Již třístý týden vychází na Kosmonautixu Kosmotýdeník, který mapuje nejzajímavější události uplynulého týdne. Dnes vás čeká jedno malé překvapení a velmi zajímavé hlavní téma. Společnost Honeybee Robotics totiž otestovala funkční zařízení pro technologicky a finančně nenáročné zařízení pro odběr vzorků z vesmírných těles. V dalších tématech se podíváme na výsledky vycházky EVA z ISS, anebo stav vodíkové nádrže rakety SLS. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli!

Úspěšný test pro odběr vzorků z jiného tělesa

Návrat vzorků z jiné planety je svatý grál kosmonautiky. Vzorky z Měsíce, které byly dovezeny výpravami Apolla, se zkoumají dodnes a stále přináší nové informace. Existuje mnoho metod, jak se ke vzorkům dostat, vždycky jsou však extrémně technologicky náročné. Navíc se za současné situace nedají všude poslat lidé, což je možná vůbec nejkomplikovanější cesta. Existuje však několik společností a skupin, které se snaží najít levnější a dostupnější způsob odběru vzorků, který bude unifikovaný a použitelný na více tělesech s různými podmínkami. Jednou z takových společností je ta se sladkým názvem Honeybee Robotics.

Společnost původem z Pasadeny v Kalifornii vyzkoušela poslední model svého systému sběru vzorků z povrchu, který je pneumatický a nese jméno PlanetVac. Systém je to hodně specifický a nápaditý a podstoupil díky tomu hodně originální test. Musíme si před tím ještě představit malou raketu společnosti Masten Space Systems, která nese název Xodiac a jejíž součástí byl i systém PlanetVac. Jedná se o malou raketu na tekuté pohonné látky, která spaluje Isopropylalkohol s tekutým kyslíkem. Raketa si svoji premiéru odbyla v roce 2016. Není schopná dosáhnout ani suborbitálního letu a je určena právě pro různé testování a také ověřování způsobů raketového přistávání.

Systém pro odběr vzorků PlanetVac je navržen tak, aby byl součástí návratové rakety. V tomto případě byl přímou strukturální součástí přistávacích nohou rakety Xodiac. „Příležitost vyzkoušet technologii na Zemi předtím, než je doručena pro jinou planetu, umožňuje vědcům a plánovačům mise mít jistotu, že jakmile technologie dorazí do cílové destinace, bude fungovat,“ uvedl Ryan Dibley, manažer kampaní v programu NASA Flight Opportunities, tedy programu, který financoval tento test.

Jak již bylo řečeno, PlanetVac je součástí přistávacích nohou rakety Xodiac a byl vyzkoušen za plného provozu. Raketa na háku se vznesla, aby po chvíli dosedla, aktivovala systém PlanetVac, který odebral úspěšně asi 380 gramů vzorků prachu, načež se raketa zase vznesla a opět přistála. PlanetVac funguje tak, že po aktivaci vytvoří v nádobě tvořící přistávací nohu pomocí trysek přetlak, který vytvoří vypuštěním zásob vzduchu a tím zvedne prach z místa přistání do horní části mechanismu, kde je podtlak a zde je následně prach uzavřen. Krásně je celý systém ukázán na tomto obrázku. Zde pak může být umístěn analyzátor, který rozhodne, zda neprovést další odběr, anebo systém, který dopraví materiál do návratového pouzdra.

Cílem je eliminovat pohyblivé části a zlevnit a zjednodušit celý systém tak, aby byl co nejspolehlivější a přitom právě i levnější. PlanetVac může být na přistávacím landeru umístěn ve více kusech, třeba na každé přistávací noze a může být i pročištěn a použit k dalšímu odběru, pokud vzorek nebude vhodný. Celý koncept se vyvíjí už deset let a prošel celou řadou proměn. Současný stav však nabízí už celkem uplatnitelný systém, který splňuje většinu vytyčených cílů. Provedený test navíc potvrdil, že systém je schopný fungovat ve věrném napodobení reálné mise, kdy dosedne pomocí raketového přistání, není zničen, je schopen provést odběr a udržet vzorek. Níže přiložené video dokumentuje průběh celého testu.

