28. dubna 2017
Pravidelní čtenáři našeho webu už vědí, že pokaždé, když SpaceX provede předstartovní statický zážeh své rakety, je to pro nás známka, že se blíží start a měli bychom vydat článek, který zrekapituluje plánovanou misi. Čtenáři zároveň vědí, že při startu každé tajné družice z programu amerického úřadu NRO (National Reconnaissance Office) hrajeme takovou malou detektivku, ve které se z dostupných informací snažíme zjistit, k čemu má být vynášený náklad určený. A dnes se poprvé v historii dočkáme toho, že se tyto dva články spojí do jednoho.
SpaceX totiž prokázala dostatečnou spolehlivost, aby dosáhla na zakázku úřadu NRO. Konkrétně jde o družici s označením NROL-76. Start je zatím plánován na neděli 30. dubna s předběžným termínem startu okolo 13:00 našeho času. V tomto případě bude první stupeň zbrusu nový – nepůjde tedy o jeho opakované použití, jako tomu bylo u minulé mise. Detailní popis všech důležitých momentů na tuto mis najdete na českém webu elonx.cz. V úterý odpoledne našeho času byla raketa bez aerodynamického krytu s nákladem vyvezena na floridskou rampu 39-A, kde začaly probíhat přípravy na statický zážeh. Ty jsou v podstatě téměř shodné s přípravou na normální start.
Statický zážeh před misí NROL-76
Zdroj: http://i.imgur.com
Do nádrží se tankuje palivo, pozemní týmy kontrolují chování systémů rakety, ověřují si navázání obousměrné komunikace a tak dále. Vše vyvrcholilo pár desítek sekund po deváté hodině večer našeho času. Tehdy se devět motorů Merlin zapálilo na zhruba tři sekundy. Tím byl statický zážeh dokonán a nezbývalo než čekat, jak to dopadlo.
SpaceX vždy po statickém zážehu provede hrubé zhodnocení naměřených údajů a pokud je vše v pořádku, vydá oznámení s předpokládaným časem startu. Očekávaného tweetu jsme se dočkali jen za pár desítek minut. Z nádrží se následně odčerpalo palivo, raketa byla sklopena do horizontální polohy a přesunula se do montážní haly, kde dojde k připojení nákladu.
Oficiálnímu logu dominují dvě skutečné postavy – dobrodruzi Meriwether Lewis a William Clark, kteří na začátku 19. století prozkoumávali severní oblasti současných Spojených států
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Dalo by se říct, že šlo o tradiční a rutinní operaci, přesto tu bylo něco jinak – bezpečnostní opatření. Jak na našem fóru informoval Miroslav Pospíšil, v okolí byly rozmístěny silniční zátarasy a aktivovala se blíže nespecifikovaná vojensko-bezpečnostní opatření. Kupříkladu jmenný seznam zaměstnanců SpaceX, kteří budou provádět spojení aerodynamického krytu s raketou bude tajný.
Až bude vše hotovo, dojde k ostrému vývozu na startovní rampu. Tady už nepůjde o žádnou zkoušku, ale už o skutečný start. Předpověď počasí z 27. dubna dne dává nedělnímu startu 80% šanci na vhodné podmínky. v příapdě odkladuna další den je tato šance o 10% menší. Informace o startovním okně se v průběhu času lehce měnily. Původní zprávy hovořily o tom, že by okno mělo trvat dvě a půl hodiny, nově se hovoří „jen“ o dvou hodinách, což je ale i tak poměrně solidní rezerva. Jisté je, že až Falcon odstartuje, budeme se moci těšit na přistání prvního stupně a navíc rovnou na pevnině, na rampě LZ-1.
Stejně jako u každého jiného tajného satelitu budou i zde platit speciální pravidla pro přímý přenos. Po oddělení prvního a druhého stupně uvidíme pouze záběry z prvního stupně, protože by nebylo žádoucí, aby se do vysílání dostaly záběry vynášeného nákladu po odhození aerodynamického krytu. Nám, divákům, to ale vadit nemusí. Budeme se totiž moci dívat na záběry z prvního stupně, kterak otáčí směr letu směrem na Floridu a následně (doufejme) měkce přistane na připravené plošině, kam už dříve dosedly tři první stupně.
Dokud nebylo představeno oficiální logo, vytvářeli fanoušci své vlastní, neoficiální návrhy. Fanynka Tento návrh přinesla fanynka Abby Garrett.
