Mazák, nováček a volné křeslo

Mazák, nováček a volné křeslo

27. dubna 2017

Už se stalo takovou malou tradicí, že na našem webu věnujeme článek každé nové posádce Sojuzu. Tuto tradici neporušíme ani tentokrát, byť s malým zpožděním. Vždyť Sojuz MS-04 s Fjodorem Jurčichinem a Jackem Fischerem startoval už minulý týden ve čtvrtek, tedy přesně před týdnem. Tahle posádka na sebe poutala pozornost hlavně tím, že šlo o první loď s redukovaným počtem cestujících, ale zajímavá byla i tím, že se na ní jako u první lodi z nové řady Sojuz MS použil rychlý letový profil. Na sledovací stanici na ruském Dálném Východě byla doplněna technika kompatibilní s novými přístroji na modernizovaných Sojuzech. Tento článek by měl zároveň ukázat, že za pozornost stojí i posádka lodi sama o sobě.

Fjodor Jurčichin
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Fjodor Nikolajevič Jurčichin – velitel lodi (58 let)
Sociální sítě: Není aktivní

Tenhle astronaut má po matce řecké kořeny a narodil se v Batumi, která dnes spadá pod Gruzii. Studoval na Moskevském leteckém institutu a po jeho absolvování v roce 1983 nastoupil do společnosti RKK Eněrgija. Jeho další kroky vedly do střediska řízení letů a stal se i pomocníkem vedoucího letu projektů Shuttle-Mir a NASA-Mir. V roce 1997 byl meziresortní komisí doporučen do oddílu kosmonautů. Následoval dvouletý výcvik a 1. prosince 1999 se stal zkušebním kosmonautem.

Jelikož v té době už začala vznikat ISS, bylo jasné, kam jeho cesta povede. Oficiálně byl do skupiny připravující se na misi na ISS zařazen v únoru 2000. V srpnu roku následujícího se dočkal první letové nominace – do posádky amerického raketoplánu na misi STS-112. Hned v září proto nastoupil do Johnsonova střediska v Houstonu, kde se připravoval s dalšími kolegy.

První start v jeho bohaté kariéře přišel 7. října 2002, kdy jej raketoplán Atlantis v rámci mise STS-112 vynesl na oběžnou dráhu. Posádka tehdy měla za úkol doplnit zárodek stanice o příhradovou konstrukci a solární panely. Raketoplán se 18. října vrátil na Zemi a Fjodor měl na svém kontě 10 dní 19 hodin a 59 minut ve vesmíru. Další nominace přišla v prosinci 2003, kdy byl zařazen do záložní posádky 13. dlouhodobé expedice. Společnost mu nejdříve dělal John Herrington a Dmitrij Kondratěv. Následně byli tito pánové nahrazeni Johnem Grunsfeldem a Olegem Kotovem.

Fjodor Jurčichin pózuje při 15. dlouhodobé expedici s pěstovaným česnekem.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

V červenci 2005 se dostal do skupiny, ze které se vybíraly letové posádky pro 15., 16. a 17. dlouhodobou expedici. Fjodor se navíc již zanedlouho dočkal letové nominace a co víc – měl hned velet 15. expedici. Start přišel 7. dubna 2007 v Sojuzu TMA-10. Ve druhé sedačce ležel Oleg Kotov a třetí místo obsadil vesmírný turista Charles Simonyi.

Po příletu na stanici kosmonauti převzali vedení ISS od 14. expedice, která se chýlila ke konci. Zatímco Michael López-Alegría a Michail Ťurin za pár dní zamířili spolu se Simonyim na Zemi, Sunita Williams ze 14. expedice přešla k Jurčichinovi a Kotovovi do 15. expedice.

Americká astronautka se domů vrátila až v červnu, kdy ke stanici přilétl raketoplán Atlantis, který Sunitu odvezl dolů a místo ní nechal na ISS Claytona Andersona. Sám Fjodor během této mise vystoupil hned třikrát do kosmického prostoru, přičemž celková délka těchto výstupů byla 18 hodin a 44 minut. V říjnu přišel čas návratu. Na ISS přilétli nástupci a Jurčichin a Kotov se 21. října vydali na Zemi. Společně s nimi se vracel i Šejk Mušafar Šukor z Malajsie. Mise Sojuzu TMA-10 trvala 196 dní a 17 hodin.

Fjodor Jurčichin při výstupu během 15. dlouhodobé expedice.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Jurčichin se ale nenudil ani po návratu. Už v dubnu 2009 se dočkal další letové nominace – tentokrát do Sojuzu TMA-19, což obnášelo účast na expedicích 24 a 25. Start přišel 15. června 2010 a Fjodor letěl jako velitel Sojuzu. Zbylá dvě místa obsadili Američané – Shannon Walker a Douglas Wheelock. Během pětiměsíčního pobytu na ISS Fjodor dvakrát vystoupil do kosmické prázdnoty a na svůj účet tak přidal 13 hodin a 10 minut. Mise skončila úspěšným přistáním 26. listopadu 84 kilometrů od města Arkalyk.

