Kosmotýdeník 503 (2.5. – 8.5.)

Další týden je za námi a pro vás byl v toto nedělní poledne naservírován další Kosmotýdeník, který se opět zaměří na nejzajímavější události kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na výzkum zmražených lunárních vzorků z dob výpravy mise Apollo 17, pro které byl vyvinut nový systém zpracování a výzkumu, který následně využijí i výpravy Artemis. V dalších tématech se podíváme hned dvakrát do Číny, anebo na přistání lodě Crew Dragon s posádkou mise Crew-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jak zpracovat mražené vzorky z Měsíce?

Možná pro někoho překvapivě dlouhá cesta vedla od myšlenky konečně zpracovat zmražené vzorky lunární horniny z dob výprav Apollo k vyvinutí metod a způsobů práce s nimi. Možná si řeknete, že je to sice zajímavý výzkum, ale přeci jen jsou tyto vzorky na Zemi už padesát let a zrovna teď to nějak výrazně řešit, není přece nutné. Nicméně opak je pravdou. Další skladování nějakého většího množství vzorků takových z dob Apolla není už úplně nutné, protože se snad brzy objeví velké objemy nových vzorků, které přivezou výpravy programu Artemis. A právě tyto výpravy se zaměří na jižní pól Měsíce. Vzorky, které přivezou, budou možná obsahovat celou řadu těkavých látek a tak je nejvyšší čas se naučit takový cenný materiál zpracovávat. A na čem jiném, než na vzorcích, které tak dlouho ležely na skladu a čekaly na svou příležitost.

Práce s mraženými vzorky z Apolla 17

Práce s mraženými vzorky z Apolla 17
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Vědci z Goddardova střediska kosmických letů NASA v Greenbeltu ve státě Maryland totiž nedávno obdrželi vzorky měsíční horniny, které byly uloženy v mrazáku v Johnsonově vesmírném středisku NASA v Houstonu od doby, kdy je astronauti Apolla 17 přivezli v prosinci 1972 na Zemi. Jejich současný výzkum není jen další v řadě výzkumů uskladněných vzorků z dob Apolla, ale také certifikační a ověřovací proces nové metody jejich zkoumání.

Celý proces, jak dostat vzorky z Johnsonova střediska k vědcům v Goddardově středisku, však nebyl jednoduchý. Jde o proces, který začal před více než čtyřmi lety, kdy Julie Mitchell z NASA a její kurátorský tým programu Artemis v Johnsonově ústavu začali navrhovat a modernizovat zařízení pro zpracování zmrazených vzorků z Apolla 17. Jednalo se o nový inovativní způsob a vědci byli nadšeni, že mohou použít techniku, která by se mohla uplatnit při budoucích lunárních misích a že tak vlastně vyšlapávají cestu k programu Artemis. „Začali jsme s touto prací na začátku roku 2018 a bylo třeba překonat řadu technických problémů, abychom se dostali až sem,“ řekla Mitchell. „Bylo to celé chápáno jako cvičný pokus o přípravu zařízení pro budoucí zpracování vzorků v chladném prostředí. Touto naši průkopnickou prací neusnadňujeme pouze budoucí výzkum v programu Artemis, ale usnadňujeme cestu budoucích výzkumníků, které budou jednou vozit vzorky i z dalších částí sluneční soustavy,“ dodala Mitchell. „Cítím se velmi poctěna, že mohu tímto malým způsobem přispět k rozvoji možností, které nám umožní tyto materiály shromažďovat, bezpečně je dopravit domů a dlouhodobě je opatrovat.“

Jeden z mražených vzorků z Měsíce během práce ve speciálním boxu

Jeden z mražených vzorků z Měsíce během práce ve speciálním boxu
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Jakmile bylo nově navržené zařízení připraveno, musel se Ryan Zeigler, kurátor vzorků Apollo v oddělení Astromateriálového výzkumu a průzkumu, a jeho tým přizpůsobit zcela novým podmínkám, které tým Mitchellové navrhl pro udržení dobrého stavu zmrazených vzorků během zpracování. Nové metody například znamenaly problémy při manipulaci se vzorky při práci v tlustých rukavicích v boxu s dusíkovým filtrem, přičemž vše probíhalo v mrazicím zařízení udržovaném při teplotě -20 stupňů Celsia.

