Ani v tomto týdnu kosmonautika nespala a přinesla nám mnoho zajímavých kosmonautických událostí. V Kosmotýdeníku již tradičně naleznete přehled těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na pět předběžných návrhů misí, které podpořila NASA a jejich společným cílem je výzkumu a poznávání našeho Slunce a způsobu, jak ovlivňuje Zemi. V dalších tématech se budeme věnovat třeba zajímavé lunární misi, kterou získala k vynesení společnost SpaceX, anebo se podíváme na pěkné snímky Delta IV Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

NASA vybrala pět koncepcí pro průzkum Slunce

V rámci Sluneční divize vědeckých misí NASA bylo vybráno celkem pět studií misí, které mají za úkol zkoumat interakce Slunce s kosmickým prostředím kolem Země. Cílem je hledat projekty, které pomohou v dalších letech lépe odhalit principy interakce Slunce a prostředí kolem naší planety. Následně pak tyto znalosti využít v lepší přípravě pilotovaných misí, ochraně družic na vyšších oběžných drahách a k obecnému studiu toho, jak okolní prostředí reaguje na proměnlivou aktivitu naší nejbližší hvězdy.

Pět vybraných projektů dostane každý po 1,25 milionu dolarů na devítiměsíční rozpracování konceptu mise. Po skončení této fáze pak NASA výsledky vyhodnotí a vybere až dvě mise, které dostanou šanci k realizaci. Obě mise mohou počítat s vlastním rozpočtem, časovým harmonogramem a vypuštěním do kosmického prostoru. „Neustále hledáme projekty, které využívají špičkové technologie a nové přístupy k posouvání našeho poznání,“ řekl Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor ředitelství vědeckých misí NASA ve Washingtonu. „Každý z těchto návrhů nabízí příležitost pozorovat něco, co jsme nikdy předtím neviděli, nebo poskytnout bezprecedentní vhled do klíčových oblastí výzkumu – to vše pro další zkoumání kosmického prostředí, ve kterém žijeme.“

Vědecký program NASA na výzkum Slunce má široký rámec zájmu. Zkoumá vzájemně propojený systém energií, částic a magnetických polí, který vyplňuje meziplanetární prostor. Jedná se o důležitý systém, který se neustále mění na základě proměnné aktivity Slunce a jeho interakce s kosmickým prostorem a atmosférou kolem Země. Jeho poznání je klíčové pro správné zabezpečení budoucích misí ať už s lidskou posádkou, anebo pro klíčovou infrastrukturu v kosmickém prostoru.

Každý z těchto nových projektů se snaží přidat nový kousek skládačky k pochopení tohoto rozsáhlého a komplikovaného systému. Některé projekty se zaměřují přímo na pozorování Slunce, jiné sledují atmosféru Země. Návrhy byly vybrány na základě potenciálního vědeckého přínosu a proveditelnosti. Náklady na vynesení do kosmického prostoru budou omezeny na částku 250 milionů dolarů a jsou financovány programem NASA Heliophysics Explorers.

Toto je pět vybraných návrhů:

Solar-Terrestrial Observer for the Response of the Magnetosphere (STORM)

Mise STORM se chce zaměřit na velmi zajímavé téma. Jako vůbec první by sledovala kompletní interakci pozemské magnetosféry se slunečním větrem. Obrovský systém vzájemných interakcí s částicemi a pozemským magnetickým polem by mise sledovala komplexně a z nadhledu, což ještě žádná mise nikdy neučinila. Toho by dosáhla použitím kombinace pozorovacích nástrojů, které umožňují jak dálkové sledování magnetického pole Země, tak i nástrojů na monitorování slunečního větru a meziplanetárního magnetického pole přímo z oblasti jeho interakcí. STORM bude sledovat způsob, jakým energie proudí v kosmickém prostoru a v blízkosti pozemského magnetického pole.

Při řešení některých nejnaléhavějších otázek ohledně magnetického pole Země, by tento komplexní soubor dat poskytl globální pohled na události v magnetosféře, čímž by bylo možné sledovat, jak jedna oblast ovlivňuje druhou a díky tomu porozumět, jak kosmické jevy kolem naší planety ovlivňují atmosféru Země. STORM je veden Davidem Sibeckem z Goddardova kosmického střediska NASA v Greenbeltu v Marylandu.

HelioSwarm: The Nature of Turbulence in Space Plasmas

Mise HelioSwarm se chce zaměřit na sledování slunečního větru přímo u Země. Cílem je jej pozorovat z různých pozic a pokud možno trojrozměrně, aby bylo lépe pochopitelné jeho chování v interakci s prostředím kolem Země. K získání takových dat bude vysláno devět malých družic, které budou ve formaci provádět měření z různých bodů oběžné dráhy a skládat prostorová data o jevech, které řídí fyzikální procesy zásadní pro pochopení interakce slunečního větru a Země. HelioSwarm vede Harlan Spence z University of New Hampshire v Durhamu.

