Tenhle týden to bylo opravdu něco! Několik startů raket, pokus o let Starship, celá řada novinek a mnohému z toho se budeme věnovat v našem pravidelném týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát příprava jedné vojenské družice, která bude hlídat, zda někde nestartuje mezikontinentální střela. V dalších tématech se podíváme například na vozítko Curiosity, fotografie ze startu Sojuzu, anebo na snímky uvízlé lodě v Suezském průplavu, které byly pořízeny z kosmického prostoru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Hlídač odpálených střel na Floridě

Velkou část kosmonautických aktivit tvoří vojenské družice, projekty, dalekohledy a specializované přístroje. Armáda si význam nadhledu a přehledu, které kosmické aplikace umožňují, dobře uvědomuje a vytváří tak specializované družice, o kterých není ovšem mnoho známo. O to zajímavější jsou pro nás fanoušky, kteří by se rádi podívali za plentu vojenského tajemství. My se budeme dnes navíc bavit o projektu který váže poměrně velké finance. Nějaké informace se dají odvodit z kontraktů, něco se dá získat od dodavatelů, kteří na projekt použijí některou ze svých veřejně oznámených technologií, či platforem. Lovci družic pak následně dokáží vytěžit informace z oběžných drah, či z toho, nad jakými místy daná družice posléze prolétá. My se nyní na jednu družici také podíváme. Nyní se ke startu jedna totiž chystá. Na kosmodrom na Floridě dorazila polovině tohoto měsíce a od té doby se chystá na start, který by měl proběhnout 17. května a nosičem by měla být raketa Atlas V společnosti ULA. Co je to za družici a co dokáže?

Družice nese název SBIRS GEO 5 a jejím objednavatelem jsou Kosmické síly. Díky názvu víme, že je to pátá z řady družic, které slouží jako včasná detekce startů raket. Tento varovný systém hlídá starty případných balistických raket a dává echo armádě, aby stačila střelu zlikvidovat dříve, než zasáhne cíl. Tento exemplář dorazil na Floridu 18. března na palubě nákladního letadla C-17. Tento pátý exemplář doplňuje čtyři dříve vypuštěné exempláře, které do kosmického prostoru startovaly od roku 2011, aby nahradily předchozí stárnoucí družice programu Defense Support Program. SBIRS GEO 5 pak nahradí starší družici vypuštěnou v roce 2007.

Tato pátá družice se od předchozích čtyř však odlišuje použitými technologiemi. Výrobcem je Lockheed Martin, který provedl celou řadu vylepšení. Jedná se zejména o vylepšený design základní platformy, která zajišťuje komunikaci, pohon, dodávky a distribuci elektrické energie a orientaci v prostoru. Nová platforma nesoucí označení LM 2100 byla dle prohlášení firmy vyvinuta „interně financovanou víceletou modernizační iniciativou“.

Novinek, které nová platforma přináší, je dle Lockheed Martin celá řada. Zásadní je dle prohlášení firmy zejména vylepšení ochrany proti případným kybernetickým útokům. Další vylepšení jsou v dodávkách energie, které je nyní dostupné mnohem více. Vylepšený je i řídicí systém, elektronika a pohon. Platforma je navíc modulární, což umožňuje nejen rychlou výrobu, ale také dodatečnou implementaci nových senzorů, přístrojů či přídavných zařízení, které by armáda mohla požadovat. Novou platformu budou od roku 2026 posléze využívat i nové družice globálního pozičního systému GPS a také nové generace družic zajišťující systém včasného varování, které později nahradí právě systém SBIRS. A to je zajímavé, protože původně měly vzniknout ještě další tři družice systému SBIRS, ale nakonec vznikne jen šestý exemplář a poté se finance přesměrují na vývoj a výrobu nové generace.

