Únik vzduchu ze Sojuzu způsobila asi chyba dělníka

Detekovaná díra v orbitálním modulu Sojuzu

Ve čtvrtek 30. srpna řešili kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici mimořádnou událost. Z orbitálního úseku lodi Sojuz MS-09 unikal vzduch – sice v malém množství (k vyprázdnění stanice by tímto tempem došlo za 18 dní), ale i tak bylo potřeba situaci řešit. Nyní je již otvor o velikosti zhruba dvou milimetrů zalepen a situace je v normálu. Zbývá vyřešit otázku, kde se v Sojuzu otvor vzal. V prvních hodinách po zjištění netěsnosti se jako nejpravděpodobnější příčina zmiňovala kolize s několikamilimetrovým úlomkem kosmického smetí. Když se ale na veřejnost dostaly fotografie poškozeného místa, začala mít tato teorie trhliny, protože otvor spíše připomínal vyvrtanou díru.

Otvor po opravě, kterou provedli kosmonauti.

Otvor po opravě, kterou provedli kosmonauti.
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Tyto spekulace se potvrdily během dnešního dne, kdy ruské zpravodajské servery (zdezde) přinesly neoficiální informace, které celou událost zřejmě definitivně osvětlí. Na začátku všeho měla být chyba zaměstnance při výrobě, který špatně navrtal díru. Svou chybu si uvědomil, ale místo toho, aby chybu ohlásil nadřízeným, se pokusil otvor zalepit lepidlem. To situaci vyřešilo jen dočasně, takže tlakové zkoušky neodhalily žádnou závadu. Ve vesmíru však lepidlo vyschlo a začalo praskat, což odstartovalo únik.

Daný pracovník již byl odhalen a společnost Eněrgija, tedy výrobce lodí Sojuz, již zahájila vlastní interní vyšetřování. Pamatujme však, že stále nejde o oficiální zprávu. Pokud se ukáže, že je celá událost pravdivá, pak bude zřejmě následovat důkladná prověrka pracovních postupů a do celé věci by se měl vložit i bezpečnostní panel NASA.

EDIT 3. září 22:35
Dmitrij Rogozin (šéf Roskosmosu) potvrdil, že otvor vznikl vrtačkou. Dále dodal, že se musí vyšetřit, zda k tomu došlo na Zemi nebo ve vesmíru a zda náhodně nebo záměrně.

Zdroje informací:
https://vz.ru/news/
https://topwar.ru/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dl73zFPWwAA8rR1.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dl732uLWsAIRLkx.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

164 komentářů ke článku “Únik vzduchu ze Sojuzu způsobila asi chyba dělníka”

    • frank napsal:

      Naopak, velmi uvěřitelné.
      Pracoval jsem před cca 36-37 roky na technické kontrole a co dokázali lidi udělat, aby zakryli jejich obyčejnou chybu a to i ve světle, že věděli, že to následně nevyhnutelně povede k velké škodě bych si nedokázal předtím ani představit.

      Celé je to ovšem chyba kontroly/ nastavení procedury. Výrobce takové techniky prostě musí mít přehled doslova o každém kroku, pracovním úkonu a každém použitém nářadí.

      Realita , že někdo při výrobě kosmické lodi poškodí tlakové těleso a má čas a prostor to “ svévolně pravit/zakamuflovat “ a celé to projde až na oběžnou dráhu je skutečně děsivá.

      Výrobce má evidentně špatně nastavenou vnitropodnikovou kulturu, přiznání chyby by mělo být ve své podstatě kladně hodnoceno, chyba by pak nevedla k ohrožení programu a takový výrobek by byl vyřazen.

      Ještě děsivější by ale byla představa, že se jednalo o “ polooficiální postup“, ve jménu kteréo je nyní jen obětován “ pachatel díry „.

      Každopádně je ale, ve světle této události fajn, že se zanedlouho portfolio kosmických lodí pro ISS podstatně rozšíří 🙂

  1. Libor napsal:

    „Nyní je již otvor o velikosti zhruba dvou centimetrů zalepen a situace je v normálu.“

    Nemá tam být milimetrů?

  2. tonda napsal:

    Tomu se snad ani nedá věřit,že je tohle možné!A ty odřeniny od vrtačky kolem otvoru,to mohl vrtat jen nějaký učeň,já to nedovedu pochopit!A pak to nikomu nanahlásí!To opravdu připomíná to nabouchání kladivem akcelerometru do patice opačně na Protonu!A to bylo komisí,co byly zřízeny a vyšetřovali a zajišťovali,aby se situace neopakovala!Teď opět zřídili komisi a budou vyšetřovat,co tam ten dělník s tou vrtačkou dělal,nebo já to vůbec nechápu!Snad jen měl v krvi málo vodky,klepali se mu ruce a netrefil se a ještě poškodil okolí díry!Omlouvám se za hodně OT komentář,ale to mě fakt rozhodilo!

  3. Radim napsal:

    Jednou je nic, dvakrát je zvyk. A tohle je prodruhé, co z výroby odešel netěsnící Sojuz.
    V prvním případě netěsnost zachytila kontrola (ale až na Bajkonuru!) a poslala jej do šrotu, v tomto druhém se dostal až do kosmu.
    Jak píše „frank“, už aby začaly létat Dragon a Starliner…

  4. Spytihněv napsal:

    Je to slovíčkaření, ale asi bych jako příčinu neuvedl „chybu dělníka“. Chyby se stávají a stávat budou a kdyby ji nahlásil, tak by to bylo mrzuté a asi i nějakej ten rubl dole, ale hlavu by mu neutrhli. Ovšem hlavním důvodem tady toho průšvihu bylo následné a především úmyslné kamuflování a zatajování této chyby. Za což by si asi (obrazně řečeno) tu hlavu utrhnout zasloužil. Ale možná mu ani nedošlo, co vlastně vyrábí a že kosmická loď není autobus. Každopádně pokud se někdo divil Feustelovi, že nedůvěřuje ruským nápadům, tady má odpověď 🙂

  5. Dan napsal:

    Někdo tu u „sledovacího“ článku ohledně této kauzy psal, že by se ani nedivil, kdyby to byla chyba z výroby. V duchu jsem se usmál, že to snad ne. A teď se divím tak, že víc bych se snad ani divit nemohl. Nikam se neposunuli, nikam 🙁

  6. Rudolf Šíma napsal:

    Každopádně je experimentálně ověřeno, že kancelářské lepidlo se nehodí do kosmického prostředí. Štěstí, že Váňa měl oprávnění jen na dvojku vrták. Pustit ho tam s desítkou …..

  7. android napsal:

    Když jsem viděl tu díru tak jsem si v duchu říkal, vida jak se to propálí při tom zásahu čistě a že tam kolem jsou ty divné stopy. Ale taky jsem si říkal, že je divné že naproti v ose nebylo hlášeno jakékoli jiné poškození. Pak jsem si řikal, že je divné že se to trefilo do blízkosti zesílené konstrukce a že to stejně nepomohlo proti poškození.

    VŮBEC mne ale nenapadlo, že to udělal konkrétní ČLOVĚK na Zemi a že se to ještě pokusil zalepit proklamovanou žvejkou a nikomu o tom neřekl. To je fakt neuvěřitelné! Ani očko!

    Celkově to dává ukázku toho v jakém stavu je ruská kosmonautika a že to je daleko daleko horší než se čekalo. Oni fakt si už nemají šanci se z toho nějak dostat. Totálně podfinancovaný podnik bez dostatku kvalitních lidí na všech úrovních. Jediné co umí jsou silná prohlášení a pak možná ještě vojenské rakety.

  8. Zemo napsal:

    No som zvedavy co s tym dalej – ci v tom pustia ludi na pristatie alebo bude nejaky alternativny plan. Nechcem si predstavit ten pocit sadat do toho s vedomim ze na tom bastlil nejaky kreativny robos, aj ked len na orbitalnom module.

  9. Peter P napsal:

    Toto moze znamenat, ze bude tlat NASA aby mala k dispozicii svoje lode co najskor. Podla mna sa zbytocne oddaluje let Dragonu,kedze NASA dookola testuje a prinasa nove poziadavky, pricom Soyuzi drzia asi zazrakom. Niektotam jednoducho navrta dieru a zalepi to. Neuveritelne.

