Je nedělní poledne a vychází čerstvé vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát let čínské pilotované lodi Shenzhou-13, na který se však podíváme s otázkou, zda budou na čínskou kosmickou stanici létat také mezinárodní posádky. V dalších tématech se zaměříme například na certifikaci modulů firmy Axiom, na start Sojuzu, který vynášel OneWeb, přistání lodě Sojuz MS-18 a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kdy bude čínská kosmická stanice mezinárodní?

Patnáctého října v 11:34 SELČ úspěšně odstartovala čínská raketa CZ-2F a vynesla čínskou pilotovanou loď Shenzhou-13. Tříčlenná posádka zamířila k zárodku budoucí vícemodulové stanice Tiangong, která je třetí orbitální stanicí Číny. Předchozí dvě byly složeny vždy jen z jednoho modulu, s touto jsou však mnohem větší plány. Poté, co si Čína osahala potřebné technologie, plánuje vybudovat stanici větší. Společně s tímto posledním startem vyvstala otázka, zda budou na tuto novou stanici létat i kosmonauti z jiných zemí. Již před časem ostatně probíhal společný výcvik evropských a čínských kosmonautů. Jak to tedy nyní vypadá?

Připomeňme, že Čína není partnerem projektu Mezinárodní kosmické stanice. Například NASA má zákonem zakázáno s touto zemí na kosmických aktivitách spolupracovat. Současná čínská stanice se zatím skládá jen z jednoho modulu, ale do konce příštího roku je v plánu celý komplex dokončit. Dočkáme se tak ještě dvou startů dvou velkých modulů a prodloužení pobytů jednotlivých posádek z pěti na šest měsíců.

Dle aktuálního prohlášení pak Čína počítá s tím, že budou kapacity stanice nabídnuty také mezinárodním partnerům. „Výstavba čínské kosmické stanice poskytne platformu pro širší mezinárodní spolupráci, včetně společných kosmických letů kosmonautů,“ řekl Lin Xiqiang, zástupce ředitele Čínské kosmické agentury pro lety s lidskou posádkou. „Již nyní mnoho zemí a regionů vstoupilo do rozhovorů o budoucí spolupráci. Projekty při výběru a výcviku kosmonautů jsme již realizovali. Vítáme budoucí spolupráci s kosmonauty z jiných zemí, kteří vstoupí na palubu naší kosmické stanice a budou rozvíjet mezinárodní spolupráci,“ řekl Lin. „Věříme, že poté, co stanice vstoupí do plného provozu, tak naši stanici navštíví více zahraničních kosmonautů.“

Toto prohlášení nepřináší nic zásadního, dále platí obecné konstatování, že čínská stanice bude sloužit i mezinárodním návštěvám. Žádný konkrétní termín, ani jméno však nepadlo. Nicméně spolupráce na přípravě posádek, již probíhá, jak sám Lin konstatoval.

Například v roce 2016 mezinárodní tým kosmonautů (včetně člena posádky Shenzhou-13 Jie Kuang-fu), se zúčastnil jeskynní expedice Evropské kosmické agentury ESA CAVES. Mezi dalšími účastníky byli američtí i evropští kosmonauti. Jie je bývalý pilot čínského letectva a zmíněná jeskynní expedice probíhala na Sardinii pod taktovkou ESA. Přítomni však byli i američtí kosmonauti Jessica Meir a Ricky Arnold. „Byli jsme v podzemních jeskyních a učili jsme se jeden od druhého, abychom překonali všechny potíže a splnili své plánované úkoly,“ řekl Jie ve čtvrtek na tiskové konferenci před startem mise Shenzhou-13. „Byl to výborný příklad mezinárodní spolupráce. Díky tomu jsem věděl, že je zodpovědností a úkolem všech kosmonautů prozkoumávat a poznávat vesmír.“ Dodal také, že doufá, že se některý z jeho tehdejších kolegů připojí na nějakou z budoucích čínských misí, kde poletí i on.

