Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
DART se přiblížil ke své osudové misi
Mnoho sci-fi filmů a knih se točí kolem katastrofických následků, které by pro Zemi mohla přinést srážka s nějakým větším asteroidem. Naše planeta si podobných srážek ostatně zažila hodně a některé živočišné druhy by mohly vyprávět o tom, jak to dopadne, když k takové kolizi dojde – pokud by ovšem ještě žily. Obrana před případným dopadem asteroidu je v současné chvíli stále na začátku. Neznáme zatím ani správnou cestu, jak takové srážce v případě nouze zabránit. A proto je velmi důležité, že se ke startu blíží jedna dílčí mise, která nese název DART. Ten je sice zkratkou jejího názvu Double Asteroid Redirection Test, ale také náznakem, že osud sondy nebude úplně ideální. Poslouží však vědě a k tomu potřebuje perfektní vybavení.
Právě instalace podstatných součástí této sondy je naším tématem. Sonda dostala jak nové solární panely, tak také nejdůležitější a jedinou hlavní vědeckou součást – kameru zvanou DRACO, která je speciálně vyvinuta k tomu, aby dovedla sondu k jejímu kýženému cíli – přímému zásahu měsíčku planetky Didymos.
Mise americké agentury NASA je ověřovacím letem, který má ověřit, zda je cesta kinetických impaktorů, které zasáhnou planetku, tou správnou. Jednoduše jde o to, prokázat, zda může kinetický zásah změnit dráhu cílového tělesa tak, jak předpokládají výpočty. DART proto rychlostí 24 000 kilometrů za hodinu zasáhne Dimorphos, měsíček planetky Didymos. Následně bude změřeno, o kolik byla změněna dráha cílového tělesa.
Na kostru sondy s pohonným systémem byly v tomto týdnu nainstalování její solární panely. Ty jsou zajímavé tím, že se jedná o panely ROSA (Roll-Out Solar Arrays), které byly již dříve testovány na Mezinárodní kosmické stanici a které ve své pokročilejší verzi iROSA doplní solární panely stanice. Na stanici ostatně již před staré panely byly dva nové exempláře nainstalovány. Výhoda těchto panelů je, že díky tomu, že jsou flexibilní a ohebné, výrazně šetří objem a hmotnost, přičemž dokáží dodat více energie. Oproti standardním pevným skládacím panelům postrádají mechanické klouby pro rozložení a při stejném výkonu jsou o 20% lehčí a dosahují čtvrtiny objemu. DART bude osazen dvojicí těchto pokročilých panelů. Dokonce i nosné a rozkládací konstrukce panelu, který je ve startovní pozici zabalen do válce, nepotřebují žádnou energii k rozvinutí. Toho je dosaženo využitím potenciální energie uložené v ramenech, která se uvolňuje při rozvíjení z cívky do napřímeného tvaru. Mise DART tyto panely ověří, zda budou vhodné i pro další kosmické mise. Jedná se tak o důležitou demonstrační část celé mise.
Samotné panely ROSA jsou jednou za dvou podstatných komponent celé sondy. Tou druhou je kamera DRACO, což je komplexní přístroj, který umožní sondě co nejpřesněji zasáhnout cílové těleso. Postará se jak o cílovou navigaci, tak o snímky, na které budou čekat vědci na Zemi, aby je mohli prozkoumat. Nejcennější pak budou ty snímky, které stačí sonda odeslat těsně před dopadem.
Kamera DRACO staví svoji architekturu na kameře LORRI z mise New Horizons, ale je podstatně vylepšená. V kombinaci s autonomním navigačním softwarem SMART Nav (Small-body Maneuvering Autonomous Real-Time Navigation), bude hrát klíčovou roli při identifikaci správného cíle. „Tradiční navigační technologie by DART dostaly pouze někam do vzdálenosti asi 14,5 kilometru od povrchu planetky,“ řekl Zach Fletcher, vedoucí inženýr DRACO v APL. „Abychom dosáhli cílů naší mise, musíme tuto navigační chybu odstranit pomocí palubní optické navigace. Přístroj DRACO začne dodávat snímky palubnímu autonomnímu navigačnímu systému SMART Nav více než 80 000 kilometrů od svého cíle, čtyři hodiny před nárazem a je klíčem k tomu, aby DART dosáhl dobře mířeného kinetického dopadu na Dimorphos – měsíček planetky Didymos.“
Snímky, které DRACO pořídí, včetně těch, které budou ukazovat místo dopadu těsně před ním, jsou klíčové pro správné vypočítání změny dráhy malého měsíčku. Následná analýza je pak využije jako prostředek pro přesné pochopení toho, jak byla planetka ovlivněna.
