Dny plynou jako voda a neustále s sebou přináší nové a nové události. Někdy není snadné zachytit všechny aktuality a proto ke slovu přichází nejdéle vycházející seriál na našem blogu – Kosmotýdeník. Stejně jako ve 126 minulých nedělích jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejdůležitějších momentů uplynulého týdne. Konkrétně se můžete těšit na rekapitulaci výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru, zahájení výstavby přístupové věže pro pilotované lodě CST-100 a třetím tématem bude let zásobovací lodi Progress k ISS. Na konci článku na Vás jako obvykle čeká několik krátkých zpráv.

První ze tří výstupů dopadl úspěšně
V sobotu 21. února se američtí astronauti Barry Wilmore a Terry Virts přesunuli do přechodové komory modulu Quest. Ve 13:45 přepnuli své skafandry na vnitřní baterie, čímž oficiálně začal 185. výstup do volného prostoru v historii ISS. Jejich úkol byl poměrně jasný – přesunout se na modul Harmony a zde nainstalovat několik různých kabelů. Přes ně budou v dalších letech proudit telemetrická data a energie pro přístroje, které zajistí připojování chystaných soukromých pilotovaných lodí. Tato animace přehledně ukazuje, jak měl výstup probíhat.

Oběma astronautům šla práce vzorně od ruky a vypracovali si náskok oproti plánu. Řídící středisko toho využilo a naplánovalo jim ještě jeden úkol, který měl být původně součástí příštího výstupu.

Výstup trval 6 hodin a 41 minut. Barry Wilmore už ve svém životě strávil 13 hodin a 15 minut mimo loď a jeho kolega Terry Virts má na svém kontě 6 hodin 41 minut, protože šlo o jeho první výstup. Pokud bychom sečetli všechny výstupy v historii stanice, dostali bychom se k číslu 1159 hodin a 8 minut, tedy více než 48 dní a 7 hodin.

Wilmore a Virts se ale do volného prostoru již brzy vrátí. Čekají na ně ještě dva výstupy – jeden přijde na řadu ve středu 25. února a další v neděli 1. března. Detaily najdete v našem podrobnějším článku.

Stavba věže u rampy
Na příští roky, kdy budou k ISS létat soukromé lodě s lidskou posádkou se nepřipravuje jen samotná stanice, ale je potřeba vybudovat i pozemní zázemí. Na rampě SLC-41 na floridském kosmodromu začaly práce na stavbě přístupové věže, kterou budou využívat astronauti i obslužný personál, aby se dostali do útrob lodi CST-100.

Za zmínku ale stojí, že rampa SLC-41 slouží k vypouštění raket Atlas V a během stavby nebude jejich provoz omezen. Věž tedy bude vyrůstat v těsném sousedství rampy, ze které budou startovat rakety. V průběhu 18 měsíců tu má vyrůst zhruba 60 metrů vysoká konstrukce s výtahem, odklopitelnou lávkou o délce 13 metrů a white roomem. Tuto místnost známe z dob raketoplánů – technici v ní provádí poslední úpravy a kontroly skafandrů předtím, než posádka nasedne do lodi.

Jenže stavět v okolí startovní rampy není jen tak a proto technici přišli s nápadem, že věž postaví z jednotlivých dílů, které se budou skládat několik kilometrů od rampy a pak se pomocí nákladních aut převezou na místo stavby. Tady se jich ujme jeřáb, který celý díl usadí na pomalu se zvyšující konstrukci.

Schvalování celého projektu jistě pomohlo i to, že rakety Atlas V, které budou z této rampy startovat, patří firmě Lockheed Martin, která stejně jako Boeing spadá do konsorcia ULA. Atlasy by navíc měly v dalších letech vynášet lodě CST-100 na oběžnou dráhu.

Progress dopravil náklad
V sobotu 14. února se od ISS oddělila poslední evropská zásobovací loď ATV. Po několika měsících tak zůstal dokovací uzel na zadní části modulu Zvezda volný. Ne však na dlouho. Už 17. února, přesně 17 sekund po středoevropském poledni se na kosmodromu Bajkonur zažehly motory rakety Sojuz-U, která vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď Progress M-26M.