Zdroj: http://www.elonx.cz
Pohybujeme se v oblasti tajných technologií, přičemž start jako takový se pochopitelně utajit nedá. Jakmile dojde k uvolnění nákladu, dá se očekávat stručné ohlášení od NRO ve smyslu, že start byl úspěšný. To bude poslední oficiální zmínka o NROL-76, který v dalších týdnech projde sérií zkoušek, kontrol a kalibrací, ať už je jeho účel jakýkoliv. Součástí této fáze bude i přejmenování. Označování NROL-XX se totiž používá jen pro samotný start, družice na oběžné dráze mají povětšinou označení USA-XXX.
A k čemu vlastně bude tenhle tajný satelit sloužit? Oficiálně nevíme nic, protože všechny informace o určení nákladu, nebo o konečné dráze jsou pochopitelně klasifikovány jako tajné materiály. Přesto je možné z nepřímých a neoficiálních informací leccos odvodit. U ostatních startů si můžeme pomoci pohledem do historie, kdy se podíváme, kdy kupříkladu Atlas V, nebo Delta IV vynášely nějaký náklad na dráhu s podobnými charakteristikami. Ovšem u SpaceX tohle logicky použít nemůžeme, protože jde o první tajný náklad vynášený Falconem 9.
Když startoval Atlas V na misi NROL-75, bylo jasné, že jde o velký a těžký náklad – raketa měla pětimetrový aerodynamický kryt a čtyři urychlovací bloky.
Zdroj: http://www.ulalaunch.com
Na druhou stranu tenhle start má i jednu bonusovou vypovídací hodnotu. U ostatních startů spoléháme kromě srovnání s historií hlavně na to, odkud se startuje (z jakého kosmodromu, protože z každého se létá na jiné dráhy), nebo jakou konfiguraci raketa má. Řeč je třeba o velikosti aerodynamického krytu, nebo o počtu urychlovacích bloků na tuhá paliva. Nic z toho sice na Falconu nenajdeme, ale místo toho je tu přistání prvního stupně, navíc na pevnině.
Z toho se dá vyčíst hned několik informací – třeba o hmotnosti nákladu, nebo o dráze, na kterou se poletí. Pro přistání potřebuje první stupeň určitou palivovou rezervu, která je v případě přistání na pevnině ještě vyšší, protože stupeň musí provádět zpětný zážeh, který obrátí směr letu dozadu. To znamená, že pokud by se letělo na vysokou dráhu (např. geostacionární), musel by být náklad lehčí, než 5400 kilogramů, aby mohl první stupeň přistát na plošině. Pro přistání na pevnině by musel být ještě výrazně lehčí – třeba až někde kolem tuny, nebo tuny a půl.
Pokud by se letělo jen na nízkou oběžnou dráhu, mohl by být náklad hmotnější – vždyť na pevninu se první stupně vrací i když vynesou více než sedmitunovou loď Dragon. Když ale na začátku roku Falcon vynášel na nízkou oběžnou dráhu družice Iridium, první stupeň přistál na mořské plošině – náklad vážil přes deset tun a první stupeň se už nemohl vrátit na pevninu – byť tehdy hrály roli i jiné faktory jako třeba (ne)připravenost přistávací lokality na západním pobřeží.
Ale vraťme se zpět k NROL-76. Jeden z nejrespektovanějších „lovců družic“ Ted Molczan z podle dostupných údajů zjistil, že podle tvaru uzavřených oblastí by měla raketa zamířit severovýchodním směrem. Náklad by se tak mohl usadit na dráze se sklonem cca. 60° vůči rovníku.
Molczan podle toho vytipoval dva nejpravděpodobnější scénáře. První z nich počítá s letem na nízkou oběžnou dráhu, přičemž náklad by byl poměrně těžký. V tom případě by mohlo jít o náhradu za satelit USA 193 (startoval jako NROL-21 na raketě Delta II 14. prosince 2006 z Vandenbergovy základny), který ale potkala blíže nespecifikovaná závada, která mu znemožnila manévrování a musel být roku 2008 dálkově zničen upravenou střelou SM-3 odpálenou z lodi USS Lake Erie kotvící u Havaje.
