NASA pracuje na snižování rizik nadcházejících lunárních misí programu Artemis, ale v přístupu agentury jsou mezery zahrnující plánované zkoušky kriticky důležitých systémů landerů, uvedl úřad generálního inspektora (OIG = Office of Inspector General ) ve zprávě, kterou zveřejnil v úterý 10. března. Zmínil také, že (stejně jako v případě misí programu Apollo před 50 lety) pokud se astronauti z programu Artemis „setkají se život ohrožujícími mimořádnými situacemi v kosmickém prostoru, či na povrchu Měsíce, nemá NASA možnost, jak zachránit uvízlou posádku.“ OIG také uvádí, že ačkoliv NASA pracuje na „omezení a předcházení rizik“ spojených s lunárními landery, které staví firmy SpaceX a Blue Origin, „jsou momentálně v přístupu agentury mezery včetně včetně testování a analýz přežití posádky,“ včetně toho, co by se mohlo stát po katastrofální, ale nikoliv smrtelné nehodě.
Zdroj: https://oig.nasa.gov
NASA momentálně pracuje na přípravě rakety SLS a kosmické lodě Orion Integrity na start mise Artemis II okolo 1. dubna. Devítidenní let dopraví čtyřčlennou posádku k Měsíci a poté zase zpět. Mise sice byla původně plánována na začátek února, ale zpozdily ji úniky vodíku a nakonec i problémy se systémem tlakování nádrží na horním stupni, takže se NASA rozhodla odvézt raketu zpět do montážní haly kvůli opravám. Problémy již byly vyřešeny a NASA plánuje ve středu a ve čtvrtek (11. a 12. března) provést zhodnocení připravenosti k letu. Pokud půjde všechno dobře, SLS bude okolo 19./20. března vrácena zpět na rampu 39B Kennedyho střediska, kde ji budou čekat závěrečné přípravy.
Mezitím NASA 27. února oznámila výrazné přepracování architektury programu Artemis. Agentura nyní plánuje, že v roce 2027 v rámci mise Artemis III vypraví kosmickou loď Orion na oběžnou dráhu Země, kde provede setkávání a kontrolní činnosti s jedním, či oběma lunárními landery, které jsou nyní ve vývoji. Na základě získaných zkušeností agentura doufá, že v roce 2028 vypraví dvě mise na Měsíc s využitím jednoho nebo obou přistávacích modulů, pokud budou oba považovány za připravené k letu. Těmto misím budou předcházet bezpilotní testovací lunární přistání.
Zdroj: https://oig.nasa.gov
Zpráva OIG vydaná v úterý byla dokončena ještě před touto revizí architektury, kterou oznámil administrátor NASA, Jared Isaacman. Proto se dokument nejvíce zaměřuje na lander firmy SpaceX, který měl provést první dvě lunární přistání v rámci programu Artemis, následovaný modulem od Blue Origin. V současné době NASA plánuje použít ten přistávací modul, který bude v danou chvíli připraven. Lander firmy SpaceX je variantou kosmické lodi Starship, kterou firma vyvíjí a normálně má sloužit jako druhý stupeň obří rakety SuperHeavy-Starship. Pro dosažení Měsíce bude muset být cca 51 metrů vysoká Starship-HLS (Human Landing System) dotankována zhruba 10 – 20 loděmi Starship-tankery
OIG uvádí, že firma plánuje vynést v předstihu před misemi přistávajícími na Měsíci loď fungující jako zásobník pohonných látek. Ta by byla naplněna pohonnými látkami postupně přilétajícími kosmickými loděmi Starship-tankery, které by přibližně každý týden startovaly z ramp na Floridě a v Texasu. O přečerpávání pohonných látek na oběžné dráze v takových objemech se zatím nikdo nepokusil. Celý plán komplikuje skutečnost, že zatím není veřejně známo, jak chce SpaceX omezit konstantní ztráty kryogenních pohonných látek, které se průběžně ohřívají a odpařují. V každém případě platí, že až bude zásobník naplněn, bude moci odstartovat lander, který si zde autonomně doplní pohonné látky a poté zažehne motory, aby vyrazil k Měsíci. Starship HLS vstoupí na dráhu kolem Měsíce, kde počká na přílet astronaut programu Artemis v kosmické lodi Orion.
