7. května 2022
Každý asi někdy hrál nějakou variantu hry „najdi deset rozdílů mezi dvěma obrázky“. Evropská kosmická agentura nyní navázala spolupráci s organizací Zooniverse a výsledkem je projet Rosetta Zoo, do kterého nyní agentura láká zájemce z řad široké veřejnosti. I Vy tak můžete pomoci vědcům lépe porozumět tomu, jak se povrch komety mění v průběhu času, kdy kometa prolétává kolem Slunce. Evropská sonda Rosetta strávila na oběžné dráze komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko více než dva roky. Vědci tak dostali možnost studovat kometu zblízka a nasbírali data, jaká tu dříve nebyla. Cílem vědců je nyní využít tyto údaje k rozlousknutí některých tajemství spojených se vznikem a vývojem Sluneční soustavy. Zhruba v polovině období, kdy Rosetta studovala jádro, se kometa dostala do takzvaného perihelu – na své dráze se nejvíce přiblížila ke Slunci. Kometa se ke Slunci dostala na vzdálenost 186 milionů kilometrů a poté se zase začala vzdalovat. To znamená, že povrch komety byl v různých fázích mise osvětlen odlišně.
Levý snímek povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko byl pořízen kamerou OSIRIS před průletem perihelem, pravý po něm.
Zdroj: https://www.esa.int/
Díky sondě Rosetta jsme mohli pozorovat mnoho změn na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko – ať už jde o působivé zřícení svahu, vznik prohlubní, změny uspořádání prachových částic, nebo valící se balvany. Vědce tyto změny zajímají a rádi by s jejich pomocí prozkoumali podrobné mechanismy, které způsobují, že kometa přichází o svůj povrch, když sluneční paprsky ohřívají led a prach na jádře. Ovšem velké množství povrchových změn činí z jejich zaznamenávání velmi komplexní úkol. Vědci se proto obrací s prosbou o pomoc i na Vás.
„Archiv mise Rosetta, který je volně přístupný vědcům i veřejnosti, obsahuje velké množství dat, která tato mimořádná mise nasbírala. Tato data však byla doposud prozkoumána pouze částečně,“ vysvětluje Bruno Merín, šéf ESAC, střediska vědeckých dat agentury ESA, které sídlí blízko Madridu a dodává: „V minulých letech astrofotografové a nadšenci do kosmonautiky spontánně identifikovali změny a stopy aktivity na snímcích z Rosetty. Až na pár případů však bohužel nebylo možné propojit žádnou z těchto událostí s povrchovými změnami. Povětšinou to bylo kvůli nedostatku lidských očí, které by procházely celý balík dat. Bylo jasné, že potřebujeme více očí!“
V době, kdy se kometa blíží do perihelia, roste aktivita jejího jádra, což potvrzují tyto snímky ze sondy Rosetta.
Zdroj: https://www.esa.int/
Právě proto ESA navázala spolupráci s organizací Zooniverse, což je největší a nejpopulárnější světová platforma pro zájemce z řad veřejnosti, kteří se chtějí aktivně věnovat pomoci vědeckému výzkumu. Nový projekt Rosetta Zoo vybírá z části balíku dat vždy dva snímky, které na povrchu komety 67P zachytila palubní kamera OSIRIS. Jeden snímek z dvojice je vždy pořízen před průletem perihelem, druhý pak po něm. Zájemci z řad veřejnosti se tedy podívají na dvě fotky zachycující zhruba stejnou oblast, které leží vedle sebe a snaží se na nich odhalit různé druhy změn – od velkého přesunu prachu, až po úlomky balvanů, které se posunuly na jiné místo, nebo se úplně vytratily. Analýza občas vyžaduje nutnost zoomovat, případně otočit snímky, aby bylo možné v různých úrovních detailů spatřit a zachytit všechny změny.
Průchod periheliem způsobuje na povrchu komety bezpočet změn.
Zdroj: https://www.esa.int/
„Vzhledem ke komplexnosti snímků je lidské oko mnohem lepší pro detekci drobných změn mezi obrázky, než jsou automatické algoritmy,“ vysvětluje Sandor Kruk, postdoktorandský výzkumník z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku nedaleko Mnichova, který jako první tento projekt poprvé vymyslel a před lety jej inicioval během svého výzkumného pobytu v ESA a dodává: „Snímky z kamery OSIRIS jsou v archivech veřejně dostupné už nějakou dobu, ovšem některé z nich ještě neprošly procesem hledání změn na povrchu komety. Právě proto jsme se rozhodli spustit vědecký projekt pro zájemce z řad veřejnosti, kteří by procházeli snímky komety 67P ze sondy Rosetta. Díky vlně zájmu, kterou tato mise vyvolala, očekáváme, že se projektu zúčastní mnoho zájemců, kteří mohou vědcům pomoci analýzou dat, která tato sonda vytvořila.“
Mise sondy Rosetta měla v době svého fungování mezi lidmi velký úspěch. ESA věří, že tento zájem pomůže i při aktuální výzvě.
Zdroj: https://www.esa.int/
Díky vizuální inspekci mnoha dobrovolníků vznikne v rámci celého projektu mapa změn a aktivních oblastí na povrchu komety včetně popisků každého typu změny. Vědci poté dostanou možnost spojit aktivitu komety se změnami na jejím povrchu. Vzniknou tak nové modely, které propojí fyzikální procesy kometární aktivity s pozorovanými změnami – ať už jde o posunuté balvany nebo sesunuté svahy.
