30. března 2022
Evropské vozítko Rosalind Franklin má díky své vrtačce a analytickým přístrojům jedinečnou schopnost pátrat po stopách dávného života na Marsu. Bude to první rover schopný vrtat dva metry pod povrch Rudé planety, poprvé také využije inovativní metody pohybu včetně tzv. wheel-walkingu k překonávání překážek. Startovní okno v roce 2022 sice už po nedávném ukončení spolupráce s agenturou Roskosmos není možné, stále probíhají přípravy hardwaru. V březnu tak proběhlo systémové zhodnocení System Qualification and Flight Acceptance Review. Hodnotící komise potvrdila, že rover by byl připraven k včasnému odeslání na kosmodrom a že celý program měl dostatečnou časovou rezervu pro start v okně, které se otevíralo 20. září 2022.
Kvůli ukončení spolupráce však bude letový hardware uložen do speciálního skladu ve firmě Thales Alenia Space, kde si počká na další pokyny. Členové revizní komise vyjádřili své poděkování a hodnotícímu týmu za jeho usilovnou práci v minulých měsících. Na základě rozhodnutí členských států ESA na březnovém zasedání nyní začne zrychlená studie, která má co možná nejlépe definovat dostupné možnosti dalšího postupu kolem roveru ExoMars.
Popis roveru Rosalind Franklin.
https://www.esa.int/
Týmy se budou snažit najít nejbližší možný termín startu, což bude záviset na tom, jak rychle se podaří vyvinout technologie pro realizaci této mise – ať už půjde o čistě evropský projekt, nebo o spolupráci s jinými mezinárodními partnery. Experti budou vyhodnocovat také dostupnost kompatibilních nosných raket a kosmodromů. „Věřím, že členské státy rozhodnou, že tohle není konec ExoMarsu, ale spíše znovuzrození celé mise. Může to sloužit i jako spouštěcí moment pro rozvoj větší evropské samostatnosti,“ uvedl David Parker, ředitel pilotovaných a robotických průzkumů v ESA a dodal: „Při předělávání této mise budeme spoléhat na skvělé týmy a odborné znalosti v celé Evropě i u mezinárodních partnerů. Náš tým je odhodlaný a zaměřený na stanovení dalších kroků, které zajistí, že toto neuvěřitelné vozítko dopravíme na Mars, aby udělalo práci, pro kterou bylo navrženo.“
Mezitím sonda TGO, která byla také realizována v rámci programu ExoMars, stále obíhá kolem Marsu. Na starost má kromě vědeckého výzkumu i datové přenosy z amerických vozítek Curiosity a Perseverance, ale i ze stacionárního landeru InSight. Sonda TGO má v nádržích stále dostatečné množství pohonných látek, což znamená, že bude schopna přenášet data i z později vypuštěného vozítka v rámci programu ExoMars i kampaně MSR.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23418303-1-eng-GB/Rover_eyes.jpg
https://www.esa.int/…/Front_view_of_the_ExoMars_rover.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
„…Může to sloužit i jako spouštěcí moment pro rozvoj větší evropské samostatnosti,“ uvedl David Parker.
Doufejme, že tato věta nezapadne. Myslím si, že Evropa je dost velká, aby mohla držet kompletní kosmickou „kompetenci“ samostatně: tedy nosiče, sondy a vozítka… a časem i pilotované lety a orbitální stanici.
Separace od Ruska bude nutná i v jiných oblastech, kde to ale bude složitější a bolestivější (ropa, plyn…). Tady nestačí se jen s někým dohodnout. V kosmonautice se ale ESA opravdu může oddělit zcela. Tady právě stačí dohoda s jinou agenturou nebo firmou. Rusko není nenahraditelné v žádném směru. Na rozdíl právě třeba od toho nešťastného plynu. Což je důsledek evropské krátkozrakosti.
I ten plyn je nahraditelný, současný stav je důsledkem chybného politického předpokladu Německa, že obchodování s Ruskem ho uchrání od extrémismu. Ale opak se ukázal být pravdou a podobné i když v slabší variantě je to s Čínou.
Jak v případě evropského roveru, tak toho plynu to může trvat tak 2 roky v optimistické variantě, než se přejde na neruské řešení. Snad se z toho plánovači poučí, že jen čistě ekonomické ukazatele bez vidění souvislostí leckdy vedou do pekel.