Firma Blue Origin plánuje svým způsobem podobnou strategii, která počítá s doplňováním pohonných látek landeru na dráze kolem Země, aby mohl doletět k Měsíci. Po dosažení oběžné dráhy Měsíce tanker znovu doplní své nádrže, než budou moci astronauti dosednout na povrch Měsíce. OIG uvádí, že stanovená hranice ztráty posádky, které by čelili astronauti programu Artemis při prvních dvou přistáních na Měsíci, se měla pohybovat v rozmezí 1 ku 40 pro činnosti na Měsíci a 1 ku 30 celkově, od startu po přistání. Pro srovnání, astronauti programu Apollo čelili pravděpodobnosti ztráty posádky 1 ku 10, zatímco posádky raketoplánů létaly s reálným rizikem 1 ku 70.
Zdroj: /https://oig.nasa.gov
Předtím než se k Měsíci vydají další lidé, aby se po něm prošli, budou oba landery podrobeny zevrubné sérii testů na oběžné dráze Měsíce, aby se prověřila jejich provozní připravenost. Po spojení s vybraným landerem se astronauti vydají k povrchu, zatímco Orion zůstane na oběžné dráze čekat na jejich návrat. Přistání u jižního pólu Měsíce představuje mnohem drsnější výzvu, než tu, které čelily posádky misí Apollo přistávající blízko lunárního rovníku. „Prudké svahy se sklonem až 20° u jižního pólu představují navigační výzvy a s přistáním spojené komplikace,“ uvádí OIG a pokračuje: „Vzhledem k výšce Starship 51 metrů, což je ekvivalent 14patrové budovy, je zde riziko, že její setrvačnost bude pokračovat po přistání a způsobí její převržení.“ Požadavky NASA na toleranci náklonu odpovídají svahu se sklonem pouze 8°.
„Blue Moon s výškou 16 metrů také čelí rizikům spojeným s přistáním včetně překročení tolerance náklonu landeru pro bezpečné a efektivní provedení důležitých činností posádky. Překročení tolerance náklonu u kteréhokoliv landeru … by mohlo ovlivnit provoz vybavení jako jsou průlety používané posádkou k vystoupení z landeru a jejího návratu zpět.“ Pro srovnání, lunární moduly z programu Apollo, které dopravily během šesti misí na povrch měsíce 12 astronautů, měly poloviční výšku oproti landeru od Blue Origin a ve srovnání se Starship byly sedminové.
Na rozdíl od astronautů využívajících lander od Blue origin, kteří mohou pro vystoupení na povrch vzdálený 1,8 metru využít schůdky, posádky v landeru od SpaceX se budou k povrchu spouštět výtahem na boku landeru z výšky odpovídající 10. patru. Ačkoliv to může vypadat jako drobný technický problém ve srovnání s výzvami orbitálního tankování, či odpařováním pohonných látek, manažeři programu to vidí jako překážku, která si žádá bližší pozornost. „Výtah Starship se nachází těsně pod kójemi posádky a je zhruba 35 metrů nad povrchem,“ napsal generální inspektor a dodal: „Momentálně tu není žádná další metoda pro posádku, jak vstoupit do landeru z povrchu Měsíce v případě závady na výtahu.“ NASA vyžaduje toleranci vůči katastrofickým událostem, což znamená „schopnost systému odolat jedné poruše, aniž by to mělo vliv na konstrukční cíl. SpaceX se zaměřuje na konstrukci robustního standardního výtahu s redundantními mechanismy. Program HLS však vnímá výtah jako nejvyšší riziko a aktivně spolupracuje se společností SpaceX na vývoji alternativních způsobů vstupu do landeru pro případ, že by se výtah zasekl nebo selhal, zatímco posádka bude na povrchu Měsíce.“
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://oig.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/03/final-report-ig-26-004-nasas-management-of-the-human-landing-system-contracts.pdf
Hezký den. Zařekl jsem se, že nebudu psát provokativní příspěvky, ale tohle se fakt nedá. To není výtka proti autorovi, tedy kromě toho, že žádná firma Blue Orgin neexistuje. To je komentář k celému programu.
