V současné době krouží kolem naší planety na střední oběžné dráze pouhé čtyři satelity rodícího se evropského navigačního systému Galileo. Jedná se o nejmenší počet, který je potřeba pro přesné zaměření polohy na Zemi. Jak jsme psali v tomto článku, validační fáze úspěšně skončila a celý systém tak může přejít do další, finální etapy. Systém Galileo bude v dalších letech doplňovaný o další a další satelity, až jich nakonec bude kolem Země kroužit třicet.
Nedělní poledne je za námi, čtenáři si užívají rodinné pohody po společném obědě a tak je čas na pokračování tradice, která začala už před rokem a půl. Vychází 85. díl Kosmotýdeníku, který jako obvykle zhodnotí uplynulých sedm dní na poli kosmonautiky. Budeme se věnovat dalšímu letu zařízení Grasshopper 2, zmíníme se i o vykládce lodi Dragon, konkrétně její nehermetizované sekce a třetím tématem bude sloučení dvou výrobců kosmické techniky do jedné společnosti. Na konci článku budou následovat již tradiční krátké zprávy.
Možná nevěřícně kroutíte hlavou nad nadpisem, ale skutečně nelže. První soukromá firma, která dokázala postavit konkurence schopnou raketu a následně s ní zásobovat mezinárodní vesmírnou stanici se obrací s prosbou na všechny fanoušky kosmonautiky po celém světě. Možná právě Vy jí pomůžete obnovit snímky z velmi poškozeného videa, které natočila kamera umístěná na prvním stupni nosiče Falcon 9 během přistávacího manévru ve vlnách.
Technika dělá neuvěřitelné pokroky vpřed. Ještě před pár desítkami let byly videokamery těžké, drahé, s malým rozlišením a některé i černobílé. Dnes už si může levnou kameru pořídit prakticky kdokoliv. Malé krabičky si navíc poradí i s vysokým rozlišením obrazu. není proto divu, že lidé hned začali dumat, jestli by nebylo možné dostat tyto kamery do vesmíru. A tak se zrodil studentský program HDEV (High Definition Earth Viewing), v překladu tedy něco jako „sledování Země ve vysokém rozlišení“.
Lehkotonážní raketa Vega je nejmladším zástupcem evropských raket. Svou nosností se nemůže rovnat osvědčeným matadorům jako je Ariane 5, nebo Sojuz, ale i přesto (nebo právě proto) má své zákazníky jisté. ne vždy je totiž potřeba dostat do vesmíru velkou družici vážící mnoho set kilogramů. Vega cílí na menší náklady o hmotnosti maximálně dvě tuny. Včera se Vega dočkala třetího úspěšného startu, když na oběžnou dráhu vynesla kazašský satelit KazEOSat-1.
O tom, co bude největší událostí kosmonautiky v letošním roce mají fanoušci jasno – bude to evropská mise sondy Rosetta, která po mnohaleté cestě vesmírem dorazí ke svému cíli – kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko. Evropská kosmická agentura ví moc dobře, jak velký popularizační vliv může tahle mise mít a proto čas od času vypustí velmi originální nápad, jak dostat Rosettu do povědomí veřejnosti. Dnes si povíme o tom, jak velmi stručně popsat všechny vědecké přístroje na sondě.
11 minut a 49,33 sekund po startu bylo Apollo-11 navedeno na parkovací oběžnou dráhu kolem Země. Armstrong, Aldrin a Collins si velmi pochvalovali výkon Saturnu: přes poměrně značné vibrace byl jeho let mnohem klidnější, než jejich předchozí svezení na špicích raket Titan. Titan byl koncipován původně jako nukleární nosič, proto se u něj nebral příliš velký ohled na pohodlí nákladu. Podle vzpomínek astronautů Titan neustále trhavě „čenichal“ do všech stran, jak počítač korigoval polohu a hledal svůj naprogramovaný koridor. Zato Saturn- to byla jiná káva. Přetížení během startu nepřesáhlo 4,5g, v některých fázích letu byl dokonce menší než 1g. Okamžitě po vstupu na orbit se v kabině rozběhla frenetická činnost. Neil a jeho kolegové museli během půldruhého oběhu zkontrolovat veškeré systémy Apolla, aby se ujistili, že budou moci opustit nízkou oběžnou dráhu směrem k Měsíci. Nejrušnější jsou tyto chvíle pro Mika Collinse- jako pilot velitelského modulu je odpovědný mimo jiné i za kontrolu nastavení inerciální plošiny- soustavy tří gyroskopů, které…
Na to, že miniraketoplán americké armády skrytý pod označením X-37 stále krouží, si vzpomene málokdo. Je to tajná vojenská technologie a tak je jasné, že se o ní příliš nemluví. Jednou za čas je si ale uvědomíme, že tenhle okřídlený stroj pořád nepřistál a stále krouží na oběžné dráze. Třetí mise už překročila magickou hranici 500 dnů ve vesmíru. Náš dnešní článek shrne dosavadní průběh a na závěr si ukážeme, že ač je X-37 tajným projektem, tak internetové veřejnosti neuteče nikdy nic.
Sedm dní uplynulo jako voda a opět se setkáváme u řádek kosmotýdeníku, který shrnuje to nejzajímavější, co se událo v uplynulém týdnu v kosmonautice. K nedělnímu obědu se tedy podíváme na tři velká témata. Nejdříve oslavíme dvacet sedm let fungování Hubblova kosmického dalekohledu, následně se přesuneme na Mars a podíváme, co aktuálně provádí vozítko Curiosity a velké zprávy uzavřeme informacemi o servisním výstupu, který provedli astronauti na ISS. Přeji příjemnou neděli a příjemné čtení.
Každý řidič ví, že někdy je potřeba, aby svého plechového miláčka přeparkoval. Nejčastěji to bývá tehdy, když auto něčemu překáží. I na oběžné dráze musí čas od času kosmické lodě změnit své „parkovací místo“. I zde bývá nejčastějším důvodem uvolnění místa jiné lodi, ale čas od času se objeví důvod jiný – třeba jako v posledních dnech, kdy ruská loď Progress testovala zlobivý navigační systém.