To byl však jen začátek celého procesu. Jakmile byly zmrazené vzorky zpracovány a rozděleny v Johnsonově laboratoři, byly expresně přepraveny v chladicím boxu se suchým ledem. Když dorazily do Goddardova střediska, byly okamžitě vyzvednuty z přepravního boxu a uloženy do zabezpečeného mrazicího boxu. Pro vědce to bude jistě velmi zajímavý výzkum, během kterého budou pracovat s materiálem, který byl padesát let pečlivě uschován a pochází z jiného tělesa sluneční soustavy.

Julie Mitchell

Julie Mitchell
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Samotné zpracování vzorků má široký vědecký program. Například Jamie Elsila, vědecká pracovnice Astrobiologické analytické laboratoře v Goddardu, se při výzkumu zaměřuje na studium mikroskopických pozůstatků těkavých organických sloučenin. Předchozí výzkum ukázal, že některé měsíční vzorky obsahují aminokyseliny, které jsou nezbytné pro život na Zemi. Její tým chce porozumět jejich původu a rozšíření ve sluneční soustavě. „Domníváme se, že některé aminokyseliny v lunární půdě mohly vzniknout z prekurzorů, což jsou menší, těkavější sloučeniny, jako je formaldehyd nebo kyanovodík,“ řekla Elsila. „Cílem našeho výzkumu je identifikovat a kvantifikovat tyto malé organické těkavé sloučeniny, stejně jako všechny aminokyseliny, a využít získané údaje k pochopení prebiotické organické chemie Měsíce.“

Jak již bylo řečeno, krom samotného výzkumu zajímavých vzorků, je celý proces i certifikací, která ukáže, zda nastavené metody práce s podobnými vzorky jsou vhodné i pro výzkum vzorků přivezených misemi Artemis. A až tyto vzorky dorazí, pozemští vědci budou mít dostatek zkušeností, jak s takovým materiálem pracovat.

Kosmický přehled týdne:

Dvacátého května by měl proběhnout start rakety Atlas V, která vyšle do kosmického prostoru kosmickou loď Starliner, která by zatím ještě v nepilotovaném režimu měla provést přílet k ISS, dokování a návrat zpět na Zemi. Mise OFT-2 je opravná výprava po nezdařené misi z prosince 2019 a jedná se o důležitou certifikační misi, po které by do lodi již měla poprvé nasednout posádka. V tomto týdnu byla loď přivezena k vertikální obslužné věži, kde byla posazena na raketu Atlas V. Fotky z tohoto procesu naleznete níže.

Zvedání lodi Starliner na raketu Atlas V

Zvedání lodi Starliner na raketu Atlas V
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Starliner na raketě Atlas V

Starliner na raketě Atlas V
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/

Na kosmodromu Wen-čchang byla na rampu přepravena raketa CZ-7, jejímž úkolem bude vynést čínskou automatickou zásobovací loď Tianzhou-4, která zamíří k čínské stanici Tiangong. Start by měl proběhnout v pondělí v 19:56 SELČ. Na video z vývozu se můžete podívat níže.

O aktuální situaci ohledně chystané ruské lunární misi Luna 25, která má startovat letos, se rozepsal Michal Václavík.

Přehled z Kosmonautixu:

