Co přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice? To vám opět shrne Kosmotýdeník, který se zaměří na ty nejzajímavější kosmonautické události posledních sedmi dní. Hlavní zpráva se bude tentokrát týkat České republiky, která se zařadila k prestižnímu klubu signatářů dohody Artemis accords, která českému průmyslu a českým vědcům umožní se podílet nejen na programu Artemis, ale otevírá také možnosti pro budoucí rozsáhlejší výzkum vesmíru. V dalších zprávách se zaměříme na dvě kosmické vycházky z Mezinárodní kosmické stanice, přeparkování lodi Crew Dragon, anebo na krásné záběry návratu aerodynamického krytu skrz atmosféru Země. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Česká republika se připojila k Artemis Accords
Významná příležitost pro českou vědu a průmysl, ale také prestiž. To jsou jedny z hlavních přínosů, které by mělo přinést přistoupení České republiky ke smlouvě Artemis Accords, která byla podepsána 3. května ve Spojených státech. Za Česko podepsal dohodu český ministr zahraničí Jan Lipavský s jeho americkým protějškem Antonym Blinkenem. Přítomný byl i administrátor NASA Bill Nelson. Na místě byla také úřadující náměstkyně ministra Jennifer R. Littlejohn a český velvyslanec ve Spojených státech Miloslav Stašek. Artemis Accords je smlouva, která umožňuje přímé podílení se na programu Artemis a příležitost zapojit se do programů odehrávajících se na Měsíci, v jeho okolí a později u Marsu. Nicméně se nejedná o smlouvu, která by zavazovala ke konkrétním činnostem a netýká se výhradně jen programu Artemis. Jde v podstatě o smlouvu upravující budoucí mírové objevování vesmíru.
„Věřím, že tato dohoda umožní užší spolupráci a koordinaci mezi podobně smýšlejícími národy,“ řekl Lipavský během středečního ceremoniálu. „Věříme, že podpis odstartuje rozvoj institucionální a průmyslové spolupráce v rámci programu Artemis.“ Lipavský dále mluvil o bohatých zkušenostech českého průmyslu a vědců v kosmických aktivitách a vývoji kosmických technologií. Vyslovil také přání ohledně využití mezinárodní stanice Gateway, která bude u Měsíce, k českým experimentům. Během slavnostního podpisu hovořil i administrátor NASA Bill Nelson. Zdůraznil význam mezinárodní spolupráce jako základu pro dosažení dalšího pokroku ve vesmíru. „Možnosti společného výzkumu hlubokého vesmíru nás spojují. Spojuje nás příslib dobré vůle zde na Zemi, protože objevování posiluje diplomacii,“ řekl Nelson. „A nyní, když plujeme po tomto novém vesmírném moři a vydáváme se k cizím kosmickým břehům, je toho tolik, co se musíme naučit. Je toho tolik, z čeho se můžeme těšit. A nyní se vydáváme na tuto objevnou plavbu s našimi přáteli a sousedy, a to včetně České republiky.“ Nelson dodal, že poslední člověk, který vstoupil na Měsíc, astronaut Gene Cernan, byl českého původu.
O čem vlastně tato smlouva je? Vznikla v roce 2020 a primárně měla řešit budoucnost nakládání s nerostnými zdroji na cizích kosmických tělesech. Nicméně ve zmíněném roce šlo už o univerzální smlouvu, která definuje hodnoty a přístup k budoucímu objevování kosmického prostoru. Základním cílem je mírová mezinárodní spolupráce, dodržování dohod, přístup k práci s nebezpečnými odpady, ochrana kosmických těles a podobně. V roce 2020 podepsalo smlouvu osm zemí a to Spojené státy, Spojené království, Kanada, Austrálie, Japonsko, Itálie, Lucembursko a Spojené arabské emiráty. Nyní je na seznamu celkem 24 zemí. Mezi novými zeměmi jsou Nový Zéland, Argentina, Nigérie, Polsko či Mexiko.
Ačkoli jsou Dohody předpokladem pro účast v programu Artemis, jsou interpretovány jako kodifikace klíčových zásad a pokynů pro výzkum vesmíru obecně. Jejich deklarovaným účelem je zajistit, že se budou mezinárodně dodržovat jejich základní ustanovení. Předpokládá se, že jakékoli budoucí dvoustranné smlouvy mezi kosmickými agenturami, budou v základních ohledech na Artemis accords odkazovat.
