Připravovaná mise Henon od Evropské kosmické agentury bude jejím prvním CubeSatem v historii, který se samostatně vydá na cestu do hlubšího vesmíru, bude komunikovat se Zemí a domanévruje do finální destinace, aniž by byl závislý na nějaké větší sondě či družici. Jakmile bude kroužit kolem Slunce, bude tento CubeSat o velikosti příručního zavazadla pozorovat emise našeho Slunce, aby v praxi demonstroval technologie, které by mohly poskytnout včasné varování před slunečními bouřemi s předstihem několika hodin, než dorazí k Zemi. Mise Heliospheric Pioneer for Solar and Interplanetary Threats Defence (zkráceně Henon) bude pracovat ve vzdálenosti až 24 milionů kilometrů od Země, což je výrazně za hranicí dvou milionů kilometrů, která se obecně považuje za začátek hlubšího vesmíru.

Henon nebude prvním CubeSatem od ESA, který se vydá takhle daleko od Země. Tento titul drží CubeSaty mise Hera, pojmenované Milani a Juventas. Henon však bude prvním, který poletí samostatně, bez mateřské sondy. Roger Walker, manažer ESA pro technologie CubeSatů vysvětluje: „Juventas a Milani budou komunikovat s větší sondou Hera pomocí rádiových mezidružicových spojení. Úkol přenést tato data na Zemi, tedy bude ležet na sondě Hera. Oproti tomu Henon bude schopen nezávisle komunikovat s pozemními stanicemi sítě Estrack od ESA, k čemuž využije miniaturizovaný transpondér pro hluboký vesmír, který je momentálně ve vývoji.“

V celém názvu mise Henon je slovo Pioneer a je tu ještě jeden ohled, ve kterém bude tato mise vyšlapávat novou cestu. Aby CubeSat mohl vykonávat manévry, které jej umístí na finální oběžnou dráhu, bude vybaven pokročilým a na míru přizpůsobeným elektrickým pohonným systémem. Tento jedinečný iontový motor bude napájen elektřinou vytvořenou z fotovoltaických panelů CubeSatu. Vyvrhováním nabitých částic xenonu bude Henon poháněn vpřed, což umožní nesrovnatelnou manévrovatelnost pro tak malou kosmickou sondu.

„Tento nový pohonný systém po své demonstraci otevře možnosti pro budoucí nízkonákladové mise k Měsíci, planetkám a dokonce i na oběžnou dráhu Marsu,“ předvídá Roger Walker.  V březnu letošního roku zahájil hlavní dodavatel této mise, firma Argotec, fázi závěrečné implementace. Inženýři Argotecu od té doby navrhli detailní model sondy, který nedávno prošel důležitým milníkem v celém vývojovém procesu mise, kritickým zhodnocením návrhu.

Davide Monferrini, programový manažer mise Henon z firma Argotec popisuje: „Tento milník je výsledkem mimořádné týmové práce, kolaborativního ducha a profesionality od všech členů konsorcia. Je to ukázka našeho kolektivního závazku dosáhnout technické a programové dokonalosti při prověření skutečně inovativní konfigurace. Tu tvoří tři užitečné náklady a množství miniaturizovaných subsystémů včetně našeho energetického souboru Curie, pokročilé jednotky pro distribuci energie PCDU (Power Conditioning and Distribution Unit), která bude sloužit jako „elektrické srdce“ Henonu. Společně zůstáváme zavázáni udržet vysoké standardy špičkové práce i při pokračování projektu.“

Když je detailní design mise finalizován a potvrzen, může tým udělat další krok – s využitím tzv. FlatSatu, což je prototyp CubeSatu Henon se všemi elektronickými komponenty vzájemně propojenými a rozloženými na stole, mají ke všemu dobrý přístup a mohou otestovat jak hardware, tak i software sondy.

Souběžně s tím budou stavět specializovaný model CubeSatu, který bude určen k zevrubným zkouškám. Ty mají ověřit, že struktura Henonu dokáže přečkat vibrace provázející start, ale odolá i vakuu, kosmickému záření a extrémním kosmickým podmínkám v hlubším vesmíru.

Henon by mohl startovat jakožto sekundární náklad zatím neupřesněného startu někdy ke konci roku 2026. Nosná raketa nasměruje CubeSat vstříc libračnímu bodu L2 soustavy Slunce-Země , který se nachází 1,5 milionu kilometrů od naší planety ve směru dále od Slunce. Tady Henon využije svůj iontový pohon k přeletu na vzdálenou retrográdní dráhu DRO (Distant Retrograde Orbit) kolem Slunce. Tato dráha je podobná dráze Země, ale je eliptičtější a poprvé ji vymyslel francouzský astronom Michem Hénon v roce 1969. Mise, Hénonův jmenovec, bude vůbec první sondou, která bude létat po tomto typu oběžné dráhy. Na ní se k Zemi přiblíží nejvíce na 12 milionů kilometrů a v nejvzdálenějším bodě se bude nacházet 24 milionů kilometrů od naší planety. Jelikož jak Země, tak Henon budou obíhat kolem Slunce, jejich relativní oběžné dráhy vytvoří zajímavou situaci – Henon bude vypadat, jako by místo toho obíhal kolem Země po eliptické dráze.

Mise Henon je vyvíjena s podporou programu GSTP pro všeobecnou technologickou podporu (General Support Technology Programme) od agentury ESA, což agentuře umožňuje být průkopníkem nových technologií prostřednictvím experimentů a demonstrací na oběžné dráze. Jako je tomu u většiny inovativních misí agentury ESA pro demonstraci technologií, účel Henonu bude dvojí. Jednak posune hranice kosmických technologií, ale také poslouží jako reálná aplikace pro běžný život. Roger Walker vysvětluje: „Tato mise využije jedinečné blízkosti ke Slunci v části DRO blíže ke Slunci k demonstraci miniaturizovaných technologií, které mohou potvrdit hrozící příchod sluneční bouře s dostatečným předstihem, než zasáhne Zemi. Mise by tak poskytla varování zhruba 3 – 6 hodin předem. To je výrazné zlepšení oproti současným varováním, které nám poskytují sondy v libračním centru L1 soustavy Slunce – Země, která přicházejí s předstihem mezi 15 a 60 minutami.“

Juha-Pekka Luntama, vedoucí oddělení kosmického počasí agentury ESA doplňuje: „Demonstrace této výstražné schopnosti mise Henon otevře novou cestu k vývoji budoucích sítí malých družic, které by pracovaly na DRO a zblízka sledovaly vývoj slunečních bouří. Taková síť by poskytla službu kontinuální výstrahy pro operátory kriticky důležité infrastruktury, jako jsou elektrické rozvodné sítě na Zemi. Dala by nám až desetkrát více času na implementaci kroků k omezení škod.“

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/henon_cubesat_mission/26604615-1-eng-GB/HENON_CubeSat_Mission.png
https://www.esa.int/…/henon_industry_patch/26604662-1-eng-GB/HENON_Industry_Patch.png
https://www.esa.int/…/firing_up_henon_s_engine/26647480-1-eng-GB/Firing_up_HENON_s_engine.jpg