Oběžná dráha Molnija s vyznačením hodin, kde se satelit nachází
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/
Tento krok vedl k vytvoření velkého množství trosek a byl už v tehdejší době považován za ukázku síly Spojených států vůči Číně, která podobnou akci provedla v lednu 2007, kdy upravenou střelou zničila meteodružici FY-1C na polární dráze. Ale zpět k USA 193 – o jeho účelu se neví dodnes prakticky nic, jen to, že obíhal ve výšce cca 360 kilometrů na dráze skloněné vůči rovníku o 58,5°.
Druhou možností, která je podle Molczana ještě pravděpodobnější je, že půjde o menší (lehčí) náklad, který poletí na eliptickou dráhu typu Molnija. Družice na takové dráze stráví většinu času v blízkosti apogea (nejvyššího bodu), kde má kvůli pravidlům nebeské mechaniky nejmenší rychlost.
Výhodou je i velmi dobrý výhled na polární oblasti, které se z běžné geostacionární dráhy prakticky nedají vyfotit. Molnija může mít nejvyšší bod ve výšce kolem 40 000 kilometrů a je skloněna vůči rovníku o 63,4°. Své jméno dostala po sovětské generaci družic Molnija, které využívaly právě tuto dráhu. Od té doby na ni mířily nejen ruské, ale i americké satelity – oběma stranám vyhovuje, že z této dráhy mají výhled na Kanadu, Grónsko, Sibiř a okolí Severního pólu. Technicky by nebyl problém, aby dráha byla protáhlá směrem k jižní polokouli, ale tam se vzhledem s současné geopolitické situaci nedá očekávat zvýšený zájem.
Aktuální rozložení družic systému SDS – dvě družice na geostacionární dráze, tři na drahách Molnija.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Ted Molczan dále spekuluje, že by na dráhu Molnija mohl zamířit první zástupce nové generace družic SDS (Satellite Data System), která je založena na platformě Boeing BSS-702SP. Tyto satelity, někdy označovaný krycím jménem Quasar, zajišťují pro armádu komunikaci a nachází se jak na dráze geostacionární, tak i na dráze Molnija. Celý systém prochází postupným vylepšováním – mezi roky 1976 a 1987 fungovala první generace, druhá následovala mezi roky 1989 a 1996, třetí pak po roce 1998. Časový rámec by tedy odpovídal zavedení nové generace.
Tyto satelity mají nejnižší bod ve výšce kolem 300 kilometrů a nejvyšší pak leží celých 39 000 kilometrů vysoko. Zatímco první generace vážila jen 630 kilogramů, druhá už narostla na 2300 kg – pokud tedy můžeme věřit dostupným neoficiálním informacím. Údaje o třetí generaci nejsou dostupné, ale vzhledem k miniaturizaci se dá očekávat, že hmotnost mohla klesnout na úroveň, která by Falconu umožňovala přistát s prvním stupněm na pevnině.
Je potřeba mít na paměti i třetí možnost – může to být úplně něco jiného. Vždycky se může stát, že NRO přijde s nějakým úplně novým programem, novou řadou družic, která z ničeho nevychází, nebo jde o novou generaci zavedeného systému, která použije jinou dráhu. V takovém případě se samozřejmě nedá účel odhalit. Téměř jisté ale je, že se mezinárodní komunita lovců družic vybavených teleskopy bude snažit na noční obloze objevit novou „hvězdu“. Z pozorování pak bude možné vypočítat parametry oběžné dráhy. Jen na informace o konkrétním určení, nebo dokonce schopnostech družice si musíme nechat zajít chuť.
Odtajněný snímek staršího satelitu SDS.
Zdroj: http://www.spaceflight101.com/
Zdroje informací:
http://satobs.org/
http://www.elonx.cz/
https://twitter.com/
https://twitter.com/natreconofc/status/857619425373167618
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=42639.0;attach=1424436;image
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/C-SAL3-V0AAyL8a.jpg:large
http://i.imgur.com/iX4nqWA.jpg
https://pbs.twimg.com/media/C-bgQ8tV0AAAI0I.jpg:large
http://www.elonx.cz/…10158412873340573_8654957836815543841_n.jpg
http://www.ulalaunch.com/uploads/images/av_nrol35_l41213201452638AM63.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/5696654_orig.png
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/89/SDS3_const.png
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/99/2016/07/5277884_orig-512×430.png
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Člověk žasne, kolik odborníků diskutérů nemá ponětí o náplni kursu českého jazyka pro třetí třídu. To samo vypovídá o jejich učenosti.
