Z úvodního snímku to vypadá, že start gigantické rakety s kosmickou lodí Orion je již za dveřmi. Ve skutečnosti si ještě minimálně pár měsíců budeme muset počkat, a na start s lidmi ještě déle. Návrat muže (nebo ženy) na naši přirozenou družici ovšem přijde. Nebude to ale dočasné, tentokrát tam prý už zůstaneme. 17. března 2022 provedla NASA v Kennedyho vesmírném středisku (KSC) vůbec první přesun (vývoz) kompletní sestavy SLS s kosmickou lodí, která si to z budovy VAB namířila na rampu 39B. Událost neušla ani celé řadě profesionálních fotografů, kteří nás zásobovali skutečně povedenými snímky, ale ještě o level výš jsou snímky pořízené z vesmíru družicí Pléiades Neo-4.

Snímek v úvodu článku pořídila družice 18. března v 16:32 UTC. Záběr „z boku“ odhaluje pozoruhodné detaily a skutečně velké rozlišení těchto snímkovacích družic nové generace. Tento přesun je součástí příprav na plnohodnotnou zkoušku, před misí Artemis 1: První nepilotovaný let k Měsíci bez posádky. Dojde k obletu našeho satelitu a návratu kabiny Orion zpět na Zemi. Přesun mezi budovou VAB (Vehicle Assembly Building) a odpalovací rampou 39B byl proveden na vozidle, rovněž ve formátu XXL. Pásový transportér je největší vozidlo s vlastním pohonem na světě. Vývoz započal 17. března 22:45 pražského času :). Cesta dlouhá přibližně 8,1 kilometrů byla dokončena následující den ráno v 9:15. To je průměrná rychlost 770 metrů za hodinu. To není zrovna orbitální rychlost, kterou bude muset raketa SLS později dosáhnout, pokud chce svůj náklad dostat na oběžnou dráhu. Pro představu o měřítku obrázku je vzdálenost vzdušnou čarou mezi odpalovací rampou a montážní budovou přibližně 5500 metrů. Rychlost vývozu je pomalá, trochu jako vývoj této majestátní rakety. První start byl původně plánován už na konec roku 2016 za celkové náklady 10 miliard dolarů. V současné době celkové náklady přesáhly již 23 miliard dolarů. S tím, že jeden start vyjde na více než 4,1 miliardy dolarů! Zde je případná kritika skutečně na místě. Byla to totiž částečně také vina špatně řízeného vesmírného programu.

Malé je krásné, ale my máme rádi velké rakety…

V poslední době se hodně hovoří o revoluci v sektoru malých nosných raket, jako jsou rakety Electron, Astra nebo Epsilon a další. S nosnou raketou SLS od NASA nebo s nosiči Starship Super Heavy od SpaceX se dostáváme do kategorie superraket, které připomínají obří nosné rakety Saturn V a N1 vyvinuté během studené války. Nedávné události pak bohužel ukazují, že toto období ještě není zcela u konce. Pro představu, verze rakety SLS použitá pro misi Artemis 1 má celkovou výšku asi 98 metrů a při startu bude vážit přibližně 2630 tun. Na oběžnou dráhu Měsíce může vynést náklad o váze až 27 tun. Pro ilustraci těchto neobvyklých rozměrů je zde kromě snímku nosné rakety také detail montážní budovy (VAB), rovněž pořízené ze snímku družice Pleiades Neo.

Montážní hala (Vehicle Assembly Builing) VAB, původně nazývaná Vertikální montážní hala (Vertical Assembly Builing), se svými 366 500 m3 patřila k největším stavbám na světě již v době rozkvětu raket Saturn 5 a raketoplánů Space Shuttle. Je vysoká 160 metrů a její základna má rozlohu více než 3 hektary. Dveře budovy jsou vysoké jen těžko uvěřitelných 139 metrů!

Vývoz je pouze prvním krokem v rámci komplexní generální zkoušky (WDR) před letem Artemis 1. Dalším krokem je připojení nosné rakety k různým rozhraním obslužné věže, testování, zkoušení a opětovné testování, ať už jde o postupy, nebo o zvládání anomálií a nouzových situací. To se týká nejen vybavení a technických prostředků, ale také přípravy operačních týmů. Pokud vše půjde dobře, vlastní zkouška WDR je v plánu na 3. dubna. Nádrže centrálního stupně budou naplněny kyslíkem a kapalným vodíkem. Jen naplnění nádrží bude vzhledem k jejich nadměrné velikosti trvat 8 hodin. Zatímco u raketoplánu stejná operace trvala 2,5 hodiny. Naštěstí pro rozpočet programu SLS, který je již nyní tolik deficitní, to není super 98. Odpočítávání bude probíhat v reálných podmínkách a zastaví se na T-10 sekund. Počítadlo se tedy zastaví těsně před zážehem motorů centrálního stupně. Tím celá zkouška končí.

Poté bude nosná raketa odčerpána, odpojena a následně se vrátí do montážní budovy VAB, kde proběhne závěrečná kontrola a uvedení nosné rakety do letové konfigurace (včetně odstranění všech senzorů použitých při testování). Ke skutečnému startu dojde pravděpodobně až na začátku června 2022. Další vývoz stejné rakety tedy přijde na řadu týden před dnem D. Artemis I bude prvním bezpilotním letem kosmické lodi k Měsíci. Následovat bude mise Artemis II. Což bude prakticky obdobný let kolem Měsíce, ale tentokrát již s posádkou. Mise má podobný scénář jako Apollo 8 v prosinci 1968. V rámci Artemis III už by se mělo i přistávat na povrchu Měsíce a v posádce by poprvé měla být žena. Dovedu si představit, že pro všechny (včetně mě), kteří nezažili přistání Apollo 11, to bude životní zážitek…

Zdroje informací:
https://cs.wikipedia.org

Zdroje obrázků:
https://image.overartemis-sls-pleiades-neo-kennedy.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FOKS5fTXEAMqevs?jpg
https://image.over-blog.com/pleiades-neo-kennedy.jpg
http://www.un-autre-regard-suterre.org/SLS/Rollout.jpg