Smlouvy například stanovují, že spolupráce bude probíhat výhradně pro mírové účely v souladu s mezinárodním právem. Vyzývají ale také k závazku vyvinout úsilí k využití stávajících standardů pro vesmírnou infrastrukturu a k zavedení nových norem, pokud neexistují nebo jsou nedostatečné. Řeší také nouzové situace. Podepsaní se zavazují poskytnout přiměřenou pomoc v případě, že dojde k ohrožení personálu kosmických základen a lodí. Mezi ustanoveními je i to, které řeší budoucí majetkové vztahy objektů v kosmickém prostoru. Objekty (stanice, lodě, družice a sondy, těžební zařízení), by měly být registrované a jejich vlastnické právo by se mělo uznávat. Další ustanovení řeší i historické dědictví a jeho ochranu. Jde tedy o artefakty z minulých programů – typicky Apollo, ale i jiné. Podepsaní se zavazují k jeho ochraně. Dále, že těžba a využívání místních kosmických zdrojů by měly být prováděny způsobem, který je v souladu se Smlouvou o kosmickém prostoru a zajišťuje bezpečné a udržitelné činnosti. Signatáři potvrzují, že těžba nepředstavuje národní přivlastňování, které Smlouva o využívání kosmického prostoru zakazuje. Vyjadřují rovněž záměr přispět k mnohostrannému úsilí o další rozvoj mezinárodních postupů a pravidel v této oblasti. Mezi ustanoveními je i to, které řeší zájmové oblasti a ochranná pásma kolem aktuálně prováděných misí či těžby a dodržování těchto pásem ostatními signatáři. V neposlední řadě je zmíněn také kosmický odpad a snaha o snižování jeho množství.
Ačkoli se může zdát, že většina výše zmíněných záležitostí se České republiky zatím netýká, je to důležitý dokument, který otevírá cestu k možnosti se připojit k prestižnímu klubu států, které budou sdílet aktuální vědecké poznatky, které Česko bude moct také využít. Ostatně Artemis accords řeší i otevřenost a ochotu sdílet získaná vědecká data. Naopak pro český průmysl a vědecké instituce to znamená otevřené dveře, ať už na stanici Gateway, či později výzkum na povrchu Měsíce a dále. Zmínil se například dlouhodobý výzkum záření, se kterým mají české vědecké ústavy bohaté zkušenosti. Právě kosmické záření, nabité částice a radiační prostředí kosmického prostoru je jedním z hlavních témat programu Artemis. Dlouhodobý pobyt posádek mimo ochranu Země bude významnou výzvou, do které by se Česko mohlo ihned zapojit.
Kosmický přehled týdne:
Astronauti Roskosmosu tento týden uskutečnili výstup do volného prostoru z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Rusové prováděli poměrně složitou operaci při přenesení přechodové komory pro vědecké experimenty na nový modul Nauka. Výstup do volného prostoru provedený 3. května se soustředil na zmíněný přesun přechodové komory pro modul Nauka. Přechodová komora byla na stanici vynesena již v roce 2010 na palubě raketoplánu Atlantis při misi STS-132. To znamená, že na stanici čekala přes deset let na přílet Nauky. Hlavní úkoly ruské EVA byly úspěšně splněny.
Po kosmickém výstupu se posádka stanice zaměřila na další logistickou záležitost. Tentokrát je čekalo přeparkování lodě Crew Dragon Endeavour (Crew-6) z portu PMA-3 na modulu Harmony na port PMA-2. Velitel posádky mise Crew-6 Stephen Bowen, pilot Woody Hoburg a specialisté mise al-Nejadí a Feďajev byli během přeletu na palubě lodi – z důvodu bezpečnosti. Tento proces probíhal proto, aby se uvolnilo místo pro přílet nákladní lodi Dragon 2 CRS-28, která mimo jiné doveze poslední dva solární panely iROSA. Mezi příletem této lodi by se ke stanici měla připojit ještě pilotovaná loď Crew Dragon s posádkou krátkodobé komerční mise Axiom-2.