  10. PeterK napsal:

    Treba si uvedomit, ze to nebola “chyba delnika”, chyby sa stavaju, vrtacka ujde. “Chyba” je nastaveny rusky system, kde sa chyby nepripustaju a to je chyba. Nejaky dovod tam bol, preco sa bal nahlasit co sa stalo. Teraz ma napada druha moznost, mozno to nahlasil, ale nadriadeny nechcel prist o premie za stihnutie terminu, tak povedal nech to zalepia a ked sa nieco stane, hodime to na delnika, to je bohuzial bezna (ruska) prax.
    Kazdopadne, pozdravujeme delnika na Sibir a nech mu tych 20 rokov rychlo utecie 🙂

    • Tovy napsal:

      Bohužel nejen Ruská, ale řekl bych, že východoevropská. Podobné vylomeniny jsem vídával i u nás.
      S tím, že lepší než chybu ohlásit je sbastlit opravu a hotovo-vyřešeno.
      Protože pokud se to neprovalí je vše OK a pokud se to oficiálně nahlásí, přijdou na řadu exemplární postihy. Však už to tu někdo psal (i s tím, že oprava mohla být s tichým souhlasem nadřízeného).
      Navíc jsme národy kutilů a mnohé takové opravy(v pozemských podmínkách) bývají na věčné časy.

      Prosím, ozvěte se někdo se zkušeností ze zemí na západ od nás, já v tom vidím standardní „východní“ řešení…

      • Pavel Riedl napsal:

        Děda mi vyprávěl o spolupracovníkovi, kterému spadla prázdná acetylénová flaška, které to urazilo hrdlo u ventilu. Slepil to epoxidem a normálně ji vrátil mezi ostatní. Křáplo to při plnění. Podle evidenčního čísla pak došli k tomu, kdo to udělal. Prý z toho byl tenkrát velký průšvih…

      • Petr napsal:

        Tak napriklad dve usmevne prihody kolegy z Japonska a Kanady:
        – mely se na montovat rozvadece vysoke 200 cm du urcite mistnosti. Mistnost mela 205 cm. Jenze ty rozvadece prisli jeste s privarenym 10 cm podstavcem. Neskutecnej pruser, svolaval se sef, sefa a jeho dalsi sef. Co bedeme delat. Cesti monteri je poslali na obed. Par minut s flexou a rozvadece byly na miste.

        – japonsti maliri dostali za ukol natrit mistnost. Udelali to dokonale a to vcetne jiz pripravene kabelaze a konektoru.

        🙂

  11. Mira napsal:

    Když jsem tu fotku viděl poprvé, tak jsem si říkál, že to vypadá jako od vrtačky, ale říkám si, přece není možný, aby si někdo do kosmický lodi jen tak vyvrtal díru. No, ono opravdu, že jo.

  12. Petr napsal:

    Ruský kosmický průmysl mele z posledního. Hlavně aby za to někdo nezaplatil cenu nejvyšší…
    Škoda:(

  13. Jožka Somík napsal:

    Šlendrián, to provází ruskou kosmonautiku od počátku. Ten ruskej Lojza si už asi po těch třech měsících říkal, že už je to v pohodě a najednou to jeho lepidlo povolilo.
    No, na ISS to zvládnou, zpět se Sojuzem to asi taky zvládnou, ale důvěra v  ruskou kosmickou techniku dostala opět přímý zásah.

  14. Radim napsal:

    Rogozin opět perlí – https://tass.ru/kosmos/5519048 Nevyloučil možnost, že k poškození došlo až na oběžné dráze a ani možnost, že se jednalo o úmysl.

    Pro mě tím překonal pověstné trampolíny. Takového „partnera“ Američanům opravdu nezávidím…

    • Spytihněv napsal:

      Je to politik. A mluví směrem k ruskému národu. Stačí zasít semínko pochybnosti a má splněno. Na druhou stranu vědci a technici mají nějakou čest. Viz třeba kdysi jeden zelenej ruskej panák v ruské televizi hřímal o tom, jak americké radary na Havaji úmyslně sundaly Phobos-Grunt, aby nemohl dodat vzorky, tak se vzápětí ozvali skuteční ruští odborníci a řekli, že je to nesmysl a že by se plukovník měl držet svého kanónu.

      • pp napsal:

        no vidis a teraz tu retoriku prebral zapad a amici obzvlast
        furt vykrikuju ako im zly putin vsetko kazi a ako do vsetkeho zasahuje ako im zmanipuloval uz niekolko volieb a ako za par stoviek tisic na facebooku dokazal vybrat americanom prezidenta ktoreho vlastne oni nechceli 🙂

        len problem je ze na zapade a obzvlast v amerike nemaju niekoho ako mali rusi tych skutocnych vedcov co povedali zelenemu nech netara hluposti, tam sa zatial ti skutocni americki novinari/politici/… este nenasli 🙂

        • Spytihněv napsal:

          Západ a amíci žádnou rétoriku nepřevzali. To s těmi volbami a armádou ruských trollů na internetu je jednoduše pravda. To je vše. A hele, kam jsme se to zase dostali. No fuj. Už končím 🙂

        • pp napsal:

          jasne pravda 🙂
          len potom amici vyznievaju ako neschopni idioti kedze vo volbach v ktorych sa otoci niekolko miliard dolarov nakoniec rozhoduju reklamy za par stoviek tisic :):):)
          a priznavaju tym, ze prezidenta si nevybral americky lud, ale im ho nanutili zly putin 🙂

          • Dušan Majer napsal:

            Odbíháte od tématu.

            K Vámi diskutovanému tématu řeknu jen tolik, že fake news a podobné internetové trendy jsou velmi mocný nástroj, který na základě šikovně zkonstruovaných lží umí měnit veřejné mínění – stačí vypustit fámu, která někoho očerní a lidé velmi snadno podlehnou. Ostatně i v České republice začínáme mít s tímto fenoménem své zkušenosti. Ale teď už opravdu zpět ke kosmonautice.

    • Karel napsal:

      To hlavně spekuloval ruský kosmonaut Maksim Surajev, že někdo mohl chtít tak moc dolů, že mu z toho už hráblo. Zároveň oceňuje úroveň kontrol ve výrobním závodě a pochybuje, že by se vůbec dalo do haly pronést lepidlo k zamaskování, i kdyby tam díru někdo udělal.
      Počkejme na výsledky šetření, je zajímavé, jak podivně jak nešikovně je díra udělaná, je to celé poskákané od vrtáku, jak by vrtač svůj nástroj moc neovládal a z nějakého důvodu vrtal bez důlčiku nebo šablony. Škoda, že se nedá stáhnout úsek dolů celý.

      • Spytihněv napsal:

        Je to tedy nepravděpodobné, ale i když už připustíme, že by se nikde uvnitř nenašlo trochu lepidla, tak si dovolím pochybovat, že by do výrobní haly v Rusku nebylo možno trochu toho lepidla přinést.

        • Karel napsal:

          Ono je to složitější, v některých médiích spekulovali o „zdrojích“, které tvrdily, ze dírka byla známá a opravovala se speciálním lepidlem ve výrobě nikoli pokoutně. O tom se teď hledá zápis v knize.

          Do toho se vnáší diskuse na téma výrobní závod proti Bajkonuru, kdy si umím představit „zdroje“, které to hází na toho druhého.

          Na fotce není ani náznak a kosmonauti rovněž popírají jakékoliv stopy po starém lepidle, třeba ve spáře, stop po odmaštění, zdrsnění, odnesení laku apod. Kromě toho, čekal bych, že lepidlo vypadne během startovních vibrací. Naopak, to co tam napatlali kosmonauti je nepřehlédnutelné.

          Díra je snad vyvrtaná na záchodě, na stanici je potvrzená i vrtačka i sada vrtáků, obojí se používá častěji, než by se zdálo. Díra je vrtaná naprostým nemehlem asi na popáté nebo pošesté, takže každého napadne, že by ji mohl takto popatlat někdo na stanici, kde ne nedá pořádně „opřít“. Neprosazuji tuto teorii, ale rozumím, o čem Max mluví a čistě technicky to možné je.

        • Karel napsal:

          Ještě doplňuji, na výztuze je zboku něco, co vypadá jako stopy po tření se plastu sklíčidla. Jsem zvyklý na práci řemeslníků, a tato díra vypadá, jako by ji vrtal nějaký totální diletant. Pokud se ukáže, že to byl někdo na zemi, měl by letět už jen proto, že má obě ruce levé.

        • Spytihněv napsal:

          Raději si asi počkáme na oficiální závěr. Tohle už mi připomíná klasické vršení dalších a dalších pseudofaktů a domněnek, až se v tom ztratí podstata a nikdo pořádně neví, čemu vlastně věřit.

        • Yokotashi napsal:

          Karel: mate nejaky link na informaci, ze na ISS maji vrtacku a vrtaky? Klidne anglicky a v nejhorsim i rusky.

          Predpokladal jsem, ze to tam nemaji, protoze kovove spony v mikrogravitaci by byly docela problem pro lidi i elektroniku.

