hmoty (CME). Směrem k Zemi se tak rozlétla mračna nabitých částic a magnetických polí, čímž vznikla nejsilnější sluneční bouře, která zasáhla Zemi za posledních dvacet let. Někteří pak odhadují, že také pravděpodobně i jedna z nejsilnějších vln polárních září za posledních 500 let.

Od 3. května do 9. května 2024 pozorovala observatoř NASA Solar Dynamics Observatory (SDO) 82 významných slunečních erupcí. Tyto erupce pocházely především ze dvou aktivních oblastí na Slunci nazvaných AR 13663 a AR 13664. První známky sluneční bouře byly zaznamenány pozdě večer 7. května dvěma silnými erupcemi. Od 7. do 11. května došlo k několika dalším. Osm z erupcí v tomto období bylo nejsilnějšího typu, známého jako třída X, přičemž nejsilnější z nich dosáhla vrcholu s hodnocením X5,8. Od té doby stejná sluneční oblast uvolnila mnoho dalších velkých erupcí, včetně erupce X8,7. (Co je třída X? Solární erupce třídy X jsou největší a nejsilnější ze všech. Existují také třídy A, B, C, M. Jednotky se udávají ve wattech na metr čtvereční, W/m². Síla erupcí může překročit i X, ale dále se udává jako X a číslo.)

CME se pohybovaly rychlostí až 4,8 milionu km/h a od 10. května se spojily do vln, které zasáhly Zemi a vytvořily dlouhotrvající geomagnetickou bouři, která dosáhla stupně G5 – nejvyššího stupně na stupnici geomagnetických bouří, který nebyl zaznamenán od roku 2003. “Všechny CME dorazily z velké části najednou a podmínky byly přesně takové, aby vytvořily skutečně silné polární záře,“ řekla Elizabeth MacDonald, vedoucí občanské vědy v oblasti heliofyziky a kosmická vědkyně z Goddardova střediska kosmických letů NASA.

Pohled na oblast slunečních erupcí na Slunci z 10. května a 11. května

Pohled na oblast slunečních erupcí na Slunci z 10. května a 11. května
Zdroj: https://science.nasa.gov/

Když bouře dorazila na Zemi, vytvořila obzvláště silné polární záře viditelné po celém světě. Polární záře byly viditelné i v neobvykle nízkých zeměpisných šířkách, včetně jižních částí USA, ve střední Evropě a také v severní Indii. Nejsilnější polární záře byly pozorovány v noci na 10. května a noční oblohu osvětlovaly po celý víkend. Tisíce hlášení zaslaných na občanskou vědeckou stránku Aurorasaurus financovanou NASA pomáhají vědcům studovat tuto událost, aby se o polárních zářích dozvěděli více. „Fotoaparáty – dokonce i ty běžné fotoaparáty mobilních telefonů, jsou dnes mnohem citlivější na barvy polární záře, než tomu bývalo v minulosti,“ řekla MacDonald. „Díky sběru fotografií z celého světa máme obrovskou příležitost dozvědět se o polárních zářích více prostřednictvím občanské vědy.“

Podle jednoho z měřítek síly geomagnetické bouře, tzv. indexu doby trvání, byla tato bouře podobná historickým bouřím z let 1958 a 2003. A vzhledem ke zprávám o polárních zářích viditelných až do 26 stupňů magnetické šířky může tato nedávná bouře konkurovat některým zaznamenaným pozorováním polárních září v nejnižších zeměpisných šířkách za posledních pět století. Toto tvrzení se však může ještě změnit – vědci nyní ještě vyhodnocují výsledky pozorování. „Je trochu těžké hodnotit bouře v čase, protože náš způsob pozorování a technologie se neustále mění,“ řekla Delores Knipp, profesorka výzkumu na Smead Aerospace Engineering Science Department a vedoucí výzkumná pracovnice NCAR High Altitude Observatory v Boulderu v Coloradu. „Viditelnost polární záře není dokonalým měřítkem, ale umožňuje nám porovnávat pozorování v průběhu celých staletí.“

MacDonald vyzývá lidi, aby i nadále zasílali hlášení o polárních zářích na web Aurorasaurus, a upozorňuje, že i když jste nic neviděli, je to cenná informace, protože pomáhá vědcům pochopit rozsah události.