Kosmický přehled týdne:

Byla ukončena 211. vycházka z Mezinárodní kosmické stanice. Vycházky se účastnili Drew Feustel a letový inženýr Ricky Arnold, oba z NASA. Během vycházky, která trvala 6 hodin a 49 minut byla jako hlavní úkol nainstalována HD kamera pro budoucí dokování soukromých lodí Crew Dragon a Starliner. Byla dále vyměněna kamera na nosníku stanice. Astronauti se věnovali také úpravě některých externích experimentů, třeba na modulu Kibó. Celková doba, kterou astronauti strávili při práci vně stanice, dosáhla 54 dní, 23 hodin a 29 minut.

Z kosmodromu Pleseck včera úspěšně odstartovala raketa Sojuz 2-1b s horním stupněm Fregat-M a vynesla družici navigačního systému GLONASS, který je obdobou celosvětového navigačního systému GPS, anebo třeba Galileo. GLONASS využívá konstelace družic umístěných na střední oběžné dráze Země (MEO) pro vysílání navigačních signálů. Stejně jako ostatní satelitní navigační systémy, GLONASS pracuje vysíláním přesných časových signálů, které může přijímač vypočítat, z čehož zjistí jak dlouho trvá signálu jeho doručení – a tedy jak daleko je satelit. Družice navíc dokáží určit i svoji vzájemnou polohu až čtyř dalších blízkých družic. Rozmisťování družic GLONASSu začalo ještě v rámci Sovětského svazu v říjnu 1982. Tehdy byla vypuštěna jediná družice Uragan a dva simulátory pomocí rakety Proton-K s horním stupněm Blok DM-2. Během 80. let a koncem 90. let, byla vybudována konstelace GLONASS, která dosáhla počáteční provozní kapacity s pokrytím Ruska v roce 1993 a plného celosvětového pokrytí v roce 1996. Na konci devadesátých let však fungovalo již jen deset družic a systém byl před zhroucením. Od roku 2001 je nasazována druhá generace družic a systém se stabilizoval.

NASA zveřejnila starší fotografii, která ukazuje převoz vodíkové nádrže rakety SLS pro let EM-1, který bude premiérový pro tuto raketu. Aktuálně nádrž podstupuje nanášení izolační pěny v budově 131 v MAF.

Přehled z Kosmonautixu:

Přichází čas na shrnutí všech článků, které v průběhu týdne vyšly na serveru Kosmonautix. Denně se na našich stránkách dočkáte minimálně dvou, pojďme na ně. Začali jsme rozpoznáváním tajemných oranžovobílých pásů. Pondělí jsme načali novým nepravidelným seriálem o velmi očekávané misi evropské kosmické agentury – Juice. V otitulkovaném videu jsme vám představili raketu Atlas, jejíž postupný vývoj probíhá už neuvěřitelných 61 let. V dalším článku jsme se podívali do zákulisí dnes tolik skloňované znovupoužitelnosti prostředků určených pro lety do vesmíru. Tento týden jsme také nabídli něco pro mladé zájemce o kosmonautiku, kteří měli možnost zeptat se přímo astronauta. Po minulém týdnu, kdy k ISS dorazila loď Sojuz MS-09 je posádka na stanici opět kompletní. Podívali jsme se blíže na tři nové členy, kteří posádku doplnili. Stavba kosmické sondy kombinuje široké spektrum všemožných znalostí a dovedností. Věděli jste, že k oborům, které do takové stavby mají co mluvit, patří i ševcovství? Příběhem tohoto týdne se stalo sledování osudu marsovského vozítka Opportunity, které se ocitlo v zatím nejsilnější marsovské prachové bouři, které zažilo. Během týdne se také uskutečnila vycházka EVA z Mezinárodní kosmické stanice. Výstup jste mohli sledovat živě. Kosmická loď Cygnus je jedna ze dvou současných soukromých lodí, která vozí náklad na stanici. Po vyložení nákladu a naplnění odpadem při zpáteční cestě shoří v atmosféře. Nyní se však prověřuje, jak tuto loď využít ještě lépe, protože její možnosti jsou poměrně široké. Sonda Dawn postupně snižuje svoji oběžnou dráhu kolem trpasličí planety Ceres a nám se tak nabízí opravdu detailní pohledy. Japonsko připravuje velmi zajímavou misi, která si klade za cíl dopravení vzorků z povrchu marsovského měsíce Phobos na Zemi. Japonsko ještě jednou. Sonda Hayabusa 2 se finálně přibližuje k planetce Ryugu a my tak máme možnost vůbec poprvé spatřit její povrch. Přiblížení sledujeme s vámi.