Dva roky před propagovaným přistáním není vybrán lander a řeší se jeho stabilita. To jako vážně? Ohledně stability je jasné modul SX nejhorší. Ano, pokročilý SW dokáže snad vybrat správné místo. ale za poslední dva roky se převrátilo hned několik automatů a to malých rozměrů. Pro cestu formou SX je potřeba 10-20 tankování na LEO. To jako fakt! Oni nevědí kolik v rozmezí 100%!! Pan Ciolkovskij by jim to před 100 lety spočítal. Raketa SX zatím nedokáže přes ohromný tah vynést na LEO ani sebe sama. A to má být základ programu? Saturn V byla schopná dopravit lunární modul přímou cestou bez přestávek na LEO a orbitě Měsíce a mladý inženýr musel Wernhera von Brauna přesvědčit, že je to zbytečné. A nyní na to musíme mít 20 gigantických raket, aby se to vůbec dostalo z LEO?
No a k fatální chybě kolem startu z Měsíce. To trápilo konstruktéry i v 60. letech. Startovací motor měl samovznítitelnou směs paliva a jediný mechanický prvek.
Hezký den,
no nic, tak si vysvětlíme znovu věci, u kterých mám pocit, že jsem vám je psal snad stokrát. Ale opakování je matka moudrosti, tak tomu dám ještě šanci. 🙂
1) Děkuji za upozornění na překlep, opraveno.
2) Ano, několik MENŠÍCH landerů se převrátilo. To je zásadní slovo. Menší landery mají omezenější možnosti – ať už z hlediska množství senzorů, jejich zastupitelnosti v případě selhání, či celkové výpočetní kapacity. Na nic se musí řešit každý gram navíc. Kdežto u kolosu vysokého 50 metrů je ta tolerance mnohem širší. Takže Starship bude mít k dispozici výrazně více senzorů sledujících sestup i počítačů, které budou vyhodnocovat nasbíraná data.
3) Proč se uvádí 10 – 20 tankovacích letů? Jednoduše proto, že SpaceX postupně vylepšuje raketu i kosmickou loď – zvětšuje nádrže, odlehčuje motory, navyšuje jejich tah, plánuje i zvýšit počet motorů na Starship. To vše samozřejmě ovlivňuje nosnost. Bude tedy záležet na tom, jaká verze rakety a lodě bude v danou chvíli zrovna k dispozici.
4) Starship se sice zatím na oběžnou dráhu ani jednou nedostala, ale to neznamená, že by toho nebyla schopna. Transatmosférická dráha je jen kousek od LEO (pár sekund práce motorů navíc). Starship navíc pravidelně vypouští kyslík, který by jinak mohla využít pro let na oběžnou dráhu. Takže tvrdit, že toho NENÍ SCHOPNA není pravda. Ano, zatím to neudělala, ale ne proto, že by to nezvládla.
5) Tankování pro lety Starship mimo LEO bylo od začátku součástí programu. Není to žádná novinka.
Potřebné množství tankerů závisí na tom, jak efektivně lze v kosmu přečerpávat a skladovat kryogenní pohonné hmoty a kolik se jich vyvaří během přečerpávání a skladování předtím, než se lunární lander vydá k Měsíci. Věrohodné analytické schopnosti bude SpaceX mít teprve poté, až provede demonstrační přečerpání pohonných hmot mezi dvěma loděmi Starship na oběžné dráze Země.
Pokud se osídlování Měsíce myslí vážně, pak se tato rizika (výstup ve velké výšce a regolit) stejně budou muset akceptovat. Nebudeme vozit materiál a lidi na Měsíc nějakými miniaturami. Ledaže by se ukázala větší efektivita miniatur, o čemž ve věci dopravy lidí pochybuju. Regolit se vyřeší např. úpravou přistávací plochy a pro efektivní opakovaný výstup ve výšce mě napadá spíše měsíční výtah/plošina, než výtah na kosmické lodi.
Naprosto souhlasím se všemi příspěvky. Jen mne jako bývalého IT project managera zaráží forma řízení projektu. Vše je absolutně na vodě a dokonce ani není vybrán finální dodavatel dva roky před cílem. Pro mne je to nepředstavitelné. Postavíme vám za dva roky metro u vašeho domu, ale zatím nevíme kdo a jak.
Jako IT project manager určitě znáte Agile metodiku projektového řízení, která je použita i v tomto případě. Žádný Waterfall tady čekat nemůžete. 😉
Děkuji za příspěvek. Zažil jsem jednou agilní systém řízení projektu a nikdy více. Je vhodný, když má něco jít rychle bez jasně definovaných cílú, nic proti tomu. Ale v aktivitě, kdy jde o lidské životy a miliardy, tak absolutně nevhodný. V případě problémů je nutné deklarovat, kdo a kdy co způsobil. Agilní systém je metoda rychle to bude NĚJAK fungovat a ostatní se doladí za pochodu. Proč ne, ale kosmonautika takto opravdu NE.