Pátý exemplář systému včasného varování, který je nyní připravován na start, je tedy předposledním z domluvených exemplářů tohoto programu. Šestý kus by se pak opět na palubě rakety Atlas V měl vydat na oběžnou dráhu v roce 2022. Tyto poslední dvě družice jsou dle kontraktu uzavřeného s Lockheed Martin účtované na 2,2 miliardy dolarů, jedná se tedy o poměrně nákladný program.

Konstelace SBIRS je složena z minimálně dalších čtyř exemplářů umístěných na geosynchronní dráze. Do tohoto systému pak patří minimálně ještě další dva infračervené přístroje, které nesou některé tajné špionážní družice Národního průzkumného úřadu na vysoce protáhlých eliptických drahách. Ty dva přístroje zajišťují pokrytí polárních oblastí.

Přístrojové vybavení družic tohoto systému umístěných na geosynchronních drahách obsahuje vždy několik infračervených senzorů s vysokým rozlišením, které jsou navržené tak, aby detekovaly velmi horké spaliny, které vychází z trysek balistických střel. Viditelnost každého exempláře je na celou polokouli, ale zároveň jsou některé upravené tak, aby sledovaly oblasti možných problémů, jako je například Severní Korea. Družice jsou umístěné na geosynchronní dráze, aby měly po celých 24 hodin stabilní výhled na danou polokouli Země.

SBIRS GEO 5 nyní čekají prověrky všech systémů, kdy pracovníci kosmodromu zkontrolují, zda je družice připravená k letu a všechny její systémy jsou v pořádku. Hned poté se pracovníci firmy ULA ujmou usazení do aerodynamického krytu rakety Atlas V s průměrem 4 metry. Po uzavření do krytu bude celek zvednut a upevněn na sestavenou raketu Altas V. Start této družice proběhne v konfiguraci 421, kde čtyřka znamená průměr krytu, dvojka, že se poletí se dvěma urychlovacími motory na tuhé pohonné látky a jednička, že druhý stupeň Centaur bude poháněn jedním motorem RL-10.

Bude se jednat o celkem 87. start Atlasu V a zároveň osmý start v konfiguraci 421. Jedná se také o první start této rakety od loňského listopadu. Letos pak ULA plánuje až osm misí Atlasu V a to včetně této. Měli bychom se dočkat jak letů s vojenskými družicemi, tak například i nepilotovaného a ideálně i pilotovaného letu Starlineru, druhé soukromé kosmické lodě, která by měla vozit posádku na Mezinárodní kosmickou stanici. Těšit se můžeme i na připravovaný start mise Lucy agentury NASA. ULA by pak měla připravit ještě jeden start rakety Delta IV Heavy a letos by se ještě měla odehrát premiéra rakety Vulcan. Uvidíme, jak se vše podaří zvládnout.

Kosmický přehled týdne:

V pondělí úspěšně odstartovala ruská raketa Sojuz 2.1a, která vynášela jako primární náklad jihokorejskou družici CAS500-1 a dalších 37 družic, mezi kterými byla i druhá slovenská družice GRBAlpha. Z úspěšného startu vzniklo několik povedených snímků, které naleznete níže.

NASA se v Langley Research Center v Hamptonu ve Virginii chystá na nové čtyři testovací shozy kabiny lodi Orion do testovacího bazénu. Cílem těchto testů je ověřit konečnou konfiguraci lodi pro posádku a v několika scénářích simulovat co nejrealističtější podmínky, které posádka zažije při přistání v Tichém oceánu po návratu z lunárních misí. Tyto čtyři shozy jsou také součástí formálních kvalifikačních zkoušek před misi Artemis II, která bude první misí, při které se v lodi Orion proletí posádka. Data z tohoto testu budou také vhodná k podpoře počítačových simulací, které proběhnou během kvalifikace Orionu před prvním letem s posádkou.

Tým vozítka Curiosity, vytvořil pěkné selfie, které ukazuje průzkumné vozítko před skálou nazvanou Mount Mercou, která je geologicky zajímavá díky svému vrstvení vzniklému zřejmě sedimentací materiálu, který unášela voda. Skála je nyní předmětem výzkumu toto mise.

