Kosmotýdeník 498 (28.3. – 3.4.)

Kosmotýdeník 498 (28.3. – 3.4.)

3. dubna 2022

Další týden utekl jako voda a je ideální čas se zpětně podívat, co vše zajímavého přinesla v těchto dnech kosmonautika. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu zaměříme na náklad, který vynášel Falcon 9 v rámci mise Transporter-4, zajímat nás bude zejména hlavní družice mezi zbývajícími třiceti devíti. V dalších tématech se podíváme na přípravu rakety SLS na důležitý test, anebo na úspěšný start rakety Electron společnosti RocketLab. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Falcon 9 vynesl 40 družic

Falcon 9 startuje na misi Transporter-4
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

1. dubna v 18:24 SELČ úspěšně odstartovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a vynesla 40 družic, přičemž hlavním nákladem byla německá environmentální družice, kterou doprovázelo další 39 malých družic včetně českého CubeSatu BDSAT. Pro Falcon 9 to znamenalo 146. start od své premiéry v roce 2010 a celkem 12. start této rakety v roce letošním. První stupeň B1061 pak i při své sedmé misi nejen úspěšně odstartoval, ale také úspěšně přistál na plovoucí plošině. Transporter-4 je pak čtvrtou velkou sdílenou misí, při kterých SpaceX vynáší řadu menších družic najednou. Pojďme se nyní podívat na některé položky nákladu této mise a speciálně pak na hlavní a největší družici.

Hlavní položkou nákladu byla tentokrát německá družice o hmotnosti 980 kilogramů se jménem EnMAP, postavená německou kosmickou agenturou. Zajímavostí je, že její projektování začalo již v roce 2006, ale kvůli velkým technologickým a inženýrským výzvám se její projektování protáhlo o deset let. Za zpožděním stál zejména vývoj sofistikovaného snímkovacího zařízení, hlavního vědeckého a pracovního přístroje družice.

Družice mise Transporter-4 pod aerodynamickým krytem
Zdroj: https://www.elonx.cz/

EnMAP bude totiž snímkovat zemský povrch pomocí dalekohledu s duálním spektrometrem nastaveným tak, aby zaznamenával světlo odrážející se od zemského povrchu ve 242 barvách. „EnMAP je družice, která bude pořizovat snímky Země,“ řekl Sebastian Fischer, manažer mise v DLR. „Běžný snímek se však běžně zaznamenává ve třech různých barvách: červené, zelené a modré. Jedinečná věc na EnMAP je, že se nesoustředí pouze na tyto tři barvy, ale světlo je rozkládáno do mnoha (velmi malých) úseků vlnových délek. S EnMAP máme samostatný obrázek pro každou ze zaznamenaných vlnových délek, které pak můžeme analyzovat,“ pokračoval Fischer. „Díky tomu můžeme například zjistit, zda mají rostliny dostatek vody, nebo zda rostlinám chybí živiny.“

Uvedeným příkladem je jasné, že hlavním cílem této družice je poskytovat data, která umožní efektivní obhospodařování půdy a data budou využívána v zemědělství. Pomůže však i při plánování lesního hospodářství, pro environmentální účely a tedy bude zaznamenávat i kvalitu vody a stav travních porostů.

EnMAP a její hyperspektrální zobrazovací přístroj postavila německá společnost OHB. Původně bylo v plánu poslat družici v rámci některého z vyhrazených letů na menším nosiči, jako je indická raketa PSLV nebo evropská Vega. SpaceX však nabídla sdílenou misi, která umožnila startovat v ideální čas. „Ve chvíli, kdy trh s nosnými raketami není příliš otevřený tomu, abychom zajistili rychlý start pro naši misi v termínu, kdy nám to nejlépe vyhovuje, dokázali jsme se se společností SpaceX domluvit a najít ideální termín, který dokonale odpovídal našemu plánu,“ řekl Fischer.

