25. srpna 2020
Firma SpaceX začátkem srpna úspěšně zakončila pilotovanou testovací misi, která byla nezbytná k certifikaci nové kosmické lodi Crew Dragon. Nyní tedy již nic nebrání vypuštění její první operační mise. Loď určená k misi označované jako Crew-1 dorazila na Floridu 18. srpna. Crew Dragon na východní pobřeží dorazil z výrobního střediska v kalifornském Hawthorne, kde SpaceX sídlí. Nyní loď podstupuje první předstartovní přípravy na nedalekém Mysu Canaveral. Při této misi stráví astronauti na stanici půl roku, takže Crew Dragon se aktivně zapojí do běžné rotace posádek na ISS. Start s pomocí rakety Falcon 9 z rampy 39A je plánován nejdříve na 23. října letošního roku.
Na tuto misi se chystá i raketa Falcon 9. 18. srpna byl na texaské základně McGregor proveden zkušební zážeh horního stupně. První stupeň dorazil na floridský kosmodrom už v červenci a nyní podstupuje předstartovní přípravu. V rámci mise Crew-1 poletí v lodi Crew Dragon hned čtyři astronauti – Michael Hopkins, Victor Glover a Shannon Walker z USA a společnost jim bude dělat také Sojči Noguči z Japonska. Půlroční pobyt na ISS bude mimořádný i díky tomu, že orbitální komplex osídlí sedmičlenná posádka. Díky tomu bude možné v západním segmentu stanice alokovat vědeckému výzkumu o 100 % více času než když je na stanici jen šest lidí.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
Michal Václavík
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/230/2020/08/jsc2020e032979_crew_horizontal.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Obávám se, že anketa o nejvýznamnější událost roku 2020 má předem jasného vítěze.
Co nás ale musí nutně mrzet, je chybějící Evropan na misi Crew-1. Jenže, podívejme se pravdě do očí. Japonec v první ostré posádce zbrusu nové lodi, to je prostě jasné gesto poděkování Američanů za japonské zásobování ISS, nové akumulátory atd. Posadit vedle něj Evropana bohužel nejde, protože srovnatelné zásluhy bohužel momentálně nemáme.
Tohle bych v tom nehledal. Úplně stejně může chtít NASA poděkovat Kanadě za staniční manipulátory. A opravdu si nemyslím, že by servisní modul Orionu byl nějak nevýznamný. 😉
Evropský podíl v projektu Artemis se může zhodnotit tím a pravděpodobně se i zhodnotí tím, že některý z evropských národů bude druhý na Měsíci s větší pravděpodobností než Kanada.
Čína a Rusko ostrouhají.
První Evropan poletí Crew Dragonem v následující misi Crew-2 na jaře 2021. Bude to Francouz Thomas Pasquet.
Omlouvám se, že to sem tak úplně nepatří, ale dějí se zajímavé události také v souvislosti se Starlinerem, které zde zůstávají nepovšimnuty:
http://www.boeing.com/features/2020/06/starliner-parachutes-perform-under-pressure.page
http://www.boeing.com/features/2020/06/starliner-crew-training-goes-virtual.page
O té zkoušce padáků jsme ještě ten den informovali zde: https://www.kosmonautix.cz/2020/06/zkouska-padaku-starlineru/
Ví se, jak dopadly inspekce Endeavouru? A jaké úpravy budou na nové lodi?
Taky jsem to nepochopil s těmi solárními panely, proč při DM-2 měly životnost jen 120 dní a teď 7 měsíců?
K těm panelům je to velice snadné, původně se mělo letět jen přibližně na týden, takže se použily obyčejné panely, které na ten týden bohatě stačí. Pak došlo k prodloužení, ale panely již byly instalované a tak se letělo s nimi.
O 100 procent více času na vědu? To by znamenalo, že na údržbu a obsluhu stanice je třeba pět lidí na plný úvazek (pozemní personál nepočítaje). Nebo jak je to počítané.
Není to jen o údržbě stanice. Posádka taky spí, jí, odpočívá a cvičí. Když do toho přijde ještě zmíněná údržba stanice, tak na vědu zbývá méně času než bude.
Dovolím si oponovat. Pokud by to skutečně bylo o 100% více času, pak by to znamenalo, že denně jde na vědu v pěti lidech nějakých 8h času a ten jeden navíc to zdvojnásobí? Podle mě je to nesmysl. Tipuji to na špatný překlad nebo špatný zdroj. Můj tip je, že je to srovnání sedmičlenné s tříčlennou posádkou i když i to se mi moc nezdá, ale může být.
Jak to tedy je s těmi 100 % navíc na vědecký výzkum? V originální článku NASA se nic takového nepíše.
Tak to se omlouvám, měl jsem za to, že jsi to říkal Ty, ale už nevím, kdy to bylo.
Objevilo se to mnohokrát v článcích a tiskovkách NASA v souvislosti s CCP, např. tady: https://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/news/nasa-commercial-crew-program-extra-hands-to-science-on-space-station-iss
Má jít o navýšení z 35 hod/týden na 70 hod/týden dedikovaných čistě pro vědecké experimenty v západním segmentu ISS.
Tak trochu nechápu tvou poznámku, Michale.
Podobné čísla jsou tak trochu nesmyslná, protože vycházejí z toho kolik čistého času se věnuje nějaký člen posádky vědeckému experimentu. To znamená,že to má v časovém rozvrhu dne. Už se do toho ovšem nezapočítává doba kdy je demontováno staré vědecké zařízení,instalováno nové vědecké zařízení a ani doba kdy vědecký experiment probíhá i když u něj zrovna nemusí stát žádný astronaut a nemá tedy nic v rozvrhu dne. Dosáhnout tak navýšení o 100% je docela dobře možné ovšem rozhodně to neznamená, že udělají o 100% více vědeckých experimentů.
NASA nárůst kapacity 7-mi členné posádky pro vědecké experimenty definuje takto: „The increase of the full space station crew complement to seven members – over the previous six – will allow NASA to effectively double the amount of science that can be conducted in space.“
Viz: https://www.nasa.gov/press-release/nasa-announces-astronauts-to-fly-on-spacex-crew-2-mission-to-space-station
Zkusme to spočítat ještě jednou, a pořádně. Bylo napsáno, že se jedná o západní segment. Na celé stanici je 6, respektive 7 lidí. Předpokládejme, že na západní segment připadají 4, respektive 5 lidí. Z toho plyne, že na „nevědecký“ program jsou v západním segmentu třeba tři lidé. Tedy nikoli 5.
Kdo je pedant, může namítnout, že „nevědecký“ program nelze brát jako konstantu, protože zahrnuje i činnosti jako úklid, nebo přípravu jídel, a pro více osob musí být časově náročnější. Pak si tedy dotyčný může zaexperimentovat s desetinnými čísly.
To, že jde o západní segment stanice, jsem tam doplnil až po přečtení komentáře, na který reagujete.
Děkuji za odpovědi a upřesnění. Teď už to to dává větší smysl.