Fjodor Jurčichin při svém sedmém kosmickém výstupu.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Fjodor měl za sebou už tři kosmické mise, ale chuť letět znovu jej neopouštěla. V srpnu 2011 se dostal do nominace pro dlouhodobé expedice 40 a 41, kde mu měli společnost dělat Gregory Wiseman a Alexander Gerst. Ale už v prosinci téhož roku nahradil Maxima Surajeva v expedici 36/37. Znamenalo to pro něj letět v Sojuzu TMA-09M a společnost mu měli dělat Karen Nyberg a Luca Parmitano. Ještě než vzlétl, prodělal formální změnu – opustil RKK Eněrgija a přešel do kosmonautického oddílu Střediska přípravy kosmonautů.

Čtvrtý kosmický let pro něj začal v květnu 2013 a po šesti hodinách se loď připojila ke stanici. V rámci 36.expedice byl Fjodor řadovým palubním inženýrem, ale expedici následující už velel. Ani při této misi se mu nevyhnuly výstupy do volného prostoru – s Alexandrem Misurkinem vystoupili ven celkem třikrát. Fjodor se tak dostal na osm výstupů s celkovou délkou 51 hodin a 53 minut. Mise skončila 11. listopadu po 166 dnech, 6 hodinách a 17 minutách. Ruský veterán tak na stanici kroutí již pátou kosmickou misi a i v jejím rámci bude velitelem – stane se hlavou 52. dlouhodobé expedice.

Fjodor je ženatý – jeho manželka Larisa Anatolijevna Jurčichina bude muset na svého manžela počkat i se dvěma dcerami. Mezi jeho záliby patří sbírání známek a vesmírných log, ale i sporty a studium historie kosmonautiky. Rád čte historické romány, ale i science fiction

Jack Fischer
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Jack D. Fischer – palubní inženýr (43 let)
Sociální sítě:

Rodák z města Louisville v Coloradu vystudoval Centaurus High School v Lafayette. Následně přešel na U.S. Air Force Academy v Coloradu, kde získal vzdělání v oblasti astronautického inženýrství. Vzdělání v tomto oboru zakončil v roce 1998 ziskem magisterského titulu na Massachusetts Institute of Technology. Výraznou část jeho života tvoří kariéra u armádního letectva, kde to dotáhl na hodnost plukovníka.

V roce 1998 podstoupil rozšířený výcvik na Laughlin Air Force Base v Texasu a následně osedlal třeba F-15E Strike Eagle v rámci tréninku na Seymour Johnson Air Force Base. Následně byl převelen k 391. stíhací letce Bold Tigers. Dočkal se i dvou ostrých nasazení v Afghánistánu a Iráku – jak v rámci operace Enduring Freedom, tak i operace Southern Watch. V roce 2004 přešel na Edwardsovu základnu v Kalifornii, kde se vyškolil jako testovací pilot. Na tuto základnu se vrátil o dva roky později, kdy testoval letouny F-22 pro 411. zkušební letku. Momentálně má na svém kontě více než 3 000 nalétaných hodin na více než 45 typech letounů.

Jack Fischer před zkouškami v obřím bazénu.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Jeho kariéra v NASA je poměrně krátká. V červenci 2009 uspěl při 20. výběru nových astronautů. Následoval dvouletý základní výcvik, po kterém byl zařazen do oddílu. Při čekání na nominaci pracoval také jako CAPCOM pro ISS, tedy jako osoba, která komunikuje s astronauty ve vesmíru a je prostředníkem mezi pozemním personálem a posádkou. Dočkal se letové nominace do 52. a 53. posádky, ale nakonec byl přesunut směrem dopředu do Sojuzu MS-04. Na Zemi na něj bude čekat manželka a dvě dcery.

Sojuz MS-04 se šest hodin po startu úspěšně spojil s ISS a oba muži přešli do 51.dlouhodobé expedice. Ta potrvá až do začátku června, kdy se od ISS oddělí Sojuz MS-03, ve kterém se na Zemi vrátí Oleg Novickij a Thomas Pesquet. V tu chvíli začne 52. expedice, které bude velet Fjodor Jurčichin. Kromě něj a Jacka Fischera do ní přejde i Peggy Whitson, která se podle původních plánů měla vracet s Novickým a Pesquetem, se kterými letěla do vesmíru. Nakonec bylo rozhodnuto, že v rámci udržení vědeckých experimentů i z bezpečnostních důvodů bude vhodnější mít na ISS tříčlennou posádku. 52. dlouhodobá expedice se dočká zkompletování na konci června, kdy se má ke stanici připojit Sojuz MS-05. Ten na stanici doveze Sergeje Rjazanského, Paolo Nespoliho a Randy Bresnika, kteří přejdou do 52. expedice. Fjodor Jurčichin, Jack Fischer a Peggy Whistson se na zemi vrátí v září letošního roku, čímž na stanici začne 53. dlouhodobá expedice.