Děkuji za plodnou diskusi ohledně sestřelení satelitu a uznávám, že v té výšce 275 km to fakt nebylo žádné předvádění, ale jen akce, která asi opravdu pomohla bezpečnosti lidí na zemi tím že rozbila satelit na víc kousků. Nebyla to prasárna narozdíl od těch předchozích střeleckých akcí obou kosmických velmocí.
Omlouvám se za nemístné rozjitření vášní svým příliš razantním nespravedlivým odsudkem.
A já smekám klobouk a tleskám – kéž by se více lidí naučilo uznat svou chybu a hlavně se omluvit. Bylo by na celém světě líp. Tohohle si opravdu vážím.
Kosmonautix je posledni web, kde jeste ctu komentare.. jedina civilizovana diskuse na internetu, diky! (reddit nepocitam :D)
Další „tajný“ start a další pěkné logo k většímu zpopularizování tohoto tajemství. Všichni sledujte a namáhejte ten svůj prejt v lebkách, co to letí tentokrát 🙂
Tak je to správné. Když už něco utajit zcela nelze, postavíme to přímo do světel ramp. A navíc v neděli po obědě. Evropský prime time.
SpaceX je už opravdu zcela plnohodnotný partner, když dostává takovouto důvěru.
Ohledně účelu družice bych v tom velkou záhadu nehledal, vojáci zas tolik různých věcí nepotřebují. Navigační satelit to asi nebude (jedna družice nemá smysl, o objednané sérii bychom asi věděli, a na náhradu existujícího kusu GPS to nevypadá), zbraňový systém asi taky ne (ve vesmíru jsou povolené jen konvenční zbraně, a ty jsou na družicích nepraktické). Takže zbývají klasické funkce – sledování, včasné varování a komunikace, případně nějaká kombinace. Pak se uvidí kde satelit najdeme. Vysoké dráhy nejsou moc vhodné ke klasické špionáži – je to daleko, nízké ke komunikaci se Zemí (vidí malý kus povrchu, a mají velkou úhlovou rychlost). Komunikaci mezi ostatními satelity také nemá smysl řešit přes nízkou oběžnou dráhu.
Je to tak, já jen doplním, že navigační družice GPS se neřadí mezi tajné náklady, jejich starty nejsou svázány tajnostmi. Nespadají pod NRO, ale přímo pod armádu, přesto je kolem nich mnohem menší hradba tajností.
VM, pokiaľ ti stačí takéto veľmi jednoduché rozdelenie na sledovacie, komunikačné a včasné varovanie, tak ti náklady NRO veru až take záhadné prísť nemusia. 😀 Ono je to ale samozrejme oveľa zložitejšie, pretože NRO má mnoho programov, ktoré spolu súvisia a navzájom sa doplňajú a niektoré ani nemusia zapadať do takéhoto tebou uvedeného jednoduchého schématu. Sledovacie družice sa totiž rozdeľujú na optické (KeyHole), radarové (v súčasnosti typu Onyx a FIA), ELINT a SIGINT (tam je toho vela – napr. NOSS, PAN, Mentor, všetko rôzne typy dráh a špecifické určnie). Potom sú tu retranslačné komunikačné družice, ktoré slúžia na nepretržité spojenie so špionážnymi družicami na nižších dráhach (tam spadá aj spomínané SDS), rôzne technologické družice o ktoré sa NRO môže deliť aj s inými armádnymi agentúrami (napr. projekt X-7B) a bohviečo ešte. Takže je to hodne zložité a pre tých, čo chcú o nákladoch NRO vedieť trochu viac, je to naozaj slušná detektívka 😉
Co je X-7B? Pod tímhle označením jsem našel jen jeden starý dron na testování ramjetu.
Ano, zajímaly by mě detaily těch špionážních technologií – u optických a radarových to bude na podobné úrovni jako vědecké satelity, takže spíše u té elektronické špionáže. To která čidla jsou na které družici mě zajímá méně – špionáž se bude provádět spíše z nižších drah, a armáda tam bude chtít mít senzory pro všechna dostupná pásma, ať už na jedné nebo více družicích, a pokrýt celou severní polokouli.
Chtělo by to veřejnou databázi se známými údaji o tajných satelitech, nevím zda už nějaká existuje.