Procházením párů fotek ze sondy Rosetta a hledáním rozdílů mezi nimi tak můžete pomocí vědcům posunout se dál v našem chápání komet i celé Sluneční soustavy. Ovšem tato spolupráce bude výhodná pro obě strany. ESA věří, že spuštěním tohoto projektu podpoří svůj otevřený přístup ke své práci, zvýší zájem o zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu a vytvoří silnější propojení mezi vědeckou částí a zbytkem společnosti.
Kometa 67P vyfocená v září 2014 sondou Rosetta
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Do projektu Rosetta Zoo se může zdarma připojit kdokoliv, kdo má připojení k internetu. Není potřeba se registrovat (ale přesto se registrovat můžete), instalovat žádnou aplikaci či program. Dokonce ani nemusíte mít žádné dřívější zkušenosti s vědeckým výzkumem. Ani rozsah Vaší práce nemá žádný spodní ani horní strop. Párů snímků můžete analyzovat kolik chcete a kolik Vám čas dovolí. Máte pět minut při čekání na autobus? Můžete je využít! Chcete si vytvořit rodinnou tradici kometárních večerů? Je to na Vás – každý zájem se počítá a žádný příspěvek není malý.
„Jak vypadá primitivní kometa? Nikdo to neví, ale s pomocí dobrovolníků můžeme charakterizovat, jak se komety mění. Díky tomu lépe porozumíme fyzikálním procesům, které pohání tyto změny. Budeme tak schopni přetočit celý film kometárního vývoje zpátky až ke vzniku Sluneční soustavy,“ doplnil Jean-Baptiste Vincent, planetolog z Institutu planetárního výzkumu agentury DLR v Berlíně.
Kometa 67P vyfocená 15. května 2016 z výšky 9,9 km
Zdroj: http://www.esa.int/
Rozhraní je k dispozici v angličtině a italštině, ale základní pochopení není složité. U každého obrázku máte možnost zoomování, otáčení o 90° či volné rotace. Samotné označování změn je řešeno velmi intutitivně. Nejprve si označíte, kde ke změně došlo. Pokud se daný útvar posunul, vyberete modrou elipsu a objekt označíte na obou snímcích. Pokud se objekt ztratil, použijete červenou elipsu a označíte jej pouze na levém snímku. V případě, že chcete označit objekt, který se objevil, použijete žlutou elipsu a místo označíte pouze na pravé fotce.
Při kreslení elipsy s ní můžete libovolně otáčet a zvětšovat ji. Jakmile pustíte levé tlačítko myši, objeví se Vám možnost doladit tvar elipsy pomocí změny délek hlavní a vedlejší poloosy (tečkované čáry). Stejně tak se Vám po dokončení kreslení objeví i okénko, ve kterém vyberete, o jaký druh změny se jedná. Pro snazší pochopení přikládáme slovníček základních výrazů:
- Modrá elipsa
- Boulder = balvan
- Dust transport = přesun prachu
- Scarp migration = posun srázu
- Something else = něco jiného
- Don’t know = nevím
- Červená elipsa
- Pit = prohlubeň
- Boulder = balvan
- Cliff = útes
- Dust = prach
- Escarpment = strmý svah
- Something else = něco jiného
- Don’t know = nevím
- Žlutá elipsa
- Pit = prohlubeň
- Boulder = balvan
- Cliff collapse = zhroucení svahu
- Dust = prach
- Something else = něco jiného
- Don’t know = nevím
Jádro komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko pohledem palubní kamery NAVCAM
Zdroj: http://www.esa.int/
Jakmile máte elipsu vhodně posunutou a zaškrtnete jednu z možností, stačí kliknout na OK a označení útvaru je hotové, takže můžete jít na další útvar na snímku. Při zoomování samozřejmě zůstávají předešlé elipsy na svém místě, takže po čase by se v tom mohl začít člověk ztrácet. Možná tedy využijete zaškrtávací políčko Hide previous marks, kterým skryjete (nesmažete) dříve vytvořená označení. A pokud budete mít pocit, že jste nějaký útvar označili špatně? Žádný strach. Stačí kliknout na již vytvořenou elipsu a opět můžete editovat její tvar i konkretizovat typ změny. Jakmile budete mít na všech úrovních označené a popsané všechny změny, klikněte na žluté tlačítko Next vpravo dole a systém Vaše pozorování uloží a nabídne Vám nový pár snímků, takže vše začíná nanovo. Součástí je i tutoriál, který vás provede všemi podstatnými ovládacími kroky.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Rosetta_Zoo_comparison_image.jpg
https://www.esa.int/…/Rosetta_Zoo_comparison_image.jpg
https://www.esa.int/…/Approaching_perihelion.jpg
https://www.esa.int/…/Rosetta_Zoo_comparison_image.jpg
https://www.esa.int/…/15031338-1-eng-GB/Rosetta_at_Comet_landscape.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Comet_67P_on_19_September_2014_NavCam_mosaic.jpg
http://www.esa.int/…/15994006-1-eng-GB/Comet_on_15_May_2016_NavCam.jpg
http://www.esa.int/…/15033228-1-eng-GB/NAVCAM_top_10_at_10_km_7_fullwidth.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