Multi-slit Solar Explorer (MUSE)

MUSE se chce zaměřit na velmi rychlé a opakované měření procesů ve sluneční koroně. Současné spektrografické zobrazování procesů ve sluneční koroně neumožňuje sledovat časově velmi rychlé ohřívání sluneční korony na vysoké teploty značně přesahující teploty povrchu Slunce. MUSE by používal průlomové zobrazovací spektroskopické techniky k pozorování radiálního pohybu a zahřívání s rychlostí zobrazení a záznamu dat až desetkrát rychleji než doposud a s desetkrát lepším rozlišením, než doposud, což jsou klíčové schopnosti při pokusu o studium jevů pohánějících procesy ohřevu a vzniku erupcí. Takto získaná data by umožnila pokročilé numerické modelování událostí v koroně Slunce a pomohla poodhalit dlouholeté otázky týkající se koronálního ohřevu a vzniku událostí v kosmickém počasí, které mohou způsobit vznik obrovských výbojů slunečních částic a energie směrem k Zemi. MUSE vede Bart De Pontieu v Lockheed Martin v Palo Alto v Kalifornii.

Auroral Reconstruction CubeSwarm (ARCS)

Mise ARCS by se skládala z 32 cubesatů a 32 pozemských observatoří, které by se zaměřily na sledování vzniku malých polárních září a jejich interakcí s okolním prostředím. V principu by šlo o to zaznamenat procesy a jevy, které vedou ke vzniku polární záře. Zajímavé by bylo sledovat i polární záře neviděné přímo lidským okem. Tyto procesy nebyly doposud podrobně zkoumány. Přidáním zásadních informací k pochopení fyziky na hranici mezi naší atmosférou a kosmickým prostorem by tato pozorování poskytla pohled do celého magnetosférického systému obklopujícího Zemi. Díky vícenásobnému pozorování velkou sadou družic a pozemních stanic by mohla vzniknout podrobná trojrozměrná sada dat, která by odhalila vznik těchto úkazů v interakci s kosmickým počasím. ARCS je vedena Kristinou Lynch na Dartmouth University v Hannoveru v New Hampshire.

Solaris: Odhalení tajemství pólů Slunce

Mise Solaris by se zabývala základními otázkami sluneční a hvězdné fyziky, na které lze odpovědět pouze pomocí pozorování slunečních pólů. Solaris by prováděl pozorování nad každým solárním pólem. Při pozorování každého pólu by strávil tři rotace Slunce, aby získal dostatek dat o interakci magnetických polí a pohybů na povrchu Slunce a ve fotosféře. Vědci zatím nikdy neshromáždili snímky slunečních pólů, ačkoli evropská mise s americkým podílem Solar Orbiter poprvé poskytne alespoň šikmé úhlové pohledy v roce 2025. K pochopení globální dynamiky celé hvězdy je nutná lepší znalost fyzikálních procesů viditelných z pólů. Cílem je pochopit proměnlivost změn sluneční aktivity, která kolísá v průběhu vždy jedenácti let. Solaris vede Donald Hassler z Southwest Research Institute v Boulderu v Coloradu.

Kosmický přehled týdne:

V týdnu se objevila pěkná zpráva pro společnost SpaceX. Firma získala zajímavou zakázku a navíc ještě s cílem na povrchu Měsíce. Tu si objednala firma Masten Space Systems a podepsala dohodu se SpaceX na vynesení lunárního landeru XL-1 v roce 2022. Mise MM1 proběhne v rámci kontraktu Commercial Lunar Payload Services (CLPS) s NASA. Zajímavé je, že ve smlouvě není uvedeno, který nosič bude pro tuto misi využit. Sean Mahoney, výkonný ředitel společnosti Masten, uvedl, že smlouva se nevztahuje na konkrétní nosnou raketu, ale spíše na službu, jak dostat kosmickou loď na Měsíc v požadovaném harmonogramu společnosti. „Kupujeme výkon, který potřebujeme,“ řekl. XL-1 ponese celkem devět vědeckých a zkušebních zařízení, které mají demonstrovat technologie pro plánovaný návrat na Měsíc. Dle vyjádření firmy není toto poslední mise na Měsíc. Krom NASA prý existuje velký zájem ze strany soukromého i akademického prostředí na vynášení nákladů a vědeckých přístrojů na Měsíc. Samotný lander mezitím prošel kritickým přezkoumáním návrhů a firma začíná nakupovat základní dlouhodobé díly a materiál na jeho stavbu.