Pardon, to bol preklep, myslel som samozrejme miniraketoplán X-37B, ktorý oficiálne kontroluje USAF, sú však domnienky že na ňom prebiehajú aj technologické experimenty pre NRO. A áno, u tej elektronickej špionáže má NRO mnoho rôznych programov a väčšina z nich neprebieha na LEO, ale práve naopak na vyšších dráhach (napr. Mentor a PAN sú umiestnené na GEO, satelity TRUMPET na HEO). O žiadnej verejnej databáze tajných vojenských programov neviem, malý prehľad je na wiki (https://en.wikipedia.org/wiki/National_Reconnaissance_Office#Technology), ale po nete je poroztrusovaných vela dalších vecí, z ktorých sa dá urobiť aký taký celkový obraz o kapacitách, ktorými NRO disponuje. A sú naozaj prekvapivé. Možno to niekedy skúsim ja alebo niekto iný z redaktorov spracovať do stručnejšieho článku. 😉
asi myslel X-37B
To bude pravdepodobne nedoklep, ocekaval bych, ze jde o X-37B, k tomu jiz jiste nejake informace najdete. Neco malo treba na ceske Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Boeing_X-37
Asi chybí „3“, pak by byla řeč o X-37B.
Celokom pekná zbierka tajných družíc s označením USA je na en wiki.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_USA_satellites#/editor/1
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_USA_satellites
Super článek.
Jen nechápu ten „poklidný comment“ neskutečně prasácké aktivity:
„… který ale potkala blíže nespecifikovaná závada, která mu znemožnila manévrování a musel být roku 2008 dálkově zničen upravenou střelou SM-3 odpálenou z lodi USS Lake Erie kotvící u Havaje. …“
Jsem zvědav, jestli vyjádříte stejnou míru pochopení, až tuhle prasáckou aktivitu bude provádět třeba Čína nebo Rusko.
…nezabloudils z Novinek, soudruhu?
Navíc, Čína jim to oplatila, už před tím, jak je v článku i uvedeno…
Bez jízlivých poznámek vůči ostatním diskutujícím, děkuji. 😉
Jsou země kde se snaží o demokracii.
Pak jsou země kde se snaží naopak, to je realita.
Myslím že pan Maro by měl být usměrněn, když na tom tak trváte.
Nic ve zlém pane Majere, ale plíživost totalitních názorů je dosti nebezpečná.
Petr: Jestli je něco nebezpečné, tak především přístup dvojího metru, kdy to co je dovoleno Jovovi není dovololeno bohovi.
A psát že „musela“ být zničena zrovna takto je blbost. Skoro to zní jakoby se tím lidstvu projevila nějaká služba „odvracející něco hrozného“.
… co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi …
Je rozdíl mezi drahou 600 km a drahou mnohem nižší, kde již většina úlomků dávno zanikla. A navíc se mělo jednat o rozstřel nádrže na hydrazin, která měla být téměř plná a bylo riziko, že se celý během pádu neodpaří.
Proto ten dvojí přístup – když dva dělají totéž není to vždy totéž.
A skutečně se odvracel nekontrolovatelný pád trosek kamkoliv. Pokud si najdete novinové články z té doby – tak ty komentáře novinářů psali o pádu jako o katastrofě. Prostě bez rozstřelu by dopadlo na zem nejspíš mnohem více trosek a to i se zbytky jedovatého hydrazinu, které pak mohli klidně najít někde i děti.
Pokud se podíváte na článek i dále, zjistíte, že tam zmiňujeme, že tento krok vytvořil velké množství kosmického smetí a byl tehdy přijat ne zrovna vřele. Stejně tak na dalších řádcích zmiňujeme obdobnou čínskou událost – opět bez emocí, telegraficky. Jde o to, že úkolem tohoto článku není vrtat se v kosmickém smetí jiných misí. Proto jsme tohle téma (jak v případě USA, tak Číny) blíže nerozebírali a vsadili jsme jen na základní informace.
