Kosmotýdeník 312 (3.9. – 9.9.)

Od vydání minulého Kosmotýdeníku uplynulo přesně 604 800 sekund a je čas na vydání nového pokračování, které zhodnotí dění v kosmonautice za zmíněný uplynulý čas. Podíváme se zejména na neodvratně se blížící konec velkolepé mise americké sondy Dawn. Budeme se však také věnovat odkladu letu dalšího Falconu Heavy a Delta IV Heavy, nebo se podíváme na perfektní záběry z vývozu vypouštěcí plošiny pro raketu SLS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Dawn směřuje ke svému konci

Když si na něco zvyknete, považuje to za pěkné, praktické a užitečné, pak je loučení s takovou věcí obzvláště náročné. Něco podobného nás nyní čeká s americkou sondou Dawn, která po dlouhých jedenáct let zkoumala Hlavní pás planetek. Kosmonautika má však tu výhodu, že se snad brzy dočkáme dalšího podobně krásného a užitečného stroje. K objevování toho zbývá stále daleko více, než toho, co jsme již objevili. Iontovými motory poháněná sonda nás vzala dokonce ke dvěma světům, což je naprosto unikátní. V roce 2011 zakotvila na oběžné dráze velkého asteroidu, či planetky Vesta a v roce 2015 už byla u trpasličí planety Ceres. Oba objekty představují asi 45% hmotnosti celého Hlavního pásu planetek mezi Jupiterem a Marsem. Nyní sondě dochází to, s čím se potýkají všechny sondy ve vesmíru. Palivo.

Planetka Vesta

Planetka Vesta
Zdroj: https://i.ytimg.com/

“Přestože bude smutné vidět konec sondy Dawn, jsme velmi hrdí na mnoho úspěchů, které nám zprostředkovala,” říká Lori Glaze, výkonná ředitelka Divize planetární vědy ve Washingtonu. “Nejen, že tato kosmická sonda odhalila vědecká tajemství dvou malých, ale významných světů, byla však také první sondou, která během své misie navštívila a usadila se na oběžných drahách hned dvou světů. Vědecké a inženýrské úspěchy sondy budou navždy zapsány ve vědecké historii. “

Zmíněný konec mise by měl nastat někdy mezi říjnem a listopadem letošního roku, kdy sondě dojde hydrazin, který se používá pro stabilizaci sondy. Díky tomu nebude již schopná zaměřit Zemi a namířit správně své solární panely. Na oběžné dráze však zůstane ještě desetiletí možná dokonce staletí.

Kráter Occator s bílou skvrnou bohatou na soli

Kráter Occator s bílou skvrnou bohatou na soli
Zdroj: http://www.dawn-mission.org/

Dawn byla vypuštěna v září 2007 z floridského kosmodromu pomocí rakety Delta II Heavy. Mezi lety 2011 a 2012 byla usazená na oběžné dráze kolem planetky Vesta, kde zkoumala krátery, trhliny, ale také nečekané pohoří. Od roku 2012 do roku 2015 cestovala k trpasličí planetě Ceres, největšímu objektu Pásu planetek a nejbližší trpasličí planety Zemi zároveň. Dawn vlastně zkoumala poslední dva velké zatím neprozkoumané světy ve vnitřní Sluneční soustavě.

Velkolepá cesta sondy byla umožněna díky využití výkonných iontových motorů. Podobná cesta by s klasickými motory na kapalné pohonné látky šla uskutečnit jen o poznání složitěji. Cíle sondy – Vesta a Ceres – byly vybrány i proto, že jsou to vlastně časové schránky, které schraňují tělesa a materiály z doby, kdy Sluneční soustava vznikala. “Vesta a Ceres vyprávěly své příběhy o tom, jak a kde se utvořily a jak se vyvíjely – od ohnivé magmatické historie, která vedla k stvoření skalnaté Vesty a chladnější a na vodu bohatší a komplikovanější historii, která vyústila ve stvoření starobylého oceánského světa jménem Ceres,” řekla Carol Raymond z JPL, hlavní vědecká pracovnice mise Dawn. “Tyto poklady informací nám budou i nadále pomáhat porozumět dalším tělesům ve sluneční soustavě a to i daleko do budoucnosti.”