Velká škoda, že se v tomto projektu spoléhalo na Rusko. Dlouhodobě byly signály o nespolehlivosti co se týká ochoty k spolupráci (Rogozin), takže se s hledáním náhradního řešení nemuselo čekat až na současnou eskalaci.
OneWeb na tom je mnohem lépe, jelikož se už stihnul domluvit s SpX.
Kdyby šlo jen o nosnou raketu jako u OneWeb, tak by se možná i stihla najít alternativa ve formě Falconu 9 nebo Ariane 5/64. Do dalšího okna určitě. Horší je to s přistávacím modulem. Ten je sice postavený na základě toho, co letěl na první misi ExoMars (modul Schiaparelli), který vyrobila ESA. Ale ten selhal a taky šlo opravdu jen o základ, která byl v Rusku výrazně přepracován. Nejen aby sloužil jako stacionární sonda, ale aby mohl nést rover.
Doufejme že přistávací modul zvládne ESA vyrobit sama, koneckonců když to zvládli i Rusové, že. Sice by letěli nejdříve za 4 roky, ale uskladněnému roveru by se nemělo za tu dobu nic zásadního stát, jen asi budou muset vyměnit některé komponenty (např. baterie) za nové.
Zvládnout by to měla. Pokud tedy nedopadne jako Schiaparelli, ale to není jistota nikdy, ani s Kozáčkem. Koneckonců nejspíš má k němu i celkem podrobnou dokumentaci, protože na něm měl záviset nejen rover, ale i přeletový modul (na ten se trochu zapomíná, ale nikdy s ním problém nebyl). Spíš půjde o peníze, takový projekt není levný a teď budou všechny rozpočty hodně napjaté.
Vyzera, ze maju len dve teoreticke moznosti. Objednat si dopravu a vysadenie na Mars v US (Skycrane) alebo v Cine (platforma na ktorej pristal Zhurong).
Do dalsieho startovacieho okna by sa snad dala stihnut nejaka nevyhnutna integracia na tieto platformy. Rover je dost nezavisly.
Nedal by se v nějaké řekneme upravené verzi použít skycrane co dopravil na povrch Perseverance? Přeci jen je to už vymyšlená a funkční věc. Přišlo by mi to snazší než vymýšlet nějaký přistávací mechanismus úplně od nuly.
Osobně si myslím, že by to nešlo. Rover Rosalind Franklin má cca třetinovou hmotnost oproti Curiosity či Perseverance. Na první pohled jednoduchá úprava by mohla vše výrazně zkomplikovat. Navíc si nejsem jistý, zda je rover stavěný na to, aby (byť jen krátkodobě) visel na lanech.
A co takhle posadit rover na plošinu stejně jako to bylo původně naplánováno. A sky crane by na Mars posadil celou sestavu. Takže by se nemuselo řešit zavěšení roveru. Plošina by byla jen primitivní bez navigace, trysek… a to by se snad za 2 roky stihlo. Současně s tím by se připravoval i sky crane.
Zajímavý nápad, sice trochu komplikovanější, ale asi ne nereálně. No uvidíme, co experti z ESA vymyslí. Snad se to dozvíme již brzy.
Nevím, jestli by to sedlo k přeletovému modulu. Samozřejmě by bylo možné zduplikovat i přeletový modul od Perserverance, ale je to další komplikace.
Rozum mi nebere, že nejsou schopni se domluvit na pokračování této mise. Zvlášť když to nějak jde na ISS.
Víte, jak dopadl OneWeb. Nikdo nechce riskovat, že rover bude někde v Rusku čekat na start a Rogozin si začne klást požadavky.
A z historického pohledu – poté, co Hitler ‚zachránil‘ německojazyčné obyvatelstvo před ‚českým útlakem‘, s ním spousta států dále spolupracovala, mimo jiné i právní předchůdce dnešní Ruské Federace (nebo taky Švýcaři a skoro všichni ostatní) – a nikdo z nich si to dnes za rámeček nedá.
Tak je snaha si historii až tak neopakovat.
ISS je projekt více agentur, tam se spolupráce ruší hůř než u projektu dvou agentur.
Samozřejmě je to škoda, ta mise má prostě dlouhodobě smůlu, na druhou stranu proč v současné době takto pomáhat Rusku získávat dávno již ztracenou prestiž. ESA si bez nich nějak poradí, ale Rusko samo je dost mimo. A pevně doufám, že za vlády Putina to půjde s jejich kosmonautikou jen a jen z kopce.