Dawn rok u Ceres – detailní snímek hory a jiné krásy

Ahuna Mons na Ceres. Credit: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Před rokem, 6. března 2015, se začala DAWN pomalu usazovat na oběžné dráze kolem obří planetky pásu asteroidů. Planetky tak veliké, že podle nové definice spadá do kategorie trpasličích planet. Ceres, jež byla v tomto pásu objevena vůbec jako první již 1. ledna 1801, je skutečně výjimečný svět a dokazují nám to i fotografie z nízké oběžné dráhy, které k nám proudí už od začátku roku. Na fotografiích jsou vidět velmi zajímavé struktury, jako třeba řetízky kráterů nebo strmé svahy relativně mladých kráterů. Ovšem to, na co veřejnost bezpochyby lačně čeká nejvíce, to jsou záběry na pozoruhodnou horu Ahuna Mons, nebo kráter se světlými skvrnami Occator. A již jsme se dočkali. Hora z orbitální výšky 385 km v celé své kráse je tu.

Ahuna je skutečně mimořádný útvar na povrchu Cerery. V podstatě mu není rovno. Nikde jinde bychom nenašli něco takového. Hned vedle je ostře ohraničený, relativně mladý kráter a hora samotná musí být geologicky mladá, vždyť na svahu není vidět jediný kráter, který by naznačoval vyšší stáří. Snad jen vrcholek naznačuje, že se zde snad nějaký kráter utvořil. Díváme se na snímky s rozlišením 35 metrů na pixel a jakoby ani to nestačilo.

Ahuna Mons z výšky 385 km. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Ahuna Mons z výšky 385 km. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kdybychom hledali podobný útvar na Zemi a přemýšleli po původu jeho vzniku, napadla by nás nejspíš kupa odolnějšího materiálu. Pokud by pak byly okolo měkčí horniny, mohly být erozí odneseny. Ovšem použít takové úvahy na tak odlišný svět, jakým je Ceres je opravdu ošidné. Musíme se tedy omezit jen na konstatování fakt z oficiálního zdroje.

Ta hovoří o tom, že v nejstrmějším místě je hora 5 km vysoká, jinak průměrně je její výška 4 km. Vědci zatím nenašli mnoho útvarů, které by byly alespoň podobné. Žádný není tak ostře definovaný a vysoký. Nemuseli bychom ani citovat vědce, když říkají, že nikdo nic takového na povrchu Ceres neočekával. Tohle bezpochyby fascinuje i laickou veřejnost.

Další detailní obrázek už se týká těch nejsevernějších partií. Proto jsou krátery na snímku skoro celé ve stínu. K obrázku nebyly na webu mise uvedeny další podrobnosti, ale ukazuje takový typický snímek povrchu pokrytého množstvím malých kráterů, přičemž ty největší, pokud jsou čerstvější, mívají často stěny pokryté sesuvy různě tmavých hornin, podobně, jako svahy Ahuny.

Ceres – krátery v severních šířkách. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Ceres – krátery v severních šířkách. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kráter Ikapati je úplně jiná záležitost. Uprostřed kráteru vidíme centrální pohoří, což je typické pro větší krátery také například na Měsíci. Při vzniku kráteru zde hmota vystoupí a vzniká centrální vrcholek. Erozí pak vznikl současný rozeklaný útvar. Velmi zajímavé jsou také soustavy rýh, které na první pohled mohou připomínat i řetízky kráterů. Je potřeba si přiznat, že vzhled i způsob uspořádání rýh nám mnoho nenapoví. Musíme počkat na analýzu vědeckého týmu, který i tento obrázek zatím ponechal bez komentáře.

Kráter Ikapati. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Kráter Ikapati. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

A závěrem ještě jeden fascinující záběr na relativně hladké pláně v nichž je vyražen jeden opravdu čerstvý a krásný kráter pojmenovaný Juling. Rozlišení detailů na snímku je zde 42, místo obvyklých 35 m/px.