Přehled z Kosmonautixu:

V této rubrice se jako obvykle můžete těšit na přehled všech článků, které jsme na webu vydali za uplynulých sedm dní. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme si je nyní shrnout. Začali jsme stylově startem. Živě a česky jste mohli sledovat start rakety Sojuz 2.1a, která vynášela mimo jiné i druhou slovenskou družici. Věnovali jsme se také delšímu výhledu jedné  zvažované mise. Výprava k měsíci Io pomocí sondy IVO by nám mohla přinést zásadní poznání. Živě jste mohli sledovat start rakety Electron společnosti RocketLab, která vynášela náklad v rámci mise They Go Up So Fast. V úterý vyšel třetí díl seriálu o plánované americké vojenské stanici MOL. Živě a česky jste mohli sledovat už čtvrtý březnový start Falconu 9 s další operační dávkou družic konstelace Starlink. Vyšel také první díl nepravidelného seriálu, který bude sledovat pokroky, výzkum a technologické výzvy mise Perseverance na Marsu. Tento týden byl na starty opravdu bohatý a tak jste s námi Živě a česky mohli sledovat start rakety Sojuz 2.1b s čtvrtou operační várkou družic OneWeb. Připravili jsme pro vás také rekapitulační článek o tom, jak se činila čínská kosmonautika v roce 2020. Věnovali jsme se také pohonnému systému CubeSatu pro lunární misi. Velmi zajímavým a vědeckými přístroji napěchovaným zařízením je připravovaná americko-indická družice zacílená na přírodní katastrofy. Připravovali jsme se také na skok Starship SN-11, který nakonec sice nepřišel, ale zase jsme si alespoň užili statický zážeh. Jelikož byl tento pátek posledním pátkem v měsíci, připravili jsme pro vás Pokec s Kosmonautixem. Další článek pojednává o tom, jak některé mise původně určené k nějakým úkolům, se během své služby ukázaly jako dobrým zdrojem informací o úplně jiných tématech, než ke kterým byly původně určeny. Vyšel také další díl seriálu Vesmírná technika.

Snímek týdne:

Mezi hlavní světové zprávy posledního týdne patří uvíznutá přepravní kontejnerová loď Ever Given. Ta uvízla v Suezském průplavu, který je jedním z úzkých míst globální přepravy zboží. Tato událost se stala i důvodem k fotografování z kosmického prostoru a my vám nabízíme několik fotek, které tuto událost zobrazují.

Video týdne:

V pátek bylo na základně Boca Chica rušno. Prototyp lodě Starship s označením SN-11 se chystal na svůj třetí statický zážeh. SpaceX se zároveň pokoušela uskutečnit statický zážeh na začátku vyhrazeného okna a pokud půjde vše v pořádku, provést rovnou i samotný testovací let do výšky 10 km. Zážeh jednoho vyměněného motoru nakonec proběhl, nicméně k letu nakonec nedošlo. Na vině bylo zřejmě jak špatné počasí (mlha), tak později Elon Musk uvedl nutnost dodatečných testů (zřejmě šlo o autodestrukční systém). Nové termíny pro let byly stanoveny na pondělí a úterý. Video ukazuje záznam pátečního statického zážehu.

Zdroje informací:
https://space.skyrocket.de/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.db-prods.net/blog/wp-content/uploads/2021/03/Sol3070_MaHLI_Postcard.jpg
https://i.imgur.com/Iiltfyi.jpeg
https://i.imgur.com/C2qI2Wp.jpeg
https://i.imgur.com/Fm7s7o2.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Exag_x0XEAYgF9W?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/ExgQp00WEAQMvYG?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/Exag_x5XAAkzoTK?format=jpg&name=4096×4096
https://space.skyrocket.de/img_sat/sbirs-geo-5__1.jpg
https://www.esa.int/…/Suez_Canal_traffic_jam_seen_from_space_pillars.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2021/03/sbirsgeo5.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/wp-content/uploads/2016/07/12.jpg