Nejčastěji skloňovaným jménem kosmického prostředku nebyl po čase žádný produkt firmy SpaceX, ale pro změnu sonda Cassini, která po více jak dvaceti letech dokázala nadchnout i velká média. I my jí budeme věnovat část Kosmotýdeníku, ale podíváme se také na události, které stály v pozadí. Například máme nepříjemnou zprávu pro ty, co se těšili na start rakety SLS v příštím roce. Zdá se, že se bude čekat ještě další rok. Proč a jak došlo ke zpoždění, o tom už uvnitř článku. Podíváme se také na dnešní start Falconu 9, který by měl proběhnout již v jednu hodinu po poledni a nevynecháme ani další menší události. Přejeme vám pěknou neděli a hezké čtení.
Premiérový let SLS se v roce 2018 zřejmě nestihne
Již v listopadu příštího roku jsme se měli dočkat dlouho očekávaného startu, který by vůbec poprvé představil raketu SLS, nástupce programu raketoplánů a pohrobek programu Constellation. Při svém premiérovém letu má raketa SLS dopravit na třítýdenní let kolem Měsíce loď Orion. Při tomto bezpilotním letu bude nová loď NASA určená pro posádku řádně prověřena, aby už při příštím letu tam posádka mohla nastoupit. Dnes se do tohoto plánu připojuje ještě studie toho, zda by mohl být posádkou obsazen už první let. Ale o tom později. Zdá se, že s avizovanými daty se bude hýbat.
Podle vládní zprávy (Government Accountability Office), která vyšla ve čtvrtek, je velmi nereálné, aby NASA stihla své avizované termíny pro první let rakety SLS s lodí Orion, který měl dle současných platných plánů přijít v listopadu 2018. Zpoždění výroby některých součástí, nebo dokonce tornádo v Michoudské továrně výrazně zpožďují plány až na současný stav, kdy v podstatě harmonogram prací je tak vypjatý, že už není místo pro žádné případné zpoždění.
Nejproblémovějšími součástmi přípravy na první let je v současné době výroba a dodání evropského servisního modulu pro loď Orion a svařování centrálního stupně SLS v tornádem poškozené výrobní hale. I další podrobnosti ohledně připravovaného letu, i mise EM-2 přináší zpráva GAO, kterou si můžete celou anglicky přečíst zde.
„Souhlasím se zprávou GAO, že vyřešení všech úkolů pro start v listopadu 2018 není v nejlepším zájmu celého programu a rok 2019 se nyní jeví jako vhodný nový cíl mise EM-1.“ Řekl v reakci na zveřejnění zprávy ředitel programu letů lidských posádek NASA Bill Gerstenmaier.
Ve zprávě se také uvádí, že by NASA měla co nejrychleji předložit kongresu nový termín prvního letu, aby financování odpovídalo této nové skutečnosti. Aktuálně totiž program má jen minimální finanční a takřka žádné časové rezervy a v případě, že by byl schválen další rozpočet na fiskální rok 2018, který by počítal s původním termínem, mohlo by v případě nestihnutí startu dojít k výrazným finančním ztrátám a dalšímu zpoždění.
Jak již bylo řečeno, NASA plánovala misi EM-1 jako nepilotovanou s letovým profilem, který by poslal loď Orion na třítýdenní oblet Měsíce. Administrativa Donalda Trumpa však zadala vypracování studie proveditelnosti, která má zjistit, zda je reálný let s lidskou posádkou už při této misi. Zpráva má samozřejmě zjistit, jak by tento požadavek posunul termín startu a kolik financí navíc by si vyžádal. Limitem přitom je, aby první let s posádkou byl uskutečněn ještě do konce prvního prezidentského období současného prezidenta. S touto změnou by přišla i nutnost upravit dráhu letu na kratší, aby v případě problémů – například selhání enviromentálního systému lodi – mohla přežít zbytek letu ve svých skafandrech.
Zpráva o proveditelnosti tohoto záměru by měla být zveřejněna v následujících týdnech, přičemž agentura bude předběžně informována o výsledcích o něco dříve již v průběhu první poloviny května.