          Ohledne provedeni vrtani – ze to vypada naprasene nic neznamena. Ale pokud by to nekdo provrtal primo na ISS, jaktoze si vsichni nevsimli, ze se na stanici vrta? T stanice neni zas tak velka a temi kovovymi stenami se ten zvuk ponese lepe, nez v panelaku.

      • Karel napsal:

        Souhlasím :-), byla to jen reakce na nepodložené spekulace (hlupák Rogozin, na stanici není čím vrtat, pachatele už našli, on sám to pokoutně zalepil atd.), které se tady na vláknu intenzivně probírají a na jejich základě se už dokonce vyvozují sekundární závěry.

  15. Ľubomír Mlích napsal:

    Nezlobte se, ale zdá se mi, že ty komentáře tu nemají žádnou úroveň. Kolik jste postavili vesmírných lodí, že se odvážíte takhle házet hnůj na jiné?

    Sojuz je aktuálně jediný dopravní prostředek, který doručí lidi na orbitu. Je velmi spolehlivý a má mnoho úspěšných startů.

  16. Kamil napsal:

    By mě zajímalo, kolik dalších děr tam ještě je. Snad ten dělník nedostane trest smrti, když se přizná je všem.

  17. android napsal:

    Vzkaz pro mody. Právě se to tu začlo zvrhávat, chtělo by to lehkou moderaci.

  18. Jiný Honza napsal:

    Tak kuriozita to docela je, ale Sojuz a celý ruský kosmický program bych kvůli jednomu tupounovi s vrtačkou ještě nepohřbíval.

    Vzádleně podobný a dokonce několikanásobný „úlet“ se stal i s kyslíkovou nádrží Apolla 13 a taky se to přežilo.

    Horší je, když podobní tupouni rozhodují a pak zakrývají zásadní problémy ve vysokých funkcích s manažerským kloboukem na hlavě. To pak jde opravdu o život.

    • Dušan Majer napsal:

      Jenže on to není ojedinělý případ. Těch kopanců mají Rusové v posledních letech až podezřele mnoho. S jednorázovým selháním součástky v případě Apolla 13 se to nedá srovnat. Rusům selhává kontrola kvality práce a už se to odráží i na jejich poslední výkladní skříni – pilotované kosmonautice. tohle opravdu přestává být legrace.

      • Jiný Honza napsal:

        Tak u Apolla 13 jim ta nádrž upadla a stejně ji prohlásili za OK. A když pak nešlo standardně odčerpat kyslík tak použili „východní“ improvizační přístup a obsah zkusili alternativně odvařit. To se sice povedlo ,ale díky poruše termostatu ji při tom rozpálili na několik set stupňů. A přesto ji tam nechali zamontovanou a letěla. To nebylo jednorázové selhání součástky.

        Nevím, jestli Rusům selhává kontrola víc než v minulosti, nebo ty průšvihy prostě míň tají. Uvidíme po pár desítkách letů Dragonu, Starlineru a Orionu, jak jsou na tom s disciplínou a kontrolou v USA.

        • Dušan Majer napsal:

          Nesouhlasím. Navrtat otvor do přetlakové kabiny, utajit to a snažit se to nějak vykutit, se nedá srovnat s případem nádrže z A13.

          Že mají Rusové problémy s kontrolou kvality přiznávají i oni sami. Když si poslechnete různé plány a proslovy, tak často zmiňují, že se zaměří především na zlepšení dohledu, kontroly kvality a podobně.

          P.S. U lodi, která létá desítky let by už měly být výrobní procesy naprosto jednoznačně vyladěné, aby k podobným věcem nedocházelo.

        • Jiný Honza napsal:

          Tak každý máme jiný názor. Já bych technika, který jde ráno vypnout vyhřívání nádrže a „nevšimne“ si, že ta nádrž má 540 stupňů považoval za stejně schopného jako ten vrták.

    • android napsal:

      Tak zrovna příčina problému u Apolla 13 byla neporovnatelná s tímhle incidentem. Tam šlo o nesoulad v dokumentaci a v řízení přípravy projektu a následné nedostatečné kontrole všech hodnot na připravované komponentě. Dá se říci, že u Apolla 13 byl problém v metodice a nevedl za konkrétní osobou. Spíše bych to srovnal s problémem těsnění u SRB Challengeru. Tam by se dalo ukázat na konkrétní lidi.

    • Yokotashi napsal:

      S nadrzi Apolla 13 to je naprosto nesrovnatelne.

      Nadrz spadla z jerabu. Repasovali ji a prosla testy. Pak se ji nepovedlo vyprazdnit po predletovych testech. Tak se rozhodli, ze je vypouzivaji. A tady se objevuje jedna pozitivni a jedna negativni stranka Ameriky.

      Pozitivni je, ze rozhodovani se zucastnil i kapitan posadky Apolla 13, ktery v te lodi mel letet! Mozna i cela posadka, to uz si nepamatuju. A vsichni to schvalili, jako v pohode vcetne tech, co se do toho meli posadit (na jejich miste by mi to take neprislo, jako risk). Presto si uvedomovali, ze to je nestandardni operace a rozhodli se u toho hlidat teplotu. Takze skutecne posichrovali vsechno co slo.

      Negativni stranka Ameriky – priserny pozitivismus – je jeden ze dvou duvodu, proc se to cele stalo (ten druhy – imbecilni manazery – ma cely svet, to neni specialita USA).

      K celemu problemu doslo tak, ze nejaky imbecil vymyslel, ze vsechna tahle zarizeni musi krome palubniho napeti 28V fungovat i na 60V, ktere je bezne na letistich. Prekonstruovat vsechno na vice, nez dvojnasobne napeti v dobe bez DCDC menicu je napad za vsechny prachy.

      Pak nekdo zapomnel na termostat v kyslikove nadrzi, coz se stane. Tech pristroju tam byly stovky a ten termostat se nikdy nepouzival na zemi.

      Nekdo dalsi – poskozeny prehnanym americkym pozitivizmem – rozhodl, ze teplomer v nadrzi bude mit stupnici do 27 stupnu (asi Celsia, knihu jsem cetl v ceskem prekladu, ale v zasade to je jedno), coz byla zaroven maximalni teplota, ktera v nadrzi smela byt. Takze pri teplote 540 stupnu dosazene po speceni kontaktu termostatu dvojnasobnym napetim teplomer ukazoval stale 27 stupnu a lidi, kteri to hlidali si mysleli, ze vsechno je v pohode.

      Ohledne Sojuzu – nejkretenstejsi na cele zalezitosti je, ze provizorni zfusovana oprava by tam v pohode vydrzela roky (ktere nebyly potreba), stacilo pouzit mozek. Prevrtat na 2.5mm, riznout tam zavit M3 (nebo tam nasilim narvat sroub M3) a pod hlavu sroubu dat podlozku z teflonu, silikonu, medi nebo hliniku. Mozna by fungoval i kus duse ze Zigulika, ale netusim, co udela guma ve vakuu. Jeste by se hodilo z druhe strany utahnout kontramatku.

      Takze pokud by meli alespon trosku snesitelnou firemni kulturu, tak by to dokazal fixnout instalater tak, ze by to neudelalo zadny problem a neprislo by se na to (pokud by si nasel na wikipedii z ceho nema delat tesnici podlozku).

      Samozrejme by to slo treba zavarit TIGem, ale pokud uz to bylo natrene a z druhe strany vystrojene, tak by sroub byl asi nejlepsi reseni.

  19. Jiří Kos napsal:

    Dnes jsem na jednom americkém webu četl, že Roskosmos ukončuje lety amerických kosmonautů na Sojuzech k ISS k dubnu 2019. Jenom aby to nebylo příliš pozdě …

  20. Alois napsal:

    K A-13 : namontovat do zařízení za miliardu dolarů součástku, která opakovaně vykazuje podstatné odchylky od standartu a navíc do zařízení, které poletí do kosmu kde nelze nic vyměnit jako někde v autoservisu, je nezodpovědné a podivné, navíc v systému, kde se každý pohyb protokoluje.
    K raketoplánu : naplněné segmenty běžně “ rovnali “ do kruhového profilu pomocí hydraulického lisu, při několika letech bylo zjištěno, že těsnící kroužky netěsní a spaliny unikají, výrobce varoval před startem za nízké venkovní teploty. Pokud se týče tepelné ochrany tak se od samého počátku vědělo, že je velice křehká, že dlaždice odpadávají a že při startu je namáhána proudícím vzduchem. Nejhorší byla absence jakýchkoli záchranných prostředků, přesto do toho astronauti “ lezli“.
    V tomto posledním ohledu je Sojuz špičkově bezpečný.
    K otvoru v Sojuzu : typická transformace komára na velblouda. Nejen, že poškození je naprosto nepodstatné, ale nemá konstrukční charakter a pražádný vliv na bezpečnost daného typu lodi. Vždyť se jedná o milimetrový otvor při rozdílu tlaku jedné atmosféry, opravovaný zevnitř. To se dá spravit opravdu i žvýkačkou.
    Ďáďa Váňa pracuje i v Americe, tam také v jednom z návratových pouzder namontoval čidla akcelerace obráceně, tak nač ten poplach.