Ahuna Mons, nejvyšší hora na Ceres

Ahuna Mons, nejvyšší hora na Ceres
Zdroj: http://en.es-static.us/

Možná vůbec největším objevem, který sonda přinesla, byly důkazy o tom, že Ceres měla v minulosti ohromný globální oceán tekuté vody. Vlastně celý povrch trpasličí planety a to zejména v okolí známých bílých skvrn, je poset pozůstatky po minulosti plné vody. Dle některých poznatků je možné uvažovat o tekutém oceánu pod povrchem Ceres i nyní. Navíc v okolí kráteru Ernutet byly detekovány organické molekuly, které v ideálních podmínkách slouží jako stavební prvek pro vznik života. Zatím nevíme, zda takové podmínky mohly nastat i na této trpasličí planetě. Nicméně se zdá, že organické molekuly detekované ve zmíněném kráteru pochází z nitra trpasličí planety a to by úvahám o podmínkách vhodných pro život mohlo nahrávat. Takové úvahy jsou však předčasné.

Ohlédněme se ještě za výzkumem planetky Vesta. Dawn například zjistila, že jižní polokoule tohoto tělesa prožila několik opravdu velkých nárazů a celkově je poseta více krátery než severní polokoule. To by mohlo naznačovat, že v Hlavním pásu asteroidů se vyskytovalo anebo vyskytuje více větších těles, než jsme doposud mysleli.

Už v roce 1996 detekoval Hubleův kosmický dalekohled na Vestě v obrovské pánvi nazvané nyní Rheasilvia velkou horu. Mapování sondou Dawn odhalilo, že ta hora je dvakrát vyšší, než Mount Everest.

Poslední měsíce svého výzkumu stráví Dawn na nízké oběžné dráze kolem Ceres. Aktuální parametry dráhy jsou pouhých 35 km nad povrchem. Díky tomu se sonda může zaměřit na detailní zkoumání tělesa. Cenná data z této výšky bude sonda sbírat až do vyčerpání pohonných látek. Vzhledem k tomu, že na Ceres byly detekovány látky vhodné pro vznik života, bude NASA dodržovat přísné regule ohledně možné kontaminace povrchu. Sonda ukončí svoji činnost na stabilní oběžné dráze, která je velmi stabilní i díky tomu, že Ceres nemá atmosféru. Nejpesimističtější odhady mluví o dvaceti letech, kdy bude Dawn bezpečně kroužit nad trpasličí planetou. Při troše štěstí se však taková doba prodlouží na staletí. To je dostatek času na další výzkum i případné řešení, co se sondou. Samotná Dawn se stane historickým mementem dobře uskladněným na místě svých nejlepších výkonů.

Kosmický přehled týdne:

Ne úplně pozitivní zprávu máme ohledně očekávaných startů Falconu Heavy a Delta IV Heavy. Oba nejbližší starty těchto nosičů mají vynést armádní náklady. Nicméně Delta IV Heavy se bez bližšího upřesnění posouvá na začátek prosince. Falcon Heavy, který si odbyde svůj druhý let, se posouvá až na začátek roku 2019. Důvodem je dodatečné testování a certifikace pro armádu. Tomuto odkladu se budeme věnovat ještě podrobněji. Připomeneme pouze to, že Falcon Heavy by při svém druhém letu měl vynést asi dvacítku menších družic.

Pátého září odstartovala z Jiuquanu čínská soukromá raketa OS-X1 společnosti OneSpace. Raketa dosáhla výšky 35 kilometrů a vynesla tři suborbitální vědecké přístroje. Pěkný nadhled nad tímto startem poskytuje video z družice Jilin-1, která zachytila let této rakety. Další zajímavá soukromá čínská společnost Landspace se také chystá ke startu. Více informací zde.

Předevčírem se po takřka týdenním testování vydala z floridské rampy 39B plošina určená pro starty raket SLS zpět na cestu, která však nevedla na parkoviště, ale rovnou do hlavní budovy VAB. Tam jí čeká roční příprava na první sestavení rakety SLS a její první start. Během převozu do VAB bylo pořízeno několik opravdu fantastických snímků, které naleznete pod tímto odstavcem.

Vypouštěcí plošina na rampě 39B na Floridě

Vypouštěcí plošina na rampě 39B na Floridě
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Noční přejezd vypouštěcí plošiny

Noční přejezd vypouštěcí plošiny
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Vypouštěcí plošina vjíždí do VAB

Vypouštěcí plošina vjíždí do VAB
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Detailní pohled na místo, kde bude spočívat raketa SLS

Detailní pohled na místo, kde bude spočívat raketa SLS
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Andrew Feustel je astronaut, kterého vám jistě nemusíme představovat. Na Mezinárodní kosmické stanici sdílí svoji kóji společně s Krtkem a k České republice má vřelý vztah díky tomu, že rodiče jeho manželky z Česka pochází. Během tohoto týdne se na Čechy zaměřil a vyfotografoval města Plzeň a Znojmo, což jsou lokace, ze kterých zmínění rodiče manželky pochází. Níže si je můžete prohlédnout. Fotografie nám zprostředkovala Česká kosmická kancelář a Milan Halousek. U Plzně vám bude trvat trochu déle se zorientovat. Sever je totiž dole a jih nahoře.