Jen připomenu, že tímto způsobem vznikla raketa Falcon 9, která je dnes nejpoužívanějším a také jedním z nejspolehlivějších nosičů, který vynáší i pilotované mise.
Děkuji za reakci, to mne na první dobrou nenapadlo. Vlastně celé počínání SX je jakási hurá forma a funguje to. Podmínka je ohromný zdroj financí, na které se moc nehledí. A nyní se SX systém střetává s přísně plánovanou a financovanou realitou státu. A skřípe to moc a bude více. Firmu Blue Origin do toho nenápadně zahrnuji-
Rozhodně bych neřekl, že počínání SpaceX je hurá akce. Spíše jen ukázka toho, že se nebojí inovací a to jim u Falconu 9 přineslo ovoce a vede to i k výrazným finančním úsporám.
Co se vám nehodí do krámu, to vás prostě „nenapadne“ (SX/ F-9). Nebo prostě fabulujete.SX se opravdu „NEstřetává s přísně plánovanou a financovanou realitou státu.“ SH/SS je ryze soukromý projekt. Účast na Artemis je pouze jednou z jeho aplikací. Těžiště projektu leží jinde a Musk by na něm pracoval i bez Měsíce. Jeho styl rozhodně není žádná „hurá forma“. Naopak. Jedná se o promyšlenou strategii. Proto nejenže má výsledky, ale hlavně definuje trendy.
Asi tam máte někde bug, protože SX vyvíjí věci mnohonásobně levněji, než NASA, takže si to, prosím, opravte.
Agile pristup je o vylepsovani riesenia, krok za krokom (iteracie) teda o rychlej a efektivnej (cas, naklady) reakcie na meniace sa poziadavky, bud z vonka alebo spravidla od implementacneho timu (klient je sucastou), ako sa vyvija chapanie riesenia problemu, skusenosti z chyb a pouzivania prototypu..
nejedna sa o ziadny ‚hura‘ system, co by vedel vysvetlit kazdy scrum master, ale o proces viazany pravdlami (rychle iteracie (sprinty) v ohranicenom case spravidla 2 tyzdne, co je cas za ktory sa da nieco spravit)..
IT waterfal projekt som naposledy videl na konci 90tych rokov.. teraz tak, sem tam nejaky v statnej sprave, vdaka silnej governance, ale v ramci jednotlivych faz idu tiez agile..
skusenosti ukazali ze agile je ovela lepsi v delivery ako waterfall, coho je SpaceX krasnym prikladom
Jen doplním, že použití waterfallu nemusí být případ pouze u projektů ve státní zprávě, ale obecně bývá preferován při zákaznických projektech s jasně specifikovaným cílem/rozsahem projektu. Zákazník většinou požaduje jasně stanovený časový plán a rozpočet, které případně schválí a podle toho se potom celý projekt řídí.
U interních vývojových projektů je naopak vhodnější použití agile metodiky, typicky při IT vývoji, nebo u dalších vývojových projektů (aerospace a pod.), ale v poslední době je čím dál častější používáno hybridní řízení, kdy jsou ve vhodné kombinaci použity obě metodiky.
Omlouvam se, ale kdyz ctu projektovy manazer , nemohl jsem si pomoci:
Do IT firmy přijmou do oddělení vývoje jako specialisty pět kanibalů. Během uvítacího ceremoniálu jim šéf říká: „Když budete pilně pracovat, můžete tu vydělat pěkný prachy, chodit do kantýny, ale jen za předpokladu, že nebudete obtěžovat ostatní spolupracovníky.”
Kanibalové slíbí, že nikoho obtěžovat nebudou. Za čtyři týdny šéf přijde znovu a říká: „Jsem s vámi spokojen, všichni pracujete pilně a tvrdě. Mám však jeden problém, zmizela nám uklízečka, nevíte náhodou, co se s ní stalo?”
Všichni kanibalové se dušujou, že nic neví. Šéf jim uvěří a odejde. Po odchodu se šéf kanibalů ptá: „Kterej idiot sežral tu uklízečku?”