    • Spytihněv napsal:

      Nemáte pravdu. Není možno jen tak mávnout rukou nad zakrýváním chyb při výrobě pilotovaných kosmických lodí. A vzduch unikající do vakua není maličkost. Jde také o ten celkový přístup k problému. Tak to něčím zamázneme. No a co. Tohle lze aplikovat na pozemní dopravu a ne na vesmír. Kde jsou ty proklamované špičkové technologické a kontrolní postupy při přípravě pilotovaných letů?

      • vedator napsal:

        Ako pise Alojs, silou mocou sa snazis urobit z komara somara.

        „Není možno jen tak mávnout rukou nad zakrýváním chyb při výrobě pilotovaných kosmických lodí.“ – nikto tu nic nezakryva, dokonca Roskosmos otvorene priznava kde a ako sa stala chyba. Myslim, ze z toho vyvodia zavery. Clanok je absolutne profi napisany, zhrnul fakty a nie domienky a spekulacie. To len diskutujuci sa tu nevedia spratat do koze a musia si kopnut, jednoducho politicka agenda nepusti.

        „A vzduch unikající do vakua není maličkost.“ – nie je, ale aj ‚stredisko‘ nechalo posadku vyspat sa a az potom ich oboznamilo so situaciou. Pokial som pochopil spravne, prijal sa nakoniec kompromis medzi Ruskym a velitelovym riesenim.

        Moje osobne zelanie je, aby sa to v Ruskej kozmonautike zmenilo k lepsiemu a take fau-pax sa nebudu stavat, lebo je to fakt hanba. Pockajme si na Starliner, CD2 a Orion, ja im doprajem taku bezpecnost aku maju Sojuzy.

    • Pavel Riedl napsal:

      Pokud by to tomu technikovi prošlo (díl shoří v atmosféře beze stop), co by zaflikoval příště?

  21. maro napsal:

    No, tipuju, že to nebylo poprvé a že problém bude někde v tom lepidle. A díra 2mm je hodně malý průměr. By mě zajímalo pro co tak drobného tam potřebovali při montáži takhle malý vrták. Tipuju, že na orbitální modul jsou nižší nároky na odolnost než u přistávacího modulu a že některé výrobní kiksy, po správné opravě, jsou u něj v toleranci. Jak vypadaly jiné orbitální moduly se ale už nedozvíme, protože vždy shoří v atmosféře. Neočekává se od nich, že ochrání posádku od pekla sestupu. Starliner ani Dragon takový „obývák pro oběžnou dráhu“ vůbec nebudou mít.

  22. maro napsal:

    Mimochodem, kdyby se ten „borec“, co to látal na zemi lepidlem, vykašlal na celé lepido a nalepil na to jen obyčejnou samolepku jako je třeba česká dálniční známka, byl by v pohodě. Ta síla, kterou působí tlak 1 atmosféry na ten 2 milimetrový otvor odpovídá jen nějakým 30 gramům.

    • Yokotashi napsal:

      Pote, co to kosmonauti zalepili kaptonovou paskou to stale unikalo. Nejde jenom o tech 30 gramu, ale hlavne o to, jak se bude chovat to lepidlo a ten pouzity plast. A jak se budou chovat ve vakuu, coz je parametr, ktery v datasheetu k dalnicni znamce, nebo k izolacce nenajdete. To lepidlo, co tam asi napatlali take nejakou dobu drzelo.

      Jak uz jsem psal vyse, resil by to sroubek M3 a vhodna podlozka. 5×5 milimetru silikonu ustrizeneho z nejake hadicky, nebo valu na testo. Kousek teflonu. A kdyby se jim tak nic z toho fakt nikde nevalelo, tak aspon 5×5 mm 1mm tlusteho hliniku (tak se tesni treba vypousteci sroub olejove vany u auta, kdyz neni k dispozici originalni medene tesneni), a v nejhorsim i kus mekkeho medeneho plechu. U tech kovu je problem vyvinout dostatecnou silu na jejich deformaci sroubkem M3 v plechu.

      • Richard napsal:

        Škoda, že jste těm pěti kosmickým agenturám nezavolal, jak na to 🙂

        • Yokotashi napsal:

          To bych klidne zavolal, ale je tu trosicku rozdil mezi opravou na Zemi a opravou na ISS.

          Na Zemi neni problem najit vrtak 2.5mm, vrtacku, zavitnik M3 a kousek teflonu, silikonu, nebo hliniku. Jenomze na ISS?

          Na co by tam meli vrtacku, kdyz kazda spona bude letat vzduchem a delat problemy a pripadne muze zkratovat nejakou dulezitou vec? Hadam, ze ti tam nemaji a timpadem nemaji ani vrtaky. O zavitnikach plati totez – i pri rezani zavitu vznikaji spony. Nejaky sroubek by asi z neceho vysroubovat zvladli. Jestli maji z ceho ustrihnout tesneni je otazka, ale hlinik nepripada v uvahu (spony, nutnost vrtat, asi nebudou mit nuzky na plech).

          A v pripade, ze by strhli zavit a zvetsili tim diru, tak nemuzou hodit z druhe strany maticku.

          Takze to, co je na Zemi trivialni oprava na 2 minuty, (pul hodiny s hledanim materialu a jedno odpoledne, pokud by se muselo z druhe strany neco odkrytovat a dostat se tam s matickou) je na ISS bud nerealizovatelne, nebo vyrazne riskantnejsi.

        • Yokotashi napsal:

          Podle clanku: https://arstechnica.com/science/2018/09/russian-space-chief-vows-to-find-full-name-of-technician-who-caused-iss-leak/ je plast sojuzu hlinikovy, takze hlinikova ani medena podlozka neprichazi v uvahu. Jedine teflon, silikon, nebo nejaky podobny mekky material, ktery vydrzi vakuum.

          Na druhou stranu by nebyl potreba zavitnik, do hliniku se povede sroub nacpat nasilim.

        • casso napsal:

          aku naradie hore maju. ci maju vrtaky/zavitniky to neviem kazdopadne nenapada ma lepsie riesenie ako zalepit to expoxidom.

          cele toto je krasny pripad toho co na zemi nie je problem a da sa na kolene opravit za 2 minuty je vo vesmire seriozny problem.

          rad si pockam na oficialne vyjadrenie. Som fanusikom ruskej kozmonautiky a nemam rad tieto protiruske nalady, no momentalne to fakt pre rusov nevyzera najlepsie.

  23. Jura napsal:

    Jen pro příklad:
    – při manipulaci došlo k vinou nepozornosti obsluhy k poškození stroje o vrata budovy. Obsluha to zamlčela, a nakamuflovala tak, aby nešlo nic na první pohled poznat. O několik dní později objevila poškození stroje i budovy obsluha z jiné skupiny. Mezitím stroj naštěstí nepracoval.
    Výsledek –
    1. viník nebyl nalezen
    2. skupina, který poškození objevila byla popotahována, natož aby jí někdo ocenil
    Příčina –
    nízké finanční ohodnocení pracovníků, bez jakéhokoliv osobního ohodnocení. Nejde je v podstatě finančně postihnout, ale ani motivovat – nižší peníze už mít nemohou a na odměnu nejsou peníze.

    Místo události – ČR
    Oblast – letectví (ten poškozený stroj bylo letadlo a budova hangár)
    A teď mi řekněte, o kolik jsme dál. Konstatování, že jsme na stejné úrovni, jako (ruský) kosmický průmysl, mi potěšující nepřijde. Příčinu bych ale viděl podobnou.

  24. RiMr napsal:

    „Pracujeme se všemi teoriemi. Ta s nárazem mikrometeoritu byla vyvrácena, protože trup lodi byl evidentně poškozen zevnitř. Pak to začalo být podezřelé. Snímek zveřejněný a za podivných okolností stažený NASA prokazuje, že jde o dílo lidské ruky – na povrchu jsou stopy po vrtání,“ prohlásil šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.

    ….

    „Je otázkou cti, aby Eněrgija našla člověka, který je za to zodpovědný, a zjistila, zda šlo o nešťastnou náhodu, nebo záměrný čin a jestli k němu došlo na Zemi, či ve vesmíru,“ uzavřel Rogozin.

