Rok: 2020

  • Kosmotýdeník 423 (19.10. – 25.10.)

    Kosmotýdeník 423 (19.10. – 25.10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Další týden je za námi a i v tuto neděli, která výjimečně trvá 25 hodin, se můžete těšit na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které těch uplynulých sedm dní přineslo. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na firmu Relativity Space, která získala velmi zajímavou zakázku od Lockheed Martin na misi, která bude vyžadovat vysokou míru přizpůsobivosti nosiče, což je přesně to, co umí Relativity nabídnout. V dalších tématech se podíváme na Boca Chica a pokroky ve výrobě prototypů Starship, anebo na odložený start rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou prodlouženou neděli.

  • Vesmírná technika: Průběh misí Fobos 1 a Fobos 2

    Vesmírná technika: Průběh misí Fobos 1 a Fobos 2

    Tomáš Kohout18 komentářů

    V předchozím díle jsme si ukazovali vědecké přístroje, které měla sonda na palubě. V rámci naší minisérie vám dnes nabízíme předposlední setkání se sovětským programem Fobos. Popíšeme si v něm jak probíhal let obou téměř identických sond. Ačkoliv se z videa může zdát, že sondy nesplnily svůj hlavní úkol, příští díl Vám ukáže, že po vědecké stránce byly velmi úspěšné.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon s čtrnáctou porcí Starlinků čeká

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon s čtrnáctou porcí Starlinků čeká

    Dušan Majer3 komentáře

    Čtvrteční pokus o start rakety Falcon 9 byl odvolán zhruba 15 minut před plánovaným zážehem motorů. Jak jsme se později dozvěděli od Elona Muska, na vině byly problémy s kamerou na horním stupni. Odkladu navíc inženýři využili k podrobnější kontrole celého nosiče. Nyní je již Falcon 9 opět vztyčený a v sobotu v 17:31 SELČ by měl odstartovat z floridské rampy číslo 40. Těšit se můžeme na pokus o přistání prvního stupně (použit potřetí), ale poloviny krytu se zachytávat nebudou – obě lodě, které mají tento úkol na starost, jsou totiž z minulé akce trochu poškozené.

  • OSIRIS-REx odebral opravdu hodně materiálu

    OSIRIS-REx odebral opravdu hodně materiálu

    Dušan Majer14 komentářů

    Dva dny poté, co se americká sonda OSIRIS-REx dotkla povrchu planetky Bennu, se pozemní specialisté 22. října dočkali snímků, které ukazují, že sonda odebrala více než dost materiálu. Minimální požadavek na množství materiálu je 60 gramů, v maximálním případě je hlava schopna pojmout dva kilogramy povrchového materiálu. Sonda podle plánu pořídila fotografie odběrné hlavy pomocí kamery SamCam. Hlava byla nafocena v různých pozicích, aby bylo možné dobře zhodnotit množství odebraného materiálu. Když si vědci prohlédli obdržené fotky, tak zjistili, že odběrná hlava je plná materiálu. Některé úlomky dokonce z přeplněného prostoru hlavy TAGSAM (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism) pomalu odletují. Prvotní teorie hovoří o tom, že tyto kousky prošly skrz malou mezeru pod mylarovou klapkou, kterou si můžeme představit jako pohyblivé víko odběrného zařízení. Tato klapka je zřejmě lehce nadzvednutá nějakým větším zachyceným kamenem.

  • Milan Halousek – Columbia STS-107 – Cesta bez návratu (2.2.2018)

    Milan Halousek – Columbia STS-107 – Cesta bez návratu (2.2.2018)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Počátkem roku 2003 měla za sebou NASA již celkem 112 startů raketoplánů a v polovině ledna se chystal start další. Na oběžnou dráhu se měla vydat nejstarší loď flotily NASA s evidenčním číslem OV-102, známější pod názvem Columbia. Pro tento nádherný okřídlený stroj se mělo jednat o 28. start. Šlo o dlouho odkládanou misi STS-107, protože přednost měla v té době jednoznačně výstavba Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Raketoplán odstartoval 16. ledna a spolu s šesticí Američanů byl na palubě i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Mise probíhala poměrně standardně, panovala pouze obava ohledně záběru z některých kamer, na kterých byl vidět náraz kusu izolace do křídla orbiteru. Raketoplán strávil na oběžné dráze 15 dní a posádka se věnovala vědeckým pokusům. Veškeré experimenty na palubě byly dokončeny a posádka se začala připravovat na přistání.  1. února stroj zabrzdil a začal sestupovat zemskou atmosférou vstříc přistávací dráze v Kennedyho vesmírném středisku. Došlo však k tomu, co nikdo nečekal. Ve výšce 63 kilometrů…

  • Oslavte s námi jedenácté narozeniny našeho fóra

    Oslavte s námi jedenácté narozeniny našeho fóra

    Dušan Majer8 komentářů

    Víte co se stalo 23. října 2009 v 15:36 středoevropského letního času? Na celém světě to byla určitě celá řada věcí, ale pro nás bylo nejdůležitější, že v tu chvíli skončila automatická příprava souborů na našem hostingu. Na adrese vesmir.thos.cz vzniklo diskusní fórum, které v dalších týdnech a měsících navštěvovalo stále více a více lidí. Postupně kolem něj vznikla stabilní a silná komunita, fórum se přestěhovalo na snáze zapamatovatelnou adresu kosmonautix.cz a jeho uživatelů stále přibývalo. Postupem času se fórum stalo středobodem celého portálu kosmonautix. A i když dnes už není na jeho hlavní stránce, ale sídlí na subdoména forum.kosmonautix.cz, stále má pro chod celého webu zásadní význam – vždyť autoři pro web kosmonautix se rekrutují právě z aktivních diskutujících na našem fóru. Komunita kolem našeho webu je naší nejsilnější stránkou. Budeme proto moc rádi, když si v pátek večer uděláte čas a zastavíte se na naší dvouhodinové oslavě.

  • Perseverance nese 3D vytištěné kovové díly

    Perseverance nese 3D vytištěné kovové díly

    Dušan Majer1 komentář

    O roveru Perseverance se toho v minulých týdnech a měsících napsalo hodně. Ale i přesto se čas od času najde zajímavost, která buďto dříve zapadla, nebo jsme o ní nevěděli. Stejné je to i s tématem dnešního článku. 3D tisk dnes má má většina lidí spojený s plastovými výrobky a domácími nadšenci. Tento obor však má mnohem pestřejší možnosti – od rozsahu materiálů až po využitelnost. Kromě jiného se 3D tisk stále častěji prosazuje i v kosmonautice. Skoro se až chce říct: „Jestli chcete na vlastní oči vidět sci-fi v akci, navštivte moderně vybavenou dílnu.“ V nich velmi pravděpodobně najdete 3D tiskárny, které jsou schopné vytvořit téměř jakýkoliv tvar potřebujete. Tuto metodu rozvíjí i NASA, která chce 3D tisknout raketové motory, ale třeba i obydlí na Měsíci či Marsu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

  • MAVEN

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Podle závěrů vyšetřování NASA byla pravděpodobnou příčinou ztráty její marsovské sondy MAVEN, k níž došlo téměř před rokem, softwarová chyba počítače a vadný gyroskop.

  • Voyager Technologies

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Voyager Technologies uvedla, že je s akvizicí společnosti Astrobotic, která vyvíjí lunární přistávací moduly, spokojena. Zároveň se připravuje na start své příští mise.

  • Špionážní družice

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