Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Na které raketě vzlétne Cheops? A proč Falcon nevynese italskou družici?

Tento týden se italská vláda rozhodla, že nosičem pro novou generaci jejich špionážních a snímkovacích družic s vysokým rozlišením bude raketa Sojuz startující z evropského kosmodromu v Kourou. Nakonec nejde jen o jeden start, ale rovnou se zavázala uskutečnit starty dva. Jeden na Sojuzu a druhý v roce 2020 na lehkotonážní raketě Vega. Jelikož má Sojuz pro 2 200 kilogramů vážící satelit ještě rezervu, bude s touto družicí příští rok vynesen i evropský vědecký satelit CHEOPS. CHEOPS se má zaměřit na hledání exoplanet.

Vzhledem k tomu, že CHEOPS neměl do současné doby jistý nosič, protože váží jen 250 kilogramů, hledala ESA partnera. Toho našla právě skrz Arianespace v Itálii, kde se tento týden dohodla, že za blíže nespecifikovanou cenu bude CHEOPS vynesen na Sojuzu s italskou družicí. Bylo to trochu překvapivé, protože Italská kosmická agentura (ASI) původně uzavřela předběžnou smlouvu se společností SpaceX a její výzvědné satelity měly startovat z Vandenbergu v Kalifornii. Nicméně Arianspce údajně nabídla lepší podmínky a dvojici satelitů si tak rozdělí Sojuz a Vega.

CHEOPS se tak do vesmíru vydá ke konci roku 2018. Dohoda, která bude v nejbližších dnech ukládá ESA, aby 250 kilogramů vážící satelit byl připraven a odeslán na Kourou právě do konce příští roku. CHEOPS společně postavily a navrhly ESA a Švýcarsko. Satelit by měl být usazen ve výšce 700 kilometrů se sklonem dráhy 98 stupňů vůči rovníku. Tato dráha umožní trvalé teplotní poměry a nepřetržité osvětlení solárních panelů satelitu. To zase umožní velmi přesné pozorování, které je pro hledání něčeho tak malého velmi důležité. CHEOPS bude sledovat známé jasné hvězdy a bude dokumentovat případné poklesy jejich jasu, což by naznačovalo, že kolem těchto hvězd obíhají planety. Data z CHEOPSu pak budou použita i pro sledování dalekohledu Jamese Webba a společně pak budou moct získat informace o tom, zda jsou nalezené planety vhodné pro život.

Ale zpět k italským družicím Cosmo-SkyMed. Oba exempláře budou shodně vážit 2 200 kilogramů a ponesou radarové a optické přístroje. Jejich kombinace umožní sledovat zemský povrch za dne i za noci. Výsledné rozlišení pořízených snímků by mělo umožňovat rozlišovat objekty menší než jeden metr.

Plánované satelity Cosmo-SkyMed jsou vlastně již druhá generace těchto snímkovacích přístrojů. První generace je složená z čtveřice identických satelitů, které do vesmíru startovaly na nosičích Delta II v průběhu let 2007 – 2010. Původně měly pracovat jen pět let, takže nyní přesluhují a Itálie by nerada přišla o kontinuální data z jejich pozorování. Podstatné je také říct, že ačkoli jde o částečně vojenský projekt, data budou distribuována i pro komerční a vzdělávací účely. Na stavbě družic se podílelo nejen ministerstvo obrany, ale také italská kosmická agentura, ministerstvo školství, univerzity a další výzkumné ústavy.

A třešnička na závěr. ASI podepsala se SpaceX jinou dohodu, která by měla být protiváhou za zrušenou smlouvu. Tentokrát se jedná o pro nás zajímavější záležitost. Předmětem smlouvy je přepravní kapacita pro vědecké přístroje na výzkum Marsu, které by na povrch Rudé planety měla dopravit mise Red Dragon v roce 2020. Kapacita Dragonu tak nabídne prostor pro širokou mezinárodní vědeckou spolupráci.

Kosmický přehled týdne:

Na Mezinárodní kosmické stanici se připravuje odlet části posádky. Včera probíhala příprava Sojuzu na odlet a balení věcí, které budou dopraveny zpět na Zemi. Zpátky se vrací aktuální velitel stanice Shane Kimbrough, dále ruský kosmonaut Sergej Ryžikov a jeho kolega Andrej Borisenko. Velitelkou stanice a expedice 51 se pak stane Peggy Whitson, které byl pobyt na stanici navíc ještě prodloužen o tři měsíce.

Sonda New Horizons se v pátek po dlouhé době uložila do režimu spánku a setrvá tak několik měsíců, než se přiblíží k 2014 MU69. Hibernační mód by pak měl být ukončen 11. září.