Před bouří rozeslalo Centrum pro předpovídání kosmického počasí Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), které je zodpovědné za předpovídání dopadů slunečních bouří, oznámení provozovatelům rozvodných sítí a komerčních družic, aby jim pomohlo zmírnit případné dopady. Varování pomohla mnoha misím NASA připravit se na bouři a některé kosmické družice preventivně vypnuly vybrané přístroje nebo systémy, aby se vyhnuly problémům. Družice NASA ICESat-2, která zkoumá polární ledovce, přešla do nouzového režimu, pravděpodobně kvůli zvýšenému odporu způsobenému bouří.

Výhled do budoucna

Lepší údaje o tom, jak sluneční jevy ovlivňují horní vrstvy zemské atmosféry, mají zásadní význam pro pochopení dopadu kosmického počasí na družice, mise s posádkou a pozemskou i kosmickou infrastrukturu. Dosud existuje pouze několik omezených přímých měření v této oblasti. Přibývají však další. Budoucí mise, jako je například Geospace Dynamics Constellation (GDC) a Dynamical Neutral Atmosphere-Ionosphere Coupling (DYNAMIC), budou schopny přesně sledovat a měřit, jak zemská atmosféra reaguje na příliv energie, ke kterému dochází během slunečních bouří. Taková měření budou cenná i v době, kdy NASA vyšle astronauty na Měsíc v rámci misí Artemis a později na Mars.

Sluneční oblast, která je zodpovědná za nedávné bouřlivé počasí, se nyní otáčí tak, že z našeho pohledu bude brzy na odvrácené straně Slunce, kde její případné projevy nemohou dosáhnout Země. To však neznamená, že bouře skončila. Observatoř NASA Solar TErrestrial RElations Observatory (STEREO), která se v současné době nachází na oběžné dráze asi 12 stupňů před Zemí, bude aktivní oblast sledovat ještě další den poté, co už nebude ze Země viditelná. „Aktivní oblast se právě začíná dostávat do zorného pole Marsu,“ uvedl Jamie Favors, ředitel programu NASA pro kosmické počasí v ústředí NASA ve Washingtonu. „Na Marsu již začínáme pozorovat první projevy, takže tento příběh ještě neskončil.“

Kosmický přehled týdne:

SpaceX zaznamenalo další rekord při znovupoužití prvního stupně rakety Falcon 9. 18. května v 02:32 odstartoval Falcon 9 z rampy SLC-40 na Floridě. Cílem bylo vynést další várku družic konstelace Starlink. K vynesení byl použit první stupeň s označením B1062, který měl v době startu za sebou již dvacet letů. Dvacet letů byl dosavadní rekord a tento stupeň dalším úspěšným startem a přistáním toto číslo posunul na 21.

Časosběrná fotografie z letu Falconu 9, jehož první stupeň uskutečnil již 21. start a přistání