Nemám ale problém s tím podívat se na obě události blíže v komentářích. když si vedle sebe položím americký a čínský zásah, tak ani jeden se mi nelíbí, to říkám na rovinu. Pokud bych měl rozhodnout, který z nich byl nebezpečnější, pak bych zvolil ten čínský. Důvod je prostý – každé kosmické smetí je nebezpečné (tedy i to z amerického satelitu), ale nejnebezpečnější jsou vždy úlomky na polárních drahách. Velká část sledovacích družic je na LEO a úlomky na polární dráze jsou pro ně hodně nebezpečné, naopak úlomky z LEO nikoliv. Já to s oblibou přirovnávám k jízdě na dálnici – dvě auta jedou stejným směrem rychlostí 130 km/h a řidiči na sebe mohou mávat a gestikulovat. Když se ale auta jedoucí stejnou rychlostí potkají na křižovatce (náraz 90°), je to devastující. Tady je to podobné – družice na LEO nejsou ohroženy troskami z LEO, ale z polárních drah.
Druhou přitěžující okolností pro čínskou akci je výška, ve které došlo ke zničení. Zatímco americký cíl obíhal jen ve výšce cca. 360 km, čínský byl 863 km vysoko. Údaje o životnosti jsou sice ovlivněné určitými nepřesnostmi, ale v základu se dá říct, že těleso ve výšce 360 kilometrů zanikne zhruba za tři čtvrtě roku. Naopak těleso ve výšce 860 km setrvá na oběžné dráze více než 30 let! viz – https://planet-pulse-assets-production.s3.amazonaws.com/uploads/2014/10/Dove_lifetimes.png
Takže ani čínský ani americký čin se mi nelíbily. Kdybych je ale měl srovnat, byl ten americký o pár krůčků méně škodlivý. V článku jsme nechtěl tyto detaily, které nesouvisí s tématem, rozebírat, ale jsem rád, že jsme se tomu mohli věnovat v diskusi.
Ano, je to presne tak. Len pre porovnanie, zo zničeného amerického satelitu USA 193 už hodných pár rokov nie je na orbite ani jediný úlomok. Z čínskeho je stále evidovaných takmer 3000, nehovoriac o tých tisícoch menších, nekatalogizovaných.
Jo, něco o té nelibosti v článku je. Jen ta formulace „musela být zničena … raketou“ je hloupost. Ale zní to dobře. Skoro jako, že „oni neradi, ale prostě okolnosti je k tomu dotlačily“.
A když už jste tam uvedl ten předchozí čínský sestřel, mohl jste i u něj dodat, že i ten byl zase jen dokázáním „my to taky umíme“ jako reakci na ten ještě dřívější prvotní americký sestřel. Takhle to zase samozřejmě hezky zní „my jen reagujeme“ na ty Číňany, což je nesmysl, protože to že to Američani umí, se vědělo už hezkých pár let. Možná jen ta výška oběžné dráhy byla jinde. Takže možná můžeme odteď očekávat další přetahování, kdo to bude umět výš a výš. A furt bude jen někdo ukazovat někomu jinému, že to i tam umí.
Nekontrolovatelný pád mnohem většího množství trosek včetně zbytku hydrazinu by mohl být skutečný problémem. A navíc k tomu ty články v novinách.
A článek v novinách – Malé dítě se otrávilo poté co našlo zbytky Amerického vojenského satelitu – by se líbil ? Měl plnou nádrž na hydrazin a ta měla být tím zásahem rozstřelena – takže byla mnohem větší pravděpodobnost, že se veškerý stihne odpařit.
technet.idnes.cz/spionazni-satelit-plny-jedovatych-latek-pada-k-zemi-fhx-/tec_vesmir.aspx?c=A080128_181208_tec_vesmir_vse
A to ještě ten z těch objektivnějších článků z té doby. Prostě vznikla panika díky právě novinářům.
Však právě o tom píšu. Takových několikatunových satelitů o velikosti „menšího autobusu“ lítají nahoře desítky. A všechny můžou obsahovat hydrazin a „nebezpečné látky“ v bateriích a berylium. Pokud každou z nich po skončení životnosti „budou muset“ sestřelit, tak fakt nevím, proč se tak už neděje sériově. Ty satelity prostě umírají.
Daleko větším důvodem je spíš to, co zdůraznili už v tom technetu: „Možná mnohem větší vrásky na čele však příslušným orgánům dělají informace a data, která satelit získal během svého krátkého života. Jedná se především o fotografie a další citlivé materiály o aktivitách na sledovaných územích.“
Ale ok, lítalo to v 250 km nad zemí, takže tam se asi fakt nikdo nechtěl před nikým předvádět. Prostě asi fakt chtěli mít jistotu o těch tajných materiálech.
