С днём рождения дорогой Олег! (S dňjom rožděňja darogoj Oleg – Vše nejlepší k narozeninám, Olegu). Polární záře nad Moskvou na oslavu narozenin mého přítele Olega, se kterým jsem se seznámil ve Hvězdném městečku. Několikrát jsme spolu trénovali, bylo to těžké, ale máme na sebe spoustu hezkých vzpomínek! Moskva leží příliš daleko na severu, než aby stanice mohla proletět nad městem, a proto ji na snímku vidíme zešikma. Přesto ji snadno rozpoznáte. Zdroj: flickr.com

Pohled od pobřeží k pobřeží. Zatímco v Kalifornii na západním pobřeží USA je ještě noc, na východním už svítá a mají tam den. Zdroj: flickr.com

Blesky vzdálených bouří, to je nádherné divadlo, které můžeme často pozorovat pod námi. Zdroj: flickr.com

I jeden osamocený výboj blesku může být zajímavým zpestřením snímku, zde navíc s oblaky nasvícenými Měsícem. Blesky jsou pro astronauty něco jako ohňostroj. Astronomové jistě poznali hvězdy kolem Mirfaku a známou proměnnou hvězdu Algol v souhvězdí Persea. Zdroj: flickr.com

Tento neuvěřitelný záběr na Itálii a záblesk bouře v pozadí je sám o sobě unikátní. Jenže když se podíváte pořádně, že nad zábleskem jsou ještě červení skřítci, tedy nadoblačné blesky, pak si uvědomíte unikátnost této fotografie. Red sprites jsou jeden z jevů TLE (transient luminous event), kam patří i gigantické blesky nebo elfové. Zdroj: flickr.com

Bouřkové oblaky jsou samy o sobě krásnou podívanou, ovšem takovýto snímek se nevidí každý den. Jen několik osamocených bouří s oblaky, jejichž vrcholky dříve, či později, narazí svým vrcholkem až k hranicím troposféry. Zdroj: flickr.com

Poznáváte tento ostrov vykukující z oblak? Napoví vám tmavý pruh kouře táhnoucí se nad oceán. Ano, jde o ostrov La Palma, kde probíhá erupce sopky Cumpre Vieja. Zdroj: flickr.com

Detailní pohled na kouř sopky na ostrově La Palma. Zdroj: flickr.com

Napadlo by vás, že na tomto snímku nám ve výhledu nepřekáží solární panel? Jde o pole v jižní Americe! Zdroj: flickr.com

Zkušené oko čtenáře zde jistě rozpozná pobřeží na jihu Afriky, kde Namibijská poušť přechází rovnou do oceánu. Zdroj: flickr.com

Namibijské pobřeží s oranžovými dunami, které ostře kontrastují s modří Atlantského oceánu, jsou příjemným osvěžením zraku při přeletu nad dálavami moře. Zdroj: flickr.com

Toto místo byste pravděpodobně nepoznali. Jedná se o nádherné víry na řece Dněpr u Kyjeva. Thomas si vzpomíná, že stejnou oblast fotil i během první mise Proxima. Tehdy však byla zima a všechno bylo bílé a zmrzlé. Zdroj: flickr.com

Toto už je samotné hlavní město Ukrajiny Kyjev. Snímku dominuje stadion Národního sportovního komplexu Olimpijskyj. Zdroj: flickr.com

Most Rio–Antirrio se nachází na severu Peloponéského poloostrova. Spojuje ho s Řeckou pevninou. Jedná se o více než dva kilometry dlouhý most zavěšený na čtyřech pylonech pomocí lan. Zdroj: flickr.com

Zatímco most Peloponéský poloostrov s pevninou spojuje, zde vyfotografovaný Korintský průplav jej vlastně od pevniny odděluje. Zdroj: flickr.com

Také toto je poloostrov, ovšem nacházející se v jihozápadní části Bretaně ve Francii. Jmenuje se Quiberon. Thomas podle změn barvy vody a vzhledu vln odhaduje, že foukal vítr alespoň na úrovni šest Beaufortovy stupnice (tzv. silný vítr, 22 až 27 uzlů, 40 až 49 km/h, vlny 2,4 až 4 metry). Zdroj: flickr.com

Hned vedle poloostrova Quiberon najdete velmi členitý záliv Morbihan. Zdroj: flickr.com

Vánoce se blíží, ale nebojte, na vánoční výzdobu je trochu brzy, a to je dobře. Ona ta koule totiž není jen jedna – sledujte níže. Jde o část přístroje na měření elektrostatického náboje. Zdroj: flickr.com

Shane Kimbrough s přístrojem FPMU (Floating Potential Measurement Unit). Měří velikost elektrostatického náboje, který se hromadí na povrchu zařízení vně stanice. Tento náboj by je mohl poškodit. Během našeho posledního výstupu do vesmíru s Akim jsme jej vyměnili a některé díly byly dopraveny zpět na Zemi na palubě nákladní lodi Dragon společnosti SpaceX (mise CRS-23). Inženýři chtějí přesně vědět, co se pokazilo. Zdroj: flickr.com

Také balíte? I my jsme rádi něco zabalili a něčeho se zbavili. Je naprosto nezbytné snížit množství obalového odpadu. Ve vesmíru z důvodů velikosti a nákladů na vynesení a na Zemi kvůli šetření zdrojů a znečištění. Vzpomeňte si na to, až zas vybalíte ty spousty zbytečně velkých krabic nebo poloprázdných lahví se vším možným, které vídáme v obchodech. CNES a ESA v současné době experimentují, jak snížit hmotnost a velikost toho, co posíláme na stanici a zpět na Zemi. Zdroj: flickr.com

Pokud jste fandy ledniček a mrazáků (jsou tu vůbec takoví?), máme tu pro vás MELFI. Používáme ji hlavně na skladování vzorků z experimentů. Dá se snadno a často otevírat a zavírat (ano, jako lednička doma), zde s příjemným efektem studené mlhy. Teplota může dosáhnout až −80 °C, takže rukavice jsou povinné, abyste se vyhnuli omrzlinám. Vím, že vám o této mrazničce povídám často, ale to víte, byla vyrobena pro ESA ve Francii. 😉 Zdroj: flickr.com

Mark pracuje na přístroji SOLISS agentury JAXA. Ke komunikaci s přijímačem v Japonsku používá laser, takže je zcela logicky umístěn mimo stanici. Za Markem je vidět přechodová komora! Musel ho vzít dovnitř, aby jej vylepšil, důkladně ho otestoval, a pak ho zase vyndal ven mimo stanici. Laserová komunikace nabízí nesrovnatelnou rychlost výměny informací a stejná technologie se plánuje i pro zařízení ESA, které bude umístěno na evropském modulu Columbus. Zdroj: flickr.com

Na tomto nádherném záběru je kosmická loď Sojuz MS-19. Na palubě přiletěli Anton Škaplerov, Thomasův dobrý přítel, a dva filmaři – Klim Šipenko a Julija Peresild(ová). Zdroj: flickr.com

Detailní pohled na kosmickou loď Sojuz MS-19. Zdroj: flickr.com