Bill Gerstenmaier dále uvádí, že se agentura zabývá sestavováním rozpočtových požadavků na fiskální rok 2018, kde by rádi zahrnuli všechny současné změny. Od zpoždění dodání servisního modulu, přes zvýšené náklady při renovaci svařovacího centra poškozeného tornádem až po možnost přeorientování prvního letu SLS z nepilotovaného na pilotovaný.
Když se vrátíme k auditu GAO, tak generální inspektor zdůraznil, že mise EM-1 i EM-2 čelí výrazným časovým, finančním, ale také technologickým komplikacím, které většinu aktuálně uváděných termínů posouvají do nereálné roviny. Oceňuje sice, že se agentura snaží výrazně urychlit některé činnosti a upravit harmonogram přípravy jednotlivých systémů a dílů tak, aby se listopad 2018 stihlo a po něm i mise EM-2 v letech 2021 až 2023, ale tento tlak nemusí mít dobré dopady na program jako celek.
Pokud se podíváme na financování celého programu, tak do 30. září 2018 bude do programu SLS, Orion a pozemní vybavení investováno celkem 23 miliard dolarů, přičemž investice od roku 2012 tvoří celkem 15 miliard. Jak dodává Jiří Hošek, zde je započítán i vývoj a výroba Orionu do roku 2023. Přesto je v současnosti celý program investičně takříkajíc na nule, kdy má minimální finanční rezervy a objednané práce a projekty vychází s rozpočtem tak akorát. V případě, že by bylo nutné flexibilně reagovat na některé technologické změny, nebo nečekaná zpoždění a havárie, nebylo by odkud brát.
Program má své kořeny již v roce 2006, kdy byl zahájen vývoj lodi Orion a raket Ares pro program Constellation. Ten měl za cíl vrátit se na Měsíc a nahradit dosluhující raketoplány. Prezident Obama v roce 2010 zrušil Constellation a jako důvod tehdy uváděl překročení nákladů a zjištění nezávislého panelu, že nebude možné dosáhnout přistání na Měsíci ve slíbeném čase. O rok později pak program povstal jako SLS a vzal si za cíl pronikání do hlubokého vesmíru s dlouhodobým cílem přistání lidí na Marsu.
Připomeňme jen, že SLS má při prvním letu letět ve verzi Block 1, v rámci kterého bude na druhém stupni používat upravený druhý stupeň z raket Delta s motorem RL-10. Raketa má nosnost v této konfiguraci asi 70 tun na nízkou oběžnou dráhu. Vysoká bude 98 metrů a při startu by měla mít o 10 % vyšší výkon, než měl Saturn 5. Při dalším letu by pak měl být osazen již nově vyvinutý druhý stupeň EUS.
Loď Orion v podstatě kontinuálně vzniká od roku 2006 a má za sebou již jeden nepilotovaný let, kdy v roce 2014 byla vynesena na čtyřhodinovou bezpilotní misi, při které se ověřila funkčnost základních systémů lodi. Tento let probíhal s rozměrovou maketou servisního modulu. Součástí mise EM-1 však už má být servisní modul. A ten má dodat ESA. Servisní modul má však výrazné zpoždění.
Ačkoli měl původně evropský servisní modul dorazit do Spojených států již tento leden, dnes počítají představitelé firmy Airbus Defense and Space dodání nejdříve v září. Dále tito lidé uvedli, že zpoždění jsou z velké části způsobeny NASA a subdodavateli, kteří nedodali slíbené komponenty včas.
Až servisní modul dorazí do USA, čeká jej spojení s lodí Orion a až 12 měsíců testování před samotným letem v Ohiu. V té chvíli už se dostáváme do kolize s datem startu. Zřejmě tedy až v září 2018 dojde k prvnímu spojení lodi a SLS a až poté může začít konečná příprava ke startu, která také několik měsíců zabere.
