2. září 2018 
Příštích 7 měsíců má být, podle zdrojů z ISRO, „smrští“ indických vesmírných misí. Má jich za tu dobu odstartovat 17 (od začátku roku 2018 zatím byly jen 3 indické starty) – a další dva starty zajišťuje Arianespace pro indické satelity. Příští mise (plně komerční) se uskuteční 16. září – startovat bude PLSV-C42. V říjnu bude startovat PLSV-C43 a ke svému druhému letu GLSV Mark III. V listopadu budou opět dva starty GSLV Mark II F11 a jeden zajišťovaný Arianespace. V prosinci bude startovat PLSV-C44 a další let zajišťovaný Arianespace.
V lednu poletí k Měsíci dlouho očekávaný Chandrayaan-2 při třetím startu GSLV Mk III, a je plánován ještě jeden start pro RISAT-2B. V únoru a v březnu poletí po jedné misi. To je, podle předsedy ISRO K. Sivana největší četnost startů, jaké kdy ISRO měla.
Rover Chandrayaanu-2 v testovacím zařízení ISRO v Challakere
Zdroj: http://www.spacetechasia.com/
Původně rusko-indická mise k Měsíci je nyní zajišťována plně ISRO (poté, co rusové nedodali včas lander). Chandrayaan-2 má přistát na Měsíci zhruba 600km od jižního pólu na planině mezi krátery Manzinus C a Simpelius N. Všechny přístroje této mise jsou indické – 5 jich bude na orbiteru, 4 na landeru a 2 na roveru. Ten má fungovat po jeden lunární den a pohybovat se v rádiusu 400 m od landeru. Po navýšení hmotnosti mise na 3850 kg přidáním pátého motoru landeru musel být změněn i nosič z GSLV MK II na GSLV MK III.
Mimo to v polovině roku 2019 má poprvé letět SSLV, nosič malých satelitů (do 500 kg hmotnosti na LEO). Podle Sivana to má být inovativní nosič. Bude moci být připraven ke startu 6 lidmi za 3 dny – místo práce 300 lidí po 40 dní v případě PLSV a 600 lidí po 60 dní u GSLV. Rakesh Sasibhushan, předseda a výkonný ředitel Antrix řekl, že Antrix předpokládá 50-60 startů SSLV za rok a v příštích 10 letech očekávají komerční přínos těchto letů na úrovni ₹1500-2000 crore ročně (až 300 mil. USD).
Sasibhushan (Antrix), Sivan (ISRO), Kirloskar (Conf. of Indian Industry – Somashekar GRN)
Zdroj: https://www.thehindubusinessline.com
Zdroje informací:
http://www.spacetechasia.com/
http://www.spacetechasia.com/
https://www.thehindubusinessline.com/
Zdroje obrázků:
http://www.spacetechasia.com/wp-content/uploads/2017/12/pslv.jpg
http://www.spacetechasia.com/wp-content/uploads/2018/08/chandrayaan2-rover.jpg
https://www.thehindubusinessline.com/…/alternates/WIDE_960/BL30BPSIVAN
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
India sa činí ! Po U.S.A. najrýchlejší rast aktivít. Sú to poväčšinou iba menšie misie, ale pre ďalší rozvoj mimoriadne dôležité na ktorých sa hlavne usilovne učí. Pomaly tuším začne doháňať Čínu. V porovnaní s EU je tiež nezrovnateľne aktívnejšia, o ZSSR nevraviac.
pb 🙂
A môžem sa spýtať v čom bude doháňať tú Čínu?
Věřím že při splnění ‚ke startu 6 lidmi za 3 dny‘ a dobrých cenách budou velmi úspěšní.
Držím palce!
Děkuji za článek
Zajimavý,
že státy jako Čína a Indie stíhají v počtech startů technologického hegemona USA…. 🙁
Odkiaľ autor článku získal informáciu že sonda Chandrayaan-2 má pristáť na odvrátenej strane Mesiaca?
„Chandrayaan-2 má přistát na odvrácené straně Měsíce…“ Táto do očí bijúca chyba, v ktorej si autor článku zamenil čínsku a indickú sondu, je v článku už takmer 2 týždne a nebola opravená ani potom, ako na ňu priamo upozornil ptpc. A zaujímavé, že za celý ten čas na ňu nikto iný nereagoval… Nuž darmo, kvantita nerovná sa kvalita…
Zábavná představa, jak Indie navazuje spolupráci s Čínou o využití Queqiao. Asi by se zrovna tyhle dva státy nedohodli 🙂
Tady musím sám sebe trochu opravit. Chandrayaan 2 bude mít i orbiter, takže teoreticky by se i nějaká ta činnost na odvrácené straně konat mohla. Ale nebude.
Neřekl bych, že autor zaměnil indickou a čínskou sondu. Místo přistání je popsáno správně s jedinou výjimkou – ta planina se nachází na přivrácené straně Měsíce.
Píšete, že vás to bije do očí a přesto na tuhle chybu upozornil jeden jediný komentář. V současné smršti komentářů ohledně otvoru v Sojuzu ten komentář prostě zapadl, což se bohužel může stát. Pokud by ale kdokoliv z čtenářů využil tlačítka nahlásit chybu, pak by autor dostal přímo e-mail s popisem chyby a mohl by ji napravit během pár hodin. Ano, na naší straně došlo k chybě, to nepopírám. Ale pokud by autor dostal hlášení o chybě, byla by už dávno opravená. Právě proto tam to tlačítko máme.
Jen doplním, že nejde o chybu autora. Chybná informace byla opsána ze zdroje č. 2.
Takže autor neurobil chybu tým, že slepo odpísal do očí bijúcu chybnú informáciu zo zdroja, ktorú, si neoveril? No ked myslíš… 😀
Ne. Jen jsem uvedl na pravou míru Vaši větu „chyba, v ktorej si autor článku zamenil čínsku a indickú sondu“.
Ja som si všimol túto hrubú chybu pri prechádzaní článkov, ku ktorým som sa skôr nedostal, až teraz, ver mi že kebyže o nej viem dávnejšie, upozorním na ňu hneď. A preto hovorím že kvantita sa nerovná kvalita… Ani kvantita článkov, ani kvantita redaktorov, ani kvantita čitateľov nie je očividne zárukou kvality 😉
Jasně, šlo mi jen o to, že na to mohl během těch 14 dnů upozornit kdokoliv jiný, což se nestalo. V té smršti komentářů se bohužel stane, že některé zapadnou. U mailu pro hlášení chyb to ale nehrozí.