Při sobotním odloženém pokusu o start královské rakety Delta IV Heavy jsme byli svědky zapálení motorů, ale už jsme neviděli samotný start. Došlo k automatickému zastavení náběhu motorů a ani ne sekundu po jejich zážehu došlo k jejich vypnutí. To si vyžádá minimálně týdenní odklad startu. Přesto jsme mohli alespoň na chvíli zahlédnout inferno, které trojice motorů RS-68A vyvolala, když zapálila vodík, který se v té chvíli nacházel v okolí rakety. Podívejte se na parádní fotografie z tohoto pokusu i z předstartovních příprav.

Přehled z Kosmonautixu:

Právě jste se dočetli až k pravidelnému přehledu všech článků, které u nás za uplynulých sedm dní vyšly. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se nyní podívat, které události tvořily týden tentokrát. Ještě v neděli večer jsme vám přinesli zprávu o připravovaném experimentu Grasp, který zkoušel evropský astronaut Thomas Pesquet. Pondělní článek byl o tom, jak technologie optické komunikace, která by k přenosu dat využívala infračervené lasery, má potenciál změnit pravidla hry. Následně jsme se podívali na výrobu oken lodi Orion, která by měla letět v rámci výpravy Artemis III. U projektu SLS jsme ještě zůstali a podívali se na pokroky ohledně průběhu testovací kampaně Green Run pro centrální stupeň rakety SLS. Následně jsme sledovali průběh příprav na nadcházející první operační let soukromé pilotované lodi Crew Dragon. Nahlédli jsme také pod pokličku tajemné kosmonautiky Číny a sledovali, jak raketa CZ-2D úspěšně vynesla družice, přičemž ta hlavní patřila do rodiny Gaofen. Očekávaná nejmodernější kosmická astronomická observatoř – dalekohled Jamese Webba se chystá na start. Podívali jsme se, jak se na příchod vlajkové lodě astronomie připravuje samotné řídicí středisko. Závěr srpna měl být z pohledu startů raket skutečně nabitý. Teď už víme, že do toho Delta IV Heavy poněkud hodila vidle. Letní seriál TOP 5 vám ve svém letošním posledním díle představil pět nikdy nerealizovaných nákladních kosmických lodí. Jelikož přišel poslední pátek v měsíci, dočkali jste se pravidelného Pokecu s Kosmonautixem. Tento týden jsme se bohužel rozloučili s americkým astronautem Geraldem Paulem Carrem. Představili jsme vám také další díl seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát věnoval dlouhé cestě k observatoři Spektr-R. V sobotu jsme se chystali na start rakety Delta IV Heavy. Dokonce došlo i k zážehu motorů prvních stupňů, ale nakonec byl start hned poté zrušen. Dnes ráno pak vyšel článek, který zve diváky na dnešní odpoledne, kdy má startovat Falcon 9 s družicemi Starlink.

Snímek týdne:

I přesto, že společnost Blue Origin se svojí plánovanou velkou raketou New Glenn neuspěla u lukrativní armádní zakázky na vynášení většího množství kritických armádních misí, stále počítá s dokončením této těžkotonážní znovupoužitelné rakety. Na rozdíl od rakety OmegA, která po neúspěchu v soutěži o stejnou zakázku byla zřejmě zrušena, tak u New Glennu jsou přípravy stále v plném proudu. Níže se můžete podívat na snímek z toho týdne, který ukazuje aktuální stav rampy LC-36 na floridském kosmodromu, odkud bude New Glenn startovat.

Video týdne:

Na začátku tohoto týdne proběhl první úspěšný statický zážeh testovacího exempláře Starship s pořadovým označením SN-6. Test samozřejmě proběhl na kosmodromu Boca Chica v jižním Texasu. Tento model by měl buďto ještě dnes, ale pravděpodobněji v průběhu příštího týdne prodělat krátký skok.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/spacecoast_stve/status/1299612956481724416/photo/1
https://twitter.com/GregScott_photo/status/1299632197222182912/photo/1
https://www.flickr.com/photos/ulalaunch/with/50279653793/
https://mypages.unh.edu/sites/default/files/helioswarm/files/slide1.png?m=1544045810
https://lh3.googleusercontent.com/…ZPLZMsL0gpPcdoHTIF98t7su2v2PwIPp8E2ohvd5GVYflq3pg
https://pbs.twimg.com/media/EgknF-gWsAA6uJK?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/Egk3WWcXgAYlkLt?format=jpg&name=4096×4096
https://spacenews.com/wp-content/uploads/2020/04/mastenxl1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sep_activeregionview_v01160_print.jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…wt8y29IplQknb-zYyEffut96cB3PmGFDL&_nc_ht=scontent.fprg1-1.fna&oh=111389bad4d1d2cc793af6c769c28447&oe=5F70E1D1