Druhý výrazný faktor zpoždění je svařování centrálního stupně SLS, které probíhá v Michoud Assembly Facility v New Orleans. Centrální stupeň má rozměry 8,4 metru v průměru a 64 metrů na délku. Svařování tohoto kolosu bylo několik měsíců zastaveno z důvodu zkoumání pevnosti svárů na ověřovací kyslíkové nádrži, která byla svařena na počátku roku 2016 (podrobněji viz komentář J. Hoška). Ukázalo se, že síla sváru je v pořádku i když nižší, než se očekávalo. Kvůli přezkoumání však vzniklo výrazné zpoždění. Když se svařování opět rozběhlo, přišlo výše zmíněné tornádo, které způsobilo další zpoždění, které se v současnosti uvádí mezi dvěma a třemi měsíci. Přičemž tornádo nijak výrazně nepoškodilo svařovací komplex, ale doprovodné provozy a nutné opravy v areálu způsobily to výrazné zpoždění, protože se nemohlo pokračovat v pracích naplno.
Taktéž práce na pozemním vybavení a obslužných systémech rampy 39B jedou sice podle plánu, ale opět jim už nyní schází časové rezervy a stejně tak i rezervy finanční. V případě nenadálé potřebě navýšení rozpočtu u některé neočekávané položky to může způsobit opět problémy.
Závěr zprávy GAO tak jasně říká, že i když se NASA snaží splnit všechny práce tak, aby byl zachován termín v roce 2018, tak je už nyní tento termín nereálný a doporučuje se přesun startu na rok 2019 bez upřesnění měsíce.
Kosmický přehled týdne:
Dnes v jednu hodinu by mělo dojít ke startu Falconu 9 s tajnou družicí NROL-76. Vůbec poprvé bude SpaceX poskytovat svůj nosič pro tajnou misi a proto je informační servis kolem tohoto startu poněkud zastřený. I tak ho pro vás Živě a česky okomentujeme. Originální SpaceX přenos poběží zde. Zatím se můžete podívat na fotografie níže, které zobrazují Falcon 9 i s nákladem na rampě 39A a převoz nákladu v aerodynamickém krytu na rampu. Pro úplnost dodejme, že start tentokrát bude jen s kamerami na prvním stupni. Kamery na druhém stupni nebudou z pochopitelných důvodů přenášeny veřejně. První stupeň se po startu pokusí přistát na pevnině na LZ-1.
Minulý týden se k druhé orbitální stanici Tiangong 2 připojil první exemplář automatické zásobovací lodě Tianzhou 1. Tento týden proběhla úspěšná zkouška přečerpávání paliva mezi lodí a stanicí. Tento nejpodstatnější úkol celé mise je důležitý pro budoucí čínské plány ohledně dlouhodobé stanice, která bude muset být zásobována provozními látkami.
Sonda Cassini byla tento týden velmi skloňována, kvůli jejímu neohroženému výletu mezi planetu Saturn a její prstence. V úzké, sotva dva tisíce kilometrů široké mezeře byla lidská sonda vůbec poprvé. O tomto tématu blíže hovořil šéfredaktor našeho portálu Dušan Majer. Jeho záznam z České televize naleznete zde. Záznam začíná v čase 16:20.
Jak jsme vás již informovali, podstupuje nyní převoz strukturální testovací motorová sekce rakety SLS převoz na člunu Pegasus. Cestuje z Michoud Assembly Facility v New Orleans do testovacího střediska Huntsville v Alabamě. Fotografie ukazuje testovací kus skrz člun Pegasus. Fotografie také lépe ukazuje velikostní poměry člunu i průměru rakety SLS.