K letu Shenzhou-13 se vyjádřil i evropský kosmonaut Matthias Maurer, který ve svém tweetu popřál posádce hodně štěstí a konkrétně svému příteli Jiemu pogratuloval k jeho prvnímu kosmickému letu. Ve svém tweetu ještě dodal, „Byl prvním čínským kosmonautem ve výcviku ESA CAVES a během mého vlastního výcviku přežití v moři v Číně se o mě dobře staral.“ Dodejme, že loď se k nové stanici úspěšně připojila 16. října v 00:49 SELČ. Hlavním úkolem této posádky bude během pětiměsíčního pobytu připravit stanici na připojení nových modulů a dokončit její plnou aktivaci. Na palubě je krom dvou mužů i Wang Ja-pching, čínská pilotka a kosmonautka, která je nyní na své druhé kosmické misi. Jedná se o druhou čínskou ženu, která se dostala do komického prostoru (první misi absolvovala v roce 2013 na lodi Shenzhou-10). Během tohoto letu ji zřejmě čeká i EVA a stane se tak první čínskou ženou, která bude na kosmické vycházce. Jedná se už o druhou posádku, která na této vznikající stanici pobývá. Předchozí mise Shenzhou-12 probíhala od 17. června do 16. září letošního roku.

Právě Maurer je jedním z několika evropských kosmonautů, kteří absolvovali společný evropsko-čínský výcvik, včetně učení se čínštiny, spolupráce s čínskými kosmonauty a cvičení vzájemné kooperace. Je to předzvěst očekávaných budoucích společných mezinárodních letů. Mezi další evropské kosmonauty, kteří prošli tímto výcvikem, patří třeba Samantha Christoforetti.

Čína a Rusko zase na začátku letošního roku oznámily plán rozvoje mezinárodní lunární výzkumné stanice a vedoucí ruské kosmické agentury Roskomos uvedl, že by ruští kosmonauti mohli létat také na čínskou kosmickou stanici.

Kosmický přehled týdne:

Čtrnáctého října v 11:40 SELČ z ruského kosmodromu Vostočnyj odstartovala raketa Sojuz 2.1b, která úspěšně vynesla dalších 36 družic budované konstelace OneWeb. Jednalo se o jedenáctý start pro tuto konstelaci. Záznam ze startu si můžete prohlédnout níže.

Na kosmodrom v Kourou dorazil obzvláště očekávaný balíček. Dalekohled Jamese Webba dorazil lodí a přiblížil se tak jeden z nejočekávanějších startů poslední dekády. Dalekohled má ambice význačně posunout znalosti vesmíru a tak je toužebně očekáván. Podívejte se, jak v Kourou, tento opravdu cenný balíček rozbalovali.

Ruský kosmonaut Oleg Novickij, herečka Julija Peresild a režisér Klim Šipenko se v neděli úspěšně vrátili v Sojuzu MS-18 zpět na Zemi a přistáli v Kazachstánu. Posádka je v pořádku. Pro zmíněnou herečku a režiséra tak skončil krátký pobyt na stanici, kde natáčeli ruský film. Tito dva aktéři přiletěli Sojuzem MS-19. Posádka stanice se tak z deseti snížila zpět na sedm členů.

Nové dva soukromé moduly Axiom stejnojmenné společnosti prošly předběžnou kontrolou návrhu PDR i kritickou revizí návrhu CDR, které byly prováděny společně s NASA a byrokraticky mají tak nejtěžší překážky za sebou. Mezinárodní kosmická stanice, by se tak v roce 2024 a 2025 měla rozrůst o dva moduly, které budou poskytovat vědecké a výzkumné kapacity pro komerční sektor. Oba moduly jsou již ve výrobě v Itálii. Do budoucnosti se Axiom chystá svůj úsek stanice ještě rozšířit o vyhlídkový, či energetický modul a delší výhled počítá s oddělením od ISS a samostatné fungování.