Časosběrná fotografie z letu Falconu 9, jehož první stupeň uskutečnil již 21. start a přistání
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Došlo k dalšímu posunu termínu startu lodi Starliner, která má vyrazit na první pilotovanou zkušební misi CFT. Společnost ULA sice úspěšně vyřešila výměnu problematického ventilu na druhém stupni rakety Atlas V, ale během testů se objevil drobný únik helia ze servisního modulu samotné lodi. Jedná se o únik malý, ale přesto se Boeing a NASA rozhodly jej podrobně analyzovat. Průzkum tohoto problému se však protáhl a tak se start přesunul z 21. na 25. května. Přišla však také pozitivní zpráva. Během posledního pokusu o start, kdy došlo k přerušení odpočtu zhruba 2 hodiny před startem, se dle analýzy nevyskytl žádný technický problém, který by zmařil start. Krom tedy zmíněného ventilu.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice naleznete již tradičně přehled všech témat, kterým jsme se formou článků věnovali v uplynulém týdnu. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Na začátek jsme se skrz kamery vozítka Curiosity podívali do marsovské oblasti Pinnacle Ridge. K Zemi se v roce 2029 přiblíží planetka Apophis, která pro naši planetu nepředstavuje při tomto průletu žádné nebezpečí, ale je skvělou příležitostí pro vědecké zkoumání. V pondělí jsme se podívali na další pokročilý koncept pro vzdálenější budoucnost v rámci programu NIAC. Tentokrát došlo na velmi velké rádiové antény. V úterý vyšel první díl nového seriálu o jednotlivých položkách prvního nákladu rakety Ariane 6. Před pár týdny tým inženýrů opatrně vybalil evropskou družici EarthCARE. Před techniky je nyní zásadní úkol – udržet družici absolutně čistou. ESA připravuje stavbu řídicího střediska, které má futuristický vzhled. Pozitivní zpráva tentokrát dorazila z Čech, když byl založen Institut výzkumu Jaroslava Sýkory. Ani v květnu jste nepřišli o pravidelný přehled aktualit kolem přípravy nové mezinárodní stanice u Měsíce. Evropsko-japonská mise BepiColombo čelí závažnému technickému problému – její iontové motory nemohou pracovat na plný výkon. Byla podepsána smlouva, která definitivně stvrdila partnerství ESA a NASA v přípravě mise evropského vozítka Rosalind Franklin. Nové velké vozítko určené pro průzkum povrchu Měsíce pokročilo ve výrobě tak daleko, že může podstoupit environmentální testy. V sobotu jsme se podívali na téma exoplanet. Čekal nás také pohled na fotografie měsíčku Amalthea, které pořídila sonda Juno. A také jsme Vám představili naši přepracovanou subdoménu věnovanou termínům startů raket.

Snímek týdne:

Na základně Boca Chica v Texasu došlo k úspěšnému sestavení Super Heavy B11 a Starship S29, které nyní podstoupí předstartovní zkoušky. SpaceX se nyní chystá na čtvrtý zkušební let této sestavy. Termín startu je nyní odhadován na přelom května a června a je závislý na udělení povolení ke startu od Federálního leteckého úřadu FAA.

Sestavená Super Heavy B11 a Starship S29

Sestavená Super Heavy B11 a Starship S29
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Video týdne:

NASA a ESA podepsaly dohodu, která stvrzuje spolupráci obou agentur na misi evropského marsovského vozítka Rosalind Franklin. NASA se zavázala dodat nosnou raketu, radioizotopový ohřívač a také brzdící motory.

Zdroje informací:
https://science.nasa.gov/
https://www.spaceweatherlive.com/

Zdroje obrázků:
https://c02.purpledshub.com/…1024×512.jpg?fit=800%2C400&webp=1&w=1200
https://www.independent.com/wp-content/uploads/2024/05/solar-flares-May-13-14-2024-Large.jpeg
https://science.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/05/auroras-100.jpg?w=2048&format=webp
https://science.nasa.gov/…may-11-2024-171-193-131.jpg?w=2048&format=webp
https://pbs.twimg.com/media/GN5tIfobYAApgnS?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/GN010uNbgAAWqjE?format=jpg&name=4096×4096

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Jeden komentář ke článku “Kosmotýdeník 609 (13.5. – 19.5.)”

  1. TritonJ napsal:

    Skupina se opět objeví vlivem rotace Slunce na konci května, takže polárním zářím nemusí být konec. Zároveň maximum cyklu sluneční aktivity se předkládá příští rok.
    Ještě pro doplnění, erupce v roce 2003 měla kategorii X28, nicméně hlavní část mířila mimo Zemi. V opačném případě už by nastaly problémy. Škála je logaritmická, takže erupce z r. 2003 byla cca 200x silnější než ta nedávná.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.