Sonda DART prošla v uplynulých měsících celou řadu testů, které prověřily, že její konstrukce je připravena na misi. Podstatnou část ze zkoušek si vyžádalo ověřování správné funkčnosti kamery DRACO, která je tou zásadní komponentou pro úspěšnost cílů mise.
Poslední součástí mise, pak bude italský CubeSat LICIACube, který se od sondy DART odpojí asi pět dní před dopadem a bude zpovzdálí sledovat události dopadu mateřské sondy na povrch měsíčku. Díky jeho snímkům bude možné sledovat i události přímo při dopadu a těsně po něm. Celá akce pak bude na vzdálenost 6,8 milionu kilometrů od Země sledována také pozemními teleskopy. Tato pozorování se použijí pro přesné změření změny, kterou dopad způsobí.
Po úspěšném dokončení kompletní instalace DRACO a všech dalších částí čeká sondu odlet na Vandenbergovu základnu, kde bude připravována na start. Ten by měl proběhnout v listopadu letošního roku a nosičem bude raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Ke střetu s planetkou by mělo dojít na podzim roku 2022.
Kosmický přehled týdne:
Oleg Novický vyfotografoval z okna nového ruského laboratorního modulu Nauka velmi pěkný snímek. Vidíme na něm loď Sojuz MS-18, v pozadí pak mezinárodní segment stanice. Sojuz je připojen k modulu Rassvet, který má vpravo připojenou přechodovou komoru pro Nauku (bude ještě přemístěna) Na mezinárodním segmentu pak vidíme Cupolu – největší okno v kosmickém prostoru, nafukovací modul Beam, anebo velký japonský modul Kibo úplně v pozadí.
Indie si připsala neúspěšný start, když 12. srpna odstartovala raketa GSLV Mk.2, která vynášela indickou družici určenou pro pozorování Země GISAT-1. Mnohokrát odložený start bohužel poslal náklad do horních vrstev atmosféry, kde shořel. Selhání proběhlo zhruba pět minut po startu, když se nepodařilo zapálit motor třetího stupně. Kvůli tomu dosáhla sestava maximální výšky pouze 140 kilometrů a rychlosti jen 4,8 kilometrů za sekundu. Třetí stupeň rakety GSLV je poháněn motorem, který spaluje tekutý kyslík a tekutý vodík. Havárie připomíná tu, která proběhla v roce 2010 při ověřovacím letu nového třetího stupně. Tehdy selhalo tubročerpadlo motoru, který se také nezažehl. Tento start tak přetrhl sérii šestnácti po sobě jdoucích úspěšných indických startů, které proběhly od roku 2017. Indie však nyní prožívá složité období a ke kosmickým startům dochází sporadicky. V roce 2020 proběhly jen dva orbitální starty a stejný stav je prozatím i v letošním roce. Velké problémy způsobuje indickým kosmickým aktivitám probíhající koronovairová pandemie, která řadu činností utlumila, či ztenčila financování.
Podívejte se na povedené snímky, které v tomto týdnu pořídila americká astronautka Megan McArthur, které ukazují zachycení nákladní lodě Cygnus NG-16, která k ISS přivezla více jak tři tuny nákladu. Právě McArthur a Thomas Pesquet se postarali o finální zachycení robotickou paží. Připojení k Mezinárodní kosmické stanici pak zajistilo pozemní středisko.
Život prototypů lodí Starship i nosičů Super Heavy je na Boca Chica většinou krátký. Nejinak tomu bude u prvního plnorozměrového exempláře nosiče, který se dostal do testovací oblasti, tedy stroje s označením B-3. Ten jako první 70 metrů vysoký Super Heavy prodělal statický zážeh motorů Raptor – osazen byl tehdy pouze třemi exempláři. Má za sebou tlakové a kryogenní zkoušky a byl to první Super Heavy, který se podíval k rampě. Ačkoli byl právě tento exemplář zprvu určen jako ten, který uskuteční první orbitální let, nakonec jeho roli převezme B-4. Tento exemplář pak sloužil hlavně k ověření konstrukce, tlakovým zkouškám a zmíněnému statickému zážehu. Aktuálně je B-3 rozřezáván a čeká jej sešrotování. Připomeňte si pomocí tří fotografií zásadní okamžiky jeho existence.