V sobotu v 11:34 SELČ úspěšně odstartovala očekávaná vědecká mise k Trojánům, která nese jméno Lucy. O účelu mise jsme podrobněji psali zde. Start proběhl úspěšně a raketa Atlas V společnosti ULA poslala sondu na meziplanetární dráhu. Prohlédněte si zajímavé fotky ze startu.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě již tradičně naleznete přehled všech článků a tedy i témat, kterým jsme se v uplynulém týdnu věnovali. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně. Pojďme si je nyní představit. Začali jsme konstatováním toho, že hledání příčin selhání ventilů v servisním modulu lodi Starliner dále pokračuje. Nový termín startu se mezitím pomalu sune k polovině roku 2022. Evropský nosič Vega C sužují problémy a zpoždění a tak přišel o zakázku. Italská družice proto místo Vegy využije Falcon 9. Sledovali jsme také přesun dalších dvou družic evropského navigačního systému Galileo, které přiletěly na kosmodrom. S lidským návratem na Měsíc, který je navíc spojen s plánem na trvalou přítomnost, přichází také řada na řešení například trvalé obstojné komunikace. LunaNet má být komunikační platforma programu Artemis. U programu Artemis ještě chvíli zůstaneme, protože model lodi Orion se vypravil do větrného tunelu, kde se testovaly vlastnosti tepelného štítu mírně pozměněného průletem atmosférou. I tento týden vyšel další vizuálním obsahem napěchovaný Thomasův fotokoutek. Živě jste mohli sledovat start suborbitální rakety New Shepard od společnosti Blue Origin, která na hranici kosmického prostoru vzala i Williama Shatnera. Důležitá událost se stala v přístavu v Kourou, kam dorazil nejočekávanější kosmický teleskop současnosti – Dalekohled Jamese Webba. Při posledním startu čínské rakety CZ-2D se do kosmického prostoru dostala i nová sluneční observatoř. Aktuální sopečnou činnost na ostrově La Palma sledují také kosmické družice, přirozeně. Jejich práce však také pomáhá. Tento týden proběhl také úspěšný start čínské pilotované lodi Shenzhou-13, která vynesla tříčlennou posádku k zárodku stanice Tiangong. Živě a česky jsme mohli tentokrát sledovat start rakety Atlas V, která vynášela očekávanou vědeckou misi Lucy, která má navštívit řadu objektů z oblasti takzvaných Trojánů. Ještě před samotným startem jsme se však misi Lucy zaobírali podrobně, protože tato dvanáctiletá mise má před sebou opravdu zajímavou cestu. Na závěr týdne už tradičně vyšel nový díl seriálu Vesmírná technika.

Video týdne:

Videa týdne budou tentokrát dvě. Nejdříve se podívejte na úspěšný start Atlasu V, který vynesl očekávanou vědeckou misi Lucy. Tato mise míří do oblasti Jupiterových Trojánů a čeká ji během dvanáctileté mise průlet kolem osmi planetek. Začala tak jedna z nejvelkolepějších kosmických misí.

Druhé video bude netradičně o lidských emocích. V průběhu týdne se uskutečnil další let suborbitálního nosiče New Shepard společnosti Blue Origin, který byl teprve druhý pilotovaný. Na misi NS-18 se svezl také nejstarší člověk, který se dostal do kosmického prostoru, herec William Shatner, který se proslavil zejména hraním původního kapitána Kirka v sérii Star Trek. Shatner se po přistání snažil popsat to, co zažil během tohoto desetiminutového letu a nebyl toho úplně schopen. Byl fascinován tenkostí pozemské atmosféry a nekonečnou temnotou vesmíru. Nicméně nejlepší bude, když si jeho bezprostřední reakce pustíte sami.

Snímek týdne:

Snímek týdne bude tentokrát zejména vizuální. Díváme se na ruch na základně Boca Chica, kde se připravují a zejména testují nosiče Super Heavy a lodě Starship. Hlavní prací je nyní dokončování potřebné infrastruktury pro první orbitální let. Pracuje se jak na nádržích na pohonné látky, které jsou již takřka hotové, tak zejména na samotné rampě, která nyní dostala obslužné rameno a chystají se další ramena. Probíhá také tlakové testování lodi Starship S-20, která v minulých dnech prošla několika testy, které měly končit statickým zážehem, ale k tomu zatím ještě nedošlo. Podstatnou překážkou pro orbitální let je pak i přetrvávající problém s byrokracií a povolením letu od FAA.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/with/51595168211/
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/10/css_art.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/10/esa-caves.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/10/Matthias_Maurer_pillars.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FBi5vmcXsAUrDCj?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FBxIkacXoAcy7IS?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FBxIp9ZWUAQ_mM4?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/FBxLVP8XEAgluyb?format=jpg&name=4096×4096