Jako vždy, i tentokrát naleznete v této rubrice přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně a nyní si je můžeme shrnout. Týden jsme tentokrát načali poněkud smutnou, leč pochopitelnou zprávou. Partneři se dohodli na konci mise SOFIA. Na svoji misi se naopak teprve chystá CubeSat, který bude mít velmi důležitou úlohu. Jeho cílem bude ověřit oběžnou dráhu, po které později bude obíhat stanice Gateway u Měsíce. Po několika odkladech jsme mohli Živě a česky sledovat start rakety Electron, jejíž první stupeň byl poprvé pokusně zachycen. Vyšel také tradiční měsíční souhrn událostí v kosmonautice v rámci našeho nejstaršího video pořadu Vesmírné výzvy. Tento týden jsme se pak posledním dílem rozloučili se seriálem o sovětských vojenských stanicích Almaz. Ne evropském kosmodromu v Kourou začalo první skládání nové rakety Vega-C. První pokus o zachycení použitého prvního stupně rakety Electron jsme pak shrnuli v samostatném článku. K plnému úspěchu scházelo jen málo. Zavítali jsme také k planetě Jupiter, kde americká sonda Juno zachytila stín měsíce Ganymedu. Dále jsme se věnovali velmi propracovanému přístroji EMIT, který zmapuje prachové částice v atmosféře Země. Další Živě a česky komentovaný start nás tentokrát zavedl k raketě Falcon 9, která vynášela další várku družic konstelace Starlink. Loď Starliner od společnosti Boeing se již chystá na svůj opravný let, v rámci kterého zamíří v bezpilotním režimu k Mezinárodní kosmické stanici. Tento rok se dočkáme možná až tří startů Falconu Heavy a první náklad, očekávaná sonda Psyche, dorazila na Floridu. I vy můžete evropské kosmické agentuře pomoci se studiem povrchu komety 67P. A ke konci týdne vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Šestého května v 06:43 SELČ úspěšně přistála pilotovaná loď Crew Dragon se jménem Endurance, která na Zemi přivezla čtyřčlennou posádku, která pobývala jako součást dlouhodobé expedice na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Na palubě byla posádka ve složení Raja Chari, Thomas Marshburn, Matthias Maurer a Kayla Barron. Loď strávila na oběžné dráze 176 dní, 1 hodinu a 42 minut. Snímek zachycuje návratovou kabinu po vyzdvižení na palubu obslužné lodě.

Crew Dragon Endurance po vyzvednutí po přistání mise Crew-3

Crew Dragon Endurance po vyzvednutí po přistání mise Crew-3
Zdroj: https://twitter.com/

Druhým snímkem týdne by rozhodně měl být první pokus společnosti Rocket Lab o zachycení prvního stupně rakety Electron. Stupeň klesající na padáku byl na malý okamžik zachycen vrtulníkem. Pilot však vyhodnotil, že některé indikátory neodpovídají simulacím a stupeň opět pustil. Ten na padáku přistál do oceánu. Pro společnost Rocket Lab se jedná o důležitý milník a mnoho cenných dat. Snímek ukazuje raketu vyzvednutou na palubu obslužné lodě.

První stupeň rakety Electron po vyzvednutí z oceánu

První stupeň rakety Electron po vyzvednutí z oceánu
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Video týdne:

V roce 2016 byla v Číně založena společnost Jiangsu Deep Blue Aerospace Technology, která si dala za cíl vyvinout nosič na kapalné pohonné látky s nosností kolem dvaceti tun na nízkou oběžnou dráhu, který bude disponovat znovupoužitelným prvním stupněm. Design této znovupoužitelnosti je prakticky identický, jako má Falcon 9. Bude se tedy jednat o motorická přistání prvního stupně. V roce 2021 provedla první testovací skok do 100 metrů s experimentálním ověřovacím raketovým stupněm Nebula M1, se kterým následně přistála. Tento pátek pak tento ověřovací exemplář dokázal vystoupat do výšky jednoho kilometru a následně úspěšně přistát. Video si můžete prohlédnout níže.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/with/52031761370/
https://twitter.com/joejoetsao/status/1522590168133345280/photo/1
https://upload.wikimedia.org/…/8/8a/Eugene_Cernan_at_the_LM%2C_Apollo_17.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/apollo-17-sample.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/scientists-with-sample.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FSFTsF-XMAAKK4v?format=jpg&name=medium
https://ares.jsc.nasa.gov/people/pictures/mitchell_julie.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…8LMFEgthvKoM17B4QXjB582n0Ixxg&oe=627C2908

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

2 komentářů ke článku “Kosmotýdeník 503 (2.5. – 8.5.)”

  1. Jura napsal:

    Zdravím, chci se zeptat, zda jsou dostupné informace o stavu experimentálního stupně Nebula M1 po přistání. Z videa mi přijde, že přistání proběhlo vyšší rychlostí (podle plápolajících praporů je video zpomaleno) a než vrchol stupně zahalil kouř, zdálo se, že se naklání doleva.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.