SpaceX představila svojí službu vypouštění velkého množství malých sdílených misí v roce 2019. První mise Transporter proběhla 24. ledna 2021 s rekordním nákladem složeným ze 143 družic. Mise Transporter 2 proběhla 30. června 2021 a vynesla na oběžnou dráhu 88 kusů nákladu a Transporter 3 odstartoval 13. ledna 2022 se 105 družicemi na palubě.

Mise Transporter 4 je zajímavá tím, že náklad tvořilo jen 40 kusů nákladu, což je ale způsobeno právě přítomností EnMAP, která byla rozměry i hmotností o dost větší, než běžné náklady sdílených misí. Navíc oběžná dráha EnMAP byla o dost vyšší, než při předchozích misích Transporter a raketa tak potřebovala více paliva na vynesení. První stupeň se ostatně dostal poměrně vysoko a jeho návrat na plovoucí plošinu byl delší, než jsme běžně zvyklí.

Příští společný start, Transporter 5, je naplánován na 1. června z KSC, ačkoli byl původně plánován pro start ze základny Vandenberg. SpaceX by pak letos chtěla uskutečnit hned čtyři sdílené mise. Po této službě je totiž velká poptávka. SpaceX na svém webu garantuje zákazníkům, že pokud na těchto sdílených misích přidají svůj náklad do hmotnosti 200 kilogramů, zaplatí 1,1 milionu dolarů (plus si každý zákazník hradí služby pojištění a zprostředkování startu). V této ceně už je zahrnuto zvýšení o 10% v důsledku růstu inflace. Tento krok SpaceX učinilo na počátku března letošního roku. Cena za vynesení EnMAP však není známá.

EnMAP
Zdroj: https://spaceflightnow.com/

EnMAP byl také jistou výzvou pro SpaceX, která jí musela uzpůsobit harmonogram mise a vyšší pozornost byla věnována i integraci. Jednalo se o citlivou družici, a proto byla také po vynesení na oběžnou dráhu vypuštěna jako první, aby se zamezilo vibracím vznikajícím při vypouštění zbývajících položek nákladu. Po vypuštění této družice pak druhý stupeň opět zažehl motor, snížil svoji výšku a byly vypuštěny další družice.

Hlavní přístroj družice nyní projde dvoutýdenním kalibrováním a poté bude následovat zkušební provoz. Data, která EnMAP bude shromažďovat, budou následně uvolněna zcela zdarma vědcům.

Mezi další položky nákladu patřilo například 5 družic pro komerční flotilu Satellogic pro pozorování Země, čímž se konstelace argentinské společnosti rozrostla na 22 exemplářů. Jeden z nově vypuštěných exemplářů je vylepšený a má lepší kameru. Mezi dalšími položky byla například americká komerční družice Lynk Tower 1 pro zprostředkování obousměrného připojení pro širokopásmové připojení, hlasové a textové zprávy kdekoli na světě. Tato družice má hmotnost 60 kilogramů.

Dalším nákladem byl MP42, testující novou platformu pro mikrodružice vyvinutý společností NanoAvionics v Litvě. Dále BRO-7, což je CubeSat určený pro budovanou konstelaci družic pro sledování pohybu lodí na moři. Norwegian Defense Research Establishment, výzkumná pobočka norské armády, vypustila 6U CubeSat ARCSAT, aby demonstrovala taktickou komunikaci UHF v Severním moři a arktické oblasti.

Technologické ověřovací mise zastupuje právě český BDSAT. AlfaCrux je zase vzdělávací a technologická demo mise z University of Brasilia v Brazílii a třeba malá družice od indického startupu pro dálkový průzkum Země nesoucí jméno Shakuntala. Posledním, který si představíme, je například italský družicový dispenzor ION od společnosti D-Orbit, který nese prostor pro sedm menších nanodružic, které bude postupně vypouštět.