Ono to tam nelítalo – za chvíli by se to nekontrolovatelně jako celek vřítilo do atmosféry a někam klidně i do města by prostě dopadli trosky.
A ten zbytek družic je ovladatelný – prostě stejně jako stanici Mir pak budou bezpečně navedena do atmosféry nad oceánem. Stejně i jako Progress.
A ty nefunkční – které se do by se měli skutečně likvidovat – pád trosek z nich již může být nebezpečný.
„Jen nechápu ten „poklidný comment“ neskutečně prasácké aktivity“
Tak to bohužel budete asi sám. 🙂 (Nebo spíš bohudík?)
Pane Maro, ono sundat střelou země-vesmír satelit z necelých 400 km není až taková prasárna, pokud to porovnáme s čínskou odpovědí. Samozřejmě, ani jedno není úplně v pořádku, ale srovnejme si nejprve fakta.
Prasárna je jak jedno tak druhé. Však to taky těm Číňanům dali všichni sežrat. Ale psát že „museli“ je prostě blbost. To bysme taky mohli takových sestřelů očekávat 10 do roka. Spousta nefunkčních satelitů se totiž nachází v podobné situaci.
Pokud by si Čína sundala na takto blbé dráze (z pohledu zaneřádění orbity) nefunkční špionážní satelit u kterého je inspekce cizími mocnostmi silně nežádoucí, dalo by se to akceptovat. Sice se skřípěním zubů, stejně jako u těch Američanů, ale dalo. Ale sundavat takto meteo satelit? (pokud tedy byl skutečně meteo, že…) Chápu to spíš jako poměrně spektakulární demonstraci know-how sestřelování satelitů, případně jako obyčejný test antiraket.
A dopad mnohem většího množství trosek na zem – neboť pokud byl v celku – byla mnohem menší pravděpodobnost, že jich naprostá většina shoří a tudíž jich dost dopadne někam nekontrolovatelně na zem a to klidně i do obydlené oblasti – by jako žádnou škodu určitě nezpůsobil? A to ještě trosek nejspíš i se zbytky hydrazinu.
Ten Čínský satelit na tak vysoké dráze nikoho rozhodně na zemi neohrožoval na rozdíl od toho amerického satelitu.
Tak ten sestřel se zaneřáděním vysoké orbity Američani předvedli už v roce 1985. To bylo ve výšce 555 km. Číňani si pak prostě stanovili vyšší hladinu : 865 km. Logické. Když už chtěli demonstrovat, že to umí, tak to muselo být víc. Vždyť už v té době uběhlo přes 25 let od amerického sestřelu. Za čtvrt století nelze demonstrovat sílu jen pouhým vyrovnáním. A proč by měli přistupovat na to, že zrovna Američani budou definovat co je ještě ok a co už ne?
Nedefinovali to Američané nýbrž i zbytek světa – neodsoudili Číňany totiž jen USA.
Vyhrazené oblasti pro start ve skutečnosti spíš napovídají, že náklad míří na dráhu se sklonem kolem 49° vůči rovníku.
Pokud by vyhr.oblasti naznačovali start na dráhu se sklonem 60° by byl startovní azimut o hodně severněji. Pro dráhy s vyšším sklonem jako je typ Molnija (63.4°), by pak byl vhodnější kosmodrom na západním pobřeží.
Vyhrazená oblast pro návrat druhého stupně navíc napovídá, že půjde spíš o návrat z nízké oběžné dráhy.
Vycházel jsem z Molczanových zápisků. Tak uvidíme, bude to zase detektivka. 🙂
Tak aspoň po padesáti letech by to odtajnit mohli
Snímkovací družice a operace kolem nich odtajněny již byli.
Super článek. Nevíte, o kolik snižuje nosnost Falconu 9 aerodynamický kryt? Schválně se neptám, kolik váží, protože se odhazuje mnohem dřív než užitečný náklad. Dragon kryt nemá (jen pár částečných), porovnávání nosností s ním pak není úplně přesné.
Není to tak, že ač sám má nějakou váhu, tak díky svému tvaru spíš nosnost zvyšuje? Sám ovšem bývá těžší, než některé satelity.
Myslel jsem oproti jiné aerodynamické čepičce, kterou může představovat třeba Dragon.
Tak bezva, díky za článek.
Snad už skončí období „WaitX“ 🙂
Věřme tomu. 😉