    ______

    Jedno se Rusům upřít nedá, v maskirovce a odchylování pozornosti mimo vlastní měkký podbřišek a rozleptávání informací a vytváření spikleneckých „realit“ jsou opravdoví mistři!
    (snad to není politika, v podstatě je chválím 🙂 )

  25. Matej napsal:

    Jasné, je to neuveriteľná chyba

    Ale – pamätáte sa na Challenger? To vedel nielen nejaký robotník, že tesnenia boosterov sú v neštandardných prevádzkových podmienkach – a štartovalo sa. A pamätáte sa na Columbiu? To sa roky vedelo, že izolácia opadáva ako sfušovaná omietka.

    Ruská technika väčšinou lieta, ale aj padá kvôli (často) neuveriteľným chybám.
    Západná technika tiež občas padá. Tie chyby sú síce sofistikovanejšie, ale s ruskými majú jedno spoločné: sú to ľudské omyly.

    Máme všetci tendenciu pozerať sa na Rusov dosť zvrchu. Ale lietajú a držím im prsty, aby lietali aj naďalej s riešiteľnými poruchami. S ohľadom na posádky a trochu aj preto, aby amíkom príliš nerástol hrebienok.

    A Muskovi strašne držím prsty. Nie, aby sa dostal na Mars, ale aby lietal na ISS čoskoro a bez zlyhaní. Lebo tá nádrž mohla, ak by osud chcel, buchnúť až pri misii s ľudskou posádkou…

    • Dušan Majer napsal:

      Myslím, že jste vystihl podstatu celého problému – Rusům láme vaz většinou nějaká prkotina, někdo něco odflinkne, nebo zfušuje. Problém je, že proti takovým omylům se v podstatě nedá bránit.

    • MichaelM napsal:

      Klasická ukázka česko-slovenského „whataboutismu“. A ten hřebínek? Ano, když se nedaří Rusům tak ať se nedaří ani Američanům. Pro jistotu.

      • maro napsal:

        Whataboutismus je logický postup mozku a učíte se ho už ve škole. Je základem pro logický proces generalizace a tedy zjednodušení pohledu na komplikovaný svět, aby si mozek ušetřil svou kapacitu na uložení vědomostí, kdy spoustu jednotlivých podobných případů propojuje, aby mohl vytvořit jednodušší pravidlo. Poskytuje dané věc kontext a lze na jeho základě provést zařazení a stanovení důležitosti dané věci v relaci k jiným případům, protože vše na světě je relativní a neustále porovnáváno s podobnými věcmi stejného druhu. Proto musíte umět ty podobné případy posbírat a vyjmenovat, pak lze generalizovat.

    • Spytihněv napsal:

      „aby amíkom príliš nerástol hrebienok“. Jen ať jim roste. A ať sbírají dál úspěchy v nepilotované kosmonautice a (staro)nově i v té modernější pilotované. Někdo to dělat musí.

    • Karel napsal:

      Souhlasím, klidně si představím ruského duráka, který něco vyvede a pak to maskuje. Je to velká země a je tam hodně mimořádných géniů i mnoho absolutních trotlů. Tak jako v případě jiných velkých zemí. Vlastně i malých, tam je ale méně těch géniů :-).

      S těmi leteckými nehodami to není úplně přesné. Pokud vím, největší leteckou nehodou, (zároveň způsobenou dělníkem) byl JAL123. Společnost potřebovala v Jumbu opravit trupovou tlakovou přepážku, a protože je to náročný úkon, dala si to udělat od výrobce. Hoši od Boeingu projevili vlastní tvořivost, standardní postupy považuje asi za moc komplikované. Samozřejmě all checks passed and signed. Fyzika ale papíry nečte, a v důsledku následného protržení přepážky zahynulo 520 lidí. Číst záznam hovorů pilotů je fakt tristní, Japonci jsou systematicky vedeni k loajalitě k firmě a odporu k jakékoliv improvizaci, což nešlo nevidět. Netvrdím, že jiní by stroj zachránili, nicméně je jednoznačné, že si piloti DHL v podobné situaci vedli zřetelně lépe. Nebo když si srovnáme Fukušimu a Černobyl, nemohu se zbavit dojmu, že kdyby byli Japonci naučeni přijímat samostatná rozhodnutí, mohly být dopady mnohem mírnější. Naopak, Černobyl by nikdy v Japonsku nemohl být.

      Ale abych se vrátil k Američanům, vzpomeňme třeba jak se dá počítat pravděpodobnost nehody Shuttle, jak se dá interpretovat na 50% prohořelé těsnění SRB, nebo z poslední doby třeba úsměvné prohlášení, že motory pracovaly lépe, než jsme čekali, a tak se Tesla dostala na nesprávnou trajektorii. Když se budu chtít do někoho trefovat, není to těžké. Stačí si vybrat jeho neúspěchy a pominout jeho silné stránky.

      Jsem zvyklý pracovat s různými dodavateli z celého světa a po celém světě, a jako jednu z nejdůležitějších věcí vnímám pochopit, co mohu od které národní mentality čekat dobrého, a na co raději moc nespoléhat. O západní Evropě už skoro nemá cenu mluvit, pokud třeba spolupracujete s italskou firmou, kde pracují skoro samí Rumuni, Poláci a Ukrajinci, začnete se na to dívat víc z nadhledu. Podle mě se kdekoli ve světě za naše chlapy rozhodně stydět nemusíme.

      O quality managemantu by se dal napsat román, možná by v něčem překonal i Kafkův Zámek. Ale jak jsem už říkal, trefovat se do jiných není těžké, zvlášť pokud o tom nemám hlubší znalosti. Buďme rádi, že to na ISS byla banalita a je to snad i poučením pro podobné duráky a jejich nadřízené.

      Mimochodem, v profesionální praxi je obvyklé, že informace k nehodě poskytuje ten, kdo událost oficiálně vyšetřuje. Zveřejňování fotek od NASA z tohoto pohledu není stoprocentně košer, i když to také není žádná výjimka.

      • Yokotashi napsal:

        To o te Fukusime jsem si take myslel hned po havarii. Ale pak s odstupem zacaly vychazet clanky Vladimira Wagnera na osel.cz a ukazalo se, ze vsechny ty veci, ktere jsem navrhoval udelali, nebo alespon zkusili. Takze i japonci jsou schopni improvizovat, kdyz je pruser dost velky.

        Fukusime nic nebylo a sla snadno zachranit. Ale ve svete, kde je okolo normalni infrastruktura a neni problem tam cokoliv privezt behem nekolika hodin. Ne ve svete, kde je cele pobrezi zdevastovane cunami.

        Je samozrejme zhovadile mit problem z prebytkem 400MW tepla a ndostatkem elektriny v zarizeni, ktere je stavene na konverzi tepla na elektrinu a vyresila by to pridavna mala turbina. Jenomze po pitve je kazdy patologem. A pokud vim, tak takove zarizeni nemaji jaderky ani dnes.

        Jina draha Tesly podle me neni omyl. Jsem presvedcen, ze se Elon umyslne rozhodl nechat ty motory horet tak dlouho, dokud jim nedojde palivo, aby zjistil, co presne ta raketa dokaze. Byl to test a ne vyneseni nakladu na presnou drahu.

        • Karel napsal:

          Ve Fukušimě se nepodařilo včas vybourat otvory na odvětrání vodíku a tak došlo po jeho nahromadění po mnoha hodinách k ničivé explozi. Nechci si ale hrát na soudce.

          Nechci si pochopitelně hrát ani na čtenáře myšlenek Elona Muska, nedává mi ale velký smysl, proč by poskytl publicitu verzi o dráze mezi Zemí a Marsem, proč by po vyhoření paliva uvedl chybné parametry dráhy (které NASA korigovala) a proč by vydal to komixové prohlášení o lépe pracujících motorech.

          Já bych mnohem víc ocenil původní plán se sblížit s Marsem, následně jeho gravitačním polem korigovat dráhu, že se pak myslím sonda měla časem zase přiblížit Zemi. Už si nepamatuji detaily. Ale není to nakonec jedno? Nejsou někdy cennější bezbolestné chyby a neúspěchy?

  26. David R. napsal:

    Na světě žije minimálně 5 miliard lidí, pro které je německá / švýcarská preciznost zcela neznámý a cizí pojem. Tito lidé absolutně nepochopí, co je špatně na tom, že je někde pár dírek navíc, když jsou přeci zalepené. Podle nich je to v pohodě a co víc byste ještě chtěli za těch pár yuanů, rublů, pesos, rupií?
    To je moje osobní zkušenost. To my jsme ti exoti, viděno pohledem většiny světa.