Velký milník v přípravě na start Falconu Heavy se stal dnes. Na testovací základně v Mc Gregoru byl zaznamenán vztyčený jeden z postranních boosterů Falconu Heavy. Nyní ho zřejmě čeká testovací zážeh.  Jde pravděpodobně o stupeň č. 23 z misie Thaicom-8

Odložený start zásobovací lodi Cygnus při misi OA-7 by se měl nyní uskutečnit 18. dubna. Nosičem soukromé automatické lodi bude raketa Atlas V, která stála za posledním odkladem, když se objevil problém na jejím hydraulickém systému. Podívejte se na fotografie z ukládání lodi do aerodynamického krytu a převozu k raketě.

Přehled z Kosmonautixu:

Uplynulých sedm dní kosmonautika přinášela velké množství zajímavých zpráv a ainformací. Ty nejzajímavější jsme vám přinášeli formou článků, které vám přinášíme minimálně dva za jeden den. Pojďme si je shrnout. Ještě v neděli jsme se podívali na tlakové zkoušky horního stupně budoucí super rakety SLS. Pondělky již tradičně patří prohlídce těch nejpovedenějších snímků, kterými nás zásobuje evropský astronaut Thomas Pesquet z paluby ISS. Doznívající jásot z největší události minulého týdne – druhého přistání již jednou letěného prvního stupně Falconu 9 přiživila další zpráva. Do přístavu dorazily zachráněné aerodynamické kryty. Dalším dílem také pokračoval informacemi napěchovaný seriál o nejstarších orbitálních stanicích Země. Zamířili jsme také k Saturnu, kde se ke svému konci blíží sonda Cassini, kterou čeká velké finále. Mezinárodní kosmické stanice je místem nepřeberných vědeckých experimentů. Podívali jsme se na růst krystalů v prostředí mikrogravitace. První stupeň Falconu 9 dorazil do přístavu a začaly multimediální žně. Podívejte se na fotky z přistání tohoto kosmického veterána. Další z experimentů z prostředí ISS se věnoval transforamci stanice na něco, co by si přál leckterý fanoušek kosmonautiky – stanice se stala kosmickou benzínkou. Březen je již dlouho za námi a zakončili jsme jej tradičním měsíčním souhrnem v našem seriálu vesmírné výzvy. Doposud byla rekordmankou v délce pobytu ve vesmíru mezi ženami Samantha Christoferetti. Nyní její otěže převezeme současná velitelka ISS Peggy Whitson. Sonda Juno nám od Jupiteru poslala moc povedený snímek jedné z větších bílých skvrn a nejen ten. Zatímco slavíme úspěchy Falconu 9, pomalu ale jistě přichází jeho nová verze Block 5, která má být nejlepším Falconem ze všech. A na závěr se můžete podívat na 360 stupňové video ze startu soukromé lodi CST-100 Starliner.

Snímek týdne:

Snímkem týdne se tentokrát stává opět historický stupeň Falconu 9 s číslem 21. Jeho význam z něj udělal velmi fotogenický objekt a tak se celé dny objevují nové a nové snímky. Ten snad i nejromantičtější je přiložený níž. Připojujeme k němu navíc ještě snímek, který ukazuje, jaký je vlastně ten ladný první stupeň vlastně velikán.

Video týdne:

Videem týdne se tentokrát jednoznačně stává to, které ukazuje záběry z testu únikové lanovky pro loď CST-100 Starliner, kterou staví Boeing a od příštího roku by s ní měli létat astronauti k ISS. V případě nestandardního chování nosiče na rampě LC-41 by tak astronauti mohli využít rychlý únikový systém a takto pěkně se svést do bezpečí.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/2017/04/07/italian-radar-satellite-european-planet-hunter-booked-on-soyuz-launch-next-year/
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Exoplanet_mission_gets_ticket_to_ride
https://spaceflightnow.com/2017/04/04/ziplines-installed-to-whisk-personnel-from-danger-at-starliner-launch-pad/
https://spaceflightnow.com/2017/04/04/photos-cygnus-spacecraft-readied-for-launch-to-international-space-station/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/2017/04/04/photos-cygnus-spacecraft-readied-for-launch-to-international-space-station/
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/04003604/01b.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/04002759/WVWS_OA7-SS-John-Glen-8966.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/04004437/21.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/04004335/18.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/04004034/11.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/04003953/04.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/07184319/cosmo_1100_1_0.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/07184228/Cheops_satellite_node_full_image_2.jpg
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/04/reddragon-mars-879×485.jpg
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2017/04/soyuz_launch/9985140-2-eng-GB/Soyuz_launch_node_full_image_2.jpg