K nedělnímu poledni tradičně patří souhrn zajímavých kosmonautických událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V dnešním vydání Kosmotýdeníku se tak dozvíte, kdo ukousl kus Pluta. Krom toho se vypravíme na start evropské rakety Ariane 5, nebo na nezdařený pokus o start Sojuzu, který se stal včera večer. Nevynecháme ani prohlášení Scotta Kellyho o jeho odstoupení z pozice astronauta. To a mnoho dalšího naleznete v článku. Přeji příjemné čtení a hezkou neděli.

Co ukusuje Pluto?

Na západní polokouli Pluta po rozboru pořízených snímků, objevili vědci zvláštní oblast s vysokými útesy a spoustou rýh. Místo doslova vypadá, jako by někdo ukousl kousek této trpasličí planety. Teorie o vesmírné příšeře však byly rychle zavrženy a začalo podrobné zkoumání. Nejdříve se však podívejte na samotný snímek dané oblasti.

Oblast Piri Planitia je hluboké údolí o délce přibližně 370 kilometrů, které je ohraničené vysokými osamocenými stolovými horami Piri Rupes, které postupně přechází v zubatý a vysoký útes. Jak takový útvar mohl vzniknout? Zatím to vypadá, že dle měření (fotografie je ve falešných barvách, které zdůrazňují rozdílné složení) je světlejší povrch nad útesy tvořen metanovým ledem, zatímco tmavší dno pánve tvoří hluboce zmrzlý vodní led, který je v těchto teplotách pevný jako skála. A zde je náznak řešení. Pevný metanový led sublimuje při výrazně vyšších teplotách, než led vodní. Proto se zdá, že zde došlo vinou zahřátí k masivní sublimaci metanového ledu a vzniklo toto pozoruhodné údolí. Zbývající stolové hory bohaté na metanový led však na povrchu možná ještě chvíli zůstanou. Pluto je v současnosti na cestě z přísluní, nejblíže Slunci byl před lety a nyní bude jeho povrch zase postupně mrznout.

Snímek, na kterém je dobře vidět Piri Planitia vznikl asi 45 minut před maximálním přiblížením sondy New Horizons k Plutu a má rozlišení 2,7 km na pixel.

Kosmický přehled týdne:

Ve čtvrtek se z indického kosmodromu Šríharikota na svoji cestu vydala raketa PSLV v konfiguraci XL. Na vrcholu seděl šestý satelit indického regionálního navigačního systému IRNSS-1F, který doplní pětici již fungujících navigačních družic. Start byl úspěšný a náklad se usadil na orbitě s nejvyšším bodem ve výšce 35 700 km. Stejně jako pět dalších satelitů navigačního systému má i tento životnost dvanáct let a je vybaven transpondéry v L-pásmu, S-band vysílači navigačního signálu a C-band transpondéry. Přesnost regionálního navigačního systému je nyní méně jak dvacet metrů a systém je v podstatě kompletní. Podobný regionální navigační systém buduje například Japonsko. Čína a Evropa staví v současnosti své globální navigační systémy, zatímco Spojené státy a Rusko jsou v současnosti jediné země, které mají globální pokrytí pozičním systémem. Nyní se podívejte na fotografie ze startu.

Scott Kelly oznámil, že k 1. dubnu odchází z řad astronautů NASA. Poměrně očekávaná zpráva však vzbudila ohlas na sociálních sítích. Scott se nedávno vrátil z ročního pobytu na ISS, během kterého se mimo jiné zkoumalo, jaký vliv má na člověka dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže.