Přehled z Kosmonautixu:
Uplynulý týden byl zase napěchovaný zajímavými kosmonautickými událostmi. Jak je na Kosmonautixu zvykem, přinášeli jsme vám formou článků vždy minimálně dvě zprávy denně. Pojďme se na ně podívat. Ještě v neděli jsme nahlédli do jinak zavřeného hangáru, kde se sestavuje technologický unikát StratoLaunch. Pondělí znamená na Kosmonautixu už celkem dvacet dva týdnů výlet za krásnými fotografiemi, které pořizuje evropský astronaut Thomas Pesquet. Na stanici zavolal americký prezident Donald Trump. Záznam rozhovoru mezi ním a astronautkou Peggy Whitson si můžete poslechnout zde. Tradičně jsme vás také pozvali na dubnovou Kosmoschůzku. Úterní výprava za historií nejstarších orbitálních stanic Země nás tentokrát vzala za posádkami Saljutu 6. Smutné zprávy přišly z ruského oddílu kosmonautů, který prožívá období odchodů ostřílených veteránů. V rámci občasného seriálu Zlaté české ručičky jsme se podívali, co za české přístroje vzlétlo do vesmíru na raketě Atlas 5. Sonda Cassini se stala tento týden celebritou světových médií, když neohrožené vlétla mezi prstence a samotnou planetu Saturn. Připravili jsme vám také tradiční medailonky aktuální posádky Sojuzu, který vzlétl k Mezinárodní kosmické stanici. Zkušební motorová sekce rakety SLS se vydala na dlouhou cestu po vodě. Podívejte se, kudy taková cesta vedla. Před raketou Falcon 9 a společností SpaceX stojí premiérová tajná mise. Podívejte se na ní blíže. Jediná trvale obydlená laboratoř ve vesmíru prožívá obdivuhodnou dávku vědeckých experimentů. Cassini, která úspěšně zvládla neprobádanou oblastí mezi prstenci a planetou Saturn začala posílat první fotografie. Podívejte se jaké.
Snímek týdne:
Sonda Cassini se tento týden dostala také snímku týdne, kde můžeme obdivovat Saturnův polární hexagon, přičemž se sondě podařilo vyfotografovat i prstence. Povedený snímek pochází z 26. dubna z již zmíněného manévru, kdy sonda prolétla mezi prstenci a samotnou planetou Saturn.
Video týdne:
V tomto týdnu bude i video týdne o Cassini. Užijte si nadšení v okamžicích, kdy řídicí středisko zjistilo, že Cassini přežila průlet 2 000 kilometrů širokou mezerou mezi Saturnem a jeho prstenci.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/2017/04/28/nasa-confirms-first-flight-of-space-launch-system-will-slip-to-2019/
https://www.nasa.gov/multimedia/imagegallery/iotd.html
https://spaceflightnow.com/2017/04/29/falcon-9-rocket-rolled-to-launch-pad-with-classified-payload/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/maf_20170427_p_es_to_pegasus_jlg_-313.jpg
https://saturnraw.jpl.nasa.gov/multimedia/images/raw/casJPGFullS99/W00106928.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=42639.0;attach=1424593;image
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/29124545/f9_nrol76_pad39A_l1.png
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/29070023/8513327513_53ea68cbdb_k_0.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/29070318/sls_cutaway.png
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/29070449/33514887293_dff59e1e14_k.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/29065440/22391614955_5bbca255fa_k.jpg
Video týdne není dostupné, můžete to překontrolovat?
Dobrý den,
děkuji za upozornění, majitel videa ho odstranil někdy po vydání Kosmotýdeníku. Nahradil jsem ho tedy jiným 🙂
Věštba: SLS – raketa, jejíž jediný start stál 23 miliard dolarů
Většina té částky patří lodi Orion, nikoli samotnému nosiči.
Jde o první VÁŽNĚ MÍNĚNOU pilotovanou loď určenou pro deep space, takže ta cena nesmí nikoho překvapit.
PS: Pokud bude potřeba dostat nahoru něco velkého a těžkého (bigelow), nebo to něco poslat hooodně daleko (mise orbiterů, nebo i landerů velkých planet posílaných přímou trajektorií), tak SLS třeba dekádu i déle bude jediná volba (s velkým odstupem za ním bude FH, ale až po vyvinutí výkonného druhého stupně, ideálně metaloxu)
Ve skutečnosti je nejnákladnější SLS. Částky Orion 11,3 + SLS 9,7 + EGS 2,8 použité ve zprávě GAO totiž nejsou souměřitelné, protože položka Orion obsahuje náklady včetně EM-2. Dobře je to vidět v tabulce v následujícím odkazu. Je ovšem nutno říci, že GAO použil poslední známá data od NASA ze září 2015
http://novosti-kosmonavtiki.ru/bitrix/components/bitrix/forum.interface/show_file.php?fid=70482
Aktuální odhady přinesla zpráva Úřadu generálního inspektora z 13.4.2017, ovšem s upozorněním, že jde o součet přidělených a požadovaných ročních rozpočtů na programy od FY 2012, přičemž náklady na EM-1 úřad sečetl do FY 2018 (končí 30.9.2018) a náklady na EM-1 + EM-2 sečetl do FY 2021 (končí 30.9.2021) a že rozpočty zahrnují i aktivity příprav na další mise.