Ceres – Kráter Juling. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Ceres – Kráter Juling. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA

Pokud si kladete otázku, kdy budeme moci nahlédnout podobně detailně do kráteru Occator, bude to asi už velmi brzy. Dawn sice začala mapovat z nízké oběžné dráhy už v prosinci 2015, ale její oběžná dráha dosud neumožňovala snímat tato zajímavá místa, jako je Ahuna nebo Occator. Ceres je prostě moc veliká na to, aby se z takto nízké oběžné dráhy dala zmapovat celá za několik týdnů. Ovšem máme tu jistou naději, neboť další data a výsledky měření sondy budou prezentována na konferenci 22. března. A nezapomínejme, že sonda nese i další přístroje a pro jejich citlivost je tato nízká oběžná dráha perfektní. Máme se ještě na co těšit.

Zdroje informací:
http://dawn.jpl.nasa.gov/
http://zldoyle.blogspot.cz/

Zdroje obrázků:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpeg/PIA20349.jpg
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/image-detail.html?id=PIA20395
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/image-detail.html?id=PIA20393
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/image-detail.html?id=PIA20386

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

26 komentářů ke článku “Dawn rok u Ceres – detailní snímek hory a jiné krásy”

  1. Jiri napsal:

    Ahuna Mons s přilehlým kráterem – vypadá jako když jsem kopal bazén, takz jsem měl velkou hromadu vedle 😀

  2. otaznick napsal:

    Nádherné fotky, děkuji za ně. Poměr velikostí Ahuna/Ceres se skoro vyrovná poměru Olympus Mons/Mars. Ceres má ale u paty hory ještě kráter, takže to vypadá, že celkové lokální převýšení k průměru tělesa u Cerery jednoznačně vede.

  3. Milan Školuda napsal:

    Je to sranda, ako každý človek inak vníma plasticitu obrázkov. Ja mám napríklad na tom veľkom obrázku problém vidieť kráter ako kráter a horu ako horu, môj mozog to vníma opačne. Je to ale len v smere nasvietenia, stačí si obrázok otočiť o 180° a krásne vidím krátery aj vyvýšeniny. Ale je veľmi zaujímavé, že nikto iný sa na to nesťažuje, takže asi mám len ja nejaké opačné vnímanie 😉

  4. Peter P napsal:

    Toto je ukazka ako by mali fungovat vedecke missie. Tato misia je relativne nie az tak draha (although originally projected to cost US$373 million, cost overruns inflated the final cost of the mission to US$446 million in 2007 ). V podstate za 500 millionov $ tu mame niekolkorocnu misiu, ktora prinasa neuveritelne poznatky. Rozpocet NASA bohuzial nicia ine projekty s nejasnou viziou do buducnosti a uspesnych missii ako Dawn je sale menej a menej. Ako som uz niekolko krat pripomenul Orion stal uz niekolko miliard dolarov a v nasledujucich rokov mozno poleti menej nez 5x. SLS je tiez strasne predrazeny a pri pocite ze to, co sa pred desiatkami rokov vyvinulo s primitivnou tehcnikov za 5 rokov sa dnes vyvyja uz viac nez 10 rokov a zatial ziadne vysledky. Je to obrovska skoda ze vedenie NASA nedokaze bohuzial pod politickym tlakom kongresu vytvarat taketo uspesne misie ved rozny rozpocet NASA je skoro 19 az 20 miliard dolarov rocne.

    • Daniel Bozner napsal:

      Také si to myslím, mě po těch letech dokonce připadá že Orion jsou vyhozené peníze. Lidé by se měli vzdát cestování do vesmíru páč je to nebezpečné a nákladné. Musí to táhnout balast ve formě systému na přežití a spoustu těžkých potravin a vody. Za ty náklady by bylo sond, SLS by se mohla hodit na vynesení sondy k Uranu a Neptunu. Tyto sondy by mis balastu pro člověka mohli táhnout s s sebou dostatek paliva na zbrždění u planet a ještě by zbylo korekce dráhy po dlouuuhé roky.

