sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

PiLogic

Společnost PiLogic, startup vyvíjející software pro umělou inteligenci, který identifikuje poruchy a předpovídá selhání družic, podepsala dohodu s Výzkumnou laboratoří amerického letectva, aby otestovala, zda její technologie může zlepšit způsob, jakým operátoři kosmických zařízení detekují a diagnostikují problémy na oběžné dráze.

Copernicus

Rozhodnutí Švýcarska neúčastnit se programu Evropské unie pro pozorování Země Copernicus během cyklu financování 2028–2034 oživilo širší debatu o hodnotě přispívání do programu sběru dat, když je velká část jeho dat stále volně dostupná po celém světě.

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) žádá kosmický průmysl o podněty k tomu, jak by Spojené státy mohly rychle obnovit kritické vesmírné kapacity v případě, že by během konfliktu byly družice vyřazeny z provozu nebo zničeny.

AAC Clyde Space

Evropská kosmická agentura udělila společnosti AAC Clyde Space kontrakt v hodnotě 10,9 milionu eur (12,6 milionu dolarů) na dokončení vývoje a demonstrace družice VHF Data Exchange System (VDES) pro program Inflecion pro zvyšování povědomí o námořní oblasti.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Konec observatoře SOFIA

Upravený typ Boeingu 747 registrovaný jako N747NA, byl doposud využíván jako observatoř v oblacích. Fanouškům astronomie, letectví i kosmonautiky je znám pod označením SOFIA neboli Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy. Přezdívaná taky jako Červené oko. (Red-Eye). Observatoř spravovala zejména agentura NASA a německý výzkumný ústav DLR. NASA poskytovala letadlo a letiště a DLR dodal teleskop a zaplatil náročnou přestavbu. O vysoký roční rozpočet se oba partneři programu dělili. To vše se ovšem v roce 2022 změní.

NASA a její partner Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt (DLR) se po osmi letech úspěšné vědecké práce rozhodli ukončit mise Stratosférické observatoře pro infračervenou astronomii (SOFIA). SOFIA ukončí svou činnost nejpozději 30. září 2022, kdy skončí prodloužení jejího současného funkčního období. Unikátní observatoř ukončila svou pětiletou hlavní misi v roce 2019 a v současné době dokončuje tříleté prodloužení její mise. V rámci přehledu současného stavu astronomického výzkumu zhodnotila přínos Národní akademie věd v rámci Decadal Survey on Astronomy and Astrophysics 2020. Zpráva poskytla NASA odborné doporučení pro budoucnost americké astrofyziky, a dospěla k závěru, že vědecká produktivita observatoře SOFIA neospravedlňuje její vysoké provozní náklady. Zpráva rovněž zjistila, že schopnosti SOFIA se významně nepřekrývají s vědeckými prioritami, které průzkum určil pro příští desetiletí a další období.

Lze to tedy chápat, tak, že NASA například již počítá s výsledky infračerveného mega Teleskopu Jamese Webba. Průzkum proto doporučil NASA ukončit misi SOFIA po prodloužení její současné mise. NASA a DLR toto doporučení přijaly. SOFIA dokončí svůj plánovaný provoz ve fiskálním roce 2022 a poté bude provoz letounu s teleskopem na palubě ukončen.

Na provozu se během provozu observatoře SOFIA podílely stovky jednotlivců ze Spojených států a Německa. Její vývoj byl zahájen v roce 1996. Náročná přestavba trvala dlouhá léta a letoun byl proto dokončen až v roce 2010 a plné operační způsobilosti dosáhl v roce 2014. Během osmi let, které od té doby uběhly, SOFIA pozorovala Měsíc, planety, hvězdy, hvězdotvorné oblasti a blízké galaxie, včetně objevu vody na povrchu Měsíce v roce 2020. Významné bylo i pozorování trpasličí planety Pluto a doplňující výzkum k sondě New Horizon, která kolem tohoto neuvěřitelně zajímavého tělesa prolétla a její mise trvá i nadále.

Do budoucna budou data z observatoře SOFIA k dispozici ve veřejném archivu NASA, aby je mohli využívat astronomové po celém světě. NASA bude i nadále pokračovat v rozvoji budoucích vědeckých objevů v infračervené oblasti, počínaje nedávno vypuštěným vesmírným dalekohledem Jamese Webba, jak už bylo řečeno. Lze se domnívat, že upravený Boeing poté skončí v některém z velkých muzeí.

Zdroje informací:

Článek z velké části přeložen z: https://www.nasa.gov

Zdroje obrázků:

https://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/full

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
PetrDub
PetrDub
4 let před

Ohromně zajímavý stroj, ale je asi pravda, že JWST bude v IR oblasti „jiné kafé“ a provozovat takto relativně drahý program pak nedává smysl. Jedině snad to, že kdyby došlo k nějaké zajímavé události v části oblohy, která bude v daném okamžiku nedosažitelná pro JWST, by mohlo opodstatnit další existenci, ale to ta komise určitě vzala v potaz také.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.