Přehled z Kosmonautixu:
Jako vždy, i dnes je tento prostor vyhrazen rekapitulaci toho, jakým tématům jsme se věnovali v uplynulých dnech skrz články na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně a nyní si je pojďme připomenout. Na začátku týdne jsme se věnovali přípravám CubeSatu CAPSTONE, který má za úkol vypravit se k Měsíci a ověřit specifickou oběžnou dráhu, kterou bude využívat i stanice Gateway. U příprav na mise k Měsíci jsme zůstali i v dalším článku, tentokrát jsme se věnovali hledání řešení toho, jak navrhnout speciální robotickou paži pro opravdu mrazivé podmínky, které na Měsíci vládnou. Evropské družice Sentinel patří mezi špičky v pozorování dějů v atmosféře naší planety, jejích oceánech a na povrchu. Na start se nyní chystá další exemplář řady Sentinel 2. Vyšel také další díl série, která se věnuje aktuálním výzkumům a práci vozítka Perseverance na Marsu. Vynechána nebyla ani práce vrtulníčku Ingenuity. Tento týden jsme se dočkali jednoho Živě a česky komentovaného startu. K Mezinárodní kosmické stanici vyrazila zásobovací loď Cygnus NG-16, kterou vynesla raketa Antares 230. Po úspěšném startu jsme taktéž online a s českým komentářem sledovali zachycení této lodi u ISS. Dočkali jste se také dalšího dílu Thomasova fotokoutku, který opět přinesl parádní fotografie, které na ISS pořizuje Thomas Pesquet. V tomto týdnu bylo u Venuše rušno. Její gravitační asistenci využily hned dvě kosmické mise. Až se vypravíme zpět k Měsíci a jednou i k Marsu, bude třeba vhodná technologie pro efektivní práci s odpadním teplem a pro ochlazování. Právě experimentálnímu chlazení jsme se také věnovali. Letní seriál TOP 5 vám tentokrát přinesl specifickou pětici astronautů, kteří byli zároveň fyziky. Na Kennedyho kosmickém středisku se ke startu připravuje raketa SLS a s ní i několik CubeSatů, které byly v těchto týdnech umisťovány na adaptér. Start nápravné mise lodi Starliner od společnosti Boeing se opět odkládá, tentokrát dokonce na neurčito. A na konci týdne jste se již tradičně dočkali dalšího dílu video seriálu Vesmírná technika.
Snímek týdne:
10. srpna uskutečnila evropsko-japonská sonda Bepi-Colombo gravitační manévr u Venuše. Jednalo se o první z jejích dvou manévrů u této planety. Sonda míří k Merkuru, u kterého je díky blízkosti ke Slunci a relativně nízké gravitaci Merkuru poměrně těžké zabrzdit. Sonda má před sebou krom manévru u Venuše ještě šest gravitačních asistencí přímo u Merkuru. Na jeho oběžnou dráhu by měla vstoupit v roce 2025. Snímek ukazuje sice přesvětlený, ale kotouč mračné atmosféry Venuše z pohledu kamery sondy.
Video týdne:
Společnost Rocket Lab vydala zajímavé video, kde se mluví o možnostech jejich družicové platformy Photon, která může zajistit některé ze servisních systémů družice (napájení, přenos dat, pohon), anebo sloužit jako přídavný pohonný systém. Navíc je možné tuto platformu použít pro mise do hlubokého vesmíru. Peter Beck, zakladatel RocketLab, se pak ve videu rozpovídal o Venuši, na kterou on cílí a kterou považuje za hodnou podrobnějšího průzkumu. Ačkoli je video v angličtině, můžete si zapnout automatický překlad titulek do češtiny, který je více než dobrý.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://twitter.com/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://twitter.com/Space_Station/status/1426570558649606145/photo/1
https://twitter.com/SpaceX/status/1417288642662338564
https://pbs.twimg.com/media/E8sLquMXIAEbIIN?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/E8sLqIWWUAY6rTk?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/E8sLpr-XsAcqv8K?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/E8gs-mvWYAIXoz1.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/E6s4ZjGUUAEInfM?format=jpg&name=4096×4096
https://forum.nasaspaceflight.com/…52398.0;attach=2043434;image
https://forum.nasaspaceflight.com/…52398.0;attach=2043434;image
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rosa_0.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rosa-image.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/dart-poster3_.jpeg
http://www.collectspace.com/review/nasa_dart01-lg.jpg
Jako vždy skvělí kosmotýdeník. Ale chtěl bych se zeptat jestli se trochu neliší raptory které využívá starship od raptorů super heavy. A logicky se nebudou po statickém zazehu starship a super heavy vyměňovat motory protože si pamatuju ze při zazehu starship s15 se už motory neviměňovali tak jestli jsou to ty stejné vylepšené motory tak by se vyměnit neměli ne?