Přehled z Kosmonautixu:
Na tomto místě naleznete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Po několika odkladech, které provázely připravovaný start rakety Falcon Heavy v minulém týdnu, nakonec v noci z neděle na pondělí tato druhá nejsilnější aktivní raketa odstartovala a vynesla družici Viasat-3 Americas. Start jsme vysílali Živě a česky. Elon Musk představil prvotní závěry z prvního startu kompletní sestavy Super Heavy Starship. My jsme se tomuto tématu věnovali v pondělním článku. Vyšel také pravidelný video přehled, který představuje zásadní kosmonautické události uplynulého měsíce – Vesmírné výzvy. V úterý jste se dočkali už dvacátého prvního dílu seriálu Vostok, který sleduje příběh stejnojmenného sovětského kosmického pilotovaného programu. Evropská sonda JUICE je teprve na začátku své cesty k Jupiteru, ale už teď jsme si mohli užít ochutnávku prvních vědeckých dat. Netradičně jsme se vypravili do Náměšti nad Oslavou, která se stala na pár dní kosmickým městem. Během ruské EVA z kosmické stanice došlo k úspěšnému přesunu vědecké přechodové komory na modul Nauka. Další start, který jste s námi mohli sledovat Živě a česky byl ten, při kterém odstartoval Falcon 9 s další várkou družic konstelace Starlink. Skvělá zpráva přišla z USA, kde jsme mohli vidět kalibrátor pro chystaný velký kosmický dalekohled Nancy Grace Roman Space Telescope. Družice GOES-U, tedy čtvrtá a poslední družice ze série GOES-R, nedávno úspěšně prošla zkouškou rozkládání svých fotovoltaických panelů, což mělo prokázat, že po startu bude tento klíčový proces probíhat hladce. Nejnovější evropská meteodružice, první zástupce programu Meteosat Third Generation Imager, představila svůj první pohled na Zemi. A rozhodně se je nač koukat. Věnovali jsme se také přípravě evropského servisního modulu pro misi Artemis II. S tím, jak se NASA připravuje na výpravy astronautů k Měsíci v rámci misí Artemis, je potřeba stále větší pozornost věnovat jednomu z hlavních cílů celého programu – založení dlouhodobé lidské přítomnosti na povrchu Měsíce. NASA nyní slavila úspěch, kdy získala kyslík z napodobeniny lunárního prachu. V sobotu pak opět vyšel seriál Vesmírná technika, který se věnoval evropské účasti na Hubbleově teleskopu.
Snímek týdne:
Tentokrát se o snímek týdne postarala Evropa. Nejnovější evropská meteodružice, první zástupce programu Meteosat Third Generation Imager, představila svůj první pohled na Zemi, který ukazuje naši planetu s oblačností v úctyhodných detailech. Více jsme o tomto snímku psali zde.
Video týdne:
SpaceX se pochlubila videem, které zachycuje žhavý návrat jedné poloviny aerodynamického krytu rakety Falcon Heavy z mise s družicí Viasat-3 Americas. Falcon Heavy letěl bez možnosti návratu ani jednoho ze tří prvních stupňů, jelikož všechno palivo bylo využito pro vynesení nákladu. Kryt se díky tomu odděloval ve větší výšce a za vyšší rychlosti než je obvyklé. A to sebou přineslo i mnohem více rozžhaveného plazmatu, které vzniká třením plochy rychle padajícího krytu do stále hustší vrstvy atmosféry.
Fairing reentry on the ViaSat-3 mission was the hottest and fastest we've ever attempted. The fairings re-entered the atmosphere greater than 15x the speed of sound, creating a large trail of plasma in its wake pic.twitter.com/VgdlH6r3yR
— SpaceX (@SpaceX) May 2, 2023
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://www.space.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://en.wikipedia.org/wiki/Artemis_Accords#/media/File:ArtemisAccords-4-27-2023.png
https://scontent.fprg4-1.fna.fbcdn.net/v/t39.30808-6/345258379_6063020483825631_4221328735984204533_n.jpg?_nc_cat=107&ccb=1-7&_nc_sid=730e14&_nc_ohc=o3MsZuHZWOQAX_HRVvh&_nc_ht=scontent.fprg4-1.fna&oh=00_AfB3cV3Wu9Oc4IHjK3WaqC0rueHcpAw-M_wF-sXdiBItBA&oe=645AFE84
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2023/05/IMG_4348.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/FvNh4JAWAAMHfZS?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/FvNYAjfXgAQzHE-?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FvNd2aFWwAAh1Z1?format=jpg&name=large