Znojmo z ISS

Znojmo z ISS
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Plzeň z ISS

Plzeň z ISS
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Přehled z Kosmonautixu:

Na našem webu vám každý den přinášíme minimálně dvě zprávy z kosmonautiky. Pojďme si nyní shrnout, co že nám to za události těch uplynulých sedm dní přineslo. Ještě v neděli jsme se podívali na to, jak Indie šlápla na pomyslný plyn a chystá rekordní počet startů do vesmíru. Evropsko japonská mise BepiColombo postoupila o další důležitý milník směrem ke startu. Byly spojeny její vědecké části. Tímto týdnem také doznívala kauza s dírou v orbitální sekci Sojuzu MS-09. Zdá se, že za vyvrtanou dírou v lodi může nepozorný dělník. Tento týden také vyšel poslední díl seriálu o vedoucích úřednících NASA, byl to díl sedmý. Pravidelný měsíční souhrn nejpodstatnějších událostí z kosmonautiky vám obstaral náš nejstarší videoseriál Vesmírné výzvy. Práce na stavbě nástupce ISS, který bude létat blízko Měsíce, se pomalu začínají rozjíždět. Posádku by stanice mohla přivítat již v roce 2024. Japonská sonda Hayabusa 2 se přibližuje k Ryugu a dodává cenná vědecká data. Po více jak měsíci, se opět dočkáme dalšího startu Falconu 9. Tentokrát vynese Telstar 18V. Další z do češtiny přeložených videí, vám představí, jak přistát na Marsu. Připomněli jsme si také první indického občana, který se podíval do vesmíru. Na palubě Sojuzu tehdy odstartoval Rakesh Sharma. Společnost Northrop Grumman pokračuje v přípravách na start jejich nové rakety OmegA. Nyní byl dokončen vůbec první motor pro tuto raketu. Nedávno vynesená družice Aeolus se pomalu dostává do aktivního stavu a i ten nejdůležitější vědecký přístroj funguje výborně! Potěšující zprávy nám přináší také americká Parker Solar Probe, jejíž oživování probíhá dokonce rychleji, než se čekalo.

Snímek týdne:

Indie představila skafandr určený pro posádky jejích budoucích kosmických lodí nesoucích název Gaganyaan. Skafandr čeká ještě další vývoj, nicméně Indie směřuje k prvnímu pilotovanému letu v roce 2022, což je ještě o dva roky dříve, než se původně předpokládalo.

Prototyp indického skafandru

Prototyp indického skafandru
Zdroj: https://images.news18.com/

Video týdne:

Podívejte se na skvělé video z prvního vývozu celé startovní plošiny a pásového dopravníku na rampu 39B na Floridě. Z rampy bude startovat raketa SLS a během její jízdy bylo natočeno skvělé video. Díky použití dronu si můžeme plošinu prohlédnout z opravdu netradičních úhlů.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://spaceflightnow.com/
https://www.indiatoday.in/

Zdroje obrázků:
https://images.news18.com/ibnlive/uploads/2018/09/DmZUMiwX4AALnVW.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dmkvvs4UcAAhlCY.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dmk1Q2IU0AErJg1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dmf-suOW4AUGkwR.jpg:large
https://pbs.twimg.com/media/Dmh9QIaX4AAcaGT.jpg:large
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…08e561494d91beeb97a207461f62d458&oe=5C396562
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…77c60e3893268e82f1b7aa24f0857d81&oe=5C290ECA
http://www.dawn-mission.org/carousel/PIA21227_slide5.jpg
http://en.es-static.us/…/ahuna-mons-ceres-south-perspective-Science-e1473160484790.jpg
https://i.ytimg.com/vi/f0wAhg9KSWw/maxresdefault.jpg
https://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/xenonceres_300.jpg

Kosmotýdeník 312 (3.9. – 9.9.), 5.0 out of 5 based on 21 ratings
Pin It
(Visited 1 601 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (21 votes cast)
(Visited 1 601 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


Zanechte komentář