Archiv roku 2014

Kosmotýdeník 88. díl (19.5. – 25.5.2014)

Každý týden se na našem blogu můžete těšit na souhrn toho nejzajímavějšího, co se za uplynulých sedm dní událo v kosmonautice a ani dnes nebudeme dělat výjimku. Aktuální vydání kosmotýdeníku vám přinese tři velké zprávy. V první se podíváme na blížící se velkou chvíli sondy Rosetta, ve druhé zmapujeme pokroky kolem přípravy mise EFT-1 a obecně lodi orion. V poslední zprávě se pak blíže podíváme na nově vyhlášené informace od společnosti SpaceX a jejich znovupoužitelné lodě Dragon. S přáním hezky prožité neděle vám přeji i zajímavé čtení.

Telekomunikační satelit pro armádu

Americká raketa Altas V startovala 22. května z mysu Canaveral. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovaný tajný náklad – družici určenou pro národní průzkumný úřad (National Reconnaissance Office). Jelikož bude družice sloužit armádě, nejsou o ní k dispozici žádné oficiální informace. Náš dnešní článek se opět zaměří na to, k jakému účelu byl satelit vypuštěný a jaké úkoly má plnit. Je to tak trochu jako detektivka.

Soukromá vážka

Firma SpaceX to se znovupoužitelností svých komponent myslí vážně. Jejím dlouhodobým cílem je vypilování motorického přistávání tak, aby se nemusely používat žádné padáky. Každý fanoušek kosmonautiky asi zná zařízení Grasshopper (Luční koník), které je zaměřené právě na testování motorického přistávání prvního stupně rakety Falcon9. Nyní SpaceX odtajnila další krok vpřed. Tentokrát nese projekt krycí jméno DragonFly, tedy přeloženo do češtiny Vážka.

Plně naložený Dragon je zpátky

Soukromá kosmická loď Dragon se už pomalu přesouvá z kategorie vyjukaných zelenáčů do pozice spolehlivého a zkušeného dopravního prostředku. V minulých dnech úspěšně zakončila svou třetí oficiální cestu k ISS a na Zemi dopravila náklad, který má pro vědce nevyčíslitelnou hodnotu. V našem dnešním článku probereme události od nedělního odpojení až po nedávný příjezd lodi do přístavu.

Kosmodrom Vostočny – Fénix vstávající z popela

Když 31. prosince 1991 nahradila na kremelském paláci vlajka Ruské federace rudý prapor v ten okamžik již bývalého Sovětského Svazu, vnímal svět především politický rozměr této události. Nový rok ale připomněl nutnost řešit řadu praktických dopadů této změny. Jeden se pak přímo týkal rodinného stříbra, či ještě lépe výstavního drahokamu zaniklé říše i nové republiky – kosmonautiky. Stát, který vypustil na oběžnou dráhu první družici, prvního člověka či kosmickou stanici totiž ze dne na den „přišel“ o svůj kosmodrom. Proslavený Bajkonur se ocitl na území Republiky Kazachstán, od 1. ledna 1992 samostatného státu a hrdé Rusko si jej od tohoto okamžiku musí pronajímat.

Vesmírné osudy 55. díl – Neil Armstrong

Přivítání v New Yorku

Ke svému překvapení se stali muži Apolla-11 světovými celebritami. Zřejmě nejexponovanějším byl Neil Armstrong, hlavně díky svému „prvnímu kroku“ na novém světě. Obrovské oslavy po celé Americe, miliony lidí lemující ulice, čestná občanství různých měst, to všechno se na posádku Apolla-11 valilo jako lavina. Neilovi, Buzzovi a Mikovi se dokonce dostalo velké pocty- slyšení v Kongresu. PR mašinérie NASA a vládní administrativy byla rozhodnuta využít popularity Apolla-11 do poslední kapky. Na konci září se astronauti s rodinami vydali na turné „Giant Leap (Velký skok)“, kdy během 38 dní navštívili 28 měst v 25 zemích. Cesta kolem světa končila na začátku listopadu v Bílém Domě. Hned poté se Neil přidal k turné, které pořádal komik Bob Hope pro americké jednotky ve Vietnamu a některých základnách v Evropě. Krom Neila doprovázely Hopea už tradičně i lepé děvy- pro vojáky zřejmě nejatraktivnější postavy show. Tentokrát ale musely dívky ustoupit popularitě Neila Armstronga- vojáci atraktivní modelky zcela ignorovali, když vždy po vystoupení zaplavili pódium. Jeho cesty ale nekončily Asií. V květnu 1970 navštívil ještě zajímavější místa…

Rogozinovo vesmírné bitevní pole

Netradiční název článku má své opodstatnění. Ruský vicepremiér Dimitrij Rogozin se totiž v posledních dnech pokusil využít kosmické páky pro své politické hry. Jde samozřejmě o páky mezinárodní vesmírné spolupráce a její budoucnosti a vicepremiér se mimo to pustil i do věštění velkých budoucích plánu ruské přítomnosti ve vesmíru. Vše to má samozřejmě souvislost s ukrajinskou krizí a přímo to navazuje na události, které jsme popisovali v už přes týden starém článku. Pokusme se tedy opět zmapovat aktuální vývoj situace.

Kosmotýdeník 87. díl (12.5. – 18.5.2014)

Kosmotýdeník vám opět shrne uplynulých sedm dní a to, co se během tohoto času stalo v kosmonautice. Tentokrát se můžete těšit na dvě velké zprávy. Jednak se podíváme na přistání lodě Sojuz TMA-11M a poté se zhodnotíme havárii rakety Proton. Závěr kosmotýdeníku bude patřit tentokrát poněkud obsáhlejším mini-zprávám, kde se podíváme na osud sondy Venus Expres, co čeká aktuální misi SpX-3 a ještě na dalších několik zpráv. Přeji vám dobré čtení a užijte si neděli.

Maratónsky beh po Marse (desiata časť)

Pamätáte si ešte na seriál Maratónsky beh po Marse, ktorý na našom blogu vychádzal minulý rok? Vtedy som ho po štyroch mesiacoch zakončil deviatou časťou. Prečo? Nebolo už o čom písať! V deviatich článkoch sa mi viac menej podarilo zmapovať cestu dvoch najúžasnejších a najúspešnejších strojov kozmonautiky. Desať rokov na Marse, je veľmi dlhý čas. Hlavne ak si uvedomíme, že pôvodne mali oba rovery fungovať deväťdesiat, maximálne stopäťdesiat dní. Prejdená trasa tiež niekoľkokrát presiahla pôvodné odhady a SpiritOpportunity tak po červenej planéte zajazdili plnohodnotný maratónsky beh, plus ešte pár metrov navyše.

„Území nikoho“ na ISS

Modul Zarja (Úsvit) je velmi specifickou součástí Mezinárodní kosmické stanice. Propojuje „východní“ a „západní“ segment komplexu a vzhledem k tomu, že jej vyrobilo Rusko, leč financovaly Spojené státy, je často označovaný jako „území nikoho“. Zarja je přímým pokračovatelem sovětského dopravního systému TKS. Jeho vývoj byl zahájený 12. října 1964 konstruktérem Vladimirem Čelomějem: šlo o odpověď na o rok dříve vyhlášený americký program pilotované průzkumné stanice MOL (Manned Orbiting Laboratory). Hlavní dodavatel sovětské kosmické techniky, konstrukční kancelář OKB-1 Sergeje Koroljova tehdy nestíhala práce na všech projektech, a tak vývoj vojenské stanice s pilotovanou lodí připadl právě Čelomějovi.