https://oig.nasa.gov/audits/reports/FY17/IG-17-017.pdf
na str. 51 – 53:
Odhadované náklady do 11/2018 (EM-1)
Orion 8,7 + SLS 12,1 + EGS 2,6 = 23,4 mld USD
Odhadované náklady do 8/2021 (EM-2)
Orion 12,7 + SLS 19,1 + EGS 4,2 = 36,0 mld USD
Takže například v částkách do EM-1 započítávají spoustu prací týkajících se EM-2, mj. toto:
https://twitter.com/OrbitalATK/status/850089496993550336
Děkuji za upřesnění a rozšíření,
u neukončených projektů jsou podobné výpočty (zvlášť neodborníků, nepolitiků jako jsem já) vždy trochu sčítáním jablek a hrušek. To se mi líbí na kosmonautixu, že přispívají i uživatelé s určitým náhledem „pod pokličku“ oficiálních tiskových zpráv.
Jen mě trochu popudila pohrdavá poznámka pana Kamila, když realita je složitější…
3,14ranha:
Na diskusní příspěvek Kamila jsem nereagoval, protože jde o hypotézu, která se nyní nedá potvrdit ani vyvrátit.
Výroba částí Orionu pro EM-2 pokračuje:
Díky za prostudování zprávy GAO k premiérovému letu SLS a za podrobnou prezentaci jejích výsledků.
Mám k tomu jen pár poznámek:
Cílové datum startovní připravenosti EM-1, který GAO posuzoval a na který Gerstenmaier reagoval, není září 2018, ale listopad 2018.
„agentura bude předběžně informována o výsledcích studie již 31. března“ – v této větě je nějaká chyba
Investice na Orion, SLS a EGS nelze jednoduše sečíst na 23 miliard dolarů do listopadu 2018, protože náklady na Orion v tomto součtu jsou vztaženy k dubnu 2023 (tabulka na str. 6 zprávy GAO)
Čtyři velké nádrže na pohonné látky pro ESM nestaví NASA, ale Airbus Defence and Space, viz
https://orionesm.airbusdefenceandspace.com/
http://www.airbusgroup.com/int/en/news-media/press-releases/Airbus-Group/Financial_Communication/2015/09/20150922_airbus_defence_and_space_orion.html
Svařování centrálního stupně je ve zprávě GAO popsáno chybně. Vodíkové nádrže se problémy netýkaly (testovací vodíková nádrž byla svařena bez problémů v červenci 2016 a letová v září 2016). Problém se sníženou pevností v tahu v důsledku precipitace mědi byl zjištěn na ověřovacím exempláři (confidence article) kyslíkové nádrže, vyrobeném už počátkem roku 2016. Svařování kyslíkové nádrže pro strukturální testy (STA) začalo až letos v dubnu, jak dokládá toto video z dubna 2017 (vlevo konečná montáž testovací motorové sekce, vpravo svařování testovací kyslíkové nádrže):
https://images.nasa.gov/#/details-MAF_20170420_SF02_V_Cell%20A%20&%20VAC%20TL%20Video_ES%20STA%20&%20LOX%20Assembly%201080P.html
Teprve po svaření testovací kyslíkové nádrže se začne svařovat letová kyslíková nádrž, která se později stane součástí centrálního stupně o délce 64 metrů.
Pěkný den,
díky za doplnění informací a uvedení chyb na pravou míru. Pokusil jsme se vše zapracovat. Díky za spolupráci! 🙂
Moje informace, že se problémy netýkaly vodíkových nádrží, byla bohužel chybná, ale ta informace vyšla ven až tento týden (prošel jsem znovu dřívější informace z NASA, ale nic tam nebylo).
Podrobně tady:
https://kosmonautix.cz/2017/05/tyden-spatnych-zprav-o-sls/
Ď. za info !