  27. boban napsal:

    Mám zcela odlišnou otázku zcela mimo diskuzi o šlendriánu: Zajímalo by mne, zda TATO závada mohla ohrozit životy kosmonautů. Při letu sojuzu jsou kosmonauti ve skafandrech, tedy s únikem vzduchu se počítá. Směrem dolů to asi tak dlouho netrvá, mohli by to vydržet celou cestu se zavřeným hledím. Nevím ale, jak by to bylo při cestě nahoru, pokud by museli být v zavřených skafandrech 2 dny. Ovšem pokud mi jde o TUTO závadu, tak vzduch v sojuzu by sice unikl za kratší dobu než z celé ISS, ale zřejmě tam musí být rezervy. Takže mi vychází, že by to měli přežít i v případě letu nahoru.Dušane prosím, máš na tohle nějaký názor?

    • Dušan Majer napsal:

      Těžká otázka. Netuším, zda je na palubě Sojuzu nějaká opravná sada nebo ne, nevím, jak dlouho by trvalo vzduchu, než by unikl z celé lodi a nevím ani, jak dlouho vydrží skafandry Sokol plnit svou roli. Nedivil bych, kdyby byla v takovém případě mise Sojuzu ukončena předčasně a loď by se s ISS ani nespojovala a rovnou by provedla deorbitační zážeh. Myslím, že je to logické i z hlediska prevence – nebyl by čas kontrolovat rozsah poškození a tak raději přistát, než riskovat let ke stanici.

      • casso napsal:

        Diera bola v orbitalnom module. kozmonauti pri starte su v pristavacom module.
        poklop medzi sekciami predpokladam, ze je pri starte zavrety, prave z dovodu aby bolo mozne nudzovo odhodit orbitalny modul a nudzovo pristat s pristavacim modulom (opravte ma ak sa mylim). Vdaka tomu v tomto pripade by unik vzduchu neohrozil kozmonautov pri starte priamo.

        vzhladom na objem ISS a odhad, zeby sa vzduch stratil po cca 18 dnoch sa da predpokladat ze cez rovnaku dieru by sa vyvakuoval orbitalny modul behom par hodin az desiatok hodin. V orbitalnom module je ale zariadenie na doplnanie vzduchu v pripade uniku (compressed air for leakage makeup). Neviem odhadnut, ci by to dokazal kompenzovat.

        okrem toho unikajuci vzduch z boku lode by podla mna v stave mikrokravitacie mohol sposobovat bocne zrychlenie, co by mohlo skomplikovat dokovanie na ISS.

        Hypoteticky, ak by diera nebola v orbitalnom ale v pristavacom module (v tom kde su v case startu kozmonauti) by to pravdepodobne dopadlo tak, ako dusan pisal. vzhladom na to ako malo priestoru tam je, by tam nebolo vela priestoru na opravy. okrem toho neviem ci by bolo mozne vobec otvorit poklop do orbitalneho modulu vzladom na klesajuci tlak.

        Vela z toho co som vyssie napisal su z velkej mieri moje hypotezy, takze ak sa v niecom mylim, konstruktivnu kritiku akceptujem 🙂

  28. Demosthenes napsal:

    Osobně bych se vsadil že tu dírku vyvrtal někdo až nahoře…
    Prostě naprděno a nazvraceno – tak vyvětral.

  29. Jiří napsal:

    Dobrý den,
    jak to, že nejsou nikde žádné zbytky lepidla? Pokud by se to někdo snažil nějak zalepit, tak by tam měly zůstat zbytky. Navíc ty škrábance kolem jsou také čisté. Pokud by to někdo chtěl ututlat, tak to přeci zamaskuje.

    • Karel napsal:

      Musíme vyčkat do poloviny září, kdy má Roskosmos oznámit výsledky šetření a držme se zatím i jeho doporučení, nenaslouchat tajemným „zdrojům“ z kosmického průmyslu. Pokud se podaří příčinu stanovit, myslím, že se ji dovíme. Směr vyšetřování nicméně naznačuje, že informace o nalezeném viníkovi se nepotvrdila, takže mnoho příspěvků výše zřejmě vyvozovalo závěry z nepravdivého předpokladu.

      • Spytihněv napsal:

        To si nemyslím, že se vyvozovaly závěry z nepravdivého předpokladu. I pokud by ještě viník nalezen nebyl, je nanejvýš pravděpodobné, že problém vznikl skutečně na Zemi při výrobě. Představa, že kdokoliv z lidí na stanici úmyslně vrtá díru do vakua, mi přijde naprosto šílená a neberu ji vůbec vážně. A doufám, že ruské kompetentní orgány (tedy ty nepolitické) se k tomu postaví podobně.

        • Karel napsal:

          Já hlavně doufám, že ruští vyšetřovatelé se k tomu postaví objektivně. Že ve zprávě od sebe oddělí fakta (co zjistili), závěry (co z toho vyvozují) a doporučení (jak tomu do budoucna předejít). Co komu připadá šílené nebo ne, nebo jaké má kdo politické názory mé obzory zase tolik neobohacuje.

          Nepsal jsem o tom, jak otvor skutečně vznikl, ale o tom, že informace o tom, že byl identifikován pachatel, který dírku omylem vyvrtal, pak ji zapatlal lepidlem, je pravděpodobně fake. Mnoho diskutujících ji ovšem bere jako hotovou věc. Třeba to tak i mohlo být, ovšem výrazy jako „nanejvýš pravděpodobné“ jen prokazují současnou důkazní nouzi. Tato verze má své silné i slabší stránky, prakticky všechny už tu zazněly, nemá smysl je opakovat.

        • Spytihněv napsal:

          Obohacovat vaše obzory ambici nemám 🙂 Jen zopakuji, že vrtání na oběžné dráze, kde dlí několik prověřených a zkušených osob s psychickou odolností, považuji za šílenou hollywoodskou představu a osobně za blbost. A tak tomu bude do té doby, dokud se případně nezvratně neprokáže opak. Nesnáším vršení nesmyslných teorií, které mají zakrýt podstatu věci, což je metoda nejmenované velmoci. Takže se snažím to celé vracet zpět na zem. Počkejme si na konečný závěr. Pokud se prokáže, že se opravdu jednalo o nějakou sabotáž ve vesmíru, tak očekávejte omluvu.

    • Dušan Majer napsal:

      Hezký den,
      není na tom nic tajemného – lepidlo mohlo popraskat a uvolnit se, takže v díře po něm nemuselo zůstat nic.

      • Karel napsal:

        No, těžko říct. Jsou to dvě vrstvy plechu s těsnou mezírkou mezi nimi. Pokud by lepidlo (tmel) zateklo i do spárky, podle mého názoru by tam něco zůstalo. Pokud by mělo dobrou adhezi k povrchu, což lepidla obvykle mívají, zůstaly by asi stopy i na okrajích otvoru atd. V každém případě mě absence zbytků na první pohled zaujala. Rád si nechám mechanismus vysvětlit od vyšetřovatelů.

        • Yokotashi napsal:

          To lepidlo mohlo byt napatlane jenom zvenku – treba aby uvnitr nedelalo bouli a nikdo si toho nevsiml, coz je z pozice kamuflujiciho delnika zcela validni, i kdyz priserne debilni, napad. Ve vakuu ztratilo parametry, vzduch se postupne dostaval mezi stenu a lepidlo a pak proste tlak vzduchu to lepidlo zahodil.

          Nebo to odkryli a aby zjistili, co to vlastne je, tak to lepidlo uloupli. Na odmastenem a zdrsnenem hliniku bude epoxid myslim drzet docela slusne. Na nalakovanem a neodmastenem asi moc ne. A co treba takovy silikon, nebo ten kekel z tavne pistole? To se jenom vezme a uloupne.

          A samozrejme to mohli nejdriv najit Rusove, chtit to ututlat a pak zmenit rozhodnuti (videl to i nekdo jiny, usoudili, ze to ututlat nepujde, protoze meteorit by byl mnohem vetsi pruser a predstirat zasah meteoritem by znamenalo zbytecne kontrolovat hromadu veci). Nebo jenom objevitel diry nevedel, jak se rozhodnou na Zemi, tak to pripravil na ututlani naprosto automaticky. Zname Rusy – nestabilitu, ktera v roce 1986 zlikvidovala 4. blok v Cernobylu objevil uz v roce 1972 inzenyr na Leningradske atomove elektrarne, navrhl castecne zlepseni a cele se to utajilo (hadam, ze z politickych duvodu, aby se splnil plan – ale to uz je moje domnenka).

          Moznosti je …

        • Karel napsal:

          Ano, možností je hodně… milerád to přenechám vyšetřovatelům.

          Ohledně Černobylu, nevím přesně o jaké nestabilitě je řeč, asi o kladném koeficientu reaktivity, který je přirozeně vlastní varným reaktorům moderovaným grafitem. Mám pocit, že to nikdy nebylo tajemstvím, ale třeba se mýlím. Určitě ho ale nemusel objevovat nikdo na hotové elektrárně v Leningradu, vyplývá z principu a konstruktéři s ním nepochybně počítali. Počítat s ním měla i obsluha. Bohužel nepočítala.