Kosmický přehled týdne:

Z orbitální vzletové rampy na Boca Chica byl už minulý týden sesazen booster Super Heavy B4, který splnil svoji testovací úlohu. Netrvalo to ani pár dní a na rampě už je stupeň další. Tentokrát zde byl usazen Super Heavy B7, který je vylepšenou verzí a oproti B4 by měl být kompletně osazen motory Raptor 2. Krom tohoto vylepšení bude mít těchto motorů 33 místo 29, které měl B4. Tlakové nádrže COPV byly nově ukryty pod dlouhé kryty, které pomohou při letu se vztlakem. Taktéž by B7 měl být prvním Super Heavy, který se vydá na let. Vynést by měl Starship S24. Podobnou informaci (ale o B4 a S20) jsme psali zhruba před deseti měsíci, buďme tedy připraveni, že se plány mohou změnit.

Super Heavy B7 je umisťován na rampu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Motorová sekce B7. Motory Raptor 2 ještě nejsou nainstalovány
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Od pátku probíhá příprava na důležitý test rakety SLS, která se nyní nachází na vzletové rampě 39B na Floridě. Půjde o test tankování centrálního i horního stupně rakety a je to důležitý krok nutný k ověření celé sestavy v konfiguraci s rampou. Půjde také o test řízení tohoto procesu, komunikace střediska a dalších pracovišť a i když nedojde k zapálení motorů, celý test bude probíhat, jako by mělo ke startu dojít. V sobotu došlo k nabíjení akumulátorů rakety a byla provedena řada přípravných prací, jakými jsou například test těsnosti lodi Orion, test komunikace mezi rampou, střediskem a dalšími středisky. Tankovací test proběhne v neděli a zde můžete sledovat jeho průběh online.

Raketu SLS čeká test plněním paliva
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Přehled z Kosmonautixu:

Jako obvykle na tomto místě naleznete přehled všech kosmonautických témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní připomenout. Na začátku týdne jsme vám představili mobilní aplikaci, která skrz váš mobil může pomoct výzkumu. Družice Pléiades Neo dokázala zprostředkovat pohled na vývoz superrakety SLS, která nyní na rampě SLS prochází posledními testy. Špičkové družice pro měření výšky mořské hladiny nyní pomyslně vede Sentinel 6A. V úterý pak vyšel další díl seriálu o sovětských vojenských stanicích Almaz. Živě jste mohli sledovat návrat Sojuzu MS-19, na jehož palubě byli dva Rusové a jeden Američan. Sojuz nakonec úspěšně přistál v Kazachstánu. Podívali jsme se také na zajímavé plány, které NASA dokončila a představují novou kosmickou observatoř. Evropský marsovský rover Rosalind Franklin je připraven k letu, nicméně ruská invaze na Ukrajinu vzala vozítku dopravu na Mars. Vyšlo také osmé pokračování seriálu, který představuje deset CubeSatů, které poletí na misi Artemis I. Dvacátá mise stroje New Shepard vzala na skok nad hranici 100 kilometrů další šestici kosmických turistů. Zajímavé věci se dějí na Mysu Canaveral, kde se do akce opět dostává řada startovních komplexů. Je to samozřejmě kvůli rozšiřujícím se aktivitám soukromých kosmických firem. Živě a česky jsme sledovali start rakety Falcon 9, která vynášela v rámci mise Transporter-4 i desátý český CubeSat BDSAT. Zaměřili jsme se také na příběh jedné technologie, která nejdříve vypadala jako alternativa a dnes jsou svinovací solární panely jasnou volbou. V sobotu úspěšně odstartovala raketa Electron společnosti RocketLab, která vynášela dvě snímkovací družice. V sobotu pak vyšel další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Od Mezinárodní kosmické stanice se úspěšně vrátila pilotovaná kosmická loď Sojuz MS-19 s dvěma Rusy a jedním Američanem na palubě. Návratový modul přistál 30. března v 13:28 SELČ v Kazachstánu. Loď se po přistání převrátila na bok, což není nic, co by se občas nestávalo. Díky tomu vznikly i pěkné dynamické snímky. Všichni tři kosmonauti na palubě (Anton Škaplerov, Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei) jsou v pořádku.