      Musel jsem se vybrečet, příspěvek mě zjitřil staré rány. V

      • Martin Gembec napsal:

        To je v pohodě. Čistě lidsky bych reagoval podobně, protože spousta robotických misí by za to určitě byla. Ovšem svět není černobílý a na druhé straně si určitě vzpomenu na to, kolik technologií přineslo vyřešení problému dobytí Měsíce misí Apollo, nebo výstavba kosmických stanic a jejich provoz. Často jde o velké částky, ale i velké přínosy. A ruku na srdce, škoda, že jsou lidé v globálu tak militantně založení tvorové, pak by vedle investic do armády byly ty naše hrátky ve vesmíru jen levnou záležitostí. To je věc, která už sice sem na portál nepatří, ale která nejvíc štve mě.

      • Vojta napsal:

        Neřekl bych úplně vyhozené, ale předražené to evidentně je hodně. Bohužel se potřebujeme trochu hnout a nikdo jiný do toho moc investovat nechce. Snad jedině SpaceX, ale ač jim fandím, je mi jasné, že Elon Musk vypustil také dost velkohubých prohlášení a nikdo neví, kde by na realizaci vzal jak peníze tak technologii. Určitě toho ještě spoustu dokáže, ale je otázkou co konkrétně a kdy. Proto jsem rád, že je ve vývoji alespoň jedna loď pro lety mimo LEO (i když kdo ví, co kutí Číňané). Někdo to možná bude shazovat nebo tvrdit, že by to robotické sondy zvládly také, ale já považuji plánované dloubání do asteroidu za dosti důležité jak z hlediska výzkumu těchto těles tak z hlediska obrany před případným střetem. Opětovné přistání na Měsíci nebo případnou základnu tam za až tak důležitou nepovažuji. Spíš by byla v oboru pilotovaných misí zajímavá nějaká generační vesmírná stanice na LEO až doslouží ISS nebo vývoj vícenásobně použitelného planetoletu.

        • Peter P napsal:

          Elon sice vypusta pomerne vela ‚velkohubych‘ prehlaseni, ale mnohe jeho projekty sa skutocne stali realitou a spravili pomerne velku dieru do rozpoctu napriklad ULA. V podstate tento zbrojarsky karter musel celkom prehodnotit strategiu znizit ceny svojich startov, prepustit stovky zamestnancov dokonca vymenit i CEO. Je celkom vtipne vidiet nejake zasadanie komisie kongresu kde gliluju dnes uz byvaleho CEO ULA pricom vedna neho sedi prezidentka SpaceX. SpaceX sa realne dostane k zakazkam US army kde si bude uctovat za starty GPS satelitov okolo 100 mil USD, pripominam ze starty tychto satelitou nevyzaduju tolko paliva ako GTO cize pri pristavanie prvych stupnou na Floride nebude problem. SpaceX moze zvysit svoju marzu z dnesnych 10% az na 100% co urcite bude kryt naklady na dalsi vyskum. Falcon Heavy bude schopny dostat aj tri 5-6 tonove satelity na GTO a stale minimalne zachrani 2 z troch prvych stupnov. Mozno casom aj treti pri obratkach start za 14 dni sa ich naklady budu znizovat niekolkonasovne. Podla mna bude mat SpaceX dost prostriedkov na vyvoj dalsich vacsich nosicov. Je dost realne ze za 5 rokov bude ovladat vacsinu svetoveho trhu a to sa uz bavime o miliardach ktore nema ani NASA pricom ich naklady uz nebudu tolko rast. Uz dnes dokaze SpaceX vyrabat vyse 30 Falkonov rocne.

      • Honza napsal:

        Lidé se naopak nesmí vzdat cestování do vesmíru. Je to dlouhodobě jejich jediná šance jak přežít, nedopadnout jako dinosauři. Ale nemá žádný smysl bezcílně poletovat v predrazenych orionech. Automaty odvedou pionýrskou práci levně a bezpečně. Nejdřív musí jezdit po Marsu rovery, pak bagry a až nakonec tam můžou letět lidé. Ne astronauti. Osadníci!

  5. Spytihněv napsal:

    Také jsem váhal, co je kopec a co díra. Tady je pěkné rozluštění (snad se vám to bude hýbat).

    http://i.imgur.com/Kk1Y3vv.gif

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.