          Na Černobylu byl podle mého názoru hlavní problém s tím, že neodbornou manipulací dostali nechtěně reaktor do utlumeného stavu, kdy si „otrávili“ jadernou reakci (vytvořilo se vysoké množství krátkodobých izotopů, požíračů neutronů), a aby reakci rozjeli, museli povytahovat všechny tyče, které pak nestačili dost rychle povracet (mimo jiné). Aby reaktor do tohoto zakázaného stavu dostali, museli několikrát porušit provozní předpisy a odpojit automatické ochrany. Problém byl v nesmyslné improvizaci, kdy chyběly potřebné znalosti.

          Pro úplnost by se hodilo říct, nejen, že Leonid Toptunov, odpovědný za řízení reakce byl Ukrajinec (i Černobyl leží na UA), ale že tento mladý inženýr následně položil život, aby předešel ještě šílenějšímu scénáři. Jestli si správně vzpomínám, vydal se pod reaktor, kde ve smrtelné radiaci otevřel nějaké ventily, aby se protavená tavenina nedostala do styku z vodou (tepelný rozklad na H+O a následná ještě větší exploze). Tu dávku záření nemohl přežít. Troufnete si ho soudit?

        • Karel napsal:

          Opravuji se, vyhledal jsem si to, Leonid nevypouštěl vodu, ale snažil se v blízkosti reaktoru navzdory smrtelné radiaci (dávka se odhaduje na 15 Sv) spolu s Akimovem (náčelníkem směny) obnovit chlazení. Bylo mu 25. Vodu vypouštěli jiní.

          • Ondřej Šamárek napsal:

            Jsme už hodně mimo téma, ale co vím, tak problém byl kombinací zmiňovaných faktorů – jodové jámy, kladného koefcientu reaktivity, nedostatečně proškolené obsluhy a špatně naplánovaného testu. Konstruktéři o nestabilitě při nízkém výkonu věděli, ale de facto o tom nesměli mluvit (tlačilo na to ministerstvo středního strojírenství, Akademie věd a Vědeckotechnický a konstrukční institut energotechniky).
            Obsluha o možných problémech v takovém režimu neměla ani páru. Na té elektrárně v Leningradě se to skutečně skoro provalilo, ale opět se narazilo na uhozené utajování úplně všeho. A jako malá perlička – pokud šlo o jadernou energetiku, musela jít z cesty i KGB. Doporučuju výbornou knihu Pierse Paula Reada „Ablaze“.

        • Karel napsal:

          Naprosto souhlasím, že nehoda byla výslednicí mnoha faktorů (jak už to obvykle bývá), ale zrovna utajování něčeho bych jako klíčový faktor neviděl. Mimochodem, v té době už JE patřily nějakou dobu pod Ministerstvo energetiky.

          Kladný koeficient reaktivity nejde utajit. Jde o to, že voda nám pohlcuje neutrony. Pokud ve varném reaktoru významně naroste počet parních bublin v trubkách, je neutronů pohlceno méně a reakce se rozjíždí (moderujeme grafitem). Jak tuto věc chcete utajit před jadernými inženýry? Ostatně, jediné technické opatření, jak se jev dá zmírnit je přidat do aktivní zóny další požírače neutronů a užívat obohacenější palivo. Problém se sice nevyřeší, ale méně se projeví.

          Podobně je to s Xe135. Dávno před Černobylem se učili studenti, že z jodové jámy se reaktor tyčemi nevytahuje. Nikdy. Leonid to určitě věděl také, pochopitelně to stálo i v provozních předpisech.

          Můžeme utajovat třeba potenciálně nežádoucí efekt grafitových konců u havarijních tyčí (pokud o něm někdo věděl), ale určitě ne malou násobilku jaderné fyziky. Bez ohledu na smrtelné nebezpečí, si obsluha hrála s reaktorem pod kritickým výkonem, byli přesvědčeni, že to zvládnou.

        • Yokotashi napsal:

          Ohledne Cernobylu:
          Ta nestabilita RBMK byla bud nejaka specificka pro tento blok a nebo se tajila i ta, kterou maji vsechny varne reaktory moderovane grafitem, to uz si nepamatuju. V kazdem pripade ten inzenyr na LAEG navrhl i upravy reaktoru, aby se ten problem omezil. Ktere nakonec o vice, nez 14 let pozdeji dostaly zbyle bloky RBMK, kdyz uz to utajit neslo, protoze to namerily geigery po cele planete.

          Otazka, jestli se odvazuji soudit Leonida Toptunova je jednoducha a zaroven dost slozita. A je mimochodem uplne jedno, jestli byl Ukrajinec, nebo Rus – dulezite je, ze byl v SSSR.

          Cela situace byla uplne na hlavu. Experiment se mel delat o smenu driv, ale posunul se, aby hlinikarny splnily plan. Takze na miste byla nevyspala skupina proskolenych inenyru a vyspana skupina inzenyru, kteri nevedeli o co jde. Idealni pro vznik chaosu, kdy nikdo nevi, kdo cemu veli. To, ze se pro provedeni experimentu musely prekrocit bezpecnostni predpisy neni zas az takovy problem. Bezpecnosti predpisy jsou pro bezny chod zajistovany bezne vyskolenymi inzenyry a ne pro testovani chovani v extremnich situacich provadene odborniky.

          Takze nevyspala skupina inzenyru konecne dostala povoleni k provedeni experimentu. Vsichni uz toho meli urcite plne zuby a chteli to mit rychle z krku (taky idealni situace, ze?). Neco udelali a neco se podelalo. Pravdepodobne shodili reaktor do jodove jamy (alespon se to pise v mnoha zdrojich).

          A ted prijde troska moji fabulace, ktera je ale v podminkach SSSR naprosto uveritelna.

          Soudruhu X [nejake vysoke zvire v politice] ten reaktor musime nechat 30 hodin odpocinout, nez ho muzeme znovu spustit. Pri nizkem vykonu se nam dostal do tohoto stavu drive, nez jsme predpokladali. TO NEJDE! Fabrika na chlast musi splnit plan, skyt, jinak, skyt, me poslou na Sibir, ale nez to stihnou tak necham poslat na Sibir, skyt, vas vsechny za vlastizradu, skyt! I s rodinama! *trisknuti s telefonem*

          A pak si reaktorscici ve veline snadno spocitali, ze reaktor z jodove jamy sice mozna vytahnou a mozna ne. Ale to je lepsi sance, nez skoncit v lagru na Sibiri a tam zhebnout i s celou rodinou. Bez ohledu na to, co vsechno vedeli o reaktoru. I ruska ruleta se skoro plnym bubinkem je lepsi, nez jistota lagru. Buhvi kolikrat k tomu predtim v SSSR doslo.

          A tak to riskli a vytahli tyce.

          A nevyslo to.

          Nejde soudit reaktorsciky ve veci, za kterou muze system. System, ktery cloveku nedovoli rict: „tohle neudelam, to radsi prijdu o tuhle praci“.

          A ohledne hrdinstvi hned po nehode – mozna to hrdinove byli, mozna slo o bilancni sebevrazdu spojenou s altruismem k vlastni rodine, ktera bydlela 5km daleko v Pripjati. To uz se take nikdy nedozvime. Nebo si snad myslite, ze kdyby tam nesli a prezili to, tak ze by neskoncili v lagru, nebo na podobne prisernem miste?

        • Karel napsal:

          Pokud vím, na ostatních reaktorech se dělala úprava s pohlcováním neutronů a větším obohacením paliva, o které jsem se zmínil. Což poněkud zhoršuje ekonomickou bilanci a odstraňuje jednu z předností vůči VVER.

          To ostatní nebudu komentovat, je to vaše vidění světa, nechci zabředávat do politických debat.

          O podobné události se zajímám hlavně z věcných důvodů, sám řeším občas otázku, jestli se mám nebo nemám pod tlakem okolností uchýlit k nestandardnímu řešení či improvizaci. A věřte, že když jde o velké peníze, tak tlaky jsou vždy.

          V této souvislosti krátce vzpomenu ještě jeden poučný příběh. V roce 2008 letěl prezident Kaczyński s některými dalšími prezidenty podpořit jednu hlavu státu. Kapitán letounu ale odmítl splnit rozkaz přistát neplánovaně na letišti, kde se bojovalo a měl z toho s prezidentem velký konflikt. Nakonec to skončilo odchodem z vládní letky. Na jeho sedačku si sedl druhý pilot. Ten krátce nato, navzdory velmi husté mlze, v sobě nenašel sílu odmítnout prezidentovo přání a vydal se proti předpisům s Tu-154 naslepo hledat zemi. Jak už to v takovém případě často bývá, našla si je země dřív.