Snímek týdne:

Malá čínská sonda Longjiang-2 vyfotografovala Zemi zpoza Měsíce. Jelikož takových fotek je stále minimální množství, rozhodně stojí za pozornost. Sonda letěla k Měsíci společně s přenosovou sondou Queqiao, která bude později sloužit jako retranslační stanice mezi Zemí a sondou Chang’e 4, která přistane na odvrácené straně Měsíce.

Video týdne:

Video týdne nebude video, ale to pro tento případ nebude vadit. Gifová animace ukazuje asteroid Ryugu focený ze vzdálenosti 700 – 650 kilometrů sondou Hayabusa 2, která se k němu pomalu přibližuje. Poprvé vidíme nějaké větší detaily na asteroidu a můžeme třeba i rozklíčovat to, že Ryugu má rovníkový pás, který značí rychle rotující planetky. Aktuality můžete zatím sledovat v tomto článku.

Příběh týdne:

Jelikož je s vámi Kosmotýdeník již 300 týdnů, což je asi 5,7 roku, nabádá nás vždy takové výročí k nějakému vylepšení tohoto formátu článku. Rád bych proto zahájil nepravidelnou rubriku, která bude hodnotit nějak emotivně, významově, nebo technologicky zajímavý příběh, který uplynulý týden přinesl. Uvidíme, zda se vám tento formát bude líbit a rádi si počkáme na vaše komentáře. Jelikož je Kosmotýdeník už tak dost dlouhý souhrn, bude tato rubrika pouze zkratkovitá a jejím cílem bude vyzdvihnout významný okamžik, který vyniká nad ostatními. Výběr bude provádět autor, proto jde samozřejmě o významně subjektivní věc. Pojďme na první příběh týdne.

Vozítko Opportunity přistálo společně se svým identickým dvojčetem na Marsu v roce 2004. Mise, kterou mělo toto vozítko vykonat, byla plánovaná na 90 marsovských dní (Solů), tedy zhruba dobu dlouhou asi tři pozemské měsíce. Výborně navržený kus techniky, houževnatá konstrukce, i nekonečná nápaditost a šikovnost týmu inženýrů, kteří za projektem stojí, způsobila, že malé vozítko v extrémně nehostinných podmínkách Marsu, miliony kilometrů od Země, pracuje a funguje až dodnes. Vše, co mělo vykonat je splněné a mnoho roků pracuje nad rámec svých cílů. Jeho houževnatost se promítla i v kultuře, například zde a zde. Malý zázrak ve vesmíru. Něco, na co mohou být lidé opravdu hrdí.

V posledních dnech zažívá tento nezmar snad svoji největší výzvu. Vozítko se ocitlo blízko středu rozsáhlé marsovské prachové bouře. Vzhledem k podmínkám atmosféry Marsu mu nehrozí ani převrhnutí, ani zasypání pískem. Může ho však poškodit mráz, jenž by zničil systémy roveru, anebo zaprášení solárních panelů. Bouře však může panely také očistit a důmyslně navržené vozítko má šanci všechny tyto nástrahy přežít, protože jeho baterie je pro podobné případy dobře zabezpečena. Všichni tak s napětím očekáváme, až se na Marsu pročistí obloha, sluneční paprsky dopadnou na solární panely roveru a na to zda v té chvíli nabere Opportuunity dostatek energie, aby nám zase odpovědělo a pokračovalo ve své práci. Navíc nám může přinést zajímavé informace o prachových bouřích, které jsou nám stále tak trochu záhadou a to kvůli dynamice svého vzniku. Držíme mu palce!

Zdroje informací:
https://www.honeybeerobotics.com/portfolio/planetvac/
https://www.nasa.gov/centers/armstrong/features/planetvac_tested_on_masten_xodiac.html
https://twitter.com/OlegMKS/status/1007271182129909760
https://blogs.nasa.gov/spacestation/2018/06/14/spacewalkers-complete-hd-camera-installation-work/

Zdroje obrázků:
https://twitter.com/OlegMKS/status/1007271182129909760
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/afrc2018-0107-019.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/afrc2018-0107-007.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/afrc2018-0107-040.jpg
https://c2.staticflickr.com/2/1726/27946245627_da837bcbff_h.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DfpVBU2XcAAuon0.jpg:orig
https://honeybeerobotics.com/wp-content/uploads/2013/10/PlanetVac-2018-775×436.png
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/topics/20180616je/img/anime_obs20180614_vband_v5.gif