Tato loď, stejně jako ostatní exempláře v posledních měsících, využívala tzv. rychlého profilu letu ke stanici, takže už za necelých šest hodin byla u ISS. Ke spojením se zadním portem modulu Zvezda došlo v 17:57 našeho času. Progress dovezl na stanici více než dvě a čtvrt tuny nákladu, z něhož největší část tvořilo palivo pro staniční nádrže a voda. Pokud byste měli zájem o detailnější popis příletu ke stanici a nebo rozbor nákladu, můžete si přečíst náš článek.

Kosmonautické mini-zprávy

Sonda Dawn se blíží k trpasličí planetě Ceres a posílá stále lepší fotky tohoto nikdy zblízka nespatřeného světa. Nejnovější série fotek, která byla představena v minulém týdnu byla nafocena 12. února ze vzdálenosti 83 000 kilometrů. Fotky vznikly zhruba deset hodin po sobě, takže na nich můžeme vidět obě polokoule Cerery.

Testování dalších dvou družic evropského navigačního systému Galileo pokračuje přesně podle plánu. Satelity s pořadovým číslem sedm a osm podstupují zkoušky v čisté místnosti na kosmodromu v Kourou. Kromě jiného se připojují k duálnímu adaptéru, který zajistí jejich oddělení od horního stupně rakety. Ke startu by mělo dojít v průběhu března.

Pásový přepravník crawler transporter, který převážel už rakety Saturn V se vydal na zkušební jízdu z haly VAB na startovní rampu 39B. Cílem zkoušky je ověřit správnou funkci všech systémů. Transportér totiž v minulých měsících prošel důkladným vylepšením několika desítek systémů – namátkou třeba hydraulických pístů, které se starají o zatáčení. Až bude létat raketa SLS, tak na takové úpravy nebude čas a tato raketa navíc bude těžší než raketoplán. Je proto potřeba transportér důkladně vylepšit.

Společnost SES zajišťující povoz telekomunikačních družic oznámila, že se v polovině letošního roku stane prvním zákazníkem, jehož družice poletí na raketě Falcon 9 v1.1 s vylepšenými motory M1D, které poskytnou o zhruba 20% vyšší tah. Vynášeným nákladem bude 5,3 tun těžký satelit SES-9.

Evropská sonda Rosetta se podle plánu vzdálila od jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko na více než 200 kilometrů. Vědci díky tomu mohli nafotit okolí jádra, což pomůže při zkoumání globálních procesů v okolí komety – hlavně co se týče tvorby komy a ohonu.

Evropská kosmická agentura jedná o prodloužení své podpory Mezinárodní vesmírné stanici do roku 2024. Aktuálně je totiž domluvená podpora jen do roku 2020. Na finální rozhodnutí je ještě čas – má padnout na konci roku 2016, ale už nyní se zdá, že jednání jsou na dobré cestě a o podpoře a využívání ISS ze strany ESA „se začalo vážně uvažovat“. Důležité je poznamenat, že na jednáních o stavu ISS po roce 2020 se počítá i s ruským segmentem.

Na floridském kosmodromu u rampy LC-39 vyrůstá hala společnosti SpaceX. Zde se bude v horizontální poloze skládat nosná raketa Falcon Heavy. Stavební dělníci v těchto týdnech montují pilíře pro stavbu stěn.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://www.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.arianespace.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://blogs.nasa.gov/…/2015/02/exp42_022115_tw12.jpg
https://pbs.twimg.com/media/B-ZBetfIQAAtA7Q.jpg:large
https://fbcdn-sphotos-e-a.akamaihd.net/…8306132389987763187_o.jpg
https://scontent-vie.xx.fbcdn.net/…6615549589455286096_o.jpg
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/PIA19056_MAIN_lg.jpg
https://scontent-vie.xx.fbcdn.net/…6615549589455286096_o.jpg
http://www.esa.int/…/Comet_on_16_February_2015_NavCam.jpg
http://i.imgur.com/imjWFgc.jpg