          • RiMr napsal:

            No, ochránci mocného toho dubiska na východě, můžete se snažit tento prů*er relatizovat jak chcete, ale tohle je prostě tak nějak klasický rusácký šlendrián (aby nedošlo k mýlce – ruský um obdivuji a hluboce před ním smekám) :
            https://pbs.twimg.com/media/DmvesExUUAA9xPn.jpg

            …pokud samozřejmě nebudeme spekulovat o teoriích ze Sputniku o sabotáži na oběžné dráze ze strany američanů… už jsem dokonce zaznamenal i „teorii“, že šlo o sabotáž organizovanou a placenou Elonem Muskem aby poškodil „konkurenční“ dopravu…

        • Karel napsal:

          Diskuse nám opouští věcnou rovinu. Než se začneme nálepkovat a urážet, počkejme na výsledky šetření. Verze, že to někdo vyvrtal a nevhodně svépomocně zakryl je pochopitelně na jedním z čelních míst možných příčin, ale mohlo to také být i docela jinak. Důležitý je objektivní průběh, padni komu padni.

          Nemyslím, že bych se někoho nekriticky zastával, jen se nebojím chladit unáhlené závěry a věcně korigovat nepřesnou argumentaci. Ideologické a politické postoje diskutujících mě nezajímají, soubojů na tomto poli se neúčastním 🙂

  30. Jana napsal:

    Dělník si do deníčku napsal: „Ty kráso, dneska jsem dělal na dílu k vesmírné lodi. Vyvrtal jsem o tři díry navíc, než se po mě chtělo, páč ten manuál byl psanej hrozně nesrozumitelně. Tu první jsem utěsnil takovým nanicovatým gelíkem. Naštěstí mi na ty další dvě kolega půjčil herkulese.“

    Lidi jsou všude stejní. Pendlují za prací sem a tam a nakonec i „vrtáka“ musel někdo zaučovat. Třeba původně dělal něco jiného, jen tady byly lepší prachy.
    Ne, že bych se ho zastávala, ale to tam neměli výstupní kontrolu? A minimálně dvojitou? Pak by za to dělník sice mohl, ale nikdy by se to nedostalo ven…
    A nebo dostalo, kdo ví. My třeba neděláme nic život ohrožujícího, ale těch zmetků, co od nás jde, jen proto, že vedení má dlouhé vedení a kolikrát z vysoka kašle na postupy, to by jeden nevěřil.

    • Karel napsal:

      Dělník jde do lodi osadit nějaký přístroj. Má manuál, co má udělat, dostane přesné nářadí, materiál, přípravky atd. V Rusku bych tipoval, že mohou pracovat ve dvojicích. Jak práci dokončí, odejde, přijde kontrolor a zkontroluje provedené úkony a za sebe vše podepíše.

      Pokud by dělník vyvrtal dírku někde na WC pod tapecírunkem, tak ji pochopitelně kontrolenko neobjeví, protože při kontrole se zabývá jen kvalitou úkonů, které se prováděly podle plánu. Že by šel iniciativně na toaletu, tam odchlipoval tapecírunk a hledal dírky – tak to nefunguje nikde na světě.

  31. Lubo napsal:

    Hm, šledrián to byl, ale nějak všichni zapomínáte, že šlendrián se dělal a dělá všude i v těch opěvovaných USA.
    Jen namátkou:

    Už jste asi všichni zapomněli na Challenger, těsnící guma, která byla namontovaná do trysek, nebyla otestovaná jak reaguje v chladnějším počasí, ale byla levnější. A i přes upozornění techniku, byl start povolen.
    Nebo Columbia, špatně upevněná část, která při startu poškodila tepelné destičky na raketoplánu.

    A co se týká opěvovaných soukromých firem, tak těch karambolu bylo taky dost, jen o tom ty soukromé firmy mlčí, neprospívá to totiž jejich obchodum.

    A jak to dopadlo víme. Prostě chybám se nevyhne nikdo. Jiná otázka je, jak se to bude řešit

    P.S. —- tady máte 5 top chyb, které vznikli chybou člověka a nějak tam nevidím, že by Rusové měli převahu … http://www.kosmonautix.cz/2015/08/top-5-faily-a-chyby-v-kosmonautice/

    • Na Challenger ani Columbii nikdo nezapomněl. Naopak. NASA je v současnosti tak moc opatrná, že sama sebe spíše brzdí. Ve všem, co dělá, jsou nekonečné testy, zkoušky, kontroly, kontroly kontrol atd. Což se o Rusku říci nedá. Tam jsou problémy podobného ražení rok od roku častější a kvalita upadá.

      A co se týče vámi citovaného článku, Rusko tam obsadilo velmi kvalitní druhou pozici díky chybě pracovníka výrobního závodu, která je velmi podobná aktuální chybě vzniklé v Sojuzu. USA má naproti tomu v článku hned tři významná pochybení. Rozdíl je ale v tom, že u USA se vždy jedná o chybu u nějaké vědecké družice. V Rusku už téměř nevědí, co to vědecká družice je a proto je logické, že v nich nemohou dělat chyby.

    • Dušan Majer napsal:

      Ono jde o jeden zásadní rozdíl – není možné srovnat např. Challenger s aktuálním problémem Sojuzu. Ono nejde o to, že dělník špatně navrtal díru – to se stane všude, jsme lidé. Ale problém je, že to zatajil a sám to zkusil nějak zalepit. V tom je ten problém. U Challengeru se postupovalo systematicky (a ano, došlo tam k chybě), ale ten dělník jednal na svou pěst a snažil se utajit svou chybu – v tom je zakopaný pes.
      P.S. V odkazovaném článku je místo jen na pět případů. Z logiky věci to nemůže být bráno jako nějaké pořadí spolehlivosti. navíc jsem se při jeho psaní snažil být abych tak řekl agenturově pestrý, tedy chtěl jsem ukázat, že chyby se dějí všude. Takže početní zastoupení jednotlivých států zde není možné považovat za nějaký vypovídající údaj.

      • Karel napsal:

        Souhlasím, že technické problémy Challengeru a Sojuzu těžko srovnat. Pokusme se o „agenturní přesnost“:

        Pokud můžeme věřit Richardu Feynmanovi, pak u shuttlu byla běžná dlouhodobá praxe naprosto vylhaných výpočtů spolehlivosti a bezpečnosti. Ne chybných výpočtů, ale nematematických postupů. Když se pak začaly projevovat problémy s těsněním, aplikovali tento matematický iluzionismus i na vyhodnocení závady a umlčeli všechny, kteří na to upozorňovali. Tedy charakteristické selhání systému, falšování reality ze strany osob managementu.

        POKUD to u Sojuzu proběhlo opravdu tak, jak udáváte, pak se jednalo o chybu jednotlivce, který navzdory předpisům zakrýval diletantsky svůj omyl. Tedy typická odborná nekázeň, selhání jednotlivce.

        Věřme, že se z toho oba poučí a poučili. Obojí se v životě běžně stává. Co je nebo není lepší nebo horší, to ať si posuzuje každý dle svých hodnotových kritérií a životních zkušeností. Kde je pes zakopán, neporadím, sám to nevím 🙂

  32. Josef Waters napsal:

    https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/483110-trhlinu-v-kosmicke-lodi-sojuz-udelali-americane-tvrdi-rusove.html

    Opravdu mají astro/kosmo-nauti na palubě ISS vrtačku? Nedovedu si představit že by uvnitř provozovali jakoukoliv činnost vytvářející miniaturní ostré kovové špony – nebezpečí vdechnutí, zkratu …

    Nebo že by Krteček? Bůhví co mosí v kapsách kalhotek 😉

  33. RiMr napsal:

    …můžete relativizovat jak chcete, vytahovat „mlácení černochů“, apolitičnost vesmíru atd… ale toto (obvinění amerických kosmonautl ze sabotáže) je prostě neskutečná křivárna v duchu tradiční sovětsko/rusácké propagandy. Čím dřív se USA ve vesmíru odstřihnou od těchto intrikánů a lhářů, tím lépe. Pak si můžou domácí obecenstvo a místní pátou kolonu oblbovat jak libo, ale nebudou při tom riskovat životy jiných.
    Je ostuda a průšvih NASA a USA vedení (hlavně demokratů), že se nechali vlastní leností, věčným převážně politickým intrikováním a mlaskáním u korýtek dotáhnout do situace, kdy jsou s dopravou svých kosmonautů na oběžnou dráhu (protože v jiných oblastech výzkumu vesmíru jsou Rusové dávno už třetí liga, jestli ne čtvrtá) doslova závislí na někom s mravy nepatřícími do civilizované společnosti.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.