V sobotu večer měl odstartovat Sojuz 2-1B se snímkovacím satelitem Resurs-P 3 z kosmodromu Bajkonur. Nicméně dvacet sekund před startem došlo k nečekanému abortu. Pro rakety Sojuz je to hodně nestandardní situace, vždyť se jednalo se o první abort na rampě, který se stal verzi Sojuz 2-1B, což není tak překvapivé, protože tato verze je nová, ale šlo také o první přerušení startu, které se stalo jakékoli verzi rakety R-7 za posledních deset let. Mnohé překvapil obláček kouře, který se hned po zastavení motoru objevil kolem rakety, ale to byl nakonec jen upuštěný přebytečný kyslík z nádrží rakety. Důvod, proč raketa neodstartovala, byl ten, že řídicí systém nedostal odpověď od pyrotechnických zapalovačů, které zapalují motory. Start byl proto přesunut hned na další možné startovací okno, to je dnes v 19:56 SEČ.

Tento týden proběhlo zatmění Slunce, které se v našich zeměpisných šířkách odehrávalo v noci, nicméně nad Indonésií ho v té chvíli viděli jasně. Zmiňujeme jej proto, že se satelitu Himawari-8 a observatoři DSCOVR podařilo vytvořit velmi pěkné snímky.

V úterý se uskutečnilo historicky první radiové spojení z České republiky s astronautem na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Tim Peake odpovídal olomouckým studentům během desetiminutového radiového okna. Vše se podařilo a záznam s českým přepisem si můžete pustit zde.

Plovoucí přistávací plošina společnosti SpaceX OCISLY se po nepodařeném přistání z minulého týdne vrátila do přístavu. Patrné šrámy na její palubě dávají tušit, že tentokrát byl dopad stupně opravdu tvrdý. Je to logické, protože stupni poprvé před přistáním došlo palivo a zřítil se tak výrazně vyšší rychlostí. Přesto se na palubě lodi zachovalo několik větších kusů trosek, mezi kterými mohou být i některé motory. Video z přistání nebylo SpaceX stále uvolněno.

Devátého března úspěšně odstartovala evropská raketa Ariane 5 s telekomunikačním satelitem Eutelsat 65 WA, který bude zajišťovat vysokorychlostní připojení pro oblasti latinské Ameriky. Těšit se díky němu můžeme i na kvalitní video přenosy třeba z Rio de Janeira už například při nadcházejících Olympijských hrách.

Přehled z Kosmonautixu:

Týden plný událostí jsme pro vás opět poctivě mapovali každý den, kdy jste si mohli přečíst, co nového se stalo v kosmonautice. Dozvěděli jste se tak například to, že Čína chystá druhou orbitální stanici vypustit už letos. Dále jsme vás informovali, že kamery nového Sentinelu dobře fungují. Olomouc se radiově spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí. Pokusili jsme se vám zprostředkovat přenos. Zjistili jsme, že sonda Dawn už je rok u trpasličí planety Ceres. Podívali jsme se, jak se Michail Kornijenko po návratu z roční mise na palubě ISS pokusil o simulované přistání na Marsu. Dobrá zpráva přišla z týmu mise InSight. Startovat se bude, ale v roce 2018. Raketa Proton s evropskou družicí ExoMars 2016 je již na startovací rampě. A na závěr jsme společně se sondou MRO oslavili deset let na orbitě Marsu.

Snímek týdne:

V dnešním snímku týdne se podíváme na vztyčenou raketu Proton na rampě kosmodromu Bajkonur. Samotná raketa na rampě jistě není ničím výjimečným, ale její náklad, evropská mise ExoMars 2016 již ano. Předvoj hlavní části mise má za úkol zůstat u Marsu jako retranslační stanice a provádět měření marsovské atmosféry. Součástí EM2016 je i malé přistávací pouzdro pro ověření technologií sestupu a přistání. Startovat by se mělo již v pondělí a my vám start budeme živě česky komentovat.

 Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/sb11338-2.jpg
http://www.nasa.gov/…/image/nh-whatseatingpluto_context-20160310-sml.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-bite_of_pluto_annotated.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/sb21044.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/sb11324-2.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/sb21078.jpg
http://spaceflight101.com/soyuz-resurs-p3/wp-content/uploads/sites/78/2016/03/14.jpg
https://scontent-lhr3-1.xx.fbcdn.net/…4104780bfee7a90c0f74d8287d647b59&oe=5787F5F2
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/1846370286.jpg