Jeden se přihlásí a vedouci kanibalů na něj řve: „Ty blbče, už čtyři tejdny tady žerem manažery, projektové manažery, vedoucí odborů a zatím si nikdo ničeho nevšimnul, ale ty musíš sežrat zrovna uklízečku!”
„Vše je absolutně na vodě a dokonce ani není vybrán finální dodavatel dva roky před cílem.“
V rámci Artemis NASA ještě není dva roky před přistáním na Měsíci.
Starship-HLS je velikostí srovnatelná s šikmou věží v Pise (cca 51 m vs 56 m), náklon přes 5 stupňů vedl k výchylce přes 4 m a věž byla kvůli nebezpečí uzavřena! Přistání bude extrémně riskantní – během manévrování nad místem přistání na Měsíci bude muset trefit místo s minimálním sklonem, nerozvířit regolit a kameny a po přistání se nesmí zabořit a naklonit.
hoci som hardcore SpaceX fanda.. toto podpisujem.. vidim to tak, ze ked sa po testovacom pristani SX lander prevrati, pridu s nejakym scout landerom ktory bude vyberat vhodnu pristavaciu plochu pre velky Starship,, popripade v dalsich iteraciah aj ju aj trocha pripravi (Optimusy s lopatami :D:D)… ten naklon, aj keby lander ustal (bude mat tazisko nizko).. ako napr. bude fungovat ten vytah povedzme pri 10 stupnoch?..kazdopadne nas cakaju 2 vzrusujuce roky.. tesim sa..
rad by som si pozrel pristatie starship mimo betonovej plochy niekde v pusti. dufam ze to maju v plane a nebudu pristavat prvykrat mimo betonu az na inom vesmirnom telese.
To reálně nepůjde. Na zemi je 6x vyšší gravitace, atmosféra atd. Takže naprosto rozdílné podmínky než které jsou pro přistání na měsíci. Takže ano, vyletí, natankují, doletí k měsíci a přistanou. Ať již to dopadne jakkoliv, během tohoto letu otestují vše co vás napadne a i to co vás nenapadne a podle výsledků se zařídí, upraví a přepracují co nebude fungovat a nebo bude na hraně.
Proč to mám zkoušet v naprosto odlišných (a v tomto případě prakticky neproveditelných) podmínkách, když to mohu otestovat, tam kde se to bude provádět ?
SLS a Artemis je velmi drahá lekce, jak se nemá dělat vesmírný program. S odřenýma ušima se to dalo ustát v bohatých USA v klidných časech bez konkurence. Teď se Jared snaží zachránit co jde.
Uvidíme, jak se SpaceX podaří 3.generace SHS a jestli jsou schopní za rok udělat velký pokrok.
U Blue Moon Mk.2 je pěkné to umístnění kabiny na spodku rakety, s nádržemi a radiátory/štíty nahoře. Uvidíme, jestli půjde nějak rychle vytvořit Mk.1,5. Tento rok bude extrémně zajímavý.
Ohromný souhlas. ale tady je jeden obrovský problém. NASA a tedy stát absolutně ztrácí kontrolu nad plánovanou pilotovanou kosmonautikou. Nevím, zda je to dobře nebo ne, ale je to realita. Firma vozící lidi na Jupiter může od zítřka změnit zaměření na mandlování prádla.
To že „tady je (!?) jeden obrovský problém (jak se projevuje)“ a že „stát (myšleno USA) ztrácí, a navíc absolutně, kontrolu nad plánovanou pilotovanou kosmonautikou je tedy největší perla, co jste tady zatím vypotil. Viditelně se dostáváte do obrátek.Ad váš příměr s turistikou na Jupiter. Inspiroval vás BO? Když se od turistických skoků na hranici Vesmíru přesměroval na měsíční program? To jste se v tom ale nějak zamotal, ne?
Jak to myslíte, že se Isaacman snaží v rámci Artemis zachránit, co jde?
To jsem nenapsal dobře. Isaacman dostal od Trumpa úkol přistát před Číňany, nejlépe ještě v roce 2028. A tomu musí NASA podřídit všechno – popohnat dodavatele Landerů, ukončit problematické vývoje (MSR, SLS Block 2, EUS, nová rampa). Otázkou je, jestli teď už není pozdě na předběhnutí Číny. Ta se určitě pokusí přistát k 80.výročí ČLR (1949-2029).
Domnívám se, že rozhodnutí o využití třetího exempláře sestavy SLS Block 1 a Orionu pro let na oběžné dráze Země bylo chybou. Pokud je nutné odzkoušet ECLSS lunárních landerů a lunární skafandry ještě před letem na Měsíc, tak k tomu by stačil Falcon 9 a Crew Dragon. SLS/Orion pro lunární misi teď bude chybět. Domnívám se, že představa, že čtvrtá sestava SLS/Orion bude připravena 10 měsíců po třetí sestavě, je naivní.
Zakladni koncepce Apollo vychazi jako nespolehlivejsi, kazde dotankovani je potencionalni problem, potrebujete napr. 5. startu, z toho 2 starty potka odklad.
SLS s EUS mohl Orion a mensi lunarni modul zvladnout. Misto toho se EUS zrusi a jede se na hrane technologickych moznosti.
Lunarni program mel byt paterni program NASA po ISS. Pri realizaci ISS se pouzivali konzevrativnejsi overene postupy, to by se melo dit i pri navratu na Mesic
.Experimentalni projekty muze NASA rozvijet paralelne , misto toho na nich stavi hlavni program. Na Mesici takto nebude Zapad ani v roce 2030 a do toho se mozna zrusi i projekt Gateway, kde zakladni moduly jsou skoro hotove.
Lunární modul Apolla byl určený pro trasu LLO – povrch Měsíce – LLO a jeho hmotnost byla 15 – 16 tun.
Nosnost rakety SLS Block 1B se stupněm EUS by umožnila vynést spolu s Orionem pouze 10tunový další náklad, ovšem na mnohem vyšší oběžnou dráhu Měsíce než LLO.
Naprostý souhlas. Při vývozu SLS byl za šéfem a astronauty vidět téměř hotový nový startovací modul. Nyní si ho spoluobčané mohou odvézt do šrotu. Tedy oficiálně se jeho použití hledá. Celé vedení SLS projektu je naprostá zoufalost. Pamatuji akci We are going, kdy se čekalo přistání na 2024, kdy měl končit druhý souvislý mandát Trumpa. Nejsme ani v dané situaci, jsme o krok zpět. Tomu říkám, pokrok za miliardy bez jasné změny.
Zoufalost jste vy a vaše přehnané domněnky. Každou z nich si dláždíte cestu k banu za pokusy o zasévání flamewar diskusí.
Letět na Měsíc bude nebezpečné. Stejně jako bylo nebezpečné v šestnáctém století plout do Ameriky. Stejně jako bylo nebezpečné letět v roce 1907 letedlem. Stejně jako bylo v roce 1965 letět na oběžnou dráhu. Stejně jako je dodnes potopení se do Mariánského příkopu nabo kosmickým let novou nevyzkoušenou kapslí. Takže když po pouhých šesti úspěších před více půl stoletím opakujeme přistání na Měsíci, buď se smíříme, že to může být částečně nebezpečné a přijmeme jistou míru rizika, nebo nezbývá než to ukončit.
je mi vzdy smutno ked citam o artemise. aj keby to bol od dnes ten najuspesnejsi a najefektivnejsi program nasa – co nebude, tak o 10 rokov skonci a zostane po nom minimum pouzitelnych veci.
dalsich 20 rokov budu v nasa rozmyslat, aky bude dalsi krok. naproti tomu, v spacex o 10 rokov budu vyrabat 1 starship denne (kapacity na tyzdennu vyrobu budu mat uz tak o rok, nech dva), funkcnu lod, ktora dosiahne LEO a bude vediet tankovat a pristavat na inych planetach.
a to sa tvaria, ze bojuju na rovnakom ihrisku.
Faktem je, že momentálně je SLS před SH/SS a ještě pár let tomu tak bude. Co přinesou další roky, se předvídá jen těžko. SpaceX bych to přál, ale cesta k tomu cíli bude velmi náročná.
suhlasim, ale akonahle sls obehne mesiac, uz sa nikam dalej neposunie.. ku vsetkemu ostatnemu bude potrebovat sx alebo blue origin, ktori to skratka dalej budu tahat bez nich.
Před lety NASA plánovala planetolet, který by zakotvil u Gateway. Jeho nosičem měla být SLS Block 2, ale to už je dnes asi definitivně mimo hru.
To je potřeba brát pragmaticky. NASA se pro komerční lunární landery včetně zajištění nosných raket vybraným